|
| |
|
|
Právní úprava židovské menšiny v meziválečném Československu
Urešová, Jana ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
- český jazyk Problematika židovské menšiny především za doby 2. světové války byla probírána již nesčetněkrát. V celé řadě zdrojů je poměrně přesně zachycena tehdejší politická situace a postupné vylučování židů ze společnosti, o samotné perzekuci ani nemluvě. Toto téma mě zajímalo asi už od doby, kdy jsem se o židech a 2. světové válce dozvěděla. Už na základní škole jsem v dětských encyklopediích nejčastěji pročítala toto téma a stále nemohla pochopit, jak se něco takového mohlo stát. Čím jsem byla starší, tím více informací jsem zjišťovala, ale stále bez pochopení příčiny, proč vlastně židé, co komu provedli, že museli tak krutě skončit a stále dokola ta stejná otázka, jak je možné, že k tomu mohlo v nedávné minulosti dojít?? Téma diplomové práce pro mě proto bylo jasné. Měla jsem poměrně hodně informací o židovském životě za války, ale příliš jsem nevěděla o jejich původu a především mě zajímaly počátky jejich omezování, co vlastně situaci za války předcházelo. Jako úplný základ a pro pochopení veškerých souvislostí, je dle mého názoru nezbytné začít od začátku. Kdo to jsou židé, kde se vzali, odkud přišli, jací byli, čím se živili a jak se k nim jako k menšině přistupovalo. Po zjištění těchto informací pro mě bylo překvapením, že židovská menšina to vlastně nikdy neměla úplně jednoduché....
|
|
|
Izraelští drúzové: vojenská služba jako nástroj k ovlivňování domácí a zahraniční politiky
Odlová, Markéta ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem "Izraelští drúzové: služba v armádě jako nástroj k ovlivňování domácí a zahraniční politiky" se zabývá vztahy izraelské drúzské komunity a státu Izrael. Drúzové, kteří v početných komunitách žijí rovněž v Libanonu a Sýrii, jsou nejčastěji kategorizováni jako etno-náboženská a transnárodní skupina. Jsou charakterističtí svým tajným a ezoterickým náboženstvím a pevnými sociálními vazbami. Pro izraelské drúze, kteří v populaci státu tvoří méně než 2 % obyvatel, je specifické, že na rozdíl od ostatních arabsky hovořících občanů Izraele slouží povinně v armádě Izraelské obranné síly a jsou loajální jak vůči tomuto státu, tak vůči transnárodnímu drúzskému společenství. Cílem této diplomové práce je, za využití teoretického konceptu Strategic Military Refusal autora Udiho Lebela, zjištění, zdali byla izraelská drúzská komunita v minulosti schopna ovlivnit domácí a zahraniční politiky státu Izrael v zájmu dosažení vlastních politických cílů a zdali bylo její úsilí vědomé, strategické a úspěšné. Dále jsou identifikovány faktory, které mohou narušit loajalitu drúzů vůči státu Izrael. Cíle diplomové práce je dosaženo analýzou dvou vybraných případů, kterými jsou: 1) reakce izraelské drúzské komunity na izraelskou invazi do Libanonu roku 1982; 2) odezva izraelské drúzské...
|
|
|
Terénní výzkum židovské komunity v Praze
Adlerová, Nina ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Terénní výzkum židovské komunity v Praze" se zabývá sociální identitou mladých českých Židů. Cílem této práce je postihnou dualitu, respektive hybriditu této identity na základě prolínání dvou odlišných identit, a to identity české a židovské. Dále je zde snaha zachytit sebereflexi nositelů těchto identit, jejich vztah k češství i židovství a také dopad prolínání těchto identit na jejich každodenní život. Práce se opírá jednak o díla několika významných autorů zabývajících se sociální, potažmo etnickou identitou, jednak o již dříve provedený výzkum Dany Bittnerové o národnostních a etnických menšinách žijících na území České republiky. Základem této bakalářské práce je terénní antropologický výzkum, který byl zaměřen převážně na členy jedné konkrétní skupiny, jež je součástí pražské komunity, a to na členy České unie židovské mládeže. Skládal se jak ze zúčastněného pozorování organizovaných i spontánně vzniklých akcí, tak z polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Práce ukazuje, že pro všechny pozorované je židovství i češství nedílnou součástí toho, kým jsou, a že jsou tyto dvě identity silně propleteny. Židovská identita je sice imperativem, ale pro udržení silné identity je potřebný také proces sebe- identifikace. Stejně tak jsou podstatné i navenek deklarované...
|
|
|
Generace Vietnamců žijících v ČR a jejich integrace do společnosti
Křížalová, Iva ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Cílem této práce je objasnit integraci Vietnamců žijících v České republice a s tím i spojené důvody jejich příchodu do ČR. Data získaná dotazníkovým šetřením, rozdaná náhodné skupině respondentů této menšiny, jsem zpracovala pomocí grafů. Provedeným dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že míra jejich integrovanosti je velmi malá, a to především u starších generací. Přínosem této práce je návrh na zlepšení informovanosti této menšiny prostřednictvím terénních pracovníků. Práce je řešena v kontextu na zlepšení vztahů a zvětšení zájmu integrace mezi vietnamskou menšinou a českou společností.
