|
|
Podoby dobrovolnických rolí a jejich referenční skupiny
Nollová, Michaela ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Práce se zabývá dobrovolnictvím ve spojení s referenčními skupinami dobrovolníků. Popisuje a analyzuje dobrovolnictví osmi dobrovolníků angažujících se ve vybraném spolku. První část práce je teoretická, vymezuje základní pojmy, teorie a koncepty důležité pro výzkum. Druhá, empirická část práce, představuje metodologický postup a zabývá se provedeným kvalitativním výzkumem prostřednictvím hloubkových rozhovorů s formálními dobrovolníky. Cílem práce je popsat a porozumět tomu, jakým způsobem si dobrovolníci utvářejí své dobrovolnické role a k jakým referenčním skupinám se vztahují. Na podoby dobrovolnických rolí v této organizaci má vliv zejména pravidelnost a intenzita jejich činnosti. Během analýzy byly ze zkoumaných dat vyprofilované dvě hlavní podoby dobrovolnické role. Dobrovolníci z jedné skupiny svou činnost považují za pomoc a vztahují se ke klientům organizace. Dobrovolníci z druhé skupiny se vztahují k ostatním dobrovolníkům a činnost je pro ně hlavně zábavou.
|
|
|
Grassroots political activism in Russia
Chervotkina, Yulia ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; David, Maxine (oponent)
Russian protests of 2011-2012 revitalised the country's political life. Hoping for a change, citizens were looking for opposition leaders to represent them in their dialogue with the authorities. However, the opposition failed to maintain its support and attract new followers over time, and this paper analyses why it happened. To answer the question, we analysed the long-term consequences of state-organised repression and institutionalisation. Our results showed that repression is not the only reason for the loss of support of the opposition. Limited radicalisation, premature institutionalisation, and disconnection of the opposition from civil society played a vital role in this process. Even though these were the main characteristics of the For Fair Elections movent, this research argues that the Russian opposition did not outgrow them ten years later. Keywords: Russia, protests, political opposition, repression, civil society
|
|
|
Příběhy Nového zákona jako klíč pro výchovu ke vzájemnému soužití a porozumění v občanské společnosti
LORKO, Radomíra
Práce se zabývá možností, jak lze využít příběhy Nového zákona v hodnotové výchově v rodině bez ohledu na to, zda jsou její členové věřící či ne. Teoretická část osvětluje důležitou roli rodiny v hodnotové výchově. Na rodinu nahlíží jako na základní článek společnosti, resp. jako na zásadní společenství pro výchovu k základním hodnotám, jejichž obsahové naplnění je nezbytné pro budování občanské společnosti. Dále je výchova k hodnotám nahlížena ještě z pohledu církve skrze církevní dokumenty a skrze vzdělávací systém ČR. Praktická část je experimentální. Je rozvržena do tří částí. V první části jde o soubor strukturovaných setkání k daným tématům, jako je svoboda, odvaha, soucit, láska k bližnímu, tolerance a otevřenost, včetně uvedení využívaných metod. Ve druhé části jsou charakterizovány obě rodiny. Obě vybrané rodiny nevyznávají žádné náboženství, mají dvě děti a dva dospělé, souhlasí s navrhovanou spoluprací a patří ke střední třídě obyvatel. Třetí část experimentu popisuje aplikaci navržených programů a výsledek praxe. I přesto, že pozitivní výsledek experimentu může být ovlivněn tím, že se jedná o rodiny přátel autora, přesto má svoji váhu právě proto, že všichni účastníci nebyli ničím zavázáni při účasti pouze svojí upřímnosti vyplývající z důvěry v mezilidských přátelských vztazích. Za významný výsledek práce lze považovat ověření, že kombinace různých přístupů k textu, od variantního čtení, poslechu až k výtvarnému vyjádření, činí atraktivními i zdánlivě nezajímavé texty nebo témata, která se zdají, že stojí mimo všední život. Na program nejlépe reagovali žáci druhého stupně a, jak sami vyjádřili v závěrečných diskuzích, ocenili možnost otevřeně a v dostatečném prostoru vyjádřit své názory a projevit svoji kreativitu směřovanou k danému cíli. Členové rodin se shodli, že práce v tomto experimentu pro ně byla zábavná, inspirující a přinesla jim nové neočekávané zážitky.
|
|
| |
|
|
The Role of the Civil Society in the Transformation of the North African States
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko a dvě případové studie, zemí, kde revoluce úspěšné nebyly - Maroko a Alžírsko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi, prezidenta Ben cAlího v Tunisku, krále Mohameda VI. v Maroku a prezidenta Búteflíqy přes revoluce až k post-revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye, Tuniska, Maroka a Alžírska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti,...
|
|
|
Srovnání směrů společenské odpovědnosti na příkladu 3 firem ze soukromého sektoru, společnosti GEFCO ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o., Dalkia a.s., ABB,a.s.
