|
|
Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu
Erban, Tomáš ; Shcherbachenko, Elena ; Šlachta, Martin ; Cudlín, Pavel ; Chalupníková, Julie ; Halešová, Taťána ; Tomešová, Daniela ; Václavíková, Marta ; Votavová, Alena
Opylovači jsou v prostředí potenciálně vystaveni působení řadě pesticidů. Nejdůležitější skupina rizikových látek pochází z kategorie prostředků na ochranu rostlin (POR), které aplikují nejen zemědělci, ale i drobní zahrádkáři. Každý POR, počínaje účinnou látkou a konče jeho konkrétní formulací, prochází velmi podrobným a přísným hodnocením, které v Evropské unii (EU) vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009. Ačkoliv jsou při správném zacházení negativní vlivy POR na životní prostředí a necílové organismy minimalizovány, nemůžeme vyloučit možné skryté účinky subletálního charakteru. K identifikaci skrytých vedlejších účinků napomáhají moderní analytické přístupy, jako je aplikace vysokokapacitních metod. Předložená metodika je zaměřena na hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu. Při hodnocení rizik pesticidů je jako modelový druh opylovače dlouhodobě upřednostňována včela medonosná, zatímco samotářské včely stojí v pozadí. Pro experimenty a hodnocení rizik je nutné si uvědomit zcela odlišný životní cyklus a životní strategie samotářských včel v porovnání s vysoce sociální včelou medonosnou. Metodika obsahuje inovativní aspekty pro experimenty, jako je modifikovaný izolátor, příprava rostlin pro expozici, načasování experimentu, sledování distribuce aktivních látek či proteomická analýza samotářských včel pro identifikaci skrytých účinků sledované látky nebo její formulace. V této metodice byla jako modelový druh vybrána samotářská včela zednice rezavá (Osmia bicornis). Metodika je však aplikovatelná i na jiné, zejména příbuzné druhy samotářských včel. Metodika může najít využití v oblastech státní správy, v soukromých laboratořích i ve výzkumné činnosti při hodnocení environmentálních rizik pesticidů na samotářské včely. Metodický postup může potvrdit nebo vyloučit environmentální rizika při registraci nových přípravků nebo reevaluaci stávajících přípravků. Tato metodika má proto potenciál pro využití při testování nových látek určených na ochranu rostlin před jejich registrací. V příkladu provedení byl testován vliv acetamipridu ve formulaci Careo tyčinek. Byla hodnocena distribuce acetamipridu v půdním substrátu a v rostlině. V rostlinných pletivech byl identifikován rizikový metabolit acetamipridu IM-2-1. Proteomická analýza však ukázala velmi malé nebezpečí acetamipridu pro O. bicornis. Tento výsledek je v souladu s tím, že acetamiprid byl EFSA vyhodnocen jako málo rizikový pro včely a má v EU registraci do 28. února 2033.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika pro identifikaci cizích amyláz v medu
Erban, Tomáš ; Shcherbachenko, Elena ; Talacko, Pavel ; Harant, Karel
Včelí med je unikátní přírodní produkt. Med je odedávna využíván jako lahodná sladká potravina. Je však ceněn také pro mnohostranné léčivé účinky. Med bohužel patří mezi nejfalšovanější potraviny. Do medu nesmí být nic přidáváno a nesmí být upravován. S medem je také potřeba zacházet opatrně, protože jeho kvalitu může negativně ovlivnit způsob zpracování. Med může výrazně ovlivnit nešetrné rozehřívání. I přes velký pokrok v analytických metodách se nedaří prokázat všechny falšované medy. Některé způsoby falšování jsou totiž dosti sofistikované. Proto je potřeba hledat nové přístupy a metody pro odhalování falšování medu. Aby mohl být med prodáván, musí splňovat mezinárodně platné normy, které platí také na národních úrovních s případnými modifikacemi. Jedním z důležitých parametrů pro med je míra diastázové neboli amylázové enzymové aktivity, která je uznávaným indikátorem čerstvosti a kvality medu. Snížená diastázová aktivita pod stanovenou normu může indikovat starý med, ale může být také důsledkem nešetrného zacházení s medem. V neposlední řadě může být diastázová aktivita snížena v důsledku falšování medu, jako je jeho ředění cukernými náhražkami. Někdy může být amylázová aktivita uměle nastavena přidáním enzymů. Takto falšovaný med sice splní stanovené legislativní požadavky pro uvedení na trh, ale nastavením amylázové aktivity je porušen zákaz o přidávání látek do medu. Dosud používané metody neumožňovaly odhalení takovéhoto způsobu falšování. Proto se tato metodika zaměřuje právě na specifickou identifikaci cizích amyláz, které se mohou v medu vyskytovat. Metodika umožňuje identifikovat bottom-up shotgun proteomickým přístupem prakticky jakoukoliv cizí amylázu v medu. Identifikované specifické peptidy získané na základě tohoto metodického postupu mohou být později využity pro vývoj cílené metody pro identifikaci cizích amyláz.
