|
|
Vliv baristického zpracování kávy na chemické složení získaného nápoje
Trenzová, Kristina ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem baristických příprav kávy na chemické složení získaného nápoje. V teoretické části se věnuje také pěstování, technologii zpracování kávy a chemickému složení kávových zrn. V rámci experimentální části byly proměřeny vzorky kávy espresso, vzorky připravené z moka konvičky, metodou flip-drip, filtrováním kávy, technikou french-press, přípravou ve vacuum potu a vzorek turecké kávy. Vzorky byly připraveny dle baristické příručky a s upravenými poměry vody a kávy tak, aby se daly metody mezi sebou srovnat. Tato práce se zaměřuje na stanovení obsahu kofeinu a akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie, validací metody HPLC, stanovení celkových fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteuova reagentu, stanovení organických kyselin pomocí iontové chromatografie, stanovení vybraných makro a mikro prvků pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýzu aromatických látek s využitím plynové chromatografie. Na základě zpracovaných výsledků a porovnaných metod bylo prokázáno, že největší vliv na obsah kofeinu, akrylamidu, organických kyselin a celkových fenolických látek měla moka konvička, na obsah aromatických látek měla největší vliv metoda flip-drip a vacuum pot. V baristicky připravených nápojích byla koncentrace kofeinu nejvyšší u metody flip-drip a to 3689 mg/l, koncentrace akrylamidu 25,4 mg/l u~metody stejné. U celkových fenolických látek byla nejvyšší hodnota (c~=~5,23~g/l) naměřena u moka konvičky. Obsah minerálních látek byl sledován v kávových zrnech a v připraveném nápoji - espressu. Nejvíce zastoupeným prvkem byl draslík. Koncentrace draslíku v kávových zrnech byla 577 mg/l z 1g zmineralizovaného vzorku, v připravené kávě espresso pak byla koncentrace draslíku 2461~mg/l. Největší obsah organických kyselin byl zaznamenán v nápoji připraveném v~moka konvičce, z vybraných kyselin měla největší zastoupení kyselina jantarová s koncentrací 599,8 mg/l. Největší obsah aromatických látek byl zaznamenán v kávě z moka konvičky a z flip-dripu. Nejvíce zastoupenou aromatickou látkou v připravené kávě byl furfuryl alkohol.
|
|
|
Vliv vybrané technologie pražení kávového zrna na jeho chemické složení
Šajdlerová, Kristýna ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je sledování chemických změn odehrávajících se v kávovém zrnu v průběhu pražení za použití různých zařízení. Pro tyto účely byla v praktické části použita průmyslová pražička kávy a domácí pražička. Teoretická část se zabývá převážně charakterizací kávového zrna z hlediska obsahu různých sloučenin a popisem změn nastávajících při pražení. Dále jsou přiblíženy různé typy pražicích zařízení. V experimentální části bylo provedeno pražení zrn a stanovení koncentrace vybraných látek ve vzorcích odebíraných v průběhu pražení. Mezi sledované parametry byla zahrnuta koncentrace sacharózy, organických kyselin (citronová, octová, mléčná, jablečná, mravenčí a chlorogenová), kofeinu a aromatických látek. K největším nalezeným rozdílům mezi použitým zařízením lze zařadit snížení koncentrace kyseliny chlorogenové, kdy u domácího zařízení došlo k poklesu o 33 %, zatímco u průmyslové pražičky byl pokles téměř dvojnásobný. Další výrazný rozdíl byl pozorován také ve změně obsahu sacharózy. Degradace sacharózy proběhla u vzorků kávových zrn pražených na průmyslové pražičce z 94 %, zatímco u druhého typu zařízení pouze ze 75 %.
|
|
|
Vývoj nových syntéz azaaromatických sloučenin s rozšířeným π-systémem
Ulč, Jan ; Kotora, Martin (vedoucí práce) ; Hrdina, Radim (oponent) ; Tobrman, Tomáš (oponent)
Azapolyaromatické sloučeniny jsou heterocyklické látky, které obsahují nejméně jeden atom dusíku. Podskupinou těchto sloučenin jsou chinoliziniové soli, které obsahují atom dusíku v můstkové pozici. Tyto soli mají často zajímavé fotofyzikální vlastnosti. Jednou ze tříd těchto chinoliziniových solí jsou naftochinoliziniové soli, jejíchž syntéza a fotofyzikální vlastnosti zatím nebyli podrobně studovány. Tématem této práce je vyvinout novou modulární metodu pro přípravu naftochinoliziniových solí. Tato metoda je založena na katalytické aktivaci C-C a C-H vazeb pomocí komplexů přechodných kovů. Jako výchozí látka byl použit 1-azabifenylen, který byl katalytickým štěpením C-C vazby a následnou insercí různých alkynů převeden na substituované benzo[h]chinoliny. Ty byly dále převedeny pomocí katalytické aktivace C-H vazby následované anelační reakcí s dalšími alkyny na finální tetrasubstituované naftochinoliziniové soli. U takto připravených produktů byly dále studovány jejich fotofyzikální vlastnosti. Nakonec byl vyvinutý koncept použit na složitější substrát, lineární 1-aza-[3]trifenylen, který byl převeden vyvinutou metodikou na fenanthrochinoliny a případně dále na korespondující aznoiové soli. Klíčová slova: azapolyaromatické sloučeniny, katalýza komplexy přechodných kovů, C-C aktivace, C-H aktivace.
