|
|
Zkušenosti manažerů zdravotní péče s motivováním, týmovým vedením a zvyšováním odborné způsobilosti jejich zaměstnanců
MAREČKOVÁ, Tereza
Současný stav: Motivace ošetřovatelského personálu je nedílnou součástí činností vedoucích sester. Práce ve zdravotnictví je většinu času velmi psychicky i fyzicky náročná pro všechen zdravotnický personál a obzvlášť pak pro ošetřovatelský personál, který je s pacienty nejvíce v kontaktu. Vedoucí sestry by si proto měly uvědomit důležitost motivace personálu. Pro všechny zdravotnické pracovníky platí povinnost celoživotně se vzdělávat, a proto by vedoucí sestry měly věnovat pozornost vzdělávacím aktivitám personálu. Cílem kvalitativního výzkumného šetření bylo popsat pracovní motivaci sester. Zjistit, jaké zkušenosti mají vedoucí sestry s teambuildingovými aktivitami, a popsat jejich úlohu v oblasti zvyšování odborné způsobilosti jejich zaměstnanců. Cílem kvantitativní části studie bylo vyhodnotit spokojenost sester s motivačním programem organizace, ve které působí. Dalším cílem bylo zjistit, zda je ze stran sester zájem o teambuildingové aktivity. Posledním cílem kvantitativního výzkumného šetření bylo vyhodnotit spokojenost sester s nabídkou celoživotního vzdělávání ze strany zaměstnavatele. Metodika: Pro výzkum byl zvolen smíšený kvalitativně kvantitativní design. Sběr dat pro kvalitativní výzkumné šetření byl proveden prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s informantkami z řad vedoucích sester první a střední linie. Data určená pro kvantitativní výzkumné šetření byla získána technikou nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce určeného směnným sestrám. Výzkumný soubor kvalitativní části výzkumného šetření byl tvořen 11 vedoucími sestrami a výzkumný soubor kvantitativní části výzkumného šetření byl tvořen 179 směnnými sestrami. Výzkum probíhal ve dvou nemocnicích fakultního a krajského typu v období červenec-září 2022. Výsledky: Vedoucí sestry považovaly motivaci zaměstnanců za důležitou a nedílnou součást své práce. Jako nejsilnější motivační faktor uvedla většina vedoucích sester adekvátní finanční ohodnocení sester. Čtyři pětiny dotazovaných sester byly spokojeny s výší svého platu (81 %). Více než čtyři pětiny sester byly spokojeny s motivačním programem nemocnice (82,7 %) a spokojenost sester s motivačním programem se statisticky významně neměnila v závislosti na jejich věku (p=0,724). Vedoucí sestry neměly s teambuildingovými aktivitami žádnou zkušenost. Více než třetina sester (40,8 %) měla zájem účastnit se teambuildingových aktivit. Ochota sester zúčastnit se teambuildingových aktivit klesala s jejich věkem (p <0,030). Vedoucí sestry uváděly, že se snaží sestry k dalšímu vzdělávání motivovat a podporovat. Mezi překážky bránící dalšímu vzdělávání sester zařadily únavu spojenou s nedostatkem personálu, dále nedostatek času a nezájem sester o další vzdělávání. Více než tři čtvrtiny sester (76 %) byly spokojeny s nabídkou celoživotního vzdělávání nabízeného ze strany zaměstnavatele. Spokojenost sester s nabídkou celoživotního vzdělávání ze strany zaměstnavatele významně rostla s uplatnitelností nově nabytých poznatků v klinické praxi (p <0,001). Závěr: Se spokojeností a motivací personálu souvisí úroveň vztahů na pracovišti a s tím spojená i efektivní komunikace v týmu. Vedoucí sestry by proto měly dbát na rozvíjení pozitivních vztahů na pracovišti a na spolupráci jednotlivých členů týmu. Jednou z možností práce s týmy může být např. teambuilding. Pokud v nemocnicích chceme vzdělaný ošetřovatelský personál, který se kontinuálně vzdělává, je potřeba, aby ho vedoucí pracovníci i organizace v dalším vzdělávání podporovali.