Plný text: PDF
|
|
|
Reaction intermediates in homogeneous gold catalysis
Shcherbachenko, Elena ; Roithová, Jana (vedoucí práce) ; Matoušová, Eliška (oponent)
Předkladáná diplomová práce je zaměřena na výzkum reakčních intermediátů v reakcích katalyzovaných homogenními zlatnými katalyzátory. Hlavní experimentalní technikou je hmotnostní spektrometrie spojená s elektrospejovou ionizací (ESI-MS). Zpožděné značení reaktantu bylo použito jako hlavní metoda. Zaměřila jsem se na výzkum hydratace 1-fenyl- 1propynu zlatným komplexem [Au(IPr)(MeCN)]BF4 (IPr = 1,3-Bis(2,6-di-iso- propylfenyl)imidazol-2-yliden). Detekovala jsem dva hlavní intermediáty obsahující jeden nebo dva atomy zlata (monoaurovaný a diaurovaný intermediát). Získala jsem rychlostní konstanty jejich rozpadu a poločasy jejich života. Odvodila jsem kinetické isotopické efekty pro rozpad a vznik detekovaných reakčních intermediátů. Ukázala jsem, že kinetika spojená s jejich rozpadem je identická, což naznačuje, že hydratace alkynů katalyzovaná zlatným komplexem [Au(IPr)(MeCN)]BF4 pravděpodobně probíhá přes neutralní monoaurované intermediáty, které detekuji pomocí protonace (monoaurovaný intermediát) nebo pomocí komplexace s druhým kationtem zlata (diaurovaný intermediát). Klíčová slova: zlatná katalýza, reakční intermediáty, elektrosprejová ionizace, hmotnostní spektrometrie.
|
|
|
Charakterizace organozlatných sloučenin
Shcherbachenko, Elena ; Roithová, Jana (vedoucí práce) ; Míšek, Jiří (oponent)
Geminálně diaurované komplexy jsou důležitými reakčními intermediáty při některých reakcích katalýzovaných zlatem, a proto jsou v současné době předmětem výzkumu. Cílem předkládané bakalářské práce bylo studium vlivu elektronové struktury aryl ligandu na stabilitu komplexu s dvouelektronovou třícentrickou vazbou Au2C. Série geminálně diaurovaných komplexů byla získaná reakcí zlatného komplexu [IPrAu(NCMe)]BF4 (IPr = 1,3-Bis(2,6-di-iso-propylfenyl)imidazol-2-yliden) s arylboronovými kyselinami ArB(OH)2 nesoucími různé substituenty na benzenovém jádře (Ar = para-O2NC6H4, para-NCC6H4, para-ClC6H4, C6H5, para-H3CC6H4, para-H3COC6H4, meta-O2NC6H4, meta-NCC6H4, meta- H3CC6H4, ortho-O2NC6H4, ortho-NCC6H4, ortho-H3CC6H4). Hmotnostní spektrometrie (MS) byla hlavní experimentální metodou této práce. Prahové energie (AE) fragmentace geminálně diaurovaných komplexů byly odhadnuté pomocí metod MS/MS. Získané energie byly vyneseny do grafu oproti odpovídajícím Hammettovým σ-konstantám pro posouzení korelace elektronové struktury ligandu a stability vazby Au2C. Bylo zjištěno, že struktura zlatného komplexu odvozeného od kyanofenylboronové kyseliny neodpovídá geminálně diaurovanému komplexu, ale C,N-dizlatnému komplexu a neobsahuje vazbu Au2C. Klíčová slova: zlatná katalýza, aurofilicita, arylboronové kyseliny,...
