|
|
Izolace a charakterizace přírodních beta-glukanů
Ratsilouskaya, Lizaveta ; Hoová, Julie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá charakterizací přírodních beta-glukanů a dalších aktivních látek izolovaných z makrořas a kvasinek. Použité vzorky makrořas se od sebe liší pigmentem, původem a metodou extrakce. Teoretická část se zaměřuje na druhy mořských řas a kvasinek, na beta-glukany, jejich zdroje a biologické účinky, dále na další biologicky aktivní látky (jako jsou např.: polyfenoly a antioxidanty) a nakonec na metody stanovení těchto biologicky aktivních látek. V praktické časti byly analyzovány vzorky vybraných makrořas, konkrétně vzorky Arame, Nori, Kombu, Wakame, Hijiki a Spaghetti. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a acetonové extrakty těchto řas. Vodné extrakty byly použity pro spektrofotometrické stanovení fenolyckých látek, flavonoidů a antioxidační aktivity metodou ABTS. Ethanolové a acetonové extrakty zmíněných makrořas byly použity pro spektrofotometrické stanovení obsahu celkového chlorofylu a karotenoidů. Součásti práce byla také analýza obsahu beta-glukanů u makrořas a kvasinky R. toruloides. Vysoký obsah beta-glukanů měly řasy Arame a Nori a kvasinky R. toruloides. Obsah beta-glukanů byl v případě ostatních makrořas velice nízký.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd třešní
Boberová, Jana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech peckovin, a sice třešní (Prunus avium). Teoretická část obsahuje taxonomické zařazení třešně, její botanickou charakteristiku a pomologii několika jejich odrůd. Zmíněna je také historie pěstování a vhodné podmínky pro pěstování třešní. V práci jsou také uvedeny nejčastější a nejvýznamnější choroby a škůdci. Poslední kapitola teoretické části je věnována chemickému složení plodů. V experimentální části byla provedena stanovení vybraných chemických parametrů v plodech odrůd Karešova, Napoleonova a Stark Gold. Obsah celkové sušiny byl stanoven v rozmezí 14,53–18,15 %, rozpustné sušiny 13,96–16,44 %, popela 0,34 až 0,44 %, redukujících cukrů 6,89–10,18 % a celkového dusíku 0,056–0,116 %. Obsah kyseliny askorbové byl stanoven na 26,1–44,1 mg/kg. Titrační kyselost byla stanovena v rozmezí 6,15–8,86 g převažující kyseliny jablečné v 1 kg třešní a formolové číslo od 194 do 297 ml 0,1 M NaOH na 1 kg jedlého podílu. Množství antokyanů bylo stanoveno na 4–686 mg kyanidin-3-rutinosidu/kg a celkových fenolických látek na 0,91 až 1,47 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd višní
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech višní (Prunus cerasus). Testovány byly odrůdy Köröšská, Pandy 6039 a Šumadinka. Obsah celkové sušiny leží v rozmezí 13,32–15,22 %, obsah rozpustné sušiny činí 12,04 až 14,60 %, obsah popela 0,4 %, redukující cukry 4,9–6,9 %, celkový dusík 0,11–0,12 %, kyselina L-askorbová 343 až 456 mg/kg, titrační kyselost 15,1–21,8 g kyseliny jablečné/kg, formolové číslo 268–373 ml 0,1 M NaOH/kg, anthokyany 308 až 1104 mg kyanidin-3-gukosidu/kg a fenolické látky 1,05–3,99 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
|
|
Možnost dalšího využití bezinkových výlisků
