|
|
Evaluace spokojenosti klientů s Programem kontrolované konzumace alkoholu Kontaktního centra Vlhká
Liďák, Jan ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Kontaktní centrum Vlhká společnosti Podané ruce provozuje Program kontrolované konzumace alkoholu jako jediná organizace v České republice, inspirovaná programy stejného typu ze zahraničí. V této práci využívám evaluaci spokojenosti jako výzkumnou metodu se záměrem poskytnout klientům možnost se k programu a chodu tohoto centra vyjádřit. Cílem výzkumu bylo provést šetření spokojenosti u klientů Kontaktního centra Vlhká zapojených do programu kontrolované konzumace alkoholu. Cílem bylo zhodnotit spokojenost klientů s tímto programem jako i ostatními intervencemi centra, přístupem pracovníků, prostředím, vybavením a otvírací dobou. Záměrem bylo poskytnout výsledky práce vedení služby jako případnou inspiraci pro další změny a vývoj a zpětnou vazbu k již zavedeným změnám. Výzkumný soubor tvoří 17 respondentů, klientů kontaktního centra Vlhká zapojených v programu Kontrolované konzumace, kteří odpovídají cílové skupině služby. Jde o osoby bez domova ohrožené užíváním alkoholu či závislostí. Respondenti byli do výzkumu vybrání metodou záměrného výběru prostřednictvím instituce. Osloveni byli v otvírací době centra, kde probíhal samotný sběr dat. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného interview. Kvalitativní data byla analyzována metodou vytváření trsů a metodou prostého výčtu. Z výsledku výzkumu...
|
|
|
Prevalence užívání návykových látek u pracovníků nízkoprahových a ambulantních adiktologických služeb v ČR
Hrdý, Antonín ; Gabrhelík, Roman (vedoucí práce) ; Rolová, Gabriela (oponent)
Východiska: Běžně se mapuje prevalence užívání návykových látek v obecné populaci, stejně tak se běžně podrobně mapuje problematika prevalence užívání návykových látek u uživatelů drog samotných. V České republice není oficiální výzkum, jenž by se zabýval prevalencí užívání návykových látek u pracovníků v adiktologických službách. Cíle: Cílem výzkumu je mapování prevalence užívání legálních i nelegálních návykových látek u vybrané výzkumné populace. Z výsledků mapování bude zřejmé, které návykové látky jsou příslušníky výzkumné populace užívány nejčastěji, které látky mají nejvyšší celoživotní prevalenci a které látky nejsou v této populaci příliš populární. Metody: Základní orientace empirického šetření byla kvantitativní. Data byla získána prostřednictvím online dotazníkového šetření. Do výzkumu se z celkového počtu 589 pracovníků zapojilo 41,9 % pracovníků ambulantních či nízkoprahových adiktologických služeb, tj. 247 respondentů. Výzkum byl realizován v době od 28. 3. 2021 do 17. 4. 2021. Výsledky: Prevalence zkušeností s legálními a nelegálními návykovými látkami a to jak životní, za posledních 12 měsíců či za posledních 30 dnů je u pracovníků v nízkoprahových a ambulantních adiktologických službách v České republice výrazně vyšší než u obecné populace, zároveň je nižší prevalence každodenního...
|
|
|
Užívání benzodiazepinů mezi klienty harm reduction programů SEMIRAMIS z.ú.: dotazníkové šetření
Staš, Filip ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
VÝCHODISKA: Nadužívání psychoaktivních léků vykazuje v České republice až 900 tis. lidí, benzodiazepiny (dále jen BZD) s obsahem alprazolamu nadužívá až 270 tis. lidí. Jedná se o dlouhodobě skrytý a neřešený problém, který se týká i lidí užívajících drogy rizikově. CÍLE: Cílem této práce je popsat výskyt užívání benzodiazepinů mezi lidmi užívajícími drogy rizikově z řad klientů terénního programu a kontaktního centra SEMIRAMIS z.ú. K jeho naplnění byly formulovány výzkumné otázky, které se zaměřovaly na oblasti míry užívání, zdrojů BZD, vzorců jejich užívání, výskytu rizikového užívání BZD a znalosti rizik s nimi spojených. METODY: Pro sběr a zpracování dat byl použit kvantitativní výzkum s využitím standardizovaného dotazníku. Výběrový soubor tvořilo 79 respondentů z řad klientů výše zmíněných programů vybraných metodou samovýběru a výběru úsudkem. Získaná data byla zpracována s využitím kódování, kvalitativní data z otevřených otázek byla podrobena základní kvalitativní analýze. Setříděná data byla následně analyzována a vzájemně porovnávána pomocí popisně-statistických metod. HLAVNÍ VÝSLEDKY: Celoživotní prevalence užití benzodiazepinů činila 67 %, v posledním roce užilo BZD 37 % respondentů. Denně či alespoň jednou týdně je užívá 31 % dotazovaných. Nejčastěji užívaný byl Rivotril. 44 %...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rizikové sexuální chování u problémových uživatelů návykových látek využívajících nízkoprahových adiktologických služeb v Českých Budějovicích
