|
|
Šlechta v diplomatických službách Československa na příkladu Františka Schwarzenberga a Jindřicha Kolowrata-Krakowského
Šnoblová, Karolína ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem Šlechta v diplomatických službách na příkladu Františka Schwarzenberga a Jindřicha Kolowrata-Krakowského si klade za cíl popsat postavení šlechty v československé společnosti po vzniku republiky a objasnit zapojování českých šlechticů do diplomatických služeb. Konkrétně se práce bude věnovat Františku Schwarzenbergovi a Jindřichu Kolowratu-Krakowskému, kteří oba vykonávali funkci československých vyslanců. Kromě diplomatické služby se práce dále zaměřuje na historii rodů, ze kterých oba muži pocházeli, a také na jejich život mimo diplomacii. KLÍČOVÁ SLOVA aristokracie, diplomacie, vyslanectví, Československo, republika
|
|
|
Krajina, sídla a památky v deníku Jiřího II. Buquoye z italské cesty v letech 1839 a 1840
Binder, Filip
Příspěvek je věnován hraběti Jiřímu II. Buquoyovi a jeho italské cestě uskutečněné v letech 1839 a 1840, již text sleduje na základě dopisů hraběte adresovaných jeho matce Gabriele, shromážděných a přepsaných tak, aby tvořily cestovní deník. Text se snaží proniknout do myšlenkového světa aristokrata, jemuž bylo v době podniknutí výpravy 25 let, a zabývá se tím, jak Buquoy během výpravy reflektoval krajinu, architekturu, umění a sídla (ať už v případě měst, nebo příbytků šlechty a panovníků). Studie si zároveň klade otázku, zdali informace obsažené v Jiřího korespondenci, resp. deníku korelují s výsledky nejnovějšího historického a uměnovědného výzkumu představujícího Buquoye jako aristokrata, jehož romantické založení se odrazilo i v jeho aktivitách, předně v jeho výtvarné činnosti, dokumentované dochovanými skicáři, a dále i v přestavbě hradu v Rožmberku a vytvoření zdejšího rodového muzea a v úpravách krajinářských parků založených jeho předky. Díky analýze deníku a úryvků v nich obsažených bylo možné zdůraznit sentimentální prvky v textu hraběte, který své matce vyprávěl o tom, jak hluboké pocity a emoce v něm vyvolávala příroda a prohlídky měst a památek a střetávání se uměleckými díly. I díky tomu vykazují jeho řádky přidanou literární hodnotu, neboť se hrabě nesnažil podat matce pouhý popis viděného a navštíveného, ale informovat ji o pohnutkách své mysli a o atmosféře jednotlivých míst, na něž během cesty zavítal. Deník rovněž potvrzuje Buquoyův silný a pozitivní vztah k umění, architektuře a přírodě, avšak poukazuje na jeho limity.
|
|
| |
|
| |
|
|
Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze
Henslová, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze" nejprve stručně představuje stavební počiny šlechty na Pražském hradě za vlády Ferdinanda I., který po ničivém požáru Malé Strany a Hradčan roku 1541 podporoval výstavbu nových sídel v této části Prahy, kde parcely po vyhořelých měšťanských domech skupovali šlechtici a nechali si na nich stavět velkolepé renesanční paláce. Nejvyšší pražský purkrabí Jan mladší Popel z Lobkowicz si dal mezi lety 1545 a 1567 postavit výstavný palác na Hradčanském náměstí. Povolal italského stavitele Agostina Galliho, který zároveň působil na hlavní venkovské rezidenci Lobkowiczů v Horšovském Týně, a ten vybudoval palác o nezvyklém půdorysu ve tvaru písmene T. Do dnešních dnů se nám dochovaly původní kazetové stropy ve čtyřech sálech druhého patra s náměty z antické mytologie a historie. Zvolené náměty nástropních maleb, které v té době nebyly ničím neobvyklým, vytvořil některý z domácích malířů kolem roku 1580, kdy již palác obývali Kryštof a Vilém z Lobkowicz. Za ideového tvůrce malířského programu lze však spíše považovat stavebníka paláce Jana mladšího Popela z Lobkowicz, který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království.
