|
|
Zámecká knihovna Mladá Vožice
Bendová, Lenka ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky) Předmětem diplomové práce je zpracování knižního fondu zámecké knihovny Mladá Vožice. Cílem je tento fond charakterizovat z hlediska provenience a obsahu. V úvodu je nastíněn současný stav knihovny. Následující kapitoly pojednávají o historii zámeckého objektu a historii rodů, které se na vzniku sbírky podílely. Důraz je přitom kladen za rod zakladatelů sbírky - Küenburg. Čtvrtá kapitola popisuje vývoj knihovny na základě provenienčního průzkumu. S tím souvisí identifikace majitelů knih z rodů Küenburg, Spiegefeld, Schönfeldt. Stejně tak jsou charakterizovány cizí rody a osoby, které nebyly s Küenburgy rodově spřízněny. Zároveň tato část práce pojímá charakteristiku fondu z hlediska jednotlivých příslušníků a částečně zahrnuje i charakteristiku obsahovou, která je pak samostatně rozvedena prostřednictvím tematických skupin v následující kapitole. Na základě archivních pramenů jsou zmíněny informace o organizaci fondu. Závěr tvoří celkové shrnutí práce, dosažených výsledků a cílů.
|
|
|
Zámecká knihovna Mladá Vožice
Bendová, Lenka ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky) Předmětem diplomové práce je zpracování knižního fondu zámecké knihovny Mladá Vožice. Cílem je tento fond charakterizovat z hlediska provenience a obsahu. V úvodu je nastíněn současný stav knihovny. Následující kapitoly pojednávají o historii zámeckého objektu a historii rodů, které se na vzniku sbírky podílely. Důraz je přitom kladen za rod zakladatelů sbírky - Küenburg. Čtvrtá kapitola popisuje vývoj knihovny na základě provenienčního průzkumu. S tím souvisí identifikace majitelů knih z rodů Küenburg, Spiegefeld, Schönfeldt. Stejně tak jsou charakterizovány cizí rody a osoby, které nebyly s Küenburgy rodově spřízněny. Zároveň tato část práce pojímá charakteristiku fondu z hlediska jednotlivých příslušníků a částečně zahrnuje i charakteristiku obsahovou, která je pak samostatně rozvedena prostřednictvím tematických skupin v následující kapitole. Na základě archivních pramenů jsou zmíněny informace o organizaci fondu. Závěr tvoří celkové shrnutí práce, dosažených výsledků a cílů.
|
|
|
Provenienční a obsahová charakteristika fondu zámecké knihovny Biskupice
Bendová, Lenka ; Mašek, Petr (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
(česky) Předmětem bakalářské práce je zpracování fondu zámecké knihovny Biskupice. Cíl práce spočívá v provenienční a obsahové charakteristice fondu zámecké knihovny Biskupice. V úvodu je nastíněn současný stav knihovny. Druhá kapitola pojednává o historii objektu. Třetí kapitola představuje, jak knihovna postupně vznikala a historii jednotlivých rodů, které knihovnu budovaly. V kapitole "Provenieční charakteristika fondu" je provedena identifikace majitelů knih z rodu Schaffgotsch, Pálffy, Thurn-Taxis, de Linge a jejich genealogické vztahy. Zároveň tato kapitola charakterizuje fond jednotlivých příslušníků a částečně pojímá obsahovou charakteristiku fondu, která je poté v další kapitole pojata obecně. Rozděluje fond na jednotlivé žánry a popisuje zajímavá díla a autory, jejichž díla jsou v knihovně k nalezení. V závěru je obsaženo shrnutí práce, dosažené výsledky a cílů.
|
|
|
Dluhová krize v eurozóně
Bendová, Lenka ; Votava, Libor (vedoucí práce) ; Kaczor, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aktuální problematikou dluhové krize v eurozóně. Práce popisuje dluhovou krizi v eurozóně obecně a poté i krize v pěti nejvíce zasažených státech - Portugalska, Itálie, Irska, Řecka a Španělska. Dále budou srovnány ekonomické struktury a makroekonomické ukazatele dvou vybraných zemí eurozóny - Španělska a Itálie. Práce dále obsahuje kapitolu, v níž jsou vyjádřeny názory několika světových a českých ekonomů. Názory ekonomů ve světě na příčiny, důsledky a na možné řešení krize se často rozcházejí.
|
|
|
Možnosti a způsoby dekontaminace a další manipulace se zvířaty v zájmových chovech v zóně havarijního plánování při možném vzniku radiační havárie na jaderných zařízeních
BENDOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá zmapováním a posouzením současných postupů užívaných v oblasti dekontaminace a další manipulace se zvířaty v zájmových chovech v zóně havarijního plánování při možném vzniku radiační havárie na jaderných zařízeních. Zvířaty v zájmových chovech jsou míněna taková zvířata, která jsou držena člověkem jako společníci nebo jsou chována pro jeho potěchu, nikoliv pro jejich hospodářský efekt. Pro jaderná zařízení, která se nacházejí na našem území, jsou zpracovány havarijní plány, ve kterých jsou popsány postupy řešení radiační havárie. V těchto dokumentech je ale postup zacházení s těmito zvířaty řešen jen okrajově. Teoretická část práce se věnuje problematice zvířat v zájmových chovech v legislativním ohledu, a popisuje základy praktického zacházení při chovu, manipulaci a také při jejich usmrcování. Dále jsou zde popsána ochranná opatření zaváděná při vzniku radiační havárie, nežádoucí účinky ionizujícího záření na živý organismus a základní postupy dekontaminace. Praktická část je zaměřena především na zpracování podkladů ze současných platných předpisů a norem v dané oblasti a popis opatření prováděných v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín v souvislosti s ochranou a záchranou těchto zvířat. Základním dokumentem, z kterého vychází postup aplikovaný při radiační havárii v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín je její vnější havarijní plán. Tento dokument obsahuje plány konkrétních činností. Ty blíže rozpracovávají jednotlivé problémy, které je nutno řešit. Pro tvorbu této práce byly podstatné zejména plány jodové profylaxe, evakuace osob, individuální ochrany osob, dekontaminace a veterinárních opatření. V případě zjištění nedostatečného zpracování problematiky nakládání se zvířaty v zájmových chovech v některé z těchto oblastí bude vytvořen návrh možné metodiky postupu opírající se o fakta z jiných českých i zahraničních dokumentů.
|
|
|
Nároky a povinnosti zaměstnavatelů vůči úřadu práce
Bendová, Lenka ; Kaczor, Pavel (vedoucí práce) ; Pucandlová, Miroslava (oponent)
V dnešní době přichází na trh stále více a více podniků, které nabízejí lidem možnost pracovního uplatnění. Pokud se firma rozhodne na pracovní trh vstoupit a nabídnout lidem pracovní místa, musí ale počítat s mnoha povinnostmi, ale i nároky, které mají vůči úřadu práce. V práci jsou popsány ty nejzákladnější nároky a povinnosti. Jedná se hlavně o zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zaměstnávání cizinců, dále jsou zde popsány zejména hlášení volných pracovních míst, problematiky částečné nezaměstnanosti a platební neschopnosti zaměstnavatele, hromadné propouštění, zelené karty, rekvalifikace zaměstnanců atd. V praktické části je proveden rozbor konkrétních statistických údajů, týkajících se uