|
| |
|
|
Psychiatrická komorbidita v souvislosti s užíváním návykových látek u klientů doléčovacího centra
Horová, Eva ; Mravčík, Viktor (vedoucí práce) ; Koutská, Kateřina Olga (oponent)
Východiska: Duševní onemocnění je rizikovým faktorem vzniku závislosti např. v důsledku sebemedikace a naopak závislostní chování může ke vzniku duševního onemocnění přispět. Poruchy z užívání návykových látek souběžně s jinou psychickou poruchou, tzv. "duální diagnóza" má u uživatelů návykových látek vysokou prevalenci. U klientů s psychiatrickou komorbiditou je vyšší výskyt rizikového chování nebo sebevražd a vyšší potřeba služeb a péče. Cíl: Cílem této práce bylo zjistit, jaká je prevalence psychiatrické komorbidity spojené s užívám návykových látek u klientů využívajících služeb doléčovacího centra a popsat faktory, které její výskyt provázejí. Metody: Byla provedena sekundární analýza dat z poskytnuté anonymizované databáze klientů aktivně využívajících služeb doléčovacího centra ke dni 1. 3. 2023. Kromě sociodemografických dat klientů byla analyzována data o užívání návykových látek, povaze závislostní poruchy, přítomnosti poruch v oblasti duševního zdraví a faktorech, které jejich výskyt a klinickou závažnost u klienta mohly ovlivnit. Výsledky: Výzkumný soubor tvořilo 79 klientů ambulantního a pobytového programu doléčovacího centra pro uživatele po léčbě, nyní abstinující od návykových látek (mimo tabák). Psychiatrická komorbidita byla přítomna u 71 % klientů. Nejčastějšími duševními...
|
|
|
Vybraní příslušníci habsburské dynastie a jejich duševní choroby
Grunclová, Kateřina ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje výzkum vyskytujících se duševních chorob u vybraných příslušníků habsburské dynastie, se snahou je co nejlépe konkretizovat z původních historických podkladů a srovnat je s nynějšími poznatky. Zároveň zde bude popsána sňatková politika, která přispěla ke vzniku duševních chorob u jednotlivých členů. Cílem práce je seznámení s habsburskou dynastií, charakterizovat duševní poruchy objevující se v této velkolepé dynastii a zhodnotit projevy jednotlivých nemocí.
|
|
|
Poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou v době pandemie
MARKOVÁ, Monika
Současný stav: V lednu roku 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace vypuknutí nového koronavirového onemocnění covid-19, které je ohrožením pro veřejné zdraví. O dva měsíce později stanovila, že může být klasifikováno jako pandemie. Sociální izolace, úzkost, strach z nákazy, nejistota, chronický stres a ekonomické obtíže mohou vést ke vzniku duševních poruch u zranitelné populace, nebo ke zhoršení již stávajících poruch (například deprese, úzkosti). Psychiatrické stavy související se stresem, změnou nálad a užíváním návykových látek mohou být spojeny také se sebevražedným chováním. Onemocnění covid-19 může během pandemie a i po ní zvýšit míru sebevražd. Proto je poskytování ošetřovatelské péče pacientům neustálou výzvou nejen kvůli její rostoucí potřebě, ale i vzhledem ke zvýšené zátěži v oblasti duševního zdraví a omezeným sociálním kontaktům. Cíle práce: 1. Zjistit vliv pandemie na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. 2. Zjistit zkušenosti sester s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie. Metodika: Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita metoda dotazování, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována otevřeným kódováním, metodou tužky a papíru. Na základě této analýzy vznikly 4 kategorie a 7 podkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo dohromady 17 sester z různých krajů v České republice. Konkrétně to bylo 8 sester pracujících v lůžkové péči, 5 sester v ambulantní péči a 4 sestry v komunitní péči. Výběr sester byl záměrný. Výsledky: Výzkum ukázal, že pandemie měla rozsáhlý vliv na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. Kvůli protiepidemickým opatřením byla péče omezená, některá oddělení zcela uzavřená a také se zde vyskytovalo riziko zhoršené kvality péče. Sestry považují za přínos pandemie nově nabyté zkušenosti a ještě více stmelený kolektiv. Mezi specifika poskytované péče v době pandemie sestry zmiňovaly nošení ochranných pomůcek, omezení kontaktu, testování personálu a zvýšenou dezinfekci prostor. Mezi komplikace a nedostatky v poskytování péče nejčastěji uváděly neadekvátní množství ochranných pomůcek, nekvalitní komunikaci s klientem, malou podporu od vedení a nedostatek dalšího personálu. V poskytování ošetřovatelské péče využívaly i možnost teleošetřovatelství, a to především sestry v ambulantní péči. Využití v praxi: Zjištěné výsledky přispějí ke zmapování specifik v poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie. Výsledky práce mohou být využity jako studijní materiál pro studenty nelékařských zdravotnických oborů a sestry z praxe.
