|
|
Hodnotící kompetence učitele na 1. stupni základní školy se zaměřením na sebehodnocení žáků
Homoky, Vendula ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent) ; Šikulová, Renata (oponent)
Disertační práce poukazuje na problematiku školního hodnocení. Zaměřuje se na kompetenci učitele 1. stupně ZŠ k rozvoji sebehodnocení žáků. Cílem je vymezit a popsat problematiku hodnocení a sebehodnocení na 1. stupni ZŠ a zjistit, jakým způsobem je implementováno do vyučovacího procesu. Teoretická část je věnována osobnosti učitele, jeho profesi, profesním kompetencím, pojetí výuky a reflexi. Poté se autorka věnuje osobnosti žáka, klimatu ve školní třídě a interakci učitel - žák. V závěru se autorka zaměřuje na hodnocení ve vyučovacím procesu, především formativní hodnocení a sebehodnocení žáků. Výzkumná část prezentuje výsledky výzkumného šetření, pro které bylo využito kvalitativního designu případové studie. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak učitelé na prvním stupni základní školy rozvíjejí ve vyučovacím procesu sebehodnocení žáků. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem je určit, jakým způsobem má žák možnost podílet se na hodnotícím procesu. Druhým dílčím cílem je zjistit a analyzovat metody, které učitel pro sebehodnocení žáků ve vyučovacím procesu využívá. Na základě výsledků šetření bylo v rámci hodnocení zjištěno zastoupení jak tradičního hodnocení známkou, tak především hodnocení formativního, které je založeno na poskytování zpětné vazby,...
|
|
|
Formativní hodnocení metodou okamžité zpětné vazby ve výuce přírodopisu
CIHLÁŘOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zabývá neformálním formativním hodnocením, konkrétně jednou z jeho metod, kterou je poskytnutí okamžité zpětné vazby. Metody formativního hodnocení jsou v současném pojetí výuky velmi diskutované, neboť jejich implementace do vyučování vede k rozvoji žákova učení, a zároveň k získání užitečných informací o procesu žákova učení, ale i o kvalitě a efektivitě výuky daného učitele. Prostředkem pro zjištění těchto informací je často zpětná vazba v interakcích mezi učitelem a žáky. Cílem předložené práce je analýza užití okamžité zpětné vazby v hodinách přírodopisu na základní škole. V první části práci je prezentována literární rešerše, druhá část je věnována prezentaci výsledků, konkrétně analýze navštívených hodin z hlediska četnosti interakcí mezi žáky a učitelem, při kterých byla použita metoda poskytnutí okamžité zpětné vazby. Celkem bylo analyzováno deset hodin přírodopisu na jedné vybrané škole. Všechny hodiny byly transkribovány a hlouběji analyzovány pomocí modelu ESRU, kdy hlavním cílem byla identifikace takových případů, kdy byl cyklus ESRU ukončen a obsahoval všechny čtyři dílčí kroky, na nichž je založen. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejčastěji byly využívány neúplné cykly či narušené úplné cykly ESR, a zároveň se ukázalo, že výskyt okamžité zpětné vazby nesoucí formativní charakter není podmíněn úplností a obsažením všech kroků ESRU cyklu. Dále bylo zjištěno, že model ESRU přináší důležité informace o neformálních postupech formativního hodnocení, zejména užitečně rozlišuje jednotlivé kroky interakce, a tím znázorňuje její průběh, což přesahuje obecný popis pojmu zpětné vazby.
|
|
|
Formativní hodnocení na 1.stupni ZŠ
Cée, Iveta ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Vondřičková, Klára (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak učitelé vedou své žáky k sebehodnocení a jak to souvisí s typem jejich vyučovacího stylu. Teoretická část charakterizuje znaky jednotlivých vyučovacích stylů, které z těchto prostředí je vhodnější pro rozvoj sebehodnocení žáků, zvláštnosti jednotlivých vývojových období a schopnost sebehodnocení žáků v těchto vývojových obdobích. V praktické části se věnuji prostřednictvím případové studie, výzkumu vyučovacích stylů deseti učitelů 1. stupně základních škol a jejich vliv na sebehodnocení žáků. Pro výzkumný úkol jsem využila zpracování dat pomocí metod pozorování a interview. Další použitou metodou je akční učitelský výzkum, kterým jsem se pokusila zjistit vlastní vyučovací styl a zda a jaké úrovně sebehodnocení jsou schopni žáci pátého ročníku. Výsledky výzkumu poukazují na vliv vyučovacího stylu učitele na sebehodnocení žáků. Vyučující s převahou facilitačního nebo liberálního vyučovacího stylu skutečně vedou žáky k sebehodnocení. Žáci pátého ročníku, kteří nebyli vedeni k sebehodnocení od ročníku prvního, nejsou schopni sebehodnocení úrovně středního školního věku.
