|
|
Vliv iniciace na blokovou polymeraci styrenu
Vojáček, Jakub ; Běťák, Lukáš (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce v literární části shrnuje poznatky z oblasti radikálové iniciace blokové polymerace styrenu, zejména polymerace využívající mono- a bifunkčních iniciátorů, dále fotoiniciace a termicky iniciované radikálové polymerace styrenu. Praktická část je zaměřena na sledování vlivu podmínek polymerace na konverzi monomeru, molekulovou hmotnost, hustotu a viskozitu polymerační směsi. Experimenty byly prováděny s monofunkčním iniciátorem (dibenzoylperoxidem), při teplotě polymerace 91 °C, atmosferickém tlaku a různých koncentracích iniciátoru. Stanovení konverze monomeru bylo prováděno gravimetricky, hustota byla stanovována titrační metodou a viskozita pomocí Stokesova vztahu. Molekulové hmotnosti byly vypočteny pomocí Kuhn-Mark-Houwink-Sakuradovy rovnice
|
|
| |
|
|
Křest jako přechodový rituál
MENŠÍKOVÁ, Šarlota
Bakalářská práce se zabývá křtem jako přechodovým rituál. Teoretická část je rozdělena na dva hlavní oddíly. První oddíl definuje rituál, jeho funkce a druhy. Dále charakterizuje přechodové rituály a iniciační rituály. Druhý oddíl se zabývá křtem. Práce definuje význam křtu, jeho historii, tradice, přiblíží současnou podobu křtu dětí a současnou podobu křtu dospělých. Blíže charakterizuje, proč křest patří do přechodových rituálů. Praktická část je založena na výzkumu. Ten obsahuje devět rozhovorů s aktéry. Hlavním cílem výzkumu je zjistit, zda lidé berou křest jako přechodový rituál, jestli pokládají křest jako obřad spojený s mezní životní situací narození dítěte.
|
|
|
Katecheze jako uvedení do mše
Živný, Tomáš ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Katecheze jako uvedení do mše : Očima jednoho evangelíka Anotace Katecheze jako uvedení do mše : Očima jednoho evangelíka Ve své diplomové práci se zabývám vztahem mezi katechezí a mší, respektive tím, jak se v katolické církvi věřící seznamují s tím, co je (má být) středobodem jejich náboženského života. V první části této práce, která je teoretická, nejprve vysvětluji, co je to mše, jak se historicky vyvíjela, abych postupně došel k tomu, jaký obsah a jakou formu má dnes, poté se věnuji katechezi, jejíž historický vývoj mapuji rovněž, a jejímu místu mezi službami církve, nakonec se zmiňuji o těsném sepětí mezi katechezí a liturgií, kdy jedna v sobě nese dimenzi té druhé. Katecheze a mše mají společné také to, že obě jsou christocentrické, ale přitom antropologické ve svém zaměření na člověka. Ve druhé části své práce se pak věnuji praktické podobě uvádění do mše, které se uskutečňuje za pomoci katechetických pomůcek (katechismy, učebnice či omalovánky), jež analyzuji, poté se ještě zmiňuji o liturgickém zakotvení katecheze konvertitů a těch, kdo se připravují na první svaté přijímání. Klíčová slova katecheze, mše, iniciace, katechetika, liturgika
|
|
| |
|
|
Regulace buněčného cyklu u Bacillus subtilis.
Zelenka, Tomáš ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Harant, Karel (oponent)
2 Abstrakt Vztahy mezi jednotlivými ději probíhajícími v bakteriální buňce během buněčného cyklu byly v posledních letech předmětem mnoha studií. Díky vyspělejším metodám se ukázalo, že život bakteriální buňky má daleko více proměnlivých faktorů, než jsme se zpočátku domnívali. Relativně nedávné výzkumy dokázaly poodhalit funkci, a v některých případech i molekulární podstatu, jednotlivých mechanismů, které v buňce koordinují procesy od průběhu replikace a její iniciace, segregace chromosomů vznikajících při replikaci, až po synchronizaci složité mašinérie samotného dělení buňky a v neposlední řadě také proměnlivost těchto procesů během měnících se životních podmínek buňky. Klíčová slova: Buněčný cyklus, replikace, segregace chromosomu, cytokineze, Bacillus subtilis
|
|
| |
|
| |
|
|
Sebekontrola: rozplétání inhibice a iniciace
Kucharský, Šimon ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Sebekontrola je obvykle pojímána jako jednotka v procesu seberegulace. Jako taková má podobu potlačení aktuální touhy nebo impulzivní reakce na určitý podnět, může se ale projevit například i v iniciaci chování, jež je v daném okamžiku pro člověka nepřitažlivé. V současné době je nejvýznamnější tzv. silový model sebekontroly, jenž předpokládá jednotný a omezený energetický zdroj pro všechny akty sebekontroly. Dle zmíněného modelu při vyčerpání této energie dochází ke snížení schopnosti kontrolovat chování či myšlení, a to i v oblastech lidské činnosti přímo nesouvisejícími s původním zdrojem vyčerpání. V poslední době se objevují četné kritiky, které napadají model z různých stran - ať už v rámci teoretické nevěrohodnosti, obavy ze zkreslených či dokonce zmanipulovaných výsledků, a v neposlední řadě rostoucí počet empirických studií, které tento model nepodporují. Proto se v současné době objevují pokusy tento model nahradit či upravit. Jednou z možných úprav je rozlišení mezi dvěma doménami sebekontroly (inhibice a iniciace). Práce podává přehled aktuálních poznatků o problematice sebekontroly a navrhuje experimentální studii, jež by mohla ověřit hypotézu o existenci dvou samostatných zdrojů sebekontroly, a přispět tak k diskuzi o možných alternativách ke stávajícímu modelu. Limity experimentu a...
|
|
|
Translational control in immune response.
Hlaváček, Adam ; Valášek, Leoš (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Imunitní reakce často vyžaduje rychlé změny v expresi genů, které mění fyziologii daných buněk. Množství článků dokládajících rozhodující vliv translační kontroly v tomto aspektu biologie buňky roste. Cílem této práce je poukázat na některé buněčné a molekulární mechanismy, které spojují translační kontrolu a imunitní reakce v buňkách imunitního systému, ale také ostatních somatických buňkách a popřípadě mohou být zneužívány některými viry. Řada imunologicky významných kontrolních mechanismů vykazuje podobnost s mechanizmy účastnícími se odpovědi na stress. V minulých letech bylo doloženo, že T buňky, dendrocyty, přirození zabíječi (z angl. natural killer) a makrofágy využívajítranslační kontrolu jako součásti aktivace imunitních buněk následující po stimulaci. Kombinace obecných a genově-specifických mechanismů translační kontroly umožňuje rychlé změny v proteomu a fyziologii, které jsou charakteristické pro aktivaci imunitních buněk. Celkový účínek translační kontroly na imunitní odpověď je dale dokreslen tím, že se podílí na všech fázích aktivace imunitní buňky - vlastní aktivaci, přežití a smrti buňky. Také translační kontrola v ne-imunitních buňkách je významná s ohledem na imunitu, protože tyto buňky mají schopnost ovlivňovat celkovou imunitní odpověď. Například fibroblasty a endotelialní buňky mění v...
|
host ::
RSS.