|
|
|
Náboženské vzdělávání v digitální éře
POUROVÁ, Lucie
Práce se zabývá složitostí orientace v globálním informačním prostoru. Upozorňuje na problém věrohodnosti zdrojů na internetu. Katecheze pro děti a dospělé je úzce spojena s pedagogikou. Rychlý vývoj ICT vede k nutnosti celoživotního vzdělávání a získávání digitálních kompetencí u učitelů i žáků. Internet nabízí materiály pro školní výuku náboženství. Výzkumná část práce se zabývá praktickým použitím těchto materiálů prostřednictvím ICT. Učitelé náboženství jsou dostatečně digitálně kompetentní. Používají digitální technologie jako zpestření výuky probíraného tématu.
|
|
| |
|
|
Možnosti a rozvoj dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v Botanické zahradě hl. m. Prahy
Černý, Bohumil ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v Botanické zahradě hl. m. Prahy (BZP) a možnostmi nabídky akreditovaných kurzů. Cílem práce je teoreticky vymezit a charakterizovat DVPP s důrazem na analýzu a identifikaci vzdělávacích potřeb a motivaci pedagogických pracovníků předmětů přírodověda a biologie na základních a středních školách na území hl. m. Prahy s důrazem na rozvoj badatelsky orientovaného vyučování. Dále realizovat výzkum zaměřený na využití metod a forem vzdělávání učitelů. Teoretická část diplomové práce se zabývá vymezením a vztahem základních pojmů ve sledované oblasti dalšího vzdělávání, systematického vzdělávání, analýzou vzdělávacích potřeb, organizací vzdělávacích aktivit v BZP, popisem vybraných aspektů DVPP v kontextu celoživotního učení. Pozornost je věnována systému vzdělávání, struktuře a identifikaci vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků. Analyticko-empirická část je věnována výzkumu v oblasti DVPP základních a středních škol předmětů biologie a přírodověda. Výzkum je rozdělen na dílčí části, které analyzují současný stav a DVPP na území hl. m. Prahy. Výzkum je realizován kvantitativní formou a jako výzkumný nástroj je použito dotazníkové šetření. Výsledky výzkumu jsou následně komparovány se strategickými dokumenty...
|
|
|
Celoživotní vzdělávání z pohledu českých sester
MERTLÍKOVÁ, Renáta
Úvod: Tato bakalářská práce se zaměřuje na celoživotní vzdělávání z pohledu českých sester. Teoretická část se věnuje historii vzdělávání, celoživotnímu vzdělávání v Čechách i v zahraničí, motivaci a bariérám v celoživotním vzdělávání sester. Celoživotní vzdělávání sester je jedna z nejdůležitějších částí celkového vzdělání sester, protože dochází neustále ke změnám ve zdravotnictví a sestry musí své znalosti obnovovat a upevňovat. Nehledě na to, že celoživotní vzdělávání sester je v České republice zákonem povinné. Cíl: Cílem práce bylo zjistit, co české sestry nejvíce motivuje k celoživotnímu vzdělávání, zda se poznatky získané v rámci celoživotního vzdělávání promítají do ošetřovatelské praxe, zjistit jaké faktory omezují celoživotní vzdělávání sester a jaké formy celoživotního vzdělávání české sestry nejvíce preferují. Metodika: Pro tuto práci byla použita kvantitativní metoda šetření. Data byla získaná pomocí vlastního polostrukturovaného dotazníku, který se rozdal mezi 80 sester v nemocnici Prachatice a.s., návratnost činila ale pouze 49 dotazníků. Výsledky: Sestry k celoživotnímu vzdělávání nejvíce motivuje získávání nových vědomostí, které používají v ošetřovatelské praxi (71,5 %). Dále jsme zjistili, že poznatky, které sestry získají v rámci celoživotního vzdělávání, se promítají do ošetřovatelské praxe (67,4 %). Co se týká faktorů, které omezují sestry v účasti na celoživotním vzdělávání, nejvíce sestry označovaly časovou náročnost (44,9 %). V poslední řadě jsme zjistili, že sestry jednoznačně nepreferují jednu formu celoživotního vzdělávání, ale více a těmi jsou: odborný seminář, specializační vzdělávání, inovační a certifikované kurzy, školící akce a konference. Závěr: Přínosem této bakalářské práce může být inspirace a motivace sester k celoživotnímu vzdělávání. Dále mohou výsledky posloužit zaměstnavatelům zdravotnických zařízení k větší motivaci sester k dalšímu vzdělávání či k odstranění bariér, které stojí v cestě sestrám za dalším vzděláváním.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání sociálních pracovníků pracujících v nestátních neziskových organizacích
