Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Produkce rekombinantního IL-2 imunocytokinu nového typu
Bednaříková, Kristýna ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
Interleukin 2 je glykoprotein, který se u člověka skládá ze 133 aminokyselin a je produkován pomocnými T buňkami pro zesílení imunitních reakcí. IL-2 má mnoho imunostimulačních a imunoregulačních funkcí a bylo prokázáno, že aktivuje cytotoxickou funkci přirozených zabíječských buněk, T lymfocytů a monocytů a podporuje cytotoxicitu těchto efektorových buněk. Pokud je v rámci terapie IL-2 podán ve vyšších dávkách, stimuluje efektorové lymfocyty a brání organismus před patogeny a nádorovými buňkami. Pokud je IL-2 podán v nižších dávkách, tak dochází k stimulaci T regulačních buněk, které inhibují imunitní reakci a tím dochází k udržení autotolerance. Zatímco dosavadní studie ukázaly, že IL-2 je účinný při léčbě malignit, byla také pozorována značná toxicita. V posledních letech byly publikovány studie na základě kterých bylo zjištěno, že pokud je IL-2 kovalentně vázán skrz oligopeptidovou spojku na anti-IL-2 monoklonální protilátky, dojde ke zvýšení jeho biologické aktivity in vivo. Zároveň může tato protilátka stericky bránit vazbě na některé podjednotky IL-2 receptoru a přispět tak k selektivní aktivaci a expanzi přirozeně zabíječských buněk a T efektorových buněk, zatímco T regulační stimulovány nejsou. Při spojení IL-2 s anti-IL-2 protilátkou hraje klíčovou roli délka peptidové spojky, jejíž prodloužení by...
Prognostické markery vývoje onemocnění u pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy
Petržalka, Marko ; Marusič, Petr (vedoucí práce) ; Taláb, Radomír (oponent) ; Lízrová, Jana (oponent)
Prognostické markery vývoje onemocnění u pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy ABSTRAKT Práce se zabývá možnostmi stanovení prognózy na počátku onemocnění roztroušenou sklerózou. Oblasti využití jednotlivých biomarkerů se často prolínají, proto teoretická část poskytuje přehled biomarkerů užívaných nejenom při stanovování prognózy, ale i při diagnostice a monitoraci terapie.Empirická část pojednává ovlastním výzkumu prognostického významu intrathekální syntézy imunoglobulinů třídy M, sérových a likvorových hodnot interleukinu 2, interleukinu 6, interleukinu 10, chitinase 3-like 2 proteinu a těžkých řetězců neurofilament stanovených ze vzorků získaných při diagnostice onemocnění. Do studie bylo zahrnuto 58 pacientů diagnostikovaných časně po prvním relapsu. Všichni pacienti zahájili terapii glatiramer acetátem, teriflunomidem nebo interferonem beta. Pacienti byli prospektivně sledováni po dobu dvou let klinicky a pomocí magnetické rezonance. Poměr interleukinu 2 k interleukinu 6 v likvoru ˂0,48 (p=0,0028), koncentrace interleukinu 2 v likvoru ≥1,23 (p=0,0260), koncentrace chitinase 3-like 2 proteinu v likvoru ≥7900 (p=0,0330), věk v době prvního relapsu ˂22 let (p=0,0312) a stupeň funkčního postižení (Expanded Disability Status Scale) v době zahájení terapie ≥1,5 (p=0,0481), byly shledány nezávislými...
Produkce IL2-fúzních protilátek a stanovení jejich biologické aktivity
Frantová, Eliška ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Interleukin 2 je malý cytokin s mnoha důležitými imunitními funkcemi. Uplatňuje se zejména jako růstový faktor T buněk, ale působí také na další imunitní buňky a to především na NK a NK-T buňky. IL-2 ve vyšších dávkách indukuje diferenciaci a proliferaci buněčné populace efektorových a paměťových T buněk, které se vyznačují cytotoxicitou a jsou schopny účinné obrany organismu před patogeny anebo nádorovými buňkami. Naproti tomu IL-2 v nízkých dávkách stimuluje populaci Treg, které tlumí imunitní reakce a pomáhají předcházet autoimunitním onemocněním. V nádorové terapii je však stimulace této buněčné populace nežádoucí. Protože je volný IL-2 ve vysokých dávkách pro organismus toxický, byly již dříve navrženy strategie, pomocí kterých by se biologický efekt IL-2 potencoval. Jako jedna z nejslibnějších se jeví jednořetězcový rekombinantní fúzní konstrukt, kde je IL-2 kovalentně vázán pomocí oligopeptidové spojky na anti-IL-2 monoklonální protilátku (mAb). Na základě poznatků ze studia IL-2/anti-IL-2 mAb imunokomplexů by v porovnání s volným IL-2 tento imunocytokin (IC) mohl poskytnout značné terapeutické benefity in vivo, a to především velmi robustní posílení biologické aktivity, selektivní stimulaci konkrétních buněčných populací dle zvolené protilátky a snížení systémové toxicity. Důležitou roli u...
Povrchová exprese inhibiční molekuly Tim-3 u antigenně specifických CD8+ T buněk expandovaných in vitro pomocí dendritických buněk za účelem nádorové buněčné imunoterapie
Svobodová, Hana ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Funda, David (oponent)
Nádorové onemocnění je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí a počet pacientů s tímto onemocněním se každoročně zvyšuje. Současné možnosti terapie stojí na čtyřech základních pilířích; chirurgie, chemoterapie, radioterapie a imunoterapie. Imunoterapie je v posledních letech nejrychleji se rozvíjející léčebnou modalitou, která u některých pacientů vykazuje nebývalé účinky. Většina pacientů však na tuto terapii stále nereaguje. Zkoumány jsou proto mechanismy, díky nimž je imunoterapie neúčinná. Buněčná imunoterapie nádorových onemocnění je léčebnou metodou, která k terapeutickým účelům využívá živé ex vivo připravené imunitní buňky cílící na nádor. Jedním z mechanismů, který může snižovat její účinnost, je exprese inhibičních molekul na povrchu připravených imunitních buněk. Tim-3 je inhibiční molekula, která přitahuje zájem výzkumu několik posledních let, jelikož exprese Tim-3 na nádorových buňkách a imunitních buňkách infiltrujících nádor je často spojena s horší prognózou a agresivnějšími formami nádorového onemocnění. Úlohu Tim-3 u in vitro nebo ex vivo připravovaných imunitních buněk je však stále obtížné predikovat. V této práci byl vyvinut in vitro studijní model, který využívá in vitro připravené antigen specifické CD8+ T buňky s vysokou expresí Tim-3. Bylo zjištěno, že exprese...
Příprava myšího interleukinu 2 spojeného s monoklonální protilátkou S4B6
Rožová, Dominika ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Kavan, Daniel (oponent)
Interleukin 2 je růstový faktor T buněk, ale i dalších lymfocytů, jako jsou NK, NKT buňky, dendritické a žírné buňky, které zajišťují jeho expresi a sekreci. IL-2 reguluje homeostázu imunitních buněk a používá se k léčbě řady poruch včetně rakoviny a autoimunitních chorob. V posledních letech bylo popsáno několik případů, kdy komplex interleukinu 2 s protilátkou anti-IL2 vykazoval mnohonásobně vyšší biologickou aktivitu in vivo. Tyto komplexy mají selektivní stimulační aktivitu pro různé receptory cílových buněk. Tato práce navazuje na předchozí neúspěšné pokusy o expresi a purifikaci dostatečného množství imunokomplexu myšího IL2 s protilátkou S4B6 spojenou 15 aminokyselinovou glycin-serinovou spojkou. V rámci této práce byl připraven plazmid obsahující gen pro fúzní sekretovaný imunokomplex mIL2-S4B6, kterým byla následně stabilně transfekována buněčná linie HEK293T pomocí systému piggyBac. Protein byl následně izolován chelatační afinitní chromatografií a purifikován gelovou permeační chromatografií.
Příprava myšího interleukinu 2 spojeného s monoklonální protilátkou S4B6
Rožová, Dominika ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Kavan, Daniel (oponent)
Interleukin 2 je růstový faktor T buněk, ale i dalších lymfocytů, jako jsou NK, NKT buňky, dendritické a žírné buňky, které zajišťují jeho expresi a sekreci. IL-2 reguluje homeostázu imunitních buněk a používá se k léčbě řady poruch včetně rakoviny a autoimunitních chorob. V posledních letech bylo popsáno několik případů, kdy komplex interleukinu 2 s protilátkou anti-IL2 vykazoval mnohonásobně vyšší biologickou aktivitu in vivo. Tyto komplexy mají selektivní stimulační aktivitu pro různé receptory cílových buněk. Tato práce navazuje na předchozí neúspěšné pokusy o expresi a purifikaci dostatečného množství imunokomplexu myšího IL2 s protilátkou S4B6 spojenou 15 aminokyselinovou glycin-serinovou spojkou. V rámci této práce byl připraven plazmid obsahující gen pro fúzní sekretovaný imunokomplex mIL2-S4B6, kterým byla následně stabilně transfekována buněčná linie HEK293T pomocí systému piggyBac. Protein byl následně izolován chelatační afinitní chromatografií a purifikován gelovou permeační chromatografií.
