|
|
Životopis Zdenky Hlávkové (1843-1902)
REGNEROVÁ, Kristýna
Předkládaná diplomová práce představuje životopis Zdenky Hlávkové (1843-1902), druhé manželky českého podnikatele a mecenáše Josefa Hlávky (1831-1908), která pocházela z rodiny významného právníka Matěje Havelky (1809-1892). Zdenka Hlávková ale nebyla jen dcerou a manželkou, ale také umělkyní a členkou Amerického klubu dam. Práce se postupně zabývá rodinným zázemím Zdenky Hlávkové, její kariérou, pozdním sňatek a společenským životem. Ve společnosti českých vlastenců a umělců se pohybovala již od dětství. Jejím kontaktům je věnována pozornost především v souvislosti se zámkem Lužany. Život Zdenky Hlávkové zasazuje tato práce do kontextu dějin žen v druhé polovině 19. století. Předmětem zájmu je především ženské vzdělávání a jejich pracovní uplatnění. Zdenka Hlávková zůstala dlouho neprovdaná a vykonávala proto jednu z možných ženských profesí.
|
|
|
Jiří Pichl - novinář a politik (1872-1952)
Kabátová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je první ucelenou biografií o novináři a politikovi Jiřím Pichlovi, který se narodil r. 1872 v České Třebové. Publikovat začal po středoškolském studiu v regionálním tisku, a to v době pokrokového hnutí, které požadovalo změnu postavení českých zemí v rámci monarchie Rakousko-Uherska a rozšíření volebního práva. Na počátku 20. století se stal odpovědným redaktorem pražského stranického tisku České strany národně sociální a některých listů vydavatelství Melantrich. Jeho žurnalistická kariéra vyvrcholila postem předsedy Syndikátu československých novinářů, kde se zasloužil o zavedení penzijního pojištění pro žurnalisty. V době první republiky se Jiří Pichl vydal i na politickou dráhu, stal se prvním popřevratovým starostou Královských Vinohrad a posléze i senátorem Národního shromáždění. I tam hájil zájmy žurnalistů, například voláním po novém tiskovém zákonu. Byl zároveň dlouholetým předsedou Ústřední školy dělnické. Během druhé světové války o všechny své funkce přišel; s nacistickým režimem nikdy nekolaboroval. Dobový tisk Jiřího Pichla oslavoval, prezentoval ho jako přátelského, morálního a pracovitého člověka. Diplomová práce ho představuje v kontextu národního sebeuvědomění, nově vznikajícího státu a postupné profesionalizace povolání novináře.
|
|
|
Emigration motif in Pnin and other novels by Vladimír Nabokov
Dubiaga, Daria ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Grmela, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá téma emigrace v beletristickém díle Vladimira Nabokova zejména prostřednictvím analýzy jednoho z anglicky psaných románů - Pnin. Mnoho Nabokových děl nese autobiografické rysy, proto velká část této práce nabízí biografii Nabokova s důrazem na životopisné přesahy do jeho tvorby. V teoretické části práce je popsána biografie Vladimíra Nabokova a typické prvky jeho tvorby, s krátkým úvodem do předmětu emigrace a charakterizací první vlny ruské emigrace. Navazující praktická část pak nabízí hlubší analýzu románu Pnin s ohledem na realizaci motivu emigrace v daném románu, pod-témat, které se vyskytuji v tvorbě Nabokova obecně. Závěr práce pak shrnuje způsob, jakým Nabokov zřejmě vytvářel typologickou postavu ruského emigranta.
|
|
| |
|
|
Biografie sportovní kariéry Imricha Bugára
Matěcha, Miroslav ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Jebavý, Radim (oponent)
Název: Biografie sportovní kariéry Imricha Bugára Cíle: Hlavním cílem této práce je zpracování a následné zkompletování přehledu dvacetileté sportovní kariéry diskaře Imricha Bugára pomocí obsahové analýzy novinových článků deníku Československý sport. Metody: V práci bylo použito biografického výzkumu jako jednoho z druhů případové studie. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část obsahuje kompletní souhrn všech článků během dvacetileté závodní kariéry, ve kterých se píše o Imrichu Bugárovi. Články jsem statisticky zpracoval a kategorizoval je dle metodiky Volfa (2007). Druhá část práce obsahuje zpracované informace získané od Imricha Bugára při řízeném rozhovoru. Třetí část obsahuje zkompletovaný souhrn všech závodů a nejlepších výsledků Imricha Bugára. Výsledky: Na základě studia dostupných materiálů jsem popsal a zhodnotil sportovní kariéru Imricha Bugára. Celkem jsem zpracoval n = 348 článků, které se týkaly jeho sportovní kariéry. V další části jsem provedl komentované zhodnocení řízeného rozhovoru s Imrichem Bugárem. Z hlediska kategorizace článků o průběhu kariéry Imricha Bugára mělo nejvíce článků informativní charakter, popisující zejména účast na závodech. Během své kariéry absolvoval Imrich Bugár celkem n = 433 závodů. Výkonnost po mistrovství světa v roce 1983 ještě...