|
|
|
Reaction intermediates in homogeneous gold catalysis
Shcherbachenko, Elena ; Roithová, Jana (vedoucí práce) ; Matoušová, Eliška (oponent)
Předkladáná diplomová práce je zaměřena na výzkum reakčních intermediátů v reakcích katalyzovaných homogenními zlatnými katalyzátory. Hlavní experimentalní technikou je hmotnostní spektrometrie spojená s elektrospejovou ionizací (ESI-MS). Zpožděné značení reaktantu bylo použito jako hlavní metoda. Zaměřila jsem se na výzkum hydratace 1-fenyl- 1propynu zlatným komplexem [Au(IPr)(MeCN)]BF4 (IPr = 1,3-Bis(2,6-di-iso- propylfenyl)imidazol-2-yliden). Detekovala jsem dva hlavní intermediáty obsahující jeden nebo dva atomy zlata (monoaurovaný a diaurovaný intermediát). Získala jsem rychlostní konstanty jejich rozpadu a poločasy jejich života. Odvodila jsem kinetické isotopické efekty pro rozpad a vznik detekovaných reakčních intermediátů. Ukázala jsem, že kinetika spojená s jejich rozpadem je identická, což naznačuje, že hydratace alkynů katalyzovaná zlatným komplexem [Au(IPr)(MeCN)]BF4 pravděpodobně probíhá přes neutralní monoaurované intermediáty, které detekuji pomocí protonace (monoaurovaný intermediát) nebo pomocí komplexace s druhým kationtem zlata (diaurovaný intermediát). Klíčová slova: zlatná katalýza, reakční intermediáty, elektrosprejová ionizace, hmotnostní spektrometrie.
|
|
|
Charakterizace organozlatných sloučenin
Shcherbachenko, Elena ; Roithová, Jana (vedoucí práce) ; Míšek, Jiří (oponent)
Geminálně diaurované komplexy jsou důležitými reakčními intermediáty při některých reakcích katalýzovaných zlatem, a proto jsou v současné době předmětem výzkumu. Cílem předkládané bakalářské práce bylo studium vlivu elektronové struktury aryl ligandu na stabilitu komplexu s dvouelektronovou třícentrickou vazbou Au2C. Série geminálně diaurovaných komplexů byla získaná reakcí zlatného komplexu [IPrAu(NCMe)]BF4 (IPr = 1,3-Bis(2,6-di-iso-propylfenyl)imidazol-2-yliden) s arylboronovými kyselinami ArB(OH)2 nesoucími různé substituenty na benzenovém jádře (Ar = para-O2NC6H4, para-NCC6H4, para-ClC6H4, C6H5, para-H3CC6H4, para-H3COC6H4, meta-O2NC6H4, meta-NCC6H4, meta- H3CC6H4, ortho-O2NC6H4, ortho-NCC6H4, ortho-H3CC6H4). Hmotnostní spektrometrie (MS) byla hlavní experimentální metodou této práce. Prahové energie (AE) fragmentace geminálně diaurovaných komplexů byly odhadnuté pomocí metod MS/MS. Získané energie byly vyneseny do grafu oproti odpovídajícím Hammettovým σ-konstantám pro posouzení korelace elektronové struktury ligandu a stability vazby Au2C. Bylo zjištěno, že struktura zlatného komplexu odvozeného od kyanofenylboronové kyseliny neodpovídá geminálně diaurovanému komplexu, ale C,N-dizlatnému komplexu a neobsahuje vazbu Au2C. Klíčová slova: zlatná katalýza, aurofilicita, arylboronové kyseliny,...
|
host ::
RSS.