|
|
|
Arnošt Schwarzenberg - život šlechtice ve 20. století
Juhaňáková, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
5 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá životními osudy Arnošta prince ze Schwarzenbergu (1892-1979). Dvacáté století bylo stoletím zvratů a změn. Všechny události bouřlivého 20. století se výrazně promítly i do Arnoštova života. Tak, jak se měnila doba, měnily se i jeho osudy. Arnošt se narodil do rodiny orlických Schwarzenbergů, jejíž kořeny sahají až do počátku 12. století. Členové Arnoštovy rodiny zaujímali v rámci Rakousko-uherské monarchie významné postavení. Na základě toho se také dostalo Arnoštu princi Schwarzenbergovi náležité výchovy a vzdělání. Období první světové války strávil mladý Schwarzenberg jako rakouský voják na frontách v Haliči, Itálii, ale i u císařského dvora ve Vídni. Po roce 1918 si Schwarzenberg musel najít své místo v občanské společnosti nově vzniklého Československa. V roce 1936 se díky dědictví po strýci Bedřichovi II. stal velkostatkářem a snažil se pečovat o své panství v Tochovicích. Během druhé světové války musel bránit Tochovice před nacistickou mocí a po konci války zase sebe a svou českou národnost. Po únoru 1948 zůstal Arnošt jako jediný z rodiny Schwarzenbergů v komunistickém Československu. Přišel o veškerý majetek, dvakrát skončil v komunistickém vězení a přesto odmítl odejít. Cílem této práce je ukázat na životě a osudech Arnošta Schwarzenberga všechny zvraty,...
|
|
|
Sternbergové - aristokratická společnost v "dlouhém 19. století"
Tomsová, Petra ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Diplomová práce Sternbergové. Aristokratická společnost v "dlouhém 19. století" se soustředí na výzkum života příslušníků mladší, českošternberské linie hraběcího rodu Sternbergů. Autorka sleduje osobnost Zdeňka Sternberga († 1900) jako vlastníka a úspěšného správce dominií Radnice, Český Šternberk a Jemniště. Na příkladu jeho synů Aloise († 1907) a Filipa († 1924) se snaží poukázat na problematiku šlechtických sňatků, zabývá se mimo jiné hodnotami, jež hrály důležitou roli při výběru vhodné životní družky aristokrata a sleduje osud svobodného Aloise i rodinný život jeho mladšího bratra Filipa. Stranou nezůstává ani soukromý svět tří Zdeňkových dcer. Na příkladu Zdenky Schönbornové († 1915) a Kunhuty Lobkowiczové († 1916) líčí autorka život vdaných šlechtičen, v případě jejich nejmladší sestry Karolíny († 1930) je nastíněn osud svobodné a bezdětné dámy z urozené společnosti. Projevy svébytného životního stylu aristokracie jsou rovněž sledovány ve šlechtických zájmech a zábavách (cestování, lov, jezdectví, umělecké zájmy, sport, hry, četba, divadlo aj.). Závěr studie odkrývá dědické spory po roce 1900.
|
|
|
Zámecká knihovna Mladá Vožice
Bendová, Lenka ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky) Předmětem diplomové práce je zpracování knižního fondu zámecké knihovny Mladá Vožice. Cílem je tento fond charakterizovat z hlediska provenience a obsahu. V úvodu je nastíněn současný stav knihovny. Následující kapitoly pojednávají o historii zámeckého objektu a historii rodů, které se na vzniku sbírky podílely. Důraz je přitom kladen za rod zakladatelů sbírky - Küenburg. Čtvrtá kapitola popisuje vývoj knihovny na základě provenienčního průzkumu. S tím souvisí identifikace majitelů knih z rodů Küenburg, Spiegefeld, Schönfeldt. Stejně tak jsou charakterizovány cizí rody a osoby, které nebyly s Küenburgy rodově spřízněny. Zároveň tato část práce pojímá charakteristiku fondu z hlediska jednotlivých příslušníků a částečně zahrnuje i charakteristiku obsahovou, která je pak samostatně rozvedena prostřednictvím tematických skupin v následující kapitole. Na základě archivních pramenů jsou zmíněny informace o organizaci fondu. Závěr tvoří celkové shrnutí práce, dosažených výsledků a cílů.
|
|
|
Provenienční a obsahový průzkum zámecké knihovny Chuchelná
Nebeská, Barbora ; Mašek, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Tématem práce je provenien ní a obsahový pr zkum zámecké knihovny Chuchelná. V prvních kapitolách jsou popsány d jiny rodu Lichnowských, historie obce Chuchelná a historie zámeckých objekt . V kapitole Provenien ní charakteristika fondu je provedena identifikace majitel knih z rodu Lichnowských a p i azení konkrétních svazk jejich majiteli. V kapitole Obsahová charakteristika fondu je rozpracován hlavní tematický okruh a to expresionismus, vá ící se k hlavní rozmno itelce knihovny, Mechtild Lichnowské. V kapitole jsou také rozpracovány dal í obsahové kategorie. [Autorský abstrakt]
|
|
| |
host ::
RSS.