|
|
Automatic hydroponic microfarm for plant cultivation
Takács, Peter ; Janoušek, Jiří (oponent) ; Szabó, Zoltán (vedoucí práce)
This thesis deals with the implementation of hardware and software design for an existing hydroponic micro-farm. The thesis includes a literature and internet search focused on automated plant cultivation. A description of different types of soilless cultivation systems is given in the thesis. General plant requirements are addressed and these requirements are thoroughly discussed. Instrumentation using specific components is also described in the thesis. The system integrates a control unit, heating and aeration controls for the nutrient solution, adjustable lighting, and sensors for pH, EC, and adjustable water and ambient temperature. In addition, the advantages and disadvantages of two selected microprocessor units are discussed. Further, the operation of the microcontroller that controls the individual components is also described in the thesis. This thesis briefly describes the general circuitry of each component and includes circuit diagrams and the schematic of a printed circuit board. This thesis describes the program of the firmware and the functions of the web interface used to interact with the system. Additionally, it features remote control and monitoring capabilities via a web interface, with email alerts for external intervention needs. This thesis also includes the implementation of the electronics in terms of assembly and calibration.
|
|
|
Vliv obsahu organické hmoty a vápníku na imobilizaci léčiv v půdě
Kotradyová, Viktória ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Zámerom tejto diplomovej práce bolo poukázať na problematiku výskytu antibiotík v prírode, predovšetkým tetracyklínu. Vysoká celosvetová spotreba, limitovaná metabolizácia v organizme a neúplná degradácia v ČOV sú príčiny, prečo sú farmaceutiká nachádzané v životnom prostredí. Ich prítomnosť môže negatívne vplývať na prírodný ekosystém, vrátane ľudí. Je preto dôležité zaoberať sa ich správaním a hľadať riešenia, ako ich z prírody odstrániť. Samotná pôda má samočistiacu schopnosť, dokáže tieto polutanty imobilizovať do štruktúr organických látok a zabrániť tak ich následnej migrácii. Prítomnosť anorganických katiónov v pôde zohráva podstatnú úlohu pri sorpčnom procese antibiotík. Konkrétne pri tetracyklíne je nutné brať v úvahu aj ióny vápnika z pôdy, s ktorými tvorí chelatačné komplexy. V praktickej časti boli sorpčnými a desorpčnými experimentami sledované interakcie tetracyklínu s pôdnymi systémami. Boli skúmané štyri pôdy s rôznym obsahom organickej hmoty a vápnika. Tetracyklín sa s vysokou účinnosťou adsorboval do všetkých štyroch pôd. Desorpčné procesy vykazovali nízku účinnosť a poukázali na stabilnú adsorpciu v pôde. Experimentálne dáta boli preložené Langmuirovou a Freundlichovou izotermou, kde druhá spomínaná je vhodná pre tri zo štyroch pôd. Následne boli prevedené sorpčné a desorpčné experimenty v pufroch so štyrmi rôznymi pH hodnotami (3, 5, 7 a 10). Vplyv pH na sorpcie nebol markantný, pri desorpciách boli sledované vyššie desorbované množstvá tetracyklínu pri nižších pH. Pre zistenie rýchlosti degradácie tetracyklínu na svetle bola sledovaná jeho fotodegradácia v roztoku. Výsledky ukazujú, že po 29. dňoch jeho koncentrácia klesla o 22 % z pôvodnej koncentrácie. Kvantitatívna analýza prebiehala pomocou UV-VIS spektroskopie a kvapalinovej chromatografie. Pre získanie informácii o sorpčnom mechanizme boli zmerané FTIR spektrá pôd.
|
|
|
Monitoring fyzikálně chemických ukazatelů na vybraných rybnících Vrbenské soustavy
NEUŽIL, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo změřit vybrané fyzikálně chemické ukazatele a následně je porovnat s měřeními, která byla provedena v předchozích letech na jednotlivých rybnících Vrbenské soustavy v blízkosti statutárního města České Budějovice. Měření probíhalo v měsíčních intervalech v dopoledních hodinách od dubna do září roku 2023. Měřené fyzikální parametry byly teplota a průhlednost vody. Měřené chemické ukazatele byly pH, saturace O2 ve vodním sloupci a elektrická vodivost.
