|
|
Současné trendy protestantské liturgické hudby v České republice
Dittrichová, Johana ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce Současné trendy protestantské liturgické hudby v České republice se zabývá především soudobými chvalozpěvy používanými na bohoslužbách protestantských církví, a to jak jejich hudební, tak mimohudební složkou. Cílem protestantské bohoslužby je vyjádřit Bohu chválu, v čemž je zřejmá návaznost na biblickou tradici, kde je právě oslavná funkce hudby velice důležitá. Proto se jedna kapitola diplomové práce věnuje hudbě v Bibli a zkoumá její propojení s jinými způsoby chválení Boha, z které vyplývají mnohé paralely s dnešní situací. Část práce, která seznamuje čtenáře s aktuální situací protestantské liturgické hudby v České republice, odhaluje některé nedostatky v současné české tvorbě a poukazuje na potřebu hudebního vzdělávání křesťanů, kteří jsou na bohoslužbách zapojeni v hudebním tělese nebo skládají či překládají duchovní písně. Zachycen je také trend práce se staršími písněmi z kancionálů, které se díky hudebním úpravám přibližují mladší generaci, která dává přednost živější hudbě. I přes to, že neexistuje žádná komise nebo rada pro protestantskou liturgickou hudbu, je zde několik výrazných osobností, které její současnou podobu ovlivnily a ovlivňují. Ve třetí kapitole je prezentován jejich pohled na různé roviny hudební složky liturgie a osobní postoj na Boží...
|
|
|
Umění a hudba v liturgii dle Josepha Ratzingera
Brábková, Luisa ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Práce představuje pohled Josepha Ratzingera na význam, funkci a místo hudby v liturgii. ve shodě se závěry II. vatikánského koncilu - při vhodném spojení hudby s liturgií a s ohledem na primární a sekundární funkce hudby v liturgii. Prvořadou funkci liturgické hudby spatřuje J. Ratzinger v podpoře Slova, další funkcí je podíl problematice vztahu církve a kultury. Ratzinger nabízí k řešení také další problémy - inkulturaci v oblasti liturgické hudby při zachování křesťanské identity a rozvoji křesťanského universalismu, možností kompozice liturgické hudby či prostoru, který církev umění poskytuje. Z představených textů vyplývají priority vytčené J. Ratzingerem pro liturgickou hudbu, zejména její podoby a styl, tedy pro ty vlastnosti, které mohou být nazírány z mnoha úhlů pohledu a které mohou přinášet rozmanité výsledky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Česká liturgická tvorba pro dětské a ženské sbory
Saláková, Leona ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent) ; Banáry, Boris (oponent)
Ve své disertační práci jsem se zaměřila na českou liturgickou hudbu pro dětské a ženské sbory. V dnešním značně sekularizovaném světě se může zdát, že tato velká oblast hudební kultury stojí na okraji společenského zájmu, a není tedy důvod sejí ve školách a světských sborech zabývat. Jsem ale přesvědčena, že hudba duchovní, potažmo i liturgická do škol i sborů patří. Škola i pěvecký sbor poskytují mladému člověku nejen sumu poznatků a estetických zážitků, ale významným způsobem také ovlivňují jeho výchovu a podílejí se na formování jeho základních morálních hodnot. Kvalitní hudba sama o sobě člověka kultivuje, odvrací ho od konzumního materialismu, rozvíjí cit pro krásno, prohlubuje estetické prožitky a spojuje interprety i posluchače. Toto výchovné působení je podle mého názoru zvlášť silné právě u hudby duchovní. Pro věřícího posluchače nebo interpreta je duchovní hudba spjata s konkrétními náboženskými prožitky, které se těžko zprostředkovávají. Ateistický posluchač sice nemusí pochopit a prožít obsah liturgických textů do takové hloubky, přinejmenším ho ale mohou vést k zamyšlení nad jeho žebříčkem hodnot. Základní znalosti z oblasti duchovní hudby i křesťanských tradic navíc patří k všeobecnému vzdělání, proto je zcela na místě seznamovat s nimi žáky již na základní škole.
|
|
|
Praxe hudební složky liturgického života v Pražské arcidiecézi: Sonda do hudebně liturgické praxe vybraných farností
Žák, Přemysl ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Práce si klade za cíl učinit náhled současné praxe liturgické hudby v Pražské arcidiecézi. K tomuto účelu je vybráno podle určitých kritérií několik farností, ve kterých je dále provedeno dotazníkové šetření. V teoretické části se práce zabývá východisky pro vymezení pojmu liturgická hudba a vývojem chápání její funkce v dokumentech magisteria 20. století. Dále si všímá reálných dopadů těchto dokumentů, zejména dokumentů 2. vatikánského koncilu, na situaci v České republice. Praktická část je věnována zpracování dotazníku. Nejprve jsou stanoveny okruhy, kterých se šetření týká. Na základě toho jsou pak formulovány otázky pro kněze jednotlivých farností. Výsledky jsou zpracovány a vyhodnoceny ve vztahu k dokumentům magisteria. Dotazník je zadán formou on-line ankety, která umožňuje snadnější vyplňování i zpracování.
|
|
|
Improvizace jako hudebně-pedagogická disciplína v přípravě varhaníků pro liturgické prostředí.