Macakova, Lucie ; Dohnalová, Marie (vedoucí práce) ; Frištenská, Hana (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám analýzou tří mezinárodních společností z tržního soukromého sektoru, společnosti GEFCO ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o. , Dalkia a.s. a ABB a.s. a způsobu jak pojímají a praktikují společenskou odpovědnost firem. Při výběru společností jsem vycházela z těchto kritérií: Vybraná společnost musí mít hlavní pobočku/matku v zemích západní Evropy. Vybraná společnost musí mít zkušenost se společenskou odpovědností a ve své historii prokazatelnou činnost, kterou lze považovat za společensky odpovědnou. Všechny vybrané společnosti jsou lídry v dané oblasti v České republice. V diplomové práci se zaměřuji na přehled CSR aktivit těchto společností, především na oblast firemní filantropie. Zabývám se spoluprací soukromých společností s organizacemi občanského sektoru (OOS) , u které se zaměřím především na konkrétní způsoby spolupráce a na zpětnou vazbu od organizací občanské společnosti, na to jak CSR aktivity hodnotí. Dále se zaměřuji na způsoby zapojování zaměstnanců do společenské odpovědnosti (CSR). Soustředím se také na to, zda dceřiné pobočky praktikují stejné CSR aktivity a používají stejné CSR nástroje jako jejich mateřské organizace. Věnuji se také roli CSR v marketingové strategii firem. Klíčová slova Organizace občanského sektoru (OOS), corporate social responsibility...
|
|
|
Kontroverzní povaha sociálního podniku jako komercionalizované organizace občanského sektoru
Hořínková, Monika ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Witz, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je komercionalizace občanských organizací, kterou rozumíme proces, kdy přejímají v rámci svého fungování některé postupy, metody a strategie komerčního sektoru, s cílem vygenerování zisku. Za nejvyšší úroveň komercionalizace považuje práce transformaci občanské organizace v sociální podnik. V další možné úrovni už by se z takové organizace stal tržní podnik nahlížený jako sociálně odpovědný. Sociální podnik je přitom definován jako taková občanská organizace, pro kterou je dosahování zisku stejně důležité jako zvýšení veřejného prospěchu, tedy naplnění vlastního altruistického poslání. Protože spojuje dva protichůdné atributy v podobě sociální a ekonomické mise, přičemž ekonomické poslání může to původní sociální ohrožovat, je považován za kontroverzní. Cílem práce je proto zjistit, jaký význam má pro život organizace občanského sektoru takováto transformace v sociální podnik, a jak tato transformace ovlivňuje její fungování a podstatu. Vychází přitom primárně z teorie občanské společnosti, občanského sektoru, sociální ekonomiky a teorie sociálního podniku. Jedná se o případovou studii, jejíž součástí jsou tři integrační sociální podniky.
|
|
|
Pojetí spravedlnosti u Johna Rawlse a jeho kritika u F. A. von Hayeka
Polenová, Monika ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor pojetí spravedlnosti jako slušnosti v politické a morální filosofii. Zmapuje vývoj názoru na spravedlnost od antiky, kde se zejména bude zabývat přístupem ke spravedlnosti u Platóna a Aristotela. Zvláštní pozornost bude věnovat pojetí spravedlnosti ve společenských smlouvách T. Hobbese, J. Locka, J. J. Rousseaua a Immanulea Kanta. Jádro práce bude tvořit rozbor teorie spravedlnosti jako slušnosti Johna Rawlse a přístup k sociální spravedlnosti u Friedricha Augusta von Hayeka. Klíčová slova: teorie spravedlnosti, společenská smlouva, sociální spravedlnost, občanská společnost, morálka
|
|
|
Komparace vybraných organizací sociálních hnutí
Kotálová, Marie ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Název bakalářské práce: Komparace vybraných organizací sociálních hnutí Abstrakt: Tato bakalářská práce porovnává organizace sociálních hnutí na základě teorie mobilizace zdrojů. Ve vztahu ke zdrojům využívají organizace různé strategie a cílem této práce je identifikace podobností a odlišností těchto strategií. Práce se zaměřuje na materiální zdroje, lidské zdroje a na internet. V teoretické části je nejprve přiblížena problematika občanské společnosti a organizací občanské společnosti, dále je představena teorie mobilizace zdrojů včetně specifikace jednotlivých druhů zdrojů a následuje popis vybraných strategií organizací. V empirické části je provedena komparace vybraných organizací sociálních hnutí, pro dosažení cíle byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů provedených se zástupci organizací. Klíčová slova: Občanská společnost, sociální hnutí, mobilizace zdrojů, materiální zdroje, lidské zdroje, internet, fundraising, komercionalizace, profesionalizace
|
|
|
Postoje rodičů k občanské společnosti a ke konceptu inkluzivního vzdělávání
Heryšerová, Martina ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
V rámci své diplomové práce jsem se rozhodla zaměřit se na možnost propojení občanské společnosti a inkluzivního vzdělávání skrze sdílené hodnoty a postoje. Inkluze pojímaná jako komplexní přístup znamená zavádění konkrétních hodnot do praxe ve vzdělávání i do společnosti. Hodnoty představují základní motivy našeho jednání. Vše, co děláme, je ovlivněno hodnotami, za každou činností se v pozadí skrývá morálním argument bez ohledu na to, zda si jej uvědomujeme, hodnoty jsou nedílnou součástí celé společnosti. Cílem tohoto výzkumu je popsat a porozumět tomu, zda a jakým způsobem spolu souvisejí postoje k občanské společnosti a k inkluzivnímu vzdělávání. V rámci výzkumu propojení občanské společnosti a inkluze jsem sledovala postoje rodičů, jejichž děti chodí na základní školu, neboť rodiče mohou být aktivně zapojeni v rámci občanské společnosti a zároveň jsou klíčovými aktéry v rámci inkluzivního vzdělávání. Zvoleným přístupem k výzkumu je kvalitativní přístup a základní metodu sběru dat tvoří polostrukturované rozhovory s rodiči žáků vybrané základní školy. Klíčová slova: Hodnoty, postoje, občanská společnost, inkluzivní vzdělávání, rozmanitost, rodiče
|
host ::
RSS.