HRUBEŠOVÁ, Nikola
Diplomová práce se zaměřuje na téma celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků, kteří pracují v nestátních neziskových organizacích. Cílem této práce bylo zjistit jaké mají možnosti sociální pracovníci s ukončeným magisterským studiem v oblasti celoživotního vzdělávání. Druhým důležitým cílem bylo zjistit jaké potřeby v oblasti celoživotního vzdělávání sociální pracovní mají, a zda jsou jejich potřeby v rámci poskytování vzdělávání zohledňovány. Celoživotní vzdělávání je nedílnou součástí v sociální práci a je důležité potřeby sociálních pracovníků zohlednit. K naplnění uvedených cílů byl využit kvantitativní výzkum, který byl realizován za pomoci dotazníkového šetření, kdy bylo položeno celkem 28 otázek, z nichž některé byly nepovinné. Celkem bylo osloveno 61 sociálních pracovníků, kteří pracují v nestátní neziskové organizaci, a mají magisterský titul. V rámci tohoto kvantitativního výzkumu proběhl výzkum soustředěný pouze na Jihočeský kraj, kdy v rámci registru poskytovatelů sociálních služeb byly vyhledány nestátní neziskové organizace, a v nich pracující sociální pracovníci mající ukončené magisterské studium. Na dotazník zodpovědělo celkem 36 sociálních pracovníků s tím, že dotazníky byly odesílány 2x, protože v první vlně byla návratnost bohužel velice nízká. Data, která byla z dotazníkového šetření následně získána, byla zpracovány jednak v Microsoft Excel, ale také v R software. Z provedeného výzkumu je možné konstatovat, že sociální pracovníci jsou spokojeni s nabídkou kurzů, které absolvují v rámci celoživotního vzdělávání. Toto tvrzení vykazuje to, jak práce v sociální oblasti motivuje. Respondenti uváděli, že dostávají pravidelné nabídky kurzu v rámci celoživotního vzdělávání od svého zaměstnavatele, což považuji za velmi důležité a perspektivní. Toto dokazuje skutečnost, že vzdělávání v oblasti sociální práce má u zaměstnavatelů - nestátních neziskových organizací podporu, a to nejen v rámci zákonné povinnosti. Mohu konstatovat, že v mnou sledovaných organizacích jsou potřeby sociálních pracovníků zohledňovány.
|
|
|
Postoje a názory sester na vzdělávání v praxi ve zdravotnické organizaci
Kapustová, Zuzana ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Postoje a názory sester na vzdělávání v praxi ve zdravotnické organizaci" se zabývá problematikou vzdělávání sester v praxi. Cílem této práce je poskytnout teoretické informace nejen z oblasti dalšího profesního vzdělávání sester ale také poskytnou náhled a názory na tuto oblast od sester v rámci jedné zdravotnické organizace. Práce je koncipovaná do dvou hlavních částí. V úvodu práce je představeno téma ošetřovatelství a jsou zmíněny zásadní odůvodnění pro vzdělávání sester. První část je teoretická a pojednává o problematice vzdělávání v kontextu zdravotnických organizací. Dále je v této části zmíněn význam znalostí a profesní postavení sestry spolu s jejími kompetencemi. V této části je následně zmíněno i vzdělávání pracovníků ve zdravotnické organizace a značný prostor je zde vyhrazen pro celoživotní vzdělávání. Teoretická část pak dále věnuje motivaci nebo kvalitě poskytovaní péče. Následující částí práce je výzkumná část. tato část práce pojednává o výzkumném šetření, které bylo v rámci práce prováděno. Snahou výzkumu bylo zjistit, zda mají pracovníci povědomí o možnosti vzdělávání na svém pracovišti a zda považují vzdělávání v praxi za důležité. Dále pak bylo zjišťováno, zda respondenti pociťují přínos vzdělávání v praxi a jaký názor mají na konkrétní formy...