|
|
|
Současná maďarská menšina na Slovensku a slovenská v Maďarsku
Ander, Adam ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce představuje teoretické přístupy k problematice národnostních menšin a usiluje o zařazení dvou konkrétních případů - Slovenska a Maďarska - do této teoretické škály. Současně jsou charakterizovány slovenské a maďarské menšiny. Teritoriální vymezení práce je zřejmé, časově je práce ostře vymezena rokem 2010 a neostře na spodní hranici, těžištěm je období prvního desetiletí nového tisíciletí. Teoretická část je rozčleněna na část týkající se národnostních menšin (pojednává o různém třídění, názvosloví a charakteristikách) a část o možných přístupech státu ke svým menšinám (nabídnuty jsou všechny myslitelné přístupy od nejméně příznivého po nejpřívětivější). Praktická část je taktéž členěna na dvě hlavní kapitoly a sice podle zkoumaných států - Slovenska a Maďarska. Obě tyto kapitoly pojednávají o menšinách v dané zemi, jejich charakteristikách a dále se věnují rozboru právního zakotvení jejich postavení. Rozbor se věnuje mezinárodním smlouvám, ústavám a zákonům. Zatímco Slovensko poskytuje svým menšinám pouze individuální práva, Maďarsko přikročilo k zavedení neobvyklého systému personální kulturní a školské autonomie. Závěr se pokouší nalézt nejvhodnější teoretické a pravděpodobné řešení pro menšiny v daných zemích.
|
|
|
Polská národnostní skupina v Německu
Cimflová, Marcela ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá polskou národnostní skupinou v Německu, ke které se hlásí okolo 2 miliónů Poláků a Němců s polskými kořeny. Polonia má v Německu velmi rozvinutou organizační strukturu, která pečuje o polskou kulturu, jazyk i tradice a také prosazuje její práva, která vyplývají z Polsko-německé smlouvy o dobrých sousedských vztazích a přátelské spolupráci z roku 1991. Z výstupů kulatých stolů a konferencí, které jsou pro polsko-německý dialog zásadní, vyplývají problémy, se kterými se polská skupina potýká. Hlavní problém spočívá v asymetrii naplňování polsko-německé smlouvy z roku 1991, která garantuje stejná práva jak polské skupině v Německu, tak i německé menšině v Polsku, které Polsko uznalo statut národnostní menšiny. Dále potom nedostatek finančních prostředků, což znemožňuje efektivní fungování polských organizací a s tím souvisí i neuspokojivá úroveň výuky polského jazyka na státních školách. V práci docházím k závěru, že polská národnostní skupina sice není de jure uznanou národnostní menšinou, ale de facto má práva, která se běžně národnostní menšině přisuzují. Dále jsem zjistila, že Poláci neusilují především o uznání národnostního statutu, jak jsem se na počátku domnívala, ale chtějí nalézt řešení pro výše zmíněné problémy a tím dosáhnout úplného naplnění polsko-německé...
|
|
|
Konstrukce vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách
Kádárová, Vendula ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Konstrukce vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách" je tematicky zaměřena na jednu z metod sociální práce - terénní sociální práci. Specificky pojednává o terénní sociální práci poskytovanou v lokalitách v rámci Ústeckého kraje, které jsou označeny jako "sociálně vyloučené romské lokality", a primárně řeší osobnost terénního sociálního pracovníka a jeho profesní kompetence. Cílem práce je sestavení vzdělávacího programu, jehož ambicí je vybavit terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách takovými vědomostmi, dovednostmi a kompetencemi, aby byli schopni vykonávat svou profesi kvalitně a efektivně. Při zpracovávání tématu práce vycházím z již známých poznatků a faktů týkající se oblasti terénní sociální práce a přístupů v práci s menšinami. Neopomíjím ani romskou tematiku zaměřenou na specifické potřeby Romů vyplývajících z jejich historie, kultury a tradic. Zároveň se zabývám současnou situací problematiky sociálního vyloučení Romů v ČR. Tyto poznatky analyzuji, shrnuji a pokouším se vytvořit ucelený přehled o této specifické kategorii sociální práce. Aby vzdělávací program odrážel nejen potřeby cílové skupiny, ale hlavně vyhovoval potřebám terénních sociálních pracovníků, využívám profesiografie, jako metody pro získávání...
|
|
| |
|
|
Srbská menšina v Chorvatsku: vývoj právního postavení během integrace do Evropské unie 2000-2011
Kalánek, Filip ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem právního postavení srbské menšiny v Chorvatsku během integrace Chorvatska do Evropské unie (EU) v letech 2000-2011. Jedná se o historickou práci, která zkoumá přístup chorvatských vlád vůči Srbům. Zkoumání vztahu jednotlivých vlád vůči srbské menšině se zakládá na přijaté legislativě spjaté s národnostními menšinami, implementaci přijatých zákonů a projevech politické vůle hájit zájmy srbské menšiny. Ačkoli jsou výše vyjmenované faktory čistě vnitropolitické povahy, postavení národnostních menšin v Chorvatsku významně ovlivňovala EU z důvodu touhy jednotlivých vlád do unie vstoupit. Proto je v práci zmiňována i role EU. Po roce 2000 dochází ke zlepšování právního postavení srbské menšiny, která byla během devadesátých let terčem diskriminačních zákonů a čelila nepřátelskému postoji celé chorvatské společnosti, v jehož čele stálo vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Významnou část problematiky srbské menšiny představují práva srbských uprchlíků, kteří utekli z Chorvatska během války v 90. letech. Formálně byla normalizace postavení Srbů dokončena v roce 2011, kdy Chorvatsko splnilo unijní požadavky spojené s právy národnostních menšin a ukončilo přístupové rozhovory. Práce dochází k závěru, že klíčovou roli ve zlepšení postavení chorvatských...
|
host ::
RSS.