|
| |
|
| |
|
|
Dynamika sociálního vyloučení v České republice: Nerovné šance ve vzdělávání
Prokop, Daniel ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Katrňák, Tomáš (oponent) ; Straková, Jana (oponent)
PROKOP, Daniel. Dynamika sociálního vyloučení v České republice: Nerovné šance ve vzdělávání. Praha, 2022. 124 s. Disertační práce (Ph.D.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. Školitel: doc. Milan Tuček Abstrakt Kumulativní disertační práce obsahuje tři samostatné články, které se zabývají tématem vzdělanostních nerovností v České republice. První článek vychází z tradice výzkumů vzdělanostních tranzic a sociální a kulturní reprodukce a mobility. Analyzuje souvislost kulturního, sociálního, lidského a ekonomického kapitálu rodičů a úspěšnosti dětí ve třech vzdělanostních tranzicích. Článek ukazuje, že rodičovské kapitály a sociální status hrají v souladu s teorií efektivně udržované nerovnosti (EMI) celkově silnou roli zejména při výběru typu středoškolského vzdělání. Detailnější pohled ale naznačuje, že lidský kapitál a chudoba rodičů souvisí s neúspěšností na počátku vzdělávací dráhy, zatímco sociální a kulturní kapitál a majetek rodičů hrají roli v rozhodnutích a úspěšnosti v pozdějších tranzicích. Teorie EMI tak není v rozporu s dalšími přístupy, které předpokládají brzký a mizející efekt některých vlivů rodinného prostředí. Druhý článek zkoumá souvislost nekvalitního bydlení a vzdělávání dětí z nízkopříjmových rodin. Ukazuje, že děti z chudých...
|
|
| |
|
|
„Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
Ekonomické poměry lidových hudebníků či jejich odměna byly v pramenech a literatuře zmiňovány spíše nesoustavně. Účast muzikantů v rámci obřadů, obyčejů a zvyků kalendářních či rodinných patřila ale ve venkovských pospolitostech k jejich přirozeným aktivitám. Poměrně časté jsou zmínky o placení za sólovou píseň nebo hraní podle předzpěvu, což v prostředí lidových tanečních zábav bylo velmi rozšířeno. Hudebníci nehrávali jenom za peníze, ale rovněž za jídlo, pití nebo naturálie. Hudební projevy jako zásadní zdroj výdělku jsou spojeny také s problematikou potulných muzikantů či zpěváků. Řada výrazných muzikantů z lidového prostředí si přivydělávala rovněž výukou hry na nejrůznější nástroje. Od konce 19. století vidíme také stále častější prezentace lidových hudebníků a tanečníků před nejširší veřejností, což vneslo do jejich produkce ještě silněji otázku finanční. Hraní pro většinu muzikantů představovalo významný přivýdělek, který se mnohdy stával hlavním způsobem obživy. Kulturní kapitál starších hudebních sestav tradičního venkova ztratil svou sílu kapitálu ekonomického v důsledku nástupu dechové hudby a dalších novějších seskupení. Postupně se však funkce přivýdělku hudebníků posilovala v souvislosti s nastupujícím folklorním hnutí. Otázka odměny lidových hudebníků rezonuje v kulturní paměti a dotváří nezkreslený obraz tradiční lidové kultury.
|
|
|
“Play What I Sing”: Economic Potential of the Bearers of Music Tradition in the Cultural Memory of the Czech Lands
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of the Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, traditions and customs of the calendar, or family occasions was one of their natural activities in rural communities. There are relatively frequent references to paying for a song (which involved leading the singing) and playing according to a demonstrated song, which was widespread in the context of folk dances. Musicians played not only for money, but also for food, drink, or special benefits in kind. For itinerant musicians and singers, musical performances were a major source of their livelihood. Many outstanding rural musicians also earned a living by teaching various instruments. From the end of the 19th century, folk musicians and dancers found more occasions to present themselves to the public, which increased an interest in the financial issue of their production. With the coming of brass music bands and other novelty groups, older traditional rural music groups lost not only their cultural capital, but their economic capital as well. Gradually, however, the emerging folklore movement strengthened the position of folk musicians, including their financial rewards. The question of the remuneration of folk musicians has resonated in cultural memory, thus adding to the unbiased image of traditional folk culture.