|
|
|
Vliv vybrané technologie pražení kávového zrna na jeho chemické složení
Šajdlerová, Kristýna ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je sledování chemických změn odehrávajících se v kávovém zrnu v průběhu pražení za použití různých zařízení. Pro tyto účely byla v praktické části použita průmyslová pražička kávy a domácí pražička. Teoretická část se zabývá převážně charakterizací kávového zrna z hlediska obsahu různých sloučenin a popisem změn nastávajících při pražení. Dále jsou přiblíženy různé typy pražicích zařízení. V experimentální části bylo provedeno pražení zrn a stanovení koncentrace vybraných látek ve vzorcích odebíraných v průběhu pražení. Mezi sledované parametry byla zahrnuta koncentrace sacharózy, organických kyselin (citronová, octová, mléčná, jablečná, mravenčí a chlorogenová), kofeinu a aromatických látek. K největším nalezeným rozdílům mezi použitým zařízením lze zařadit snížení koncentrace kyseliny chlorogenové, kdy u domácího zařízení došlo k poklesu o 33 %, zatímco u průmyslové pražičky byl pokles téměř dvojnásobný. Další výrazný rozdíl byl pozorován také ve změně obsahu sacharózy. Degradace sacharózy proběhla u vzorků kávových zrn pražených na průmyslové pražičce z 94 %, zatímco u druhého typu zařízení pouze ze 75 %.
|
|
|
Charakterizace organozlatných sloučenin
Shcherbachenko, Elena ; Roithová, Jana (vedoucí práce) ; Míšek, Jiří (oponent)
Geminálně diaurované komplexy jsou důležitými reakčními intermediáty při některých reakcích katalýzovaných zlatem, a proto jsou v současné době předmětem výzkumu. Cílem předkládané bakalářské práce bylo studium vlivu elektronové struktury aryl ligandu na stabilitu komplexu s dvouelektronovou třícentrickou vazbou Au2C. Série geminálně diaurovaných komplexů byla získaná reakcí zlatného komplexu [IPrAu(NCMe)]BF4 (IPr = 1,3-Bis(2,6-di-iso-propylfenyl)imidazol-2-yliden) s arylboronovými kyselinami ArB(OH)2 nesoucími různé substituenty na benzenovém jádře (Ar = para-O2NC6H4, para-NCC6H4, para-ClC6H4, C6H5, para-H3CC6H4, para-H3COC6H4, meta-O2NC6H4, meta-NCC6H4, meta- H3CC6H4, ortho-O2NC6H4, ortho-NCC6H4, ortho-H3CC6H4). Hmotnostní spektrometrie (MS) byla hlavní experimentální metodou této práce. Prahové energie (AE) fragmentace geminálně diaurovaných komplexů byly odhadnuté pomocí metod MS/MS. Získané energie byly vyneseny do grafu oproti odpovídajícím Hammettovým σ-konstantám pro posouzení korelace elektronové struktury ligandu a stability vazby Au2C. Bylo zjištěno, že struktura zlatného komplexu odvozeného od kyanofenylboronové kyseliny neodpovídá geminálně diaurovanému komplexu, ale C,N-dizlatnému komplexu a neobsahuje vazbu Au2C. Klíčová slova: zlatná katalýza, aurofilicita, arylboronové kyseliny,...