Sedláčková, Lucie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou koncentrátu a lyofilizátu z extraktu bezových výlisků (bez černý, Sambucus nigra L.) a stanovením vybraných chemických charakteristik v těchto produktech. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Sambucus nigra L.. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém bezu a možnostem využití bezu v potravinářství. Je také obecně popsána extrakce, purifikace a identifikace anthokyanových barviv. V další části je popsána analytická metoda HPLC včetně popisu instrumentace. Poslední kapitola je věnovaná popisu použitých metod: metody k zakoncentrování extraktu, UV-VIS spektrofotometrie, stanovení fenolických látek, stanovení sušiny, stanovení aktivní kyselosti a celkové titrační kyselosti. V experimentální části byl optimalizován postup výroby extraktu z bezových výlisků. Získaný extrakt byl zahuštěn pro následné uchování a byl charakterizován na základě vybraných chemických vlastností. Hlavním parametrem kvality extraktu byl celkový obsah anthokyanových barviv. Nejvhodnějším postupem pro přípravu extraktu byl stanoven poměr výlisků a rozpouštědla 1:2,4 (m/V), nejvhodnějším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v poměru 1:1 (V/V). Podle požadavků zadavatele byl připraven také extrakt za použití vody jako extrakčního činidla. Připravený extrakt byl pro následné uchování zahušťován na vakuové odparce nebo lyofilizován. Degradace barviv při použití odparky byla nejnižší při teplotě vodní lázně 40 °C. Finální produkty byly charakterizovány stanovením rozpustné sušiny, pH, titrační kyselosti, celkových fenolických látek a celkových anthokyanových barviv. Kapalinovou chromatografií byly identifikovány obsažené anthokyanové pigmenty: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid a kyanidin-3,5-diglukosid. Celkový obsah anthokyanů byl v koncentrátu stanoven jako ekvivalent kyanidinu-3-glukosidu na 2,8 gl-1 a v lyofilizátu 2,5 gl-1.
|
|
|
Základní chemická charakteristika brusinkové šťávy
Cao, Ha Thuy ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o brusinkách (Vaccinium vitis-ideaea, L.) a klikvách. Konkrétně se zabývá jejich plody – bobulemi, které byly využity na vybraná chemická stanovení. Ve spolupráci naší fakulty s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích, s. r. o., bylo dodáno 6 poddruhů brusnice brusinky a 3 poddruhy klikvy. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází botanické zařazení brusinky a klikvy a také popis jejich vzhledu. Obecný popis charakteristických látek, které obsahují. Zejména jsou to vitamíny, přírodní barviva a antioxidační vlastnosti. Je zde uveden stručný výčet zpracování těchto bobulí nejen v potravinářském průmyslu. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu a výpočty pro experimentální část. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výpočty, použité chemikálie a laboratorní vybavení na jednoduchý chemický rozbor šťáv z těchto bobulí. Stanovuje se tedy výtěžnost surové šťávy, která se pro brusinku pohybuje mezi 50–60 %, s výjimkou Runo bielawskie, který má 31, 49 %, pro klikvu se hodnoty pohybují mezi 37–43 %. Obsah celkové sušiny sušením je pro brusinku vyšší než pro klikvu. Konkrétně brusinka má sušinu mezi 14,00–15,97 % a klikva mezi 11,14– 3,11 %. Obsah cukerné sušiny, respektive index lomu, odečtená z refraktometru je pro brusinku mezi 11,58–16,08 % a pro klikvu mezi 10,00–11,17 %. Metodou podle Bertranda se určil obsah redukujících cukrů, kdy více cukrů bylo v brusince (8,81–12,92 %) a méně v klikvě (7,90–9,03 %) vztažená na původní navážku bobulek. Za pomocí pH-metru se určila hodnota pH, které se pohybovala kolem hodnoty 3, konkrétně brusinka 2,84–3,16 a klikva 2,91–2,95. Zároveň se vypočítala titrační kyselost, která vyšla pro brusinku v rozmezí 32,04–49,60 mmol.l-1 a pro klikvu byl hodnota vyšší mezi 55,40–60,67 mmol.l-1. Spektrofotometricky se stanovilo více fenolických látek v brusince (2187,11–3476,75 mg.l-1) a anthokyanů je nejvíce v klikvě (54,91-65,29 mg.l-1). Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je srovnání a pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