|
|
| |
|
|
Gamers fighting depression - Strategie hráčů videoher proti pocitům deprese
Ováry, Šimon ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce zkoumá pomocí metod grounded theory motivace hráčů a hráček videoher k jejich hraní a strategie těchto hráčů a hráček k překonávání pocitů deprese. V první části práce se pojednává o přístupu sociologie a vybraných studií k problematice videoher a duševních poruch, ke které je v závěru práce vztažen výsledek mého bádání. Ve druhé části této práce se předkládá použitá metodologie. V závěrečné části je vedena diskuze o získaných poznatcích.
|
|
| |
|
|
Analýza vybraných skupin psychiatrických pacientů
Päckertová, Barbora ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Lustigová, Michala (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vybraných diagnóz u psychiatrických pacientů v roce 2019, konkrétně se jedná o diagnózy z kategorie F30-F39 (afektivní poruchy) a F40-F48 (neurotické, stresové a somatoformní poruchy). Cílem této práce je přiblížit problematiku duševních poruch, pojmů s tím souvisejících, a především analyzovat vybrané pacienty čerpající ambulantní zdravotní péči se zaměřením na Českou republiku. Práce pracuje s anonymizovanými daty VZP ČR za vybrané diagnózy. V rámci sledovaných diagnóz jsou analyzována data za počty unikátně ošetřených pacientů (UOP), počty kontaktů/návštěv ambulantních zdravotnických pracovišť a v neposlední řadě za vynaložené náklady ambulantní péče u vybraných diagnóz. Deskriptivní analýza vybraných diagnóz je provedena na základě dvou odborností (305 - psychiatrie a 901 - klinická psychologie). Z dat bylo zjištěno, že podíl pacientů VZP ČR s vybranými diagnózami se liší dle ambulantní zdravotní odbornosti. Nejvyšší podíl pacientů v odb. 305 sledujeme ve středních věcích, naopak u odb. 901 je největší podíl pacientů v mladších věkových kategoriích. Na základě obou odborností se taktéž liší nejvyšší průměrné náklady, které VZP ČR vynaložila na 1 UOP a průměrný počet kontaktů na 1 UOP u vybraných diagnóz.
|
|
| |
|
|
Diskriminace osob s duševním onemocněním na úřadech ČSSZ
Nouzová, Adéla ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá diskriminací osob s duševním onemocněním na úřadech České správy sociálního zabezpečení. Cílem práce je odpovědět na výzkumné otázky, které se ptají na to, jestli se osoby s duševní poruchou s nějakou diskriminací potkává v průběhu žádání o invalidní důchod. Diskriminační prvky se hledají jak v chování pracovníků, tak v legislativním nastavení přidělování důchodů. Chování pracovníků je vysvětleno pomocí teorie rámování. V teoretické části je popsána přímá a nepřímá diskriminace, teorie rámování a teorie liniových pracovníků se kterými se dále v práci pracuje. Dále je naznačen postup přidělování invalidních důchodů, který se v praktické části porovnává se zkušeností respondentů. V praktické části jsou odpovězeny výzkumné otázky pomocí několika rozhovorů s respondenty s duševním onemocněním, kteří si prošli procesem žádosti a invalidní důchod a s respondenty, kteří pracují jako posudkový lékaři na správě sociálního zabezpečení. V této části se nachází i diskuze, která rozebírá schéma průběhu, které se projevilo u všech respondentů s duševním onemocněním. V závěru jsou shrnuty všechny zjištění a odpovědi na výzkumné otázky.
|
host ::
RSS.