|
|
Barbara: Fragile monsters, privileged victims
Ilič, Barbora ; Kupková,, Marika (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vztah vypravěčských subjektů a objektivizovaných druhých, a to v prostředí romantizujících narativů kinematografie. Výstupem práce je krátký autofikční film Barbara: The Weltschmerz Musical, v němž se skrze postavu cizinky-umělkyně s příznačným jménem Barbara snažím poukázat na intimní úroveň fenoménů, které utváří vztah tzv. Západu k tzv. Balkánu. Ten je v tomto případě zastoupen ex-jugoslávským prostorem, a to zejména nynějším Srbskem. Práce se tak skrze téma jugonostalgie dostává k otázkám dekolonizace vlastní identity a k reparativnímu obratu v umění a problematice toho, k čemu se vůbec můžeme ze své, téměř vždy nějakým způsobem privilegované, pozice vyjadřovat. Předmětem samotného praktického výstupu práce však není ani tak rozbor těchto fenoménů, jako spíše subtilní snaha o poukázání na individuální motivace a vnitřní procesy, které je provázejí. K tomu práce využívá metody post-ironie a cringe namířené proti samotné autorce a její roli při vzniku narativu.
|
|
|
Francophonie in Africa and its importance in French classes
Horáčková, Eliška ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Biegel, Madeleine (oponent)
Bakalářská práce se primárně zabývá procesem kolonizace a dekolonizace zemí Maghrebu, Alžírska, Tuniska a Maroka. Představuje také obecné důvody vedoucí Francii ke kolonizaci dalšího území a stručně popisuje, jak probíhalo osídlování afrického kontinentu. Práce dále nastiňuje hlavní problémy, které jsou následkem kolonizace a se kterými se dnešní Afrika potýká, ale věnuje se také přínosům, které působení Francouzů v Africe přineslo. V práci je stručně rozebrána i podoba odškodnění, kterou Francie poskytuje dnes již nezávislým státům. V závěru práce je zpracován přehled dostupných didaktických materiálů z internetových zdrojů věnujícím se tématu kolonizace zemí Maghrebu. Množství materiálů je autorem práce zhodnoceno jako nedostatečné. Hlavním cílem a přínosem práce je shromáždění všech podstatných faktografických informací o kolonizaci zemí v severní Africe. Práce díky tomu slouží jako dobrý výchozí materiál pro učitele, kteří se zajímají o minulost afrického kontinentu a kteří by rádi své žáky v rámci hodin francouzského jazyka vedli k interkulturnímu vzdělání. KLÍČOVÁ SLOVA Kolonizace, dekolonizace, Maghreb, nezávislost, Francie
|
|
|
Odchod Britů z Indie (1945-1947). Příspěvek ke studiu závěrečného období vlády Britů v Indii
Hyhlíková, Zuzana ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce analyzuje závěrečnou etapu vlády Velké Británie nad Britskou Indií. Zabývá se obdobím od konce druhé světové války po vytvoření dvou dominií, přičemž pojednává i o období před rokem 1945. Klade si za cíl přiblížit postupnou změnu pohledu Británie na Indii. Od přesvědčení o plné závislosti Indie na mateřské zemi došlo k postupnému plánování jejího opuštění. Británie se musela rozhodnout, komu moc v zemi předá. Vize jednotného státu padla spolu s odhodláním Britů předat oblast ne jednomu, ale dvěma politickým uskupením. Díky tomu vznikly v polovině srpna roku 1947 dva nástupnické státy - Indie a Pákistán. Rozhodnutí o dělení země, určování přesných hranic a následky dělení subkontinentu měly dalekosáhlý význam. Ještě v dnešní době se jedná o velice citlivé téma na obou stranách tehdy stanovené hraniční linie. Klíčová slova: Velká Británie, Indie, 1945-1947, dekolonizace, rozdělení Indie, Britský Rádž, hnutí za nezávislost
|
|
|
Vybrané aspekty zahraniční politiky USA v kontextu procesu dekolonizace