|
|
Stanovení vybraných fenolických a těkavých látek v čaji a v čajovém nálevu
Stará, Kristýna ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením fenolických a těkavých látek v čajích a čajových nálevech. Práce srovnává čaje na základě jejich technologie výroby a země původu. Fenolické látky byly stanoveny metodou LC/MS. Fenolické látky byly rozděleny na katechiny a ostatní látky. V methanolových extraktech obsahovaly zelené čaje vyšší koncentrace katechinů než černé čaje. Ze skupiny katechinů byla nejvyšší koncentrace zjištěna u epigalokatechin galátu v zeleném čaji, a to 7,96 mg/g. Černé čaje obsahovaly nejvíce kyseliny galové ze zkoumaných čajů. Nejvyšší obsah kyseliny galové u černých čajů byl stanoven 1,84 mg/g. Čajové nálevy byly připraveny dle klasických postupů typických pro jednotlivý druh čaje. V nálevech byly koncentrace všech látek vyšší u černých čajů. V nálevech ze zelených čajů nebyly detekovány některé látky jako galokatechin galát, kvercetin, kyselina kumarová a kaempferol. Těkavé látky byly analyzovány metodou HS-SPME-GC-MS. Identifikací těkavých látek v sypaném čaji bylo charakterizováno aroma čaje. Pro černé čaje bylo charakterizováno bohaté květinové a sladké aroma. V zelených čajích šlo spíše o svěží a trávové aroma. Látkami, vyskytujícími se ve všech čajích, byly linalool, linalyl anthranilát a -Terpinyl acetát.
|
|
|
Biologicky významné látky v bylinných čajích u čeledi hvězdnicovité
Stejskalová, Lenka
Význam bylinek a bylinných čajů je často zkoumaným tématem. Rostlinný materiál je zdrojem velkého množství různorodých složek, u kterých je prokázán příznivý vliv na lidský organismus. Tyto látky jsou schopny napomáhat při prevenci a případně léčbě některých lidských onemocnění. K úplnému pochopení fungování jednotlivých rostlin je zapotřebí znát obsah jednotlivých skupiny biologicky aktivních látek. Tato diplomová práce s názvem „Biologicky významné látky v bylinných čajích u čeledi hvězdnicovité“ v první časti popisuje a definuje bylinné čaje a ekologické zemědělství. Dále popisuje čeleď hvězdnicovité (Asteraceae) a konkrétněji se věnuje vybraným druhům této čeledi. Mezi vybrané zástupce patří měsíček lékařský (Calendula officinalis), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla L.), podběl lékařský (Tussilago farfara L.) a třapatka nachová (Echinacea purpurea). Spotřeba bylinných čajů je v současné době vysoká a stále roste, proto je potřebné znát složení využívaných rostlin. Konkrétní zástupci byly vybráni pro jejich oblíbenost a hojné využívání při přípravě bylinných čajů. U každého zástupce je krátký botanický popis a popis obsažených látek. V další kapitole teoretické části jsou popsány fenolické látky, jejich stanovení a vliv na lidské zdraví. Podrobněji je popsána skupina flavonoidů, která je podskupinou fenolických látek. Poslední část literární rešerše popisuje pojem antioxidantů, volných radikálů a metody stanovení antioxidační aktivity. Praktická část této diplomové práce je zaměřena na stanovení celkového obsahu polyfenolů, celkového obsahu flavonoidů a stanovení celkové antioxidační kapacity. Tyto skupiny byly vybrány k měření, protože se jedná o látky vykazující účinky na lidské zdraví. Všechny tyto skupiny jsou stanovovány spektrofotometricky. Podstatou této práce bylo zjistit, zda je obsah těchto sloučenin shodný u vzorků pocházejících z rozdílných produkcí. Proto byl od každého zástupce zkoumán jeden vzorek pocházející z ekologického zemědělství (pod označením „BIO“) a jeden vzorek pocházející ze zemědělství konvenčního. Tyto dva vzorky byly pak následné statisticky porovnány.