|
|
| |
|
|
Funkční a patologické změny žaludku hostitelů reinfikovaných různými druhy a genotypy žaludečních kryptosporidií
MARKOVÁ, Marie
Zástupci rodu Cryptosporidium jsou intracelulární paraziti z kmene Apicomplexa, parazitující v gastrointestinálním traktu obratlovců. V rámci rodu rozdělujeme druhy do dvou skupin dle místa infekce, na střevní a žaludeční kryptosporidie. Infekce střevními druhy je spojována s vodnatým průjmem, zatímco infekce žaludečními druhy probíhá asymptomaticky. Dosud provedené studie však poukazují na histopatologické změny žaludeční tkáně během infekce těmito druhy. Tato práce se zaměřuje na vliv infekce a reinfekce Cryptosporidium proliferans a Cryptosporidium muris CAT21 na pH žaludečního obsahu a morfologické a patologické změny žaludeční sliznice u experimentálních mastomyší a myší kmenů BALB/c a C57Bl6. U myší BALB/c a C57Bl6 infikovaných C. muris CAT21 došlo ke zvýšení pH žaludku pouze po primární infekci, při reinfekci nebylo pozorováno zvýšení pH v žádném ze sledovaných dnů v průběhu experimentu. U obou skupin bylo při infekci zaznamenáno zvýšení sliznice, které následně u myší BALB/c při reinfekci nebylo tak markantní jako v případě primární infekce. U C57Bl6 myší došlo při reinfekci k mírnému zesílení sliznice, nicméně nebyl pozorován žádný významný vrchol a výška sliznice se udržovala na podobných hodnotách. Zánětlivé infiltráty se u BALB/c i C57Bl6 myší v tkáni objevily při infekci i reinfekci. Reinfekce C. proliferans vedla ke zvýšení pH žaludečního obsahu u BALB/c i C57Bl6 myší. Po reinfekci byly sice zaznamenány morfologické změny, to však v menším rozsahu. Výsledky naznačují, že reinfekce může ovlivnit imunitní odpověď a morfologii žaludku i různě výrazné změny v pH. Dále byl zkoumán vliv napájení okyselenou vodou na průběh infekce C. proliferans. Nebyly zjištěny významné rozdíly v průběhu infekce a v patologických změnách mezi skupinami mastomyší napájených okyselenou a kohoutkovou vodou a infikovanými C. proliferans.
|
|
|
Vliv teploty a času na excystaci Cryptosporidium muris izolát CAT21
DUDÁKOVÁ, Hana
Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda má tělesná teplota hostitele, pH prostředí a doba expozice vliv na excystaci oocyst Cryptosporidium muris. Pro experiment byl použit izolát CAT21 získaný z přirozeně infikované kočky domácí (Felis catus f. domestica), ovšem primárním hostitelem Cryptosporidium muris jsou hlodavci. Izolát byl dlouhodobě udržován v imunodeficientních SCID myších, ze kterých byl průběžně odebírán trus, aby mohly být provedeny jednotlivé experimenty. Prvním zkoumaným faktorem ovlivňujícím excystaci oocyst byla tělesná teplota hostitele. Oocysty skladované v dH2O byly vkládané do vodní lázně vytemperované na teplotu v rozmezí 21 až 44 °C po dobu 5, 15 a 30 minut. Dle výsledků je optimální teplota pro excystaci oocyst C. muris CAT21 37 °C při době působení 30 minut, při které excystuje až 92 % oocyst. Do práce bylo zahrnuto navíc i zkoumání vlivu pH prostředí na excystaci, kdy byly oocysty vystavené působení roztoků PBS o různé hodnotě pH (2,00 -9,00) a zahřáté ve vodní lázni na 37 °C. Optimální pH prostředí pro excystaci je pH 6,00, při kterém excystovalo až 93 % oocyst. Životaschopnost používaných oocyst byla stanovena barvením pomocí propidium jodidu před každým měřením.
