|
|
Svobodný novinář Franta Kocourek
Jiřička, Jan ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Svobodný novinář Franta Kocourek" se věnuje osobnosti významného československého novináře 20. století Franty Kocourka. Zaměřuje se především na jeho působení v tištěných médiích - prestižních prvorepublikových titulech týdeníku Přítomnost a deníku Lidové noviny, dále na jím vedeném, nepříliš úspěšném, týdeníku Groš a deníku Slovenský hlas. Kocourek se soustředil především na reportáže, byl však žánrově i tematicky velmi univerzální. Vedle pronikavých reportáží o stoupajícím vlivu nacismu v Německu psal například i sondy o deklasovaných vrstvách společnosti či odborné filmové studie nebo eseje. Tato práce popisuje Kocourka jako všestrannou osobnost, která se kromě práce v médiích zabývala i literaturou, filmem či veřejným vystupováním. Prostor je věnován i Kocourkově působení v rozhlase, kde se na přelomu 30. a 40. let vypracoval mezi nejuznávanější československé reportéry a provázel občany Československa během posledního období první republiky, během krátké etapy druhé republiky i za německé okupace. Diplomová práce přibližuje Kocourka nejen jako špičkového a mimořádně vzdělaného a zcestovalého novináře, ale i jako statečného člověka, který československou veřejnost povzbuzoval prostřednictvím rozhlasu, článků a přednášek a který kvůli svým odvážným postojům zemřel v nacistickém...
|
|
|
Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933-1945
Bělohlávková, Alice ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kofroň, Václav (oponent)
Diplomová práce "Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933 - 1945" pojednává o dobovém filmovém průmyslu tak, jak byl zachycen v německém odborném tisku s cílem zaznamenat změny v jeho percepci, které nastaly po vzniku protektorátu. Sledovaný úsek je rozdělen na dvě období - rok 1933 až 15. březen 1939 včetně a 16. březen 1939 až květen 1945, kdy došlo k osvobození Československa. Pro každé období jsou uvedeny historické události, které rozhodujícím způsobem determinovaly vývoj československé a později protektorátní kinematografie, a popis filmového průmyslu z hlediska domácí i zahraniční produkce, distribuce, filmařů a organizací. Vzhledem k těsným vazbám mezi československou a německou kinematografií, jež byly po vzniku protektorátu ještě výraznější, byly mnohé události z českých zemí zachyceny také na stránkách německého odborného tisku. Analytická část diplomové práce se pak věnuje přímo historickému komparativnímu rozboru textů z deníku Der Film-Kurier, týdeníku Der Film a měsíčníku Der deutsche Film, jež byly rozděleny podle témat do kategorií a ve sledovaných obdobích vzájemně porovnány. Vlivem historických událostí se povaha i naplnění všech kategorií významně proměnila, do textů byla promítnuta nacistická a protižidovská propaganda a tematicky se zaměřily téměř...
|
|
|
Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost
Obermajer, Pavel ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce na téma "Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost" si klade za cíl seznámit čtenáře s činností jednotlivých protektorátních vlád v dobovém kontextu od 15. března 1939 do 5. května 1945 a s jejich legislativní činností. Práce je rozčleněna do tří částí. První část nese název "Od Mnichova k Protektorátu Čechy a Morava". Tato kapitola je rozdělena na dvě části. První část se zabývá koncem dvacetileté existence Československa na základě jednání čtyř evropských mocností na Mnichovské konferenci. Druhá potom popisuje pomnichovský vývoj a obrat v politice nové vlády s orientací na nacistické Německo. V druhé kapitole s názvem "Počátek protektorátu" se v její první části zaměřím na noční jednání státního prezidenta Emila Háchy v Berlíně a souběžnou schůzi vlády v ranních hodinách 15. března 1939. Vymezením hlavní problematiky druhé části této kapitoly je potom státoprávní status protektorátu a tedy zejména rozbor Hitlerova výnosu ze dne 16. března 1939 o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Samotné jádro diplomové práce pak tvoří třetí kapitola s názvem "Protektorátní vlády". Tato kapitola se dělí na čtyři části podle čtyř protektorátních předsedů vlád: Rudolfa Berana, Aloise Eliáše, Jaroslava Krejčího a Richarda Bienerta a pátou část, která statisticky shrnuje...
|
|
|
Františka Plamínková jako novinářka, politička a feministka - životopisná studie
Knížková, Gabriela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem Františky Plamínkové (1875-1942) s důrazem na její roli aktivistky za ženská práva, stejně jako na její politickou a novinářskou činnost. Práce v kontextu dobového postavení žen mapuje cestu Plamínkové do čela českého předválečného a meziválečného ženského hnutí a její zásluhy na vybojování volebního práva pro ženy v Československu. Dále popisuje její působení v senátu Národního shromáždění mezi lety 1925-1939, diplomatickou úlohu a další veřejné aktivity, zejména vedení Ženské národní rady. Zdůrazňuje také osud Plamínkové během nacistické okupace za druhé světové války, které Plamínková padla za oběť. Část o publicistické činnosti Plamínkové analyzuje texty publikované mezi lety 1906-1940 zejména v dobovém ženském tisku, v nichž Plamínková reflektovala stav českého ženského hnutí a apelovala na nutnost změny tehdejšího postavení žen a jejich omezených možností v rámci veřejného i soukromého života. Předpokladem práce je, že Plamínková do svých textů promítla vlastní zkušenosti a názory na dobovou ženskou úlohu. Práce využívá archivních pramenů a dostupných dobových periodik, stejně jako příslušné literatury. Součástí práce jsou přiložené dobové fotografie a dokumenty.