|
|
|
Posouzení trvanlivosti vybraných druhů dřev pro obchodovatelný výrobek
Sion, Matěj
V této diplomové práci je řešena problematika odolnosti terasových prken vůči biologické degradaci. Pro experiment byly vybrány tyto dřeva: 1) Garapa (Apuleia leiocarpa Vog.) → zástupce tropických dřev a zákazníky žádaná varianta. 2) Morušovník (Morus) → možná alternativa v budoucích letech. 3) Acetylované dřevo olše lepkavé (Alnus glutinosa) → možná alternativa, kdy se tato metoda modifikace jeví jako velice účinná. Vybraná dřeva byla otestována dle ČSN EN 350 na odolnost vůči dřevokazným houbám bílého tlení outkovkou pestrou (Trametes versicolor) a hnědého tlení trámovky trámové (Gloeophyllum trabeum) a koniofory sklepní (Coniophora puteana). Druhou částí práce bylo zjištění celkového obsahu látek, které by mohly souviset s přirozenou trvanlivostí: extraktivní látky (EL), fenolické látky (FL), sacharidy (S) a hodnoty pH vodného výluhu vybraných druhů dřev. Veškeré vzorky byly otestovány a vzájemně porovnány mezi sebou. Dřevo morušovníku bylo hodnoceno i jak se tyto vlastnosti mění po poloměru kmene. Bylo zjištěno, že vybraná dřeva jsou vhodná pro terasová prkna. Hmotnostní úbytky (Δm) (bílého i hnědého tlení) se nacházely v záporných hodnotách, houby tedy nedokázaly dřeva napadnout a byly zařazeny do třídy trvanlivosti 1 „velmi trvanlivé“. Z hlediska chemického složení bylo zjištěno, že nejvíce chemických látek obsahuje dřevo morušovníku, dále garapy a nejméně acetylovaná olše. U morušovníku bylo zjištěno, že množství chemických látek je různé v zavilosti na pozici po poloměru kmene. U garapy a morušovníku byla vysoká odolnost vůči dřevokazným houbám zapříčiněna zejména obsahem chemických látek. Naopak odolnost acetylované olše byla způsobena zejména procesem acetylace.
|
|
|
Vývoj obohacených bezlepkových cereálií pro zvláštní výživu
Dohnalová, Radka ; Fialová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vývojem obohacených bezlepkových cereálií pro zvláštní výživu. Součástí obohaceného cereálního výrobku byla zpracovaná mikrobiální biomasa, buď jako lyofilizovaný prášek nebo jako extrakt, u nichž byl stanoven obsah fenolických látek, antioxidantů a bílkovin. Teoretická část obsahuje poznatky z odborné literatury o bezlepkových cereáliích, pseudocereáliích a jejich chemickém složení. Následně byl zpracován přehled o mikrořasách a kvasinkách zahrnující výčet jejich metabolitů. V rámci literární rešerše byl největší důraz kladen na zelené mikrořasy a karotenogenní kvasinky. V rámci výzkumné části byla nejprve provedena charakterizace vybraných pseudocereálií a optimalizace připravených extraktů z vybrané mikrořasy a karotenogenní kvasinky. Zvolenými pseudocereáliemi byly amaranth, pohanka a quinoa. Pro obohacení pseudocereálií byl vybrán kmen zelené mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii a kmen karotenogenní kvasinky Cystofilobasidium macerans. V pseudocereáliích byly stanoveny sacharidy, bílkoviny, mastné kyseliny, -glukany, lepek, vitaminy, fenolické látky, flavonoidy a antioxidanty. V mikrobiální biomase byl zjištěn obsah celkových mastných kyselin, lipofilních látek, fenolických látek a celkové antioxidační aktivity. Na závěr byly připraveny směsné cereální produkty z pseudocereální mouky, mikrobiální biomasy a mikrobiálního extraktu. U zvolených extraktů byla stanovena cytotoxicita pomocí MTT testu. Bylo zjištěno, že přidáním samotné řasové biomasy nebo řasového extraktu k cereálním moukám, došlo k výraznému navýšení množství bílkovin. Díky kvasinkovému ethanolovému extraktu vzrostl obsah fenolických a antioxidačních látek v cereálních produktech.
|
host ::
RSS.