|
|
|
"Guilty pleasures": The tension between the pleasure from popular culture and good taste
Ružičková, Judita ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jansa, Petra (oponent)
populárnej kultúry. Tento pojem sa v bežnej reči udomácnil vo svojej anglickej podobe, no je možné ho voľne preložiť ako previnilé potešenia či tajné neresti. Teoretický zák pozostáva z troch tematických pilierov. Sú to: koncepty vzťahujúce sa ku konzumácii populárnej kultúry od autorov ako Fiske a Ang; dištinkcia na základe vkusu a spôsobu konzumácie kultúry, predovšetkým v podaní Bourdieuho, Petersona a Holta; a sú kritických pohľadov na samotný koncept guilty pleasure. Toto komplexné spojenie (nielen) pôžitku a viny si však väčšiu akademickú pozornosť ešte len získava. Aj preto je cieľom práce prispieť k pochopeniu tohto fenoménu, prostredníct individuálnych rozhovorov s konzumentami vyznačujúcimi sa jednak vysokým kultúrnym kapitálom a zároveň širokým záberom preferencií, tzv. kultúrnym všežravstvom. Práve u nich totiž dochádza k predpokladanému stretu nízkeho a vysokého vkusu, k akceptácii legitimizovaných pravidiel estetiky a zároveň ich porušovaniu. Výskumná otázka "Ako kultúrni všežravci s vysokým kultúrnym kapitálom vnímajú konzumáciu produktov - zvlášť tých, ktoré považujú za svoje guilty pleasures?" je zodpovedaná
|
|
|
Životní styl, trendy ve stravování a sociální pozice: meze a možnosti aplikace modelu Pierra Bourdieu na dílčí výzkum životního stylu a stravovacích návyků v České republice
Hypšová, Veronika ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Ptáčková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem životního stylu a stravování, konkrétně jak jsou ovlivněny umístěním jedince v sociálním prostoru. Teoretická východiska poskytl koncept Pierra Bourdieu, sekundárně také práce dalších sociologů a antropologů. Výzkumným nástrojem je samovyplňovací strukturovaný dotazník, výzkum proběhl CASI metodou skrze oline panel. Výzkum je analyzován skrze jednotlivé sociální skupiny dané zaprvé vytvořenou typologií, dále základními sociodemografickými charakteristikami. Analýza prokázala, že mezi některými skupinami existují statisticky významné rozdíly, z toho důvodu se dá hovořit o rozdílech v životním stylu a preferenci potravin na základě umístění jedince v sociálním prostoru.
|
|
|
Konzumerismus mládeže a jeho souvislost s ekonomickým a kulturním kapitálem
Beránková, Petra Alexandra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Pašková, Miroslava (oponent)
Práce se zabývá konzumerismem třinácti- a čtrnáctileté mládeže. Autorka si klade otázky, nakolik je sledovaná věková kategorie ve svých postojích ke spotřebě konzumní a zda mají konzumeristické postoje souvislost s ekonomickým a kulturním kapitálem. Nejprve autorka ve stručnosti představuje konzumerismus jako sociologické téma. Zvláštní pozornost věnuje otázce vlivu sociální stratifikace na životní styl. Za své hlavní teoretické východisko stanovuje homologickou koncepci tříd Pierra Bourdieua, od něhož přejímá pojetí ekonomického a kulturního kapitálu jako hlavních diferencujících principů ovlivňujících životní styl. Dále předkládá charakteristiku dnešní školní mládeže v kontextu české společnosti a zmiňuje se o úloze socializace při přenosu kapitálů a spotřebních vzorců z rodičů na dítě. Závěrem práce autorka popisuje svůj postup při analýze dat týkajících se postojů ke spotřebě u dotyčné věkové kategorie. Seznamuje čtenáře s výsledky výzkumu, které vypovídají o výrazné konzumnosti sledovaného vzorku, která však není univerzální. Na základě korelační analýzy pak autorka konstatuje, že existují významné korelační vztahy mezi indexy sledovaných kapitálů a četnostmi (ne)souhlasu s výroky indikujícími konzumeristické postoje. Hypotéza o souvislosti mezi konzumeristickými postoji a ekonomickým i...
|
|
| |
host ::
RSS.