|
|
Česká republika a Katar: analýza vztahů na trhu s plynem optikou snahy ČR o zvýšení své energetické bezpečnosti
Klíma, Eduard ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Prášil, Matěj (oponent)
Energetická krize v roce 2022 poukázala na slabiny evropského energetického trhu a donutila představitele jednotlivých členských státu zbavit se vysoké závislosti na ruském plynu. Práce analyzuje potenciál spolupráce České republiky a Kataru v oblasti dodávek zkapalněného zemního plynu ve světle přerušených dodávek zemního plynu z Ruska. Cílem práce je zodpovědět otázku, zda existuje potenciál spolupráce obou zmíněných zemí ve střednědobém horizontu v oblasti dodávek zemního plynu s cílem zvýšit energetickou bezpečnost ČR, a zároveň předkládá hypotézu, že politická shoda mezi oběma zeměmi by měla pozitivní dopad na energetickou bezpečnost České republiky. Teoretická část práce se věnuje konceptu energetické bezpečnosti, situaci na energetickém trhu před a po začátku války na Ukrajině a zároveň je v této části popsána organizace evropského, českého a katarského trhu se zemním plynem. Praktická část obsahuje analýzu čtyř polostrukturovaných rozhovorů se zástupci soukromého i státního sektoru plynárenství. Respondenti odpovídali v rámci rozhovorů na předem vybraná tvrzení a jejich odpovědi byly pomocí kódování a vlastní metodologie analyzovány. Kromě tvrzení pro hlavní analýzu byla zvolena také další tři tvrzení, která výsledky hlavní analýzy zasazují do širšího kontextu.
|
|
|
Modernizace výtopny na biomasu.
Sedlák, Martin ; Fiedler, Jan (oponent) ; Fiedler, Jan (oponent) ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce má za úkol posoudit vhodnost použití kogenerační výroby elektrické energie a tepla v Bystřici nad Pernštejnem, která zatím využívá pouze teplo z obecní výtopny na biomasu. Text je koncipován tak, aby popsal zákonitosti a potenciál obnovitelných zdrojů i možnosti využití kombinované výroby elektřiny a tepla jak v České republice tak v Evropském a světovém rámci aktuálních událostí. Z úvodních obecných kapitol vychází samotné řešení konkrétního příkladu využívání obnovitelných zdrojů v Bystřici nad Pernštejnem. Postupně jsou analyzovány současné instalované zařízení, potenciál biomasy jako základního palivového zdroje pro budoucí projekty a možnosti rozšíření stávajícího portfolia energetických zdrojů v obci. Na tomto základě jsou navrhnuty tři v úvahu přicházející varianty, pro něž je proveden základní návrh cyklu a vyhodnocení po ekonomické stránce a vysloveny závěry o vhodném dalším postupu města.
|
|
|
Důsledky rusko-ukrajinské krize pro energetickou bezpečnost Evropské unie
Hrdlička, Vít
Práce se zabývá energetickou bezpečností Evropské unie v kontextu rusko-ukrajinské krize z roku 2014, která eskalovala v únoru 2022 ruskou invazí na Ukrajinu. Práce formou případové studie analyzuje dopady této invaze na energetickou bezpečnost EU, jelikož Ruská federace dodává významné množství fosilních paliv do zemí Unie. V důsledku invaze došlo ke snížení podílu dodávek zemního plynu a ropy z Ruska do EU a ceny těchto surovin vzrostly. V této souvislost se EU začala orientovat na nové dodavatele z Blízkého východu a posílila spolupráci s již existujícími dodavateli jako Norsko nebo Spojené státy americké. Kromě toho EU vydala sankční balíčky týkající se energetiky a představila plán REPowerEU, což vedlo k posílení energetické bezpečnosti EU a snížení závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska.
|
|
|
Význam Ázerbajdžánu a Gruzie v nové energetické geopolitice
Dvořáková, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Význam Ázerbájdžánu a Gruzie v nové energetické geopolitice" pojednává o tématu percepce energetické bezpečnosti z perspektivy Evropské unie se zvláštním důrazem na význam dvou jihokavkazských zemí - Ázerbájdžánu a Gruzie. Záměrem této práce je analyzovat téma prostřednictvím konstruktivistického přístupu. Výchozí teoretický rámec práce tedy tvoří redefinovaná teorie sekuritizace. Metodologický základ představuje diskurzivní analýza oficiálních dokumentů, vydaných Evropskou unií, zasazená do kontextu Evropské politiky sousedství, respektive iniciativy Evropské partnerství s přihlédnutím k externímu vlivu Ruské federace v časové periodě zhruba deseti let, tj. od roku 2003, kdy byla ustavena Evropská politika sousedství, do současnosti. Hlavním cílem předkládané práce je zhodnocení percepce energetické bezpečnosti z pohledu Evropské unie a určení klíčových kontextuálních souvislostí a diskurzivních témat, která v určitých momentech dané periody v politickém diskurzu Evropské unie převládala.
|
|
|
The Impact of the Renewable Energy Transition on Rentier Structures: A Case Study of Saudi Arabia since the 2014 Oil Price Plunge
Remsey, Diana Nora ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Weinfurter, Jaroslav (oponent)
1 MA Thesis 2023 Diana Nora Remsey (53969839) Abstrakt Zavádění obnovitelných zdrojů energie v rentiérských státech je podnětem k zásadnímu zkoumání jejich potenciálního dopadu a toho, zda mohou signalizovat transformaci nebo případný úpadek modelu rentiérského státu. Tento článek zkoumá dopad přechodu na obnovitelné zdroje energie na rentiérské struktury Saúdskoarabského království po propadu cen ropy v roce 2014. Prostřednictvím kvalitativního přístupu případové studie a obsahové analýzy primární a sekundární literatury studie zkoumá, jak úsilí Saúdské Arábie o diverzifikaci energetického mixu a zavádění technologií obnovitelných zdrojů ovlivňuje její rentiérský ekonomický model a politické struktury. Zjištění odhalují významné pokroky v zavádění obnovitelných zdrojů energie v rámci plánu Vize 2030. Rentiérské struktury a role vládnoucích elit však zůstávají do značné míry nedotčeny a zaměřují se na hospodářský růst a politickou stabilitu. Důsledky naznačují potřebu komplexních přístupů k řešení základních rentiérských struktur a zároveň podporu hospodářských a politických reforem pro udržitelný přechod na energetiku v rentiérských státech.
