|
|
Rozpoznávání obličeje ve videu a jeho využití v policejní práci
Fabián, Jan ; Šťastná, Dagmar (oponent) ; Šedrlová, Magdalena (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je popsat technologii rozpoznávání obličejů a její využití v praxi. Zejména v posledních letech se technologie rozpoznávání obličejů stala velmi diskutovaným tématem, ať už ve spojitosti s rozšířením této technologie v Číně nebo díky potenciálu této technologie pro bezpečnostní složky. Na jednu stranu technologie rozpoznávání obličejů přináší spoustu nových možností v oblasti prevence kriminality, ale na druhou stranu s sebou také nese riziko narušení soukromí jednotlivých osob. Tato práce se zabývá historií této technologie, metodami, jenž tato technologie používá a také popisuje příklady využití technologie rozpoznávání obličejů v praxi, spolu s riziky spojenými s uvedením této technologie do praxe.
|
|
|
Inteligentní přístupový terminál na platformě ESP32
Pomykal, Šimon ; Vašíček, Zdeněk (oponent) ; Šimek, Václav (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout levné řešení inteligentního přístupového systému založeného na platformě esp32. Toto řešení bude zaměřeno zejména na zabezpečení rodinných domů, bytů, garáží, zahrad apod. Přístupový systém je tvořen modulem terminálu, určeným pro autentizaci osob pomocí senzoru otisku prstu a kamerami, které monitorují vymezenou vstupní oblast daného objektu. Tyto moduly jsou připojeny ke cloudu pomocí služby AWS IoT Core. Další částí systému je cloudová aplikace, jenž vyhodnocuje data z jednotlivých modulů. Přístupový systém je primárně navržen jako součást domácího zabezpečovacího systému, ale může být do jisté míry využit i samostatně.
|
|
|
Vytvoření databáze gestikulací obličejů a provedení experimentů
Marešová, Marcela ; Orság, Filip (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodami používanými v nástrojích pro rozpoznávání osob podle obličejů. Zaměřuje se na faktor změny výrazu obličeje, který tento proces ovlivňuje. Zabývá se tvorbou databáze gestikulací pro testování toho faktoru. Další část práce popisuje tvorbu různých snímků gestikulací obličejů pomocí softwarového nástroje a testování. Z experimentů popsaných v této práci vyplývají závěry, které hodnotí závažnost tohoto problému a navrhují jeho řešení.
|
|
|
Vyhledávání konkrétních osob na záznamech z bezpečnostních kamer
Jezerský, Matouš ; Hradiš, Michal (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a implementací systému, který umožňuje vyhledávání a rozpoznávání osob ve videozáznamech. Nejprve je proveden teoretický rozbor související problematiky, poté je na základě tohoto rozboru proveden návrh a dle návrhu dále implementován systém. Pro rozpoznávání obličejů je využito konvolučních neuronových sítí a v implementaci především knihoven dlib a OpenFace. V systému je využito paralelizace a distribuce úkonů mezi více zařízeními a je také dbáno na způsob praktického využití, při kterém můžeme mít často k dispozici jen málo informací o vyhledávané osobě. Systém dosahuje celkové přesnosti detekce a rozpoznávání osob cca 70% až 80% dle úlohy. Lze jej využít např. k vyhledání konkrétní osoby v záznamu, odhadu počtu celkových průchodů či průchodů jedné osoby a také ke zjštění výskytů neznámých osob v daném prostředí.
|
|
|
Sledování a rozpoznávání lidí na videu
Šajboch, Antonín ; Hradiš, Michal (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozpoznáváním a sledováním lidí ve videu. K rozpoznávání byla použita konvoluční neuronová síť, která extrahuje vektor rysů z přiloženého snímku obličeje. Tento extrahovaný vektor je dále klasifikován. Proces rozpoznávání musí probíhat v reálném čase a s tímto ohledem jsou také voleny veškeré použité metody. V rámci této práce byl vytvořen nový dataset obličejů, který byl získán z videozáznamů pořízených v prostorách fakulty. Videozáznamy a dataset byly použity pro experimenty k ověření přesnosti vytvořeného systému. Výsledná přesnost rozpoznávání je cca 85%. Navržený systém může být použit například k evidenci osob, počítání průchodů či k ohlášení výskytu neznámé osoby v objektu.
|
|
|
Generovaní databáze pro specifické případy identifikace osob
Kolmačka, Tomáš ; Kolařík, Martin (oponent) ; Rajnoha, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje současné problematice identifikace osob a hlubokého učení. Dále se práce zabývá především získáním kvalitních a různorodých dat, které jsou využívány k trénování hlubokého učení s konvolučními neuronovými sítěmi pro rozpoznávání obličejů. Takových dat je velmi málo veřejně přístupných, proto se praktická část práce zaměřuje na vytvoření pluginu pro nástroj MakeHuman umožňující generování databáze obrázků náhodných tváří. Generovat tváře je možné podle pěti různých scénářů, ve kterých jsou vytvářeny čistě náhodné obličeje nebo obličeje, na kterých je možné vidět ten stejný obličej jen s různými modifikacemi jako je změna vlasů, vousů, klobouků, brýlí a dalšího. Scénáře také umožňují generování tváří s různými výrazy nebo tváře při stárnutí. V pluginu je možné nastavení některých parametrů, které dávají podobu výsledné databázi. Ta může obsahovat snímky tváře z různých úhlů natočení, přiblížení a při různém nasvícení.