Urbánek, Daniel ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem Spojených států amerických vůči procesu dekolonizace, přičemž jejím cílem je identifikovat, zda se americká jednání v tomto kontextu řídila idealistickými či realistickými motivy. Po stručném vymezení těchto dvou paradigmat a popisu toho, jak americká zahraniční politika funguje a kdo jsou její hlavní aktéři, seznamuje práce čtenáře s tradicemi, jimiž je tato politika dodnes ovlivňována - především pak jde o tradici izolacionismu. Hlavní část práce je rozdělena na dva úseky - v prvním probíhá analýza čtyř politických programů, týkajících se Spojených států, konkrétně Monroeovy doktríny, 14 bodů prezidenta Wilsona, Atlantické charty a Charty OSN. V rámci této analýzy je důraz kladen jednak na vliv těchto programů na koloniální systém, jednak na určení, zda splňují spíše idealistické či realistické charakteristiky. Druhý úsek pak nabídne případovou studii zaměřenou na Suezskou krizi, tedy na moment, kdy Spojené státy reálně zasáhly proti evropským koloniálním mocnostem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
|
|
|
"Wind of Change". Příspěvek k vývoji Britského impéria v posledních letech vlády Harolda Macmillana (1960-1963)
Schejbalová, Dominika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Shrnutí Tato bakalářská práce analyzuje závěrečnou část dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem na vývoj za vlády premiéra Harolda Macmillana (1960 - 1963). Jeho projev o větru změn byl začátkem nového přístupu Velké Británie ke koloniím. Analyzovala jsem nejdůležitější události procesu dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem se na země, které získaly svou nezávislost na Velké Británii v těchto letech (1960 - 1963). Macmillanův vítr změn nevál jen skrze Afriku, ale také skrze další kontinenty. Cesta dekolonizace britského impéria nebyla snadná. Britové (ve srovnání s Francií a dalšími koloniálními mocnostmi) předvedli svou skvělou diplomacii. Po druhé světové válce nebylo impérium udržitelné a britští státníci to dobře věděli. Krvavé boje a války nebyly řešením. Toho je nejlepším důkazem povstání Mau Mau. Velká Británie se ale z tohoto politického selhání poučila. Postupná a poklidná dekolonizace byla tou nejlepší metodou politické abdikace v koloniích, kterou mohla Velká Británie zvolit. Ukazuje to na vysokou politickou, kulturní a diplomatickou úroveň této země. Díky tomu zůstaly vztahy mezi Velkou Británií a bývalými koloniem v celku dobré a obě země často pokračovali v další ekonomické spolupráci. Po zisku nezávislosti si také mnoho bývalých britských kolonií udrželo demokratický režim.
|
|
|
Today's France: Report on Colonial Heritage: New National Identity
Úlehlová, Radka ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
česky: Název diplomové práce: Současná Francie: zpráva o koloniálním dědictví: nová národní identita Klíčová slova: kolonizace, dekolonizace, imigrace, integrace, zákon z 23. února 2005, sociální nepokoje na francouzských předměstích z roku 2005, velká debata o národní identitě Abstrakt: Následující studie se zabývá historií kolonizace a jejími důsledky na současnou situaci Francie a její demografii z hlediska sociologického, kulturního a politického. Práce je rozdělená do dvou částí: historie a současnost. První část na základě prací historiků mapuje koloniální historii Francie a průběh dekolonizace. Druhá část se zaměřuje na spojitosti mezi koloniálním dobrodružstvím Francie a současností. Vychází z debat ve francouzském tisku, z prací o imigraci a integraci ve Francii a z analýz vědců a výzkumníků, kteří zkoumají důsledky kolonizace. Druhá část práce se dále zabývá historií a specifiky imigrace a integrace ve Francii, zákonem z 23. února 2005 o tzv. pozitivní roli francouzské kolonizace, nepokoji na předměstích francouzských měst roku 2005 a velké debatě o národní identitě.