Fürstová, Martina ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Východiska: V České Republice je odhadem 46,8 tisíc problémových uživatelů drog a prevalence infekčních nemocí (především virové hepatitidy C) mezi problémovými uživateli je vysoká. To může souviset nejen se samotným užíváním drog, ale také s jejich rizikovým sexuálním chováním, skrze které se infekční nemoci mohou přenášet také. Cíl: Hlavním cílem této práce je popsat výskyt rizikového sexuálního chování u problémových uživatelů návykových látek využívajících nízkoprahové adiktologické služby v Českých Budějovicích. Metody: Výsledky práce byly zpracovány na základě odpovědí z anonymního dotazníku od 50 klientů kontaktního centra v Českých Budějovicích, celkem se tedy zúčastnilo 12 % klientů kontaktního centra. Byli oslovování ti respondenti, kteří přišli využít výměnný program nebo kontaktní místnost. Výzkumu se zúčastnilo celkem 19 žen a 31 mužů, průměrný věk respondentů činí 32 let. Výsledky výzkumu byly zjištěny a zpracovány do grafů prostřednictvím popisné statistiky. Data byla vyhodnocována v programu Microsoft Excel a následně v programu Microsoft Word. Výsledky: Z výsledků jsou patrné jisté souvislosti mezi problémovým užíváním návykových látek a rizikovým sexuálním chováním. Respondenti, kteří se někdy chovali sexuálně rizikově, tak většinou učinili pod vlivem návykové látky (88 %...
|
|
|
Role psa v životě uživatele návykových látek
Maršíková, Daniela ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Tématem bakalářské práce je vztah uživatelů návykových látek využívajících terénní služby v Praze a jejich psů. Spousta lidí ohrožených závislostí psa vlastní a jejich vztah nebyl dosud popsán. Vlastnictví psa s sebou obnáší určitá omezení - např. péče o psa (krmení, zdravotní stav, výchova), přijmutí zodpovědnosti, navíc mazlíček může představovat překážku v ubytování či léčbě. Na druhé straně má pes na lidskou psychiku pozitivní dopad, zamezí pocitu osamělosti, může zvýšit výdělek při žebrotě a v lidském životě má roli ochránce a kamaráda. Cílem této bakalářské práce je popsat vztah mezi uživatelem návykových látek a jeho psem, kterého v současnosti vlastní. Výzkumné otázky se ptají na to, jaký význam má pes v životě člověka závislého na návykových látkách a jaká pozitiva a negativa přináší pes do jeho života. Pro větší autentičnost výpovědí jsem použila polostrukturovaná interview v rámci terénního programu pro uživatele návykových látek a měla jsem tak možnost vidět manipulaci klienta se svým psem v přirozeném prostředí a někdy i podmínky, ve kterých pes žije. Rozhovory jsem nahrála a následně přepsala. Po zpracování dat jsem rozhovory smazala. Analýzu jsem prováděla metodami vytváření trsů a zachycení vzorců pomocí kvalitativního výzkumu. Vyšlo mi, že pes má v životě člověka užívajícího...
|
|
|
Zřizování a provozování aplikačních místností pro uživatele drog: přehled zahraničních zkušeností.
Remešová, Renáta ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Pavlovská, Amalie (oponent)
VÝCHODISKA: Aplikační místnosti, tedy zařízení pro supervidovanou aplikaci návykových látek bezpečnějším způsobem, v nehodnotícím prostředí, se od r. 1986 rozšířily do 10 zemí po celém světě. Přestože Česká republika nabízí široké spektrum služeb určených k minimalizaci rizik u problémových uživatelů návykových látek, injekční aplikace u nich stále převládá. Efektivita aplikačních místností byla prokázána, v České republice se však dosud nenacházejí. CÍLE: Tato práce si klade za cíl především poskytnout systematický, ucelený přehled dosavadních poznatků a zahraničních zkušeností o pozadí vzniku a provozu aplikačních místností. Dále pak popsat, jaké podmínky byly v těchto státech nastaveny, aby mohly být aplikační místnosti legálně provozovány, a zhodnotit, zda by tyto podmínky byly uplatnitelné v ČR. V neposlední řadě je cílem popsat, jaký typ klientů zařízení využívá. METODY: Pro zpracování praktické části, týkající se zřizování aplikačních místností, byla použita metoda analýzy písemných dokumentů, získaných prostřednictvím rešerše na úrovni mezinárodních odborných databází. Druhá část týkající se provozu aplikačních místností byla zpracována vyhledáváním webových stránek organizací a zjišťováním vybraných organizačních aspektů těchto služeb (provozní doba, personální a finanční zajištění,...
|
host ::
RSS.