|
|
Role morální odpovědnosti v kontextu ústavní péče o dítě
PŘÍHODOVÁ, Denisa
Diplomová práce se zabývá Rolí morální odpovědnosti v kontextu ústavní péče o dítě ze znevýhodněného prostředí. Práce detailně rozebírá možný vliv psychické deprivace a špatné socializace dítěte na jeho jednání v dospívání, které není slučitelné s normami společnosti do té míry, že musí být odebrán do ústavní výchovy. Cílem práce je zmapovat význam morální odpovědnosti ve výchově dítěte. Tento cíl zahrnuje jak upozornění na důležitost odpovědnosti rodiče ke svému dítěti, tak i důležitost odpovědnosti samotného dítěte. V případě, kdy osvojená odpovědnost dítěte není dostačující pro běžný život ve společnosti, je poukázáno na význam ústavní péče, konkrétně výchovných ústavů. Zásadním poznáním vycházejícím z této diplomové práce je fakt, že nedostatek morální odpovědnosti rodičů může způsobit nevhodné jednání jejich dětí a je sám o sobě přenášen na další generaci, čímž se tvoří uzavřený kruh, ze kterého je velmi obtížné vystoupit. Veškeré diskutované poznatky z teoretických zdrojů byly podpořeny osobní zkušeností z praxe sociálního pracovníka při práci s rodinami ze znevýhodněného prostředí.
|
|
|
Sonda do duše celoživotního skauta
BROMOVÁ, Zuzana
Práce přináší pohled na život očima skauta. Zabývá se tím, jak žijí a uvažují lidé, kteří byli nebo ještě stále jsou aktivními členy této organizace. Praktická část se snaží, prostřednictvím osmi narativních rozhovorů, zjistit, jaká je žitá zkušenost lidí, kteří prošli skautskou organizací a jaký subjektivní smysl této zkušenosti přikládají napříč svým životem. Dále popisuje, co tito jedinci uvnitř organizace nalezli, s čím se ztotožnili nebo naopak rozešli i jaké hodnoty a přístupy ve svém životě dále preferují. Praktická část hledá podstatu toho, co tvoří jakousi duši skauta, tedy toho, co dělá skauta skautem. Z analýzy jednotlivých rozhovorů vzešlo několik témat a podtémat, mezi nimiž byla zkoumána jejich vzájemná souvislost. Tato témata se stala jakousi osnovou neboli východiskem pro teoretickou část práce, kde byla za pomoci odborné literatury čtenáři popsána a objasněna.
|
|
|
Psychologické aspekty kriminality mládeže
KLEPÁČ, Ondřej
Diplomová práce se zabývá kriminalitou mládeže a jejími příčinami. Cílem práce je objasnit, jaké jsou příčiny kriminálního chování mládeže a jak lze takovému chování předcházet prostřednictvím sociální práce. Práce obsahuje celkem pět kapitol a začíná vymezením mládeže a charakteristikou adolescence, jejími změnami a identitou. Poté se zabývá socializací a jejími činiteli, které jsou významným faktorem v období adolescence. Další část je věnována rizikovému chování a kriminalitě mládeže. Pozornost je věnována především motivaci kriminálního chování a kriminalitě mládeže z pohledu poruchy socializace. Poslední část je věnovaná sociální práci v kontextu prevence sociálně patologických jevů a zabývá se především prevencí a nástroji sociální práce s ohledem na kriminalitu mládeže.
|
|
| |
|
|
Hodnoty dětí a mládeže ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí (výzkumná sonda na ZŠ Chanov)
Fichtnerová, Miroslava ; Burešová, Karolína (vedoucí práce) ; Komárková, Tereza (oponent)
Předložená diplomová práce pojednává o hodnotách dětí a mládeže v kontextu sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. Práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část se zabývá vymezením základní terminologie a východisek týkající se hodnot a hodnotové orientace, morálního vývoje dětí, sociálního vyloučení. Text poskytuje detailní popis romské populace zahrnující její historii a současný stav, možné příčiny problémů a teoretická východiska psychosociálních odlišností. Praktická část práce přináší data týkající se sociálně vyloučené romské lokality Chanov a zejména místní základní školy. Výzkumná studie předkládá výklad, jaké životní hodnoty vnímají romské děti jako důležité a jaký postoj k jejich hodnotové orientaci mají učitelé základní školy Chanov. Výsledky rozhovorů a dotazníkového šetření jsou porovnány se závěry výzkumů uvedených v teoretické části práce.
