|
|
Studium a korespondence kněžského dorostu Jednoty bratrské v letech 1610-1618
Růčková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Just, Jiří (oponent)
Studium a korespondence kněžského dorostu Jednoty bratrské v letech 1610-1618 Markéta Růčková V roce 2006 byly při rekonstrukci bývalého minoritského kláštera v Mladé Boleslavi Na Karmeli nalezeny dvě dřevěné truhličky, které ukrývaly tzv. Archiv Matouše Konečného. Archiv Matouše Konečného obsahuje písemnosti, které vznikly z výkonu úřadu nebo byly adresovány jednomu ze čtyř biskupů Jednoty bratrské, Matouši Konečnému (1569-1622), jehož sídlem byla právě Mladá Boleslav. Podstatnou část obsahu archivu tvoří korespondence adresovaná mladoboleslavskému biskupu. Nemalý díl této korespondence zaujímají písemnosti vzniklé v souvislosti s vysíláním bratrských studentů, adeptů na kněžství v Jednotě, na zahraniční vzdělávací instituce. Kromě samotných dopisů studentů odesílaných z Brém a Bytomi nad Odrou (Bytom Odrzański v dnešním Polsku), kde mládenci navštěvovali tamní akademická gymnázia (gymnasia illustria), nalézáme v truhličkách také jejich sliby a účetní rejstříky jejich výdajů. Zprávy studentů jsou doplněny o korespondenci jejich pedagogů. Hlavním cílem zpracování takto tematicky definovaného souboru písemností studentů a pedagogů se stala jejich obsahová analýza a plné ediční zpřístupnění. Dalším záměrem byla snaha vysledovat z korespondence a účetních rejstříků různé aspekty všedního dne a studia...
|
|
|
Dřevěné kostely z Podkarpatské Rusi v ČeskoslovenskuKostel sv. Paraskevy v Blansku a kostel sv. Archanděla Michaela v Praze
Shyshova, Yuliana ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracování problematiky dřevěných kostelů z 16.-18. století pocházejících z Podkarpatské Rusi, které byly v meziválečném období přesunuty na území Československé republiky. Práce byla zúžena s ohledem na množství archivního materiálu a zjištění, která z něj následně vyplynula. Práce pojednává o kostele sv. Paraskevy v Blansku a kostele sv. Archanděla Michaela v Praze. Práce poskytne o kostelech komplexní informace, které se týkají dějin staveb i jejich mobiliářů včetně současného stavu. Součástí práce bude též pokus o rekonstrukci ikonostasu v kostele sv. Paraskevy v Blansku. Práce se zaměří na politicko-náboženskou situaci na Podkarpatské Rusi a kulturně- historický kontext doby, v důsledku něhož tyto kostely získal do svého vlastnictví československý stát. Důkladná pozornost bude věnována nejen dnes využívanému kostelu sv. Paraskevy v Blansku, ale i kostelu sv. Archanděla Michaela, který byl zasažen požárem na území kulturní památky Letohrádku Kinských v Praze v roce 2020.
|
|
|
Deep Learning for 3D Mesh Registration
Pukanec, Dávid ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
The problem of mesh alignment is often solved through point cloud registration. Numer- ous deep learning-based registration methods are published every year achieving state-of- the-art results. Based on their core concepts, the methods can loosely be divided into correspondence-based and correspondence-free. Even though comparisons of individual methods exist, the cross-evaluations of both categories are lacking. In this work, a deeper evaluation of Lepard and FINet models is presented. For this purpose, the ModelNet40 and Teeth3DS datasets are used. The experiments show that FINet is able to align unseen shapes, obscured by partiality and noise with a translation error of 4.16% of model size and a rotation error of 3.640 degrees. While Lepard manages this with a translation error of 6.73% of model size and a rotation error of 7.265 degrees.
|
|
|
Detekce a korespondence významných bodů v obraze
Hasmanda, Martin ; Kohoutek, Michal (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce byly seznámit se základními technikami zpracování obrazu, převážně na detekci významných bodů ve snímcích jedné scény z více pohledů a stanovení vzájemné korespondence těchto bodů. Na úvod byly popsány základní principy pro pochopení počítačového vidění, jako jsou perspektivní projekce, popis modelu kamery a odvození základního vztahu pro geometrii dvou pohledů. Z detekčních metod byl představen nejznámější Harrisův detektor, který se často používá pro svou jednoduchost a SIFT detektor, který je navíc invariantní vůči změně měřítka. Harrisův detektor je popsán podrobně. V následujících kapitolách byly popsány základní principy pro nalezení korespondencí mezi významnými body. Pro tyto účely byl Podrobně popsán vztah mezi dvěma korespondujícími body ležících na dvou projekčních rovinách a jejich výpočet za pomocí matice Homografie. Přesněji byl odvozen pro jednoduchost vztah mezi kamerami se stejným středem promítání, jenž se používá např. v sestavení panoramat z více snímků. Poté byl zaveden princip epipolární geometrie a jejího matematického vyjádření v podobě fundamentální matice, s jejíž pomocí lze definovat vztah mezi dvěma nebo více projekčními rovinami a bodem v prostoru. Pro vyhledání prvotních korespondencí bylo použito technik porovnání na základě podobnosti za pomocí algoritmů SSD nebo NCC. Hlavním Algoritmem pro výpočet korespondencí byl podrobně popsaný pravděpodobnostní algoritmus RANSAC v základní podobě a dále upravený na MLESAC. Na závěr byl uveden popis jednoduché aplikace pro implementaci popsaných metod.