Steyer, Jan ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bezděk, Jiří (oponent) ; Aschenbrenner, Vít (oponent)
Improvizace jako hudebně-pedagogická disciplína v přípravě varhaníků pro liturgické prostředí. MgA. Jan Steyer Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou varhanní improvizace v liturgickém prostředí v ČR, přičemž se soustředí zejména na pedagogický aspekt tématu. První část práce se zaměřuje na varhanní improvizací z hlediska teoretického. Kromě samotné definice pojmu improvizace a její klasifikace je zde zkoumaná problematika zasazena do kontextu psychologie a historie. Jelikož se práce věnuje především liturgickému prostředí, nechybí ani analýza postavení improvizace v liturgii na základě církevních předpisů. Ve druhé části práce je zpracován kvantitativní výzkum vypovídající o situaci mezi chrámovými varhaníky v ČR. Pomocí dotazníku byla zjištěna základní data o zkoumané skupině, jako je věk, pohlaví, obecné i hudební vzdělání, místo působení a informace ohledně varhanní liturgické praxe. Dále výzkum analyzuje hudebně teoretické a praktické hráčské dovednosti chrámových varhaníků. Nechybí ani zjištění vzdělávacích požadavků účastníků výzkumu a pro pedagogické účely užitečný popis vlastních zkušeností s varhanními kurzy a různými metodickými postupy při výuce improvizace. Třetí část práce zpracovává kvalitativní výzkum uskutečněný na letních kurzech pro chrámové varhaníky. Je zde představena...
|
|
|
Frenštátští skladatelé - ozvěny minulosti v současné hudební výchově
Nykl, Boris ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Práce se zabývá hudební historií města Frenštát p. R. na přelomu 18. a 19. století se zaměřením na pastorální tvorbu místních skladatelů. Nabízí přehled o jejich životě a díle a přibližuje komplexní historické souvislosti. V rámci práce je vypracován vzdělávací materiál s výhledem na jeho eventuální využití ve školství i ve volnočasovém sektoru. Součástí vzdělávacího materiálu je též notový materiál pro možné praktické využití. Součástí práce je též analýza, spartace a digitalizace vybraných děl.
|
|
|
Vývoj české křesťanské hudby po 2. vatikánském koncilu
Viktorinová, Barbora ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem české křesťanské hudby po Druhém vatikánském koncilu. Zaměřuje se na rozlišení pojmů duchovní a liturgická hudba. Srovnává, jak se proměňovalo vnímání liturgické hudby od židovského náboženství, přes rané křesťanství, středověk a novověk, až po začátek Druhého vatikánského koncilu. Věnuje se také samotnému Druhému vatikánskému koncilu, jeho přínosu, a jakými změnami přispěl v oblasti liturgické hudby. Zaměřuje se na používání liturgické hudby v českých zemích a seznamuje s pravidly pro používání liturgické hudby, která se týkají především mší svatých za doprovodu kytary či jiných nástrojů než varhan. Zároveň práce zmiňuje mše svaté s dětmi. Dále se práce zaměřuje na reakci na Druhý vatikánský koncil ze strany Petra Ebena a jeho Truvérské mše. Na to navazuje popis křesťanských kapel těsně po Druhém vatikánském koncilu - Ztracené kapely a skupiny Učedníci. Práce se také věnuje současnému vývoji české křesťanské hudební scény. Zahrnuje popis některých křesťanských schol od počátku nového tisíciletí, mezi něž patří Kapela Příchovice, Schola brněnské mládeže a skupina Adorare. V práci jsou popsány materiály pro výběr písní pro liturgii i jiné příležitosti. Práce zahrnuje výčet dostupných zpěvníků, obsahuje příklady výběru písní, a databázi českých křesťanských písní...
|
|
|
Responsoriální žalmy Karla Skleničky
Nedbalová, Josefína ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Diplomová práce se skládá ze tří částí. První z nich popisuje historickou úlohu žalmů v bohoslužbách od doby jejich vzniku do současnosti. Osvětluje novou roli žalmů v katolické liturgii po II. vatikánském koncilu a nastiňuje, jakým způsobem se tyto liturgické změny promítaly v českém katolickém prostředí. Druhá část představuje významné české žalmové celky, které vznikly pro potřeby liturgie v reakci na závěry II. vatikánského koncilu, a jejich autory. Třetí, stěžejní, části diplomové práce, obsahuje podrobný rozbor žaltáře Karla Skleničky Responsoriální žalmy pro neděle a významné dny liturgického roku z roku 1992. Analýza harmonických a melodických postupů jednotlivých nápěvů slouží jako podklad k praktické části diplomové práce, kterou je rozšíření stávajícího Skleničkova žaltáře na všechny dny liturgického roku. Nový žaltář zachovává hudební složku zkomponovanou Karlem Skleničkou a u nově vzniklých žalmů zachovává také práci s liturgickým textem po vzoru Karla Skleničky. Nový žaltář se stejně jako žaltář z roku 1992 striktně drží liturgicky předepsaných textů pro jednotlivé liturgické příležitosti.
|
host ::
RSS.