|
|
|
Rekurentní neuronové sítě v počítačovém vidění
Křepský, Jan ; Řezníček, Ivo (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá využitím rekurentních neuronových sítí v oblasti počítačového vidění. V teoretické části jsou popsány základní poznatky o umělých neuronových sítích se zaměřením na rekurentní architektury. Dále jsou zde prezentovány některé z jejich možných aplikací a nasazení při řešení reálných problémů. Praktická část práce je věnována rozpoznávání obličejů ze sekvence snímků pomocí Elmanovy jednoduché rekurentní sítě. K učení jsou použity algoritmy backpropagation a backpropagation through time.
|
|
|
Rozpoznávání emocí pomocí konvolučních neuronových sítí
Jileček, Jan ; Najman, Pavel (oponent) ; Hradiš, Michal (vedoucí práce)
Konvoluční neuronové sítě se dnes používají v mnoha oblastech, především ale pro strojové učení, kde vykazují velkou úspěšnost. Tato práce nejprve představí existující frameworky, další algoritmy pro rozpoznávání a pak popisuje, jak probíhalo vytváření vlastní datové sady a trénink modelu pro rozpoznávání emocí. Tento model má úspěšnost klasifikace 60%. Model je následně využit pro získání statistik o emocích z filmových trailerů a z těchto statistik je sestaven model pro rozpoznávání žánrů, který je konečně použit v naší aplikaci pro určení žánru vstupního traileru s přesností až 47%.
|
|
|
Možnosti využití technologie rozpoznávání obličejů v kontextu ochrany osobních údajů v EU
Soukupová, Jana ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Možnosti využití technologie rozpoznávání obličejů v kontextu ochrany osobních údajů v EU Abstrakt Tato práce se věnuje ochraně osobních údajů v případech použití technologie rozpoznávání obličejů v EU. Účelem práce je zejména posouzení toho, za jakých okolností a podmínek je užití této technologie v souladu s GDPR. Okrajově se práce věnuje rizikům a přínosům technologie rozpoznávání obličejů. Práce je dělena na tři části. V první části je zkoumán obecný rámec ochrany osobních údajů v EU s důrazem na ochranu biometrických údajů. Cílem této části je nastínění hlavních východisek týkajících se ochrany biometrických údajů a obecných zásad zpracování osobních údajů. Autorka zde zejména kritizuje právní vymezení pojmu biometrického údaje, které neodpovídá technologické realitě a které může být problematické v případě aplikace článku 9 GDPR. Druhá část práce se věnuje samotné technologii rozpoznávání obličejů, jejím jednotlivým typům a využití. Porozumění samotné technologii je v rámci této práce klíčové proto, aby mohlo docházet ke správné aplikaci zákonného rámce. Autorka dále považuje za nutné zkoumat důvody toho, proč je tato technologie používána a jaký má přínos pro společnost v poměru k jejím rizikům. V rámci této části dochází ke zúžení předmětu práce na technologii založenou na identifikaci a verifikaci....
|
|
|
Význam obličeje a velikosti těla v rozpoznávání predátorů netrénovanými ptáky
Fišer, Ondřej ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
Obličej hraje mimořádně významnou roli v lidské komunikaci. Umožňuje individuální rozpoznání člověka a přináší o něm i další informace, například sociální nebo emoční. Lidská psychologie ukázala, že rozpoznání obličejů využívá specifický kognitivní proces nazvaný holistické vnímání. V posledních desetiletích se ukazuje, že hraje významnou roli i v komunikaci zvířat. Role obličeje u ptáků však byla dosud studována jen okrajově. V první části své diplomové práce jsem testoval, zda změna uniformní konfigurace ptačího obličeje ovlivní schopnost ťuhýka obecného (Lanius collurio) rozpoznat potenciálního ptačího predátora. Vzhledem k nepříznivým podmínkám v obou hnízdních sezónách, kdy probíhaly experimenty, nelze z výsledků vyvozovat jednoznačnější závěry. Ty pouze naznačují, že ťuhýk změny konfigurace vnímá. Podstatnou vlastností všech predátorů je jejich velikost, která ovlivňuje mimo jiné i schopnost kořisti se jim bránit. Několik studií již nepřekvapivě zjistilo, že ptáci různě velké druhy predátorů rozlišují. V druhé části své diplomové práce jsem vyhodnotil experimenty, v nichž byly ťuhýkovi obecnému předloženy atrapy dvou druhů predátorů s modifikovanou velikostí (zmenšené vrány a zvětšené sojky). Ťuhýk na zvětšené sojky reagoval s nižší agresivitou, zatímco na zmenšené vrány agresivita vzrostla...
|
host ::
RSS.