|
|
|
Sledování pohybujících se objektů
Bradáč, František ; Gogol, František (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
Předmětem této semestrální práce je nalezení a implementace metod pro detekci objektů v zorném poli kamery, zaznamenání jejich trajektorie a predikce jejich polohy. Vytvořené metody jsou kombinací několika přístupů k řešení problému. Nejprve se tvoří co nejpravděpodobnější model statické části pozorované scény, který je posléze použit pro detekci pohybujících se objektů. Sesouhlasení objektů je provedeno pomocí analýzy pohybu těchto objektů. K analýze pohybu je využita metoda optického toku. Predikce následující polohy objektů je prováděna pomocí Kalmanova filtru. Vytvořené metody jsou za vhodných podmínek schopny sledovat trajektorie pohyblivých objektů v zorném poli kamery a to i v případě, že se tyto objekty těsně míjejí, případně dojde k jejich kolizi. Metody jsou implementovány v jazyce C++ a jejich funkčnost je odzkoušena na pokusném vzorku s nasnímanou pohyblivou scénou.
|
|
|
Badatelské „přelety“ mezi Čechami a Moravou. Příspěvek ke vzájemné spolupráci Innocence Ladislava Červinky a Klimenta Čermáka
Velímský, Filip
Čáslavský archeolog a muzejník Kliment Čermák navázal a po dobu svého života pak i udržoval poměrně hojné styky s řadou osobností z moravské archeologické obce. Příspěvek přináší dílčí přehled těchto kontaktů s jednotlivými badateli, zejména pak Innocencem Ladislavem Červinkou, přičemž primárně vychází z dochované korespondence a rukopisů uložených v rámci Čermákovy pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, Archivu Městského muzea a knihovny v Čáslavi a Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Do příspěvku jsou zahrnuty i zjištěné informace o vzájemném publikování textů na stránkách spolkových periodik Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a Moravského archeologického klubu.
|
|
| |
|
|
Dar v symbolické komunikaci šlechtické společnosti českých zemí počátkem novověku
KALIVODA, Jakub
Předkládaná diplomová práce se zabývá dary ve společnosti předbělohorské české a moravské šlechty. Na základě analýzy epistolografických pramenů se pokouší přiblížit osoby dárců a obdarovaných, předměty posílané jako dary a účely, kterých měl tento společenský akt dosáhnout. Velké množství nalezených dopisů umožnilo použití kvantitativního přístupu, prameny jsou však analyzovány i sémanticky. Obdarování je v práci nahlíženo jako způsob komunikace, kterým si zúčastnění šlechtici předávali nějaké informace. Teoreticky je pohled na dary zakotven v antropologických a sociologických prací Marcela Mausse, Pierra Bourdieua a dalších.
|
|
|
Hildegarda z Bingenu: světice, řeholnice a léčitelka
HLÁSKOVÁ, Lenka
Tématem práce je pohled na léčebné postupy a medicínské představy středověké léčitelky Hildegardy z Bingenu. Tato žena byla známa již za svého života nejen jako léčitelka, skladatelka, spisovatelka a vizionářka, ale byla také abatyší a zakladatelkou dvou klášterů. Je autorkou množství spisů povahy mystické, náboženské, ale i lékařské, mezi její díla se řadí i hudební skladby. Dochovala se rozsáhlá sbírka její korespondence, která dokládá pravidelný kontakt s mocnými své doby, například s cisterciáckým mnichem Bernardem z Clairvaux, papežem Evženem III. a Alexandrem III., císařem Fridrichem I. Barbarossou, pražským biskupem Danielem a mohučským arcibiskupem Kristiánem Buchem. Cílem mé práce je pokusit se o pochopení pramenů Hildegardiných léčitelských schopností v konfliktu mezi vědomostmi získanými studiem a praxí, a mezi zdroji, pocházejícími z jejích vidění.
|
|
|
Páni z Hradce a Slavatové z Chlumu a Košumberka v polovině 16. století
BLÁHOVÁ, Gabriela
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma šlechtickými rody v polovině 16. století. Zaměřuje se na jejich propojení a vztahy dvou nejvýznamnějších představitelů rodů - Jáchyma z Hradce a Diviše Slavaty z Chlumu a Košumberka. První kapitola přibližuje dosavadní bádání o šlechtě v raném novověku. Následně je vylíčen každodenní život šlechtice. Druhá kapitola se zabývá pány z Hradce s důrazem na osobnost Jáchyma. V další kapitole je pojednáno o Slavatech z Chlumu a Košumberka a o Diviši Slavatovi. Poslední kapitola tvoří jádro diplomové práce. Popisuje formální znaky Divišovy korespondence švagrovi Jáchymovi a analyzuje témata dopisů. Součástí diplomové práce je také edice této korespondence.
|
host ::
RSS.