|
|
|
Rozhovor mezi žáky jako metoda vrstevnického hodnocení při badatelských úlohách z biologie člověka v hodinách přírodopisu
LIŠKOVÁ, Jana
VOMÁČKOVÁ, J. (2017). Rozhovor mezi žáky jako metoda vrstevnického hodnocení při badatelských úlohách z biologie člověka v hodinách přírodopisu Diplomová práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. České Budějovice. 50 s. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout badatelskou úlohu zaměřenou na oblast biologie člověka, která by umožňovala využít formativní hodnocení, konkrétně vrstevnický rozhovor. Navržená úloha se zaměřuje na problematiku krevních skupin a žáci si v ní měli zkusit navrhnout vlastní postup, jak s dostupnými pomůckami provedou zjednodušené krevní zkoušky. Zároveň provedli zhodnocení protokolu svých vrstevníků, když po rozhovoru ve skupince poskytli vrstevníkům psanou zpětnou vazbu. Na základě této zpětné vazby si druhá skupina mohla opravit svůj postup práce před samotnou realizací vlastního experimentu. Během výzkumu bylo pracováno z audio záznamy pořízenými při vrstevnickém rozhovoru, psanou zpětnou vazbou a vyplněnými protokoly všech zapojených žáků. Badatelská úloha, včetně formativního hodnocení, byla implementována do 3 vyučovacích hodin na dvou vybraných školách v Jihočeském kraji. Bylo zjištěno, že zkušenost s badatelsky orientovaným vyučování má významný vliv i na schopnost žáků poskytnou zpětnou vazbu svým vrstevníkům. Žáci, kteří se s procesem bádání setkali poprvé, měli s jednotlivými kroky problémy, což vedlo i k nejistotě při formulování zpětné vazby pro spolužáky. Nicméně, především díky vrstevnickému rozhovoru a poskytnutí zpětné vazby byla většina žáků schopna zapojit se do provádění pokusu a i lépe porozumět dané problematice. Rozhovor mezi žáky se ukázal jako vhodná metoda formativního hodnocení, jelikož žáci zcela otevřeně diskutovali o protokolech svých spolužáků a zároveň se dokázali poučit z chyb svých spolužáků a následně upravit i vlastní protokol.
|
|
|
Studentské portfolio jako prostředek formativního hodnocení
Palková, Tereza ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Diplomová práce má teoretický a výzkumný charakter. Teoretická část se zabývá problematikou školního hodnocení a způsoby hodnocení. Velká pozornost je věnována formativnímu hodnocení, portfoliu a práci s ním. Ve výzkumné části jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl zaměřený na práci s portfoliem v pojetí dvou různých učitelek. Část výzkumné části je věnována prezentacím závěrečných portfoliích, která se koná na konci 5. ročníku. Dále jsou tam rozhovory s žáky na téma portfolio. KLÍČOVÁ SLOVA Školní hodnocení Formativní hodnocení Slovní hodnocení Sebehodnocení Portfolio
|
|
|
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...