|
|
|
Vývoj komunistické strany Československa v letech 1939-1945
Libová, Gabriela ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Cílem práce byl politologicko-historický popis vývoje Komunistické strany Československa v letech 1939-1945. Práce na začátku shrnuje základní obecné politologické pojmy, je zde obsažen i popis protektorátního života, ve kterém se formoval komunistický odboj proti nacistům. Dále je pak věnován prostor samotnému vývoji komunistické strany, jejím reakcím na významné a stěžejní události, které se během druhé světové války odehrávaly a provázanosti na Sovětský svaz, jež měl na Komunistickou stranu Československa zásadní vliv. Základními metodami byly analýza a komparace použité literatury, dobového tisku a dokumentů. KLÍČOVÁ SLOVA politická strana, Komunistická strana Československa, politická levice, Protektorát Čechy a Morava, komunistický odboj
|
|
| |
|
| |
|
|
Obraz politického i každodenního života v politickém týdeníku Přítomnost: od Mnichova k válce
Foitová, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem práce je reflektovat období konce 30. let minulého století, jeho atmosféru, společenské i politické události a změny s nimi spojené tak, jak byly zachyceny na stránkách politického týdeníku Přítomnost. V první části jsem se věnovala historii týdeníku Přítomnost, mediální krajině v době, do které vstupuje, a dvěma stěžejním osobnostem redakce - Ferdinandu Peroutkovi a Mileně Jesenské. Ve druhé části jsem se věnovala samotné analýze článků v období druhé republiky a protektorátu až do zastavení týdeníku. Pomocí citací konkrétních článků se snažím ilustrovat tematickou skladbu, postoje redakce i atmosféru doby. Citace dávám do kontextu s dobovými událostmi a možnostmi, jež poskytovala v daném období cenzura. V závěru shrnuji poznatky a vyhodnocuji cíle práce. V přílohách jsou některé dobové dokumenty související s fungováním listu.
|
|
|
Proces s protektorátní vládou a jeho mediální obraz v dobovém tisku
Schönfeldová, Dagmar ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Proces s protektorátní vládou a jeho mediální obraz v dobovém tisku" pojednává o průběhu soudního procesu s bývalou protektorátní vládou a jeho zobrazení v soudobém tisku. Cílem bylo analyzovat jednotlivé články deníků Lidová demokracie, Svobodného slova, Rudého práva a deníku Čas ve sledovaném období měsíců duben až srpen roku 1946, které byly pro toto soudní přelíčení klíčové. S tématem úzce souvisí problematika poválečných retribucí jako prostředku vyrovnání se s minulostí. Poválečné období, které následovalo po květnu 1945, bylo příznačné snahou státu po obnovení politické a hospodářské stability válkou poznamenaného státu, ale také všudypřítomnou snahou po pomstě a potrestání zrádců a kolaborantů. Mimořádnost soudního procesu s protektorátní vládou se projevovala v řadě odchylek od řádného soudního procesu. Nestandardní byla například aplikace dekretů prezidenta republiky, forma obžaloby, přítomnost soudců lidu v senátech mimořádných lidových soudů aj. Jednotlivé deníky se k procesu vyjadřovaly s různou intenzitou a k osobám obžalovaných či představitelům soudu zaujímaly odlišná stanoviska. Veliký mediální ohlas vzbudilo především vyhlášení rozsudku a snahy o revizi znění rozsudku.
|
|
|
Vliv nacionálněsocialistického režimu na židovské obyvatelstvo za druhé světové války v Protektorátu Čechy a Morava a v Slovenském státu.
Palkosková, Kristýna ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá protižidovskými opatřeními v Protektorátu Čechy a Morava a ve Slovenském státě v období druhé světové války. Analyzuje vztah mezi Německou říší a nástupnickými útvary Česko-Slovenské republiky. Cílem práce je najít spojitost mezi vnitřním uspořádáním Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu s protižidovskými opatřeními přijímanými za druhé světové války. Nacionálněsocialistická ideologie se vymezila vůči skupině obyvatelstva židovského původu a snažila se o její vyřazení z veřejného života a následnou likvidaci. Tyto cíle byly na územích pod vlivem nacistického Německa nebo kolaborujících států dosaženy pomocí protižidovských opatření. Tato opatření byla přijímána samotnými národními politickými reprezentacemi nebo byla z nacistického Německa přímo nařízena. V případě Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu se jednalo o kombinaci iniciativy národních politických představitelů a vliv Německé říše v otázce protižidovských opatření.
|
host ::
RSS.