|
|
|
Studium vlivu elektrolytů na stabilitu a efektivitu diafragmového výboje
Němcová, Lucie ; Krčma, František (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na tzv. diafragmový výboj, což je jeden z druhů elektrického výboje v kapalině, který lze přiřadit mezi tzv. AOP´s techniky v současnosti stále více používané k čištění vody. Jedním z ukazatelů efektivity a stability diagramového výboje je vznik peroxidu vodíku. V teoretické části se nachází podrobnější popis principu elektrického výboje v kapalině, dále jsou zde uvedeny vlastnosti elektrolytů a popsána obecně spektrofotometrická metoda stanovení získaného vzorku. V experimentální části je uveden podrobný popis průběhu experimentu. Následuje část výsledky a diskuze, kde jsou uvedeny konkrétní výsledky jednotlivých měření a jejich zdůvodnění. Poslední kapitolou je závěr, který tvoří celkové shrnutí a zhodnocení všech výsledků. Při použití všech vybraných elektrolytů docházelo při diafragmovém výboji v roztoku k tvorbě peroxidu vodíku. Byly použity anorganické i organické elektrolyty. Mezi anorganické elektrolyty patřily např. roztoky halogenidů, dále dusičnan sodný jako zástupce dusičnanů, dihydrogenfosforečnan draselný jako zástupce fosforečnanů apod. Zástupcem organických elektrolytů byla kyselina citronová. Hlavní vliv na tuto tvorbu měla hodnota počáteční vodivosti elektrolytů. Největší vliv na efektivitu a stabilitu diafragmového výboje měly elektrolyty dihydrogenfosforečnan draselný a síran sodný. Jejich rychlostní konstanty dosahovaly při použití roztoku s počáteční vodivostí cca 400 mikrosiemens nejvyšších hodnot, konkrétně 0,0492 mmol/l.min a 0,048 mmol/l.min. Naopak nejnižší hodnoty dosahovala při přibližně stejné počáteční vodivosti rychlostní konstanta elektrolytu chloridu amonného – 0,0269 mmol/l.min. V průběhu experimentů se používaly nerezové a platinové elektrody. Bylo zjištěno, že materiál nemá vliv na generaci peroxidu vodíku. Peroxid vodíku vznikal pouze v katodovém prostoru.
|
|
|
Automatizované řízení provozu akvária
Kejzlar, Radim ; Šteffan, Pavel (oponent) ; Háze, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma automatizované řízení provozu akvária se zabývá kompletním návrhem a realizací automatizovaného systému pro řízení běžného sladkovodního tropického akvária s klávesnicí a displejem. V práci je rozebírána použitelnost takovéhoto zařízení v dnešní akvaristice sladkovodních tropických akvárií s ohledem na historii a nabídku na trhu. Práce popisuje kompletní návrh elektrické, programové i konstrukční části výsledného systému a elektricky řiditelného automatického krmítka, komunikující s daným systémem.
|
|
|
Stanovení vybraných nutričních parametrů v ovoci rostlinného rodu Ribes
Ledvina, Vojtěch ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zástupci drobného ovoce rostlinného rodu Ribes L. – rybízem, angreštem a jostou. Teoretická část uvádí historii a původ pěstování těchto zástupců, základní botanický popis jednotlivých druhů a vybraných odrůd, dále významné látky obsažené v plodech a jejich význam v lidské výživě a potravinářské produkty, které se z těchto druhů drobného ovoce vyrábí. Závěr teoretické části pak uvádí principy metod stanovení jednotlivých nutričních parametrů plodů. V experimentální části byl stanoven obsah sušiny v plodech a dále byl v šťávě z plodů stanoven obsah rozpustné sušiny, pH, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů a celkový obsah fenolických látek. Na základě výsledků byly jednotlivé odrůdy a druhy porovnány.
|
|
|
Stanovení základních chemických charakteristik ostružinové pulpy
Pilátová, Anna ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik šťávy, pulpy a extraktu připravených z plodů ostružiníků dvou druhů, českých a ukrajinských. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku ostružiníku křovitého, obsah účinných látek v jeho plodech a možnosti využití ostružin v potravinářství. Další kapitoly jsou věnovány popisu fenolických látek a postupům stanovení pH a titrační kyselosti ovocných šťáv manuálními metodami. V experimentální části byla porovnána 2 extrakční činidla pro extrakce anthokyanových barviv z ostružinových výlisků. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální vlastnosti získaných extraktů, ostružinové šťávy a pulpy z ostružin. Analyzovány byly jednak české ostružiny a jednak ostružiny sbírané ve volné přírodě na Ukrajině. Z hlediska obsahu anthokyanových barviv byla lepším extrakčním činidlem směs destilované vody a ethanolu v poměru 1 : 1. Po 14 hod. macerace bylo získáno ze 100,0 g ostružinových výlisků 150,4 mg anthokyanových barviv. U extraktů z ostružinových výlisků byla stanovena mnohonásobně vyšší koncentrace anthokyanových barviv než u vzorků šťávy a pulpy. Extrakt z ukrajinských ostružin obsahoval 197,4 mg CGEdm-3 a extrakt z českých ostružin 150,4 mg CGEdm-3. I fenolických látek bylo nejvíce stanoveno v extraktech. U ukrajinských ostružin to bylo 3501,9 mg GAEdm-3 a u českých 3256,1 mg GAEdm-3.
|
host ::
RSS.