|
|
|
Formativní hodnocení ve výuce na 1. stupni základní školy
Kopecká, Jana ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce Formativní hodnocení ve výuce na 1. stupni základní školy pojednává zejména o hodnocení, jímž učitel poskytuje žákům cílenou radu, a to ve chvíli, kdy lze jejich výkon ještě zlepšit. Jde o velmi časté hodnocení žákova pokroku. První část diplomové práce se věnuje školnímu hodnocení a charakterizuje jeho různé typy, formy i prostředky. Po zasazení formativního hodnocení do kontextu hodnocení školního se práce zabývá vymezením tohoto pojmu a blíže vysvětluje jeho historii, různá pojetí a zejména pak specifikuje využití formativního hodnocení ve školní praxi. Část textu týkající se strategií formativního hodnocení blíže objasňuje pojmy jako například zpětná vazba, práce s chybou, dotazování či vrstevnické hodnocení. Velká část práce je věnována technikám sloužícím formativním účelům, které mohou plnit funkci zásobníku cenných nápadů a rad pro učitele, jak v hodině s žáky pracovat, jak hodnotit. Druhá část diplomové práce je věnována empirickému výzkumu hodnocení dvou učitelek vlastivědy a českého jazyka, literatury na prvním stupni vybrané základní školy. Prostřednictvím případové studie je zkoumáno, jakým způsobem učitelé na prvním stupni základní školy hodnotí, zda a jak uplatňují formativní hodnocení a jak se liší reflektování hodnocení ve třídě učiteli a žáky. Klíčová slova: školní...
|
|
|
Formativní hodnocení žáka na 1.stupni primární školy
Kuldová, Jana ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Bibliografický záznam KULDOVÁ, Jana. Formativní hodnocení žáka na 1. stupni primární školy: diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta pedagogická, Katedra primární pedagogiky, 2014. 118 listů, 12 listů příloh. Vedoucí diplomové práce PhDr. Helena Hejlová, PhD. Abstrakt Cílem diplomové práce je zjistit, jak může školní formativní hodnocení vytvářet podmínky pro podporu osobnostního a sociálního rozvoje žáků obecně a zvláště u ohrožené skupiny dětí ve školách při dětských domovech se školou. Teoretická část pojednává o formativním školním hodnocení, jeho funkcích a specifikách při socializaci a osobnostním rozvoji žáků. Druhou oblastí, na kterou se teoretická část zaměřuje, jsou možnosti a meze školní výuky dětí mladšího školního věku při ústavních zařízeních. Praktická část předkládá návrh koncepce formativního školního hodnocení, které má vliv na sociální rozvoj dětí s nařízenou ústavní či ochrannou výchovou. Tato koncepce vychází z analýzy podmínek a požadavků školního hodnocení stanovených v celostátních kurikulárních dokumentech a ve školních vzdělávacích programech škol a případové studie školy při dětském domově se školou. Klíčová slova: hodnocení, formativní hodnocení, ohrožené dítě, socializace, specifické poruchy vzdělávání, sebehodnocení
|
|
|
Hodnocení žáků na 1.stupni základní školy
Fričová, Martina ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Tématem práce je hodnocení žáků na 1. stupni základní školy ve vztahu k motivaci učení. V teoretické části jsou popsány druhy a formy hodnocení, aspekty ovlivňující motivaci žáků. Praktická část se zabývá výzkumem, zda forma hodnocení má vliv na motivaci žáka. Zjištěné výsledky informují o tom, že motivace žáka je determinována na 1. stupni více výchovou a vztahem v rodině ke vzdělávání. Školní hodnocení není pro žáky zatěžující, je pro ně i jejich rodiče podstatné a žádoucí.
|
|
|
Determinanty ovlivňující jazykové vzdělávání
Jílková, Jana ; Prokop, Jiří (vedoucí práce) ; Betáková, Lucie (oponent) ; Smetáček, Vladimír (oponent)
Cílem této disertační práce je analyzovat vybrané faktory ovlivňující proces osvojování si cizího jazyka žákem ve školním i mimoškolním prostředí a porovnání tří strategií při hodnocení jazykových znalostí a dovedností. Výzkumné šetření je realizováno smíšeným kvalitativním a kvantitativním výzkumem. Data byla získána z dokumentů, dotazníků a částečně řízených rozhovorů. Respondenty byli kandidáti státních jazykových zkoušek a žáci středních škol, skládající novou státní maturitní zkoušku. Výsledky ukazují statisticky významné vztahy mezi formálním hodnocením učitelem, výsledkem standardizovaných zkoušek a sebehodnocením žáků a dalšími faktory, jako věk zahájení studia cizího jazyka, používané učební materiály a zda cizí jazyk vyučoval český učitel nebo rodilý mluvčí. Tato zjištění mohou poskytnout zpětnou vazbu, kterou mohou ke strategickým změnám při dosahování cílů v jazykovém vzdělávání využít žáci, učitelé a zkoušející.
|
host ::
RSS.