Povrchová exprese inhibiční molekuly Tim-3 u antigenně specifických CD8+ T buněk expandovaných in vitro pomocí dendritických buněk za účelem nádorové buněčné imunoterapie
Svobodová, Hana ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Funda, David (oponent)
Nádorové onemocnění je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí a počet pacientů s tímto onemocněním se každoročně zvyšuje. Současné možnosti terapie stojí na čtyřech základních pilířích; chirurgie, chemoterapie, radioterapie a imunoterapie. Imunoterapie je v posledních letech nejrychleji se rozvíjející léčebnou modalitou, která u některých pacientů vykazuje nebývalé účinky. Většina pacientů však na tuto terapii stále nereaguje. Zkoumány jsou proto mechanismy, díky nimž je imunoterapie neúčinná. Buněčná imunoterapie nádorových onemocnění je léčebnou metodou, která k terapeutickým účelům využívá živé ex vivo připravené imunitní buňky cílící na nádor. Jedním z mechanismů, který může snižovat její účinnost, je exprese inhibičních molekul na povrchu připravených imunitních buněk. Tim-3 je inhibiční molekula, která přitahuje zájem výzkumu několik posledních let, jelikož exprese Tim-3 na nádorových buňkách a imunitních buňkách infiltrujících nádor je často spojena s horší prognózou a agresivnějšími formami nádorového onemocnění. Úlohu Tim-3 u in vitro nebo ex vivo připravovaných imunitních buněk je však stále obtížné predikovat. V této práci byl vyvinut in vitro studijní model, který využívá in vitro připravené antigen specifické CD8+ T buňky s vysokou expresí Tim-3. Bylo zjištěno, že exprese...
In vivo biologická aktivita a terapeutický potenciál imunokomplexů IL-2/anti-IL-2 mAb
Hnilicová, Šárka ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Interleukin-2 patří spolu s interleukiny 4, 7, 9, 15 a 21 do rodiny γc cytokinů, která funguje v organismu jako hlavní regulátor homeostázy a funkce lymfocytů. Tyto cytokiny mají schopnost indukovat a podporovat proliferaci a přežívání lymfocytů, čímž významně ovlivňují hlavně adaptivní imunitní odpověď. Interleukin-2 (IL-2) je produkován převážně aktivovanými T buňkami a působí jak autokrinně, tak parakrinně. Kupodivu lze jeho aktivitu zvýšit vytvořením komplexu s určitými anti-IL-2 monoklonálními protilátkami. Takové IL-2/anti-IL-2 mAb imunokomplexy selektivně stimulují proliferaci různých populací imunitních buněk, v závislosti na použitém typu anti-IL-2 mAbs. Imunokomplexy IL-2/S4B6 jsou vysoce stimulační pro CD122high populace (paměťové CD8+ T buňky a NK buňky) a o něco méně i pro CD25+ populace (Treg a aktivované T buňky), zatímco IL-2/JES6-1 imunokomplexy aktivují výhradně CD25+ buňky. Tato protilátkami způsobená vyšší účinnost a selektivita působení IL-2 může mít významný potenciál v terapeutickém využití, a to jak v imunoterapii nádorů, tak i v autoimunitních onemocněních, vakcinaci nebo transplantologii.
Příprava plazmidů pro expresi interleukin 2- fúzní monoklonální protilátky
Slavata, Lukáš ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
Náplní práce byla optimalizace produkce monoklonální protilátky proti interleukinu-2 (IL 2) s navázaným fúzním IL 2, a to přípravou nových expresních vektorů založených na plasmidu pTW5 a nahrazením nativní signální sekvence novou, původem ze sekretované alkalické fosfatasy. Tato fúzní protilátka vykazuje zajímavou biologickou aktivitu s poten-ciálem pro terapeutické využití - prodloužení cirkulace IL 2 v krevním oběhu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.