|
|
|
Bedřich Mendl (1892-1940). V obraze své rodinné korespondence
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životem prof. Bedřicha Mendla a jeho korespondencí s manželkou Eleonorou Mendlovou. Na základě rozboru této korespondence hledá každodennost českého badatele na služebních cestách po domácích i zahraničních archivech. Bedřich Mendl byl český historik a první profesor hospodářských a sociálních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyrůstal a studoval v Praze, kde se také seznámil se svou manželkou Eleonorou Mendlovou. V letech 1916 až 1920 působil jako středoškolský profesor v Hořicích. Po návratu do Prahy pracoval pro Státní historický ústav a vyučoval na Karlově Univerzitě. Kvůli svému židovskému původu musel po začátku druhé světové války odejít do penze. Nedlouho poté, v září roku 1940, spáchal sebevraždu.
|
|
|
Společenská a kulturní interpretace fotografie
Makovcová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce Společenská a kulturní interpretace fotografie se zabývá společenskými aspekty fotografie, především způsobem jejího čtení, spojitostí se sociálními vědami a proměnami funkce od svého vzniku až po současnou dobu, zejména ze vztahu k individuálnímu pojímání fotografie. Text krátce nastiňuje definici fotografie jakožto technického obrazu a s ní spojeného fotografického gesta a uvádí nás do možností jejich sociologického zkoumání pomocí vizuální sociologie skrze vizuální sociologické fakty. Ukazuje fotografii jako formu společenského rituálu, nástroje zachování přítomnosti a stvrzení skutečnosti i prostředku moci. Předkládá dopady technické reprodukce na masové šíření obrazu a tím způsobené změny ve vztahu k obrazu. Ukazuje proměnu analogové fotografie archivované v rodinných fotoalbech, coby prostředku uchování rodinné paměti a biografie, na fotografii digitální, která nabývá nové funkce sebeprezentace především díky novému způsobu archivace ve virtuálním prostředí sociálních sítí a předkládá s tím spojenou teorii individualizace.
|
|
| |
|
|
Dřív to byla vesnice, všichni jsme se znali: kvalitativní výzkum změn na Malé Straně z pohledu obyvatel
Dvořáková, Klára ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o starousedlících, kteří žijí na Malé Straně, v historickém centru Prahy. Zaměřuje se na změny, které obyvatelé vnímali v průběhu svého života. Práce vychází z literatury a kvalitativního výzkumu v podobě biografických rozhovorů. V teoretické části se věnuji pojmům identita, turismus, gentrifikace, genius loci, procesům probíhajícím ve městech a stáří, které napomáhají pochopení změn identifikovaných v analytické části. Analytická část je rozdělena do sedmi oddílů, zabývám se v nich změnami atmosféry Malé Strany, jejích obyvatel, prostředí k životu, domovního a bytového fondu, změnami lidí, kteří mi vyprávěli své příběhy a globálnějšími změnami, které měly na Malou Stranu vliv. V práci je také popsáno, jaké problémy a jaké výhody života na Malé Straně jsou pro komunikační partnery a partnerky zásadní.
|
|
|
Pedagog Josef Soukup
Bandasová, Monika ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se týká pedagoga Josefa Věnceslava Soukupa. Jedná se o téměř cimrmanovskou osobnost vlasteneckého pedagoga z 19. století, jehož důležitost a významnost, jakožto i jeho jedinečnost, dokládám především výňatky a citáty z jeho vlastního životopisu a dalších jeho spisů, ale také z jeho vlastní tvorby, která mi posloužila jako nedocenitelný zdroj informací. Časově jsem práci vymezila obdobím Soukupova života, tj. 1819-1882. Pouze v kapitole o dívčím vzdělávání v Čechách jsem toto rozmezí překročila, abych mohla ukázat nejdůležitější mezníky tohoto vývoje, který ovšem pokračoval i po Soukupově smrti. Kapitolu o dívčím vzdělávání jsem do práce okrajově zařadila z toho důvodu, že J. V. Soukup se podílel na založení vyšší dívčí školy v Písku, kde byl posléze ředitelem. Znal se také s osobností, která výrazně ovlivnila koncepci vyššího dívčího vzdělávání v českých zemích, a to se samotným Amerlingem, na jehož přednášky pravidelně docházel. S tématikou dívčího vzdělávání souvisí i kapitola, jež je věnována Soukupovu příteli V. V. Janotovi, který se spolupodílel na založení vyšší dívčí školy v Písku. Stejně jako Soukup, i Janota navštěvoval přednášky doktora Amerlinga a působil i na Budči dívčí. Práce je uvedena kapitolou "Josef Soukup jako heslo", která podává přehled encyklopedií a naučných slovníků...
|
host ::
RSS.