|
|
|
Etická výchova
Krampotová, Milada ; Eliáš, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je nově zavedený předmět Etická výchova v školství České republiky. Etická výchova je definována jako projekt výchovy k prosociálnímu jednání. Diplomová práce uvádí základní výchovné cíle tohoto projektu, analyzuje jeho jednotlivé výchovné složky: obsah, metody, styl, tematické okruhy. Zabývá se průběhem zavádění Etické výchovy do našeho školství, v jakém společenském kontextu se Etická výchova vyvíjela, jak je začleněna do dokumentů Rámcového vzdělávacího programu a jak probíhá morální vývoj člověka z hlediska psychologie. Etická výchova je hodnocena z pohledu křesťanské etiky, přirozeného mravního zákona, jeho univerzálních principů a východisek.
|
|
|
Argumentace v mravním usuzování dětí školního věku
Kukal, Jiří ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce staví na teoretických východiscích švýcarského psychologa Jeana Piageta. V teoretické části je podrobněji představena Piagetova teorie v souvislosti s prací jeho následovníka Lawrence Kohlberga i pozdějších kritiků. Předmětem práce je výzkum morální argumentace dětí školního věku, konkrétně v návaznosti na Piageta, mapování přechodu od argumentace odpovědností objektivních důsledků k argumentaci odpovědností subjektivních záměrů. Jako výzkumný nástroj byla použita baterie šesti dvojic morálních příběhů. Ty byly zadány 53 dětem; nad příběhy jsem s dětmi následně vedl krátké rozhovory. Tyto příběhy byly z části přejaty od Piageta, z části doplněny nově zkonstruovanými příběhy, jež popisovaly jednání vedoucí k velmi výrazné materiální ztrátě. Hlavním předmětem výzkumu tak byla možná koordinace hledisek objektivní a subjektivní odpovědnosti v souvislosti s extrémní materiální ztrátou obsaženou v příbězích. Klíčová slova: morální vývoj, spravedlnost, morální usuzování
|
|
| |
|
|
Učení sociálním reáliím v mladším školním věku v případě LMP
Vojtíšková, Marika ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá výzkumem učení sociálním reáliím u dětí s lehkým mentálním postižením. Autorka shrnuje úvahy Jeana Piageta o morálním vývoji (zvláště na základě jeho textů The Moral Judgment of the Child a La psychologie de l'enfant), především tedy vymezení jeho jednotlivých stádií (anomie, heteronomie a autonomie). S touto teorií je porovnáno věcné učení sociálním reáliím, jak je zakotveno v Rámcovém vzdělávacím programu. Jádro práce pak leží v aplikaci nástrojů Piageta a jeho pokračovatelů na vzorek dětí s lehkým mentálním postižením ze Základní školy pro žáky s mentálním postižením LOPES v Praze-Čimicích. Výzkum ve strukturovaném rozhovoru ověřoval rozumění tří příběhům s typově různými, morálně zhodnotitelnými situacemi (proslovení nepravdy, poškození majetku, způsobení nepříjemné situace) na starší a mladší věkové vrstvě vzorku. V textu je rovněž zachycen výzkum pilotní, který pomohl se zpřesněním nástroje. Závěr práce se pak nevěnuje pouze samotným výsledkům výzkumu, nýbrž i jejich reflexi učitelkou, mající zkušenost s podobnými dětmi (nikoliv však přímo s probandy výzkumu). Tím je potvrzena širší platnost závěrů bakalářské práce a možnost východiska pro další výzkum.
|
|
|
Vliv sociální organizace her na orientaci v jejich morální dimenzi - revize výzkumu E. Kuruczové
Jindrová, Jitka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Autorka dělá revizi výzkumu, který provedla ve své diplomové práci na téma Vliv sociální diplomové práce Kuruczové bylo vypracovat další příspěvek k Piagetově teorii vývoje morálního usuzování dětí ve školním věku. Piagetova empirická data naznačovala, že by že u jí sledovaných 180 dětí z jedné školy (ve věku 1. - 9. třídy) vývoj orientace morální dimenzi hry Král lovců jelenů (organizované jako soutěž) výrazně předbíhal vývoj výzkumu Kuruczové děti přemýšlely o příbězích nespravedlivých herních situací, které zorganizovala "paní učitelka v družině". Ani ty nejmladší a neorientované neargumentovaly ritou paní učitelky - což by se dalo předpokládat dle Piagetovy teorie klíčové role kritéria poslušnosti autoritě při heteronomním chápání kritérií morálního hodnocení. Tato diplomová práce tedy odpovídá na otázku, zda lze tato zjištění íl od Kuruczové byly získány ke spolupráci též děti předškolního věku. A to k zodpovězení podotázky, zda se heteronomní argumentace autoritou paní učitelky neobjeví u dětí mladších, než byly nejmladší děti Kuruczové. Pro zjišťování morální oužity 4 příběhy vytvořené pro diplomovou práci Kuruczové a hlavní dětmi. Výzkumný vzorek tvořilo 100 dětí ze základní školy (1., 3., 5., 7. a 9. třídy) a 20 dětí předškolního věku. Chlapci a dívky byli zastoupeni ve ém poměru bylo zjištěno, že...
|
host ::
RSS.