|
|
|
Britská politika vůči Malajsku a jeho dekolonizace v letech 1945 až 1971
Hladíková, Kristýna ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce pojednává o politice Velké Británie vůči Malajsku a jeho dekolonizaci v letech 1945 až 1971. Jejím cílem je zjistit a popsat, jak britské vlády přistupovaly ve zvoleném období k Malajsku, a charakterizovat cíle monarchie pro toto území, jež se v průběhu let měnily nebo značně upravovaly. Věnuje se také tomu, jaké okolnosti (národní požadavky Malajců, špatná vnitřní ekonomická situace, upadající postavení na mezinárodní scéně, její rostoucí globální závazky vůči impériu, studená válka a zvláštní vztah s USA), ji vedly ke změnám a úpravám jejích plánů. Všechny tyto otázky pak bere v potaz při posouzení, zda zde Británie opravdu svých vytyčených cílů dosáhla a jaké prostředky k tomu použila a proč. Na základě toho se snaží v závěru zhodnotit, jak byla v tomto smyslu Británie v Malajsku úspěšná, a zda zde byla dekolonizace zdařilá, či nikoliv.
|
|
|
První ústava Kyperské republiky a její vliv na eskalaci řecko-tureckého etnického konfliktu
Kincl, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
První ústava Kyperské republiky a její vliv na eskalaci ecko-tureckého etnickéhoř konfliktu Abstrakt Hlavním smyslem této práce je vyhodnocení vlivu první kyperské ústavy z roku 1960 na mezietnické násilí, které na Kypru vypuklo jen o tři roky později. Objasněním všech nejpodstatnějších a nejrelevantnějších politických krizí, kterými byla země zmítána od okamžiku svého vzniku až do kolapsu ústavního režimu na sklonku roku 1963, je možné odhalit úzkou souvislost mezi ústavním konceptem státu a výsledným lokálním řecko-tureckým konfliktem. První polovina této práce zahrnuje spíše teoretický pohled na ústavu Kyperské republiky, jejíž články jsou citovány tam, kde se to hodí. Tato část zároveň poskytuje úzký historicko-politický kontext vzniku státu a shrnuje hlavní příčiny toho, proč ostrov získal nezávislost a proč byla jeho první ústava natolik kontroverzní. Druhá polovina podává dějinný výklad těch nejpodstatnějších a nejkomplexnějších politických krizí, jež byly způsobeny jednak neochotou obou národních komunit ke spolupráci ve vládnutí, jednak ústavními pravidly jako takovými. V závěrečných podkapitolách je nabídnut i krátký pohled na mezietnický konflikt vypuknuvší koncem roku 1960, který byl zaviněn především krizemi první Kyperské republiky, a který byl spuštěn pokusem někdejšího prezidenta Makaria o...
|
|
|
Komparace dekolonizačního procesu v Indonésii a Malajsii
Šebek, Ivo ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
Autor předkládané práce porovnává průběh dekolonizace v jihovýchodní Asii na příkladech Indonésie a Malajské Federace. Ačkoliv obě země mají mnoho společného, kulturně, historicky, nebo například geograficky, průběh jejich osamostatňování od koloniální moci se v mnohém odlišoval. Text analyzuje možné příčiny těchto rozdílů komparací ekonomických, sociálních a politických dějin obou území v 19. a především první polovině 20. století. Vzhledem k rozsahu tématu se analýza zaměřuje pouze na vybrané oblasti, které se na základě existující literatury zdají klíčové pro rozdílný vývoj dekolonizace ve zkoumaných zemích. Jedná se především o tyto oblasti: přístup koloniálních zemí (Velké Británie a Nizozemska), průběh druhé světové války, řešení etnické otázky a role lokálních politických elit. Součástí práce je rovněž stručné shrnutí ekonomického a politického vývoje v období předcházejícím vyhlášení samostatnosti. Klíčová slova: dekolonizace jihovýchodní Asie Indonésie Malajská federace kolonialismus.
|
host ::
RSS.