|
|
|
Celoživotní vzdělávání osob s mentálním postižením
Kolomazníková, Hana ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky celoživotního vzdělávání osob s mentálním postižením. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Vychází především z odborných publikací, zákonů a vyhlášek ČR a internetových zdrojů. První kapitola se zabývá osvětlením pojmu mentální retardace, její klasifikací, etiologií a psychickými zvláštnostmi těchto osob. V kapitole druhé je popsán systém vzdělání mentálně postižených osob v ČR včetně činnosti speciálně pedagogických center a možnosti využití středisek rané péče. V následující kapitole se věnuji celoživotnímu vzdělávání, a to jak obecně, tak i konkrétními možnostmi osob s mentálním postižením. Dále je zde zmíněna stručná historie celoživotního vzdělávání osob s mentálním postižením v rámci ČR, didaktické principy vzdělávání této cílové skupiny i příklad daného vzdělávání. Část empirická se pak věnuje výzkumnému šetření, které zkoumá možnosti vzdělávání dospělých osob s mentálním postižením v krajském městě Liberec
|
|
|
Inovace v řízení neformálního vzdělávání
Gaydošová, Michaela ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Tato závěrečná diplomová práce se zabývá inovacemi v řízení neformálního vzdělávání. Hlavním cílem práce je upozornit na důležitost inovací v neformálním a zájmovém vzdělávánía přinést inspiraci vedoucím pracovníkům neformálníhoa zájmového vzdělávání ve formě příkladů dobré praxe. V teoretické části práce je neformální a zájmové vzdělávání začleněno do celkového systému vzdělávání České republiky a jeho vývoj ilustrován na zákonech a vyhláškách od roku 1948 do současnosti. Výzkum formou strukturovaného rozhovoru odhalil pohled respondentů na inovace v zájmovém vzdělávání a ukázal zkušenosti respondentů se zaváděním inovací v jejich vlastních organizacích. Z průběhu i závěrů strukturovaných rozhovorů jasně vyplynula nutnost inovací v neformálním a zájmovém vzdělávání pro konkurenceschopnost jednotlivých organizací. Vedoucí pracovníci školských zařízení pro zájmové vzdělávání i organizací neformálního vzdělávání zde mohou najít inspiraci pro jednotlivé konkrétní inovace v příkladech dobré praxe.
|
|
|
Počáteční fáze profesní dráhy ředitele organizace neformálního vzdělávání
Kostková, Blanka ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou počáteční fáze profesní dráhy ředitele organizace neformálního vzdělávání. Práce se zabývá procesem, který předchází nástupu ředitele do řídící pozice především z pohledu motivace, očekávání a následné reality. Popisuje počáteční fázi jeho působení v nové životní roli z pohledu řízení školského zařízení a ostatních činností s tímto procesem spojených. V práci je zmapováno, do jaké míry se nástup do funkce ředitele, a jeho předchozí příprava, odráží na rozvoji řízené organizace a kvality poskytovaného vzdělávání. Dále práce popisuje, jak korespondují jednotlivá očekávání ředitelů školských zařízení s každodenní realitou v kontextu stále se měnících podmínek poskytování neformálního vzdělávání v návaznosti na školskou legislativu a celkový vývoj společnosti v přístupech k využívání volného času. KLÍČOVÁ SLOVA: ředitel, neformální vzdělávání, profesní dráha, personální management, kariérní změna, celoživotní vzdělávání, kompetence, očekávání, realita
|
host ::
RSS.