|
|
|
Vliv baristického zpracování kávy na chemické složení získaného nápoje
Trenzová, Kristina ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem baristických příprav kávy na chemické složení získaného nápoje. V teoretické části se věnuje také pěstování, technologii zpracování kávy a chemickému složení kávových zrn. V rámci experimentální části byly proměřeny vzorky kávy espresso, vzorky připravené z moka konvičky, metodou flip-drip, filtrováním kávy, technikou french-press, přípravou ve vacuum potu a vzorek turecké kávy. Vzorky byly připraveny dle baristické příručky a s upravenými poměry vody a kávy tak, aby se daly metody mezi sebou srovnat. Tato práce se zaměřuje na stanovení obsahu kofeinu a akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie, validací metody HPLC, stanovení celkových fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteuova reagentu, stanovení organických kyselin pomocí iontové chromatografie, stanovení vybraných makro a mikro prvků pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýzu aromatických látek s využitím plynové chromatografie. Na základě zpracovaných výsledků a porovnaných metod bylo prokázáno, že největší vliv na obsah kofeinu, akrylamidu, organických kyselin a celkových fenolických látek měla moka konvička, na obsah aromatických látek měla největší vliv metoda flip-drip a vacuum pot. V baristicky připravených nápojích byla koncentrace kofeinu nejvyšší u metody flip-drip a to 3689 mg/l, koncentrace akrylamidu 25,4 mg/l u~metody stejné. U celkových fenolických látek byla nejvyšší hodnota (c~=~5,23~g/l) naměřena u moka konvičky. Obsah minerálních látek byl sledován v kávových zrnech a v připraveném nápoji - espressu. Nejvíce zastoupeným prvkem byl draslík. Koncentrace draslíku v kávových zrnech byla 577 mg/l z 1g zmineralizovaného vzorku, v připravené kávě espresso pak byla koncentrace draslíku 2461~mg/l. Největší obsah organických kyselin byl zaznamenán v nápoji připraveném v~moka konvičce, z vybraných kyselin měla největší zastoupení kyselina jantarová s koncentrací 599,8 mg/l. Největší obsah aromatických látek byl zaznamenán v kávě z moka konvičky a z flip-dripu. Nejvíce zastoupenou aromatickou látkou v připravené kávě byl furfuryl alkohol.
|
|
|
Charakterizace organozlatných sloučenin
Shcherbachenko, Elena ; Roithová, Jana (vedoucí práce) ; Míšek, Jiří (oponent)
Geminálně diaurované komplexy jsou důležitými reakčními intermediáty při některých reakcích katalýzovaných zlatem, a proto jsou v současné době předmětem výzkumu. Cílem předkládané bakalářské práce bylo studium vlivu elektronové struktury aryl ligandu na stabilitu komplexu s dvouelektronovou třícentrickou vazbou Au2C. Série geminálně diaurovaných komplexů byla získaná reakcí zlatného komplexu [IPrAu(NCMe)]BF4 (IPr = 1,3-Bis(2,6-di-iso-propylfenyl)imidazol-2-yliden) s arylboronovými kyselinami ArB(OH)2 nesoucími různé substituenty na benzenovém jádře (Ar = para-O2NC6H4, para-NCC6H4, para-ClC6H4, C6H5, para-H3CC6H4, para-H3COC6H4, meta-O2NC6H4, meta-NCC6H4, meta- H3CC6H4, ortho-O2NC6H4, ortho-NCC6H4, ortho-H3CC6H4). Hmotnostní spektrometrie (MS) byla hlavní experimentální metodou této práce. Prahové energie (AE) fragmentace geminálně diaurovaných komplexů byly odhadnuté pomocí metod MS/MS. Získané energie byly vyneseny do grafu oproti odpovídajícím Hammettovým σ-konstantám pro posouzení korelace elektronové struktury ligandu a stability vazby Au2C. Bylo zjištěno, že struktura zlatného komplexu odvozeného od kyanofenylboronové kyseliny neodpovídá geminálně diaurovanému komplexu, ale C,N-dizlatnému komplexu a neobsahuje vazbu Au2C. Klíčová slova: zlatná katalýza, aurofilicita, arylboronové kyseliny,...
|
|
|
Charakterizace bakteriálních genů kódujících extradiolovou dioxygenasu DbtC-typu s bioremediačním potenciálem pro aromatické látky v lokalitě Hradčany
Šnajdrová, Renata ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Nešvera, Jan (oponent)
Aromatické polutanty představují vážný problém z hlediska znečištění životního prostředí. Významným zdrojem těchto látek s negativním dopadem na lidské zdraví je ropa a ropné produkty, které patří k nejhojněším a tím pádem i k nejčastěji sanovaným kontaminantům v České republice. K jejich odstranění z životního prostředí lze s výhodou využít bioremediačních přístupů, které využívají přirozené schopnosti mikrobiální komunity degradovat environmentální polutanty v kontaminovaných půdách či vodách. Za účelem pomoci při výběru, optimalizaci a aplikaci bioremediačních postupů a monitorování jejich výsledků se věnuje velká pozornost studiu bakteriálních druhů, metabolických drah a genů s bioremediačním potenciálem. Dřívější analýzou metagenomové knihovny zkonstruované z půdní DNA z vysoce kontaminované lokality bývalé vojenské letecké základny Hradčany byla objevena nová skupina katabolických genů kódujících extradiolovou dioxygenasu podobnou DbtC u Burkholderia sp. DBT1. Enzymy podobné DbtC představují jednu ze tří hlavních skupin extradiolových dioxygenas účastnících se biodegradace ve zmíněné lokalitě. Na základě studia bakteriálních půdních izolátů a fosmidových klonů z metagenomové knihovny nesoucích zkoumané geny lze usoudit, že geny podobné dbtC jsou součástí vysoce mobilní genetické kazety. S využitím...
|
host ::
RSS.