|
|
| |
|
|
Akkuyu Nuclear Power Plant and Energy Diplomacy: How Construction of the Akkuyu Power Plant affected Energy Diplomacy between Turkey and Russia? A Process Tracing Approach.
Kolay, Bengi ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
V roce 2010 byla podepsána smlouva mezi ruským Rosatomem a Tureckem o výstavbě první jaderné elektrárny (JE) v Turecku s názvem JE Akkuyu. Cílem této práce je analyzovat energetickou diplomacii mezi Tureckem a Ruskem v souvislosti s výstavbou Akkuyu. Analýza energetické diplomacie v kontextu JE Akkuyu umožňuje lépe pochopit bilaterální vztahy, národní zájmy, ekonomické úvahy a bezpečnostní zájmy. Ke studiu bylo použito vysvětlení výsledku typu Process Tracing (PT), protože umožňuje analýzy v rámci případu. JE Akkuyu je sama o sobě jedinečná, neboť je první JE postavenou na principu Build Operate and Own (BOO), která je technicky ve vlastnictví Ruské federace. Byly formulovány a testovány tři hypotézy. Výsledkem bylo, že dvě ze tří hypotéz byly prokázány. První hypotéza, která tvrdila, že výstavba JE Akkuyu byla Ruskem použita jako nástroj energetické diplomacie k prosazování národních zájmů, nebyla jednoznačně prokázána, ale měla některé věrohodné indicie. Druhá a třetí hypotéza dokazovaly, že výstavba JE Akkuyu byla ovlivněna energetickou diplomacií a ekonomickými hledisky a že JE Akkuyu negativně ovlivnila energetickou diplomacii mezi Tureckem a Ruskem. Na základě kombinace výsledků PT a přehledu literatury lze dále věrohodně tvrdit následující argumenty. Rusko s pomocí projektu JE Akkuyu zvýšilo...
|
|
| |
|
|
Německá energetická politika vůči Rusku po anexi Krymu
Etrych Goldscheidová, Jana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá důvody, proč Německo nevidělo, respektive nechtělo vidět, Rusko jako diktátorský režim, s nímž desítky let budovalo závislé vztahy v oblasti energetiky ohrožující energetickou bezpečnost Německa. Cílem práce je odhalit motivy demokratického Německa vedoucí k energetické závislosti na autoritativní zemi. Práce analyzuje německo-ruské vztahy, jež byly odstartovány za studené války v rámci Brandtovy Ostpolitik a utužovaly se bez ohledu na politické strany a války vyprovokované Rusy v Čečensku, Gruzii i na Ukrajině i vydíráním odběratelských zemích při nesouhlasu s ruskou mezinárodní politikou. První kapitola nahlíží na Německo z pozice mezinárodního aktéra, jelikož nezdravost vztahů vede k omezení demokratického rozhodování v domácí i zahraniční politice, což se projevilo rezervovaným postojem Německa k válce na Ukrajině 2022. Další kapitola zkoumá délku a hloubku německo-ruských vztahů. Za silného lobbingu Schröder prosazoval úzké vazby mezi německou a ruskou energetikou za účelem ekonomické prosperity Německa i jeho samého. Ačkoliv rétorika Německa po anexi Krymu v roce 2014 vůči Rusku byla ostrá a Německo deklarovalo změnu, v roce 2015 zahájilo druhý přímý plynovod Nord Stream 2. Politika Merkelové ovlivněná Energiewende, Fukušimou a Climate Action Plan 2050 vztahy s Ruskem...
|
|
|
Energetická bezpečnost Brazílie v kontextu klimatické změny
Vaněčková, Jana ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Svobodová, Petra (oponent)
Práce zkoumá prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy diskurz energetické bezpečnosti v Brazílii. Na projevech dvou prezidentů a současně dvou prezidentských kandidátů v říjnových volbách 2022, Jaira Bolsonara a Luly da Silvy, je ilustrována konstrukce energetického diskurzu s cílem odhalit skryté vzorce a vztahy. Je zjišťován význam regionu Amazonie pro energetickou bezpečnost v kontextu klimatické změny, sekuritizace energetického sektoru, významné regiony Brazílie z hlediska energetické bezpečnosti, význam hydroenergetiky a obecně způsob, jakým je energetická bezpečnost konstruována oficiálním diskurzem, tj. ze strany vlády Brazílie. Časovým rámcem pro analýzu je období od roku 2002 do 2022. Analýza projevů odhalila, že významným regionem pro energetickou bezpečnost je zejména Severovýchodní a Severní region. K sekuritizaci energetického sektoru dle výsledků analýzy nedochází, jedná se však o politizované téma využívané jako nástroj v rámci mezinárodní a sociální politiky. Probíhá však sekuritizace životního prostředí v diskurzu Luly. Z analýzy dále vyplynulo, že energetická bezpečnost je pro oba prezidenty ohrožena nedostatečnou infrastrukturou a pro Bolsonara také vysokými cenami. Přestože hydroenergetika tvoří v současné době velký podíl elektrického mixu, prezidenti za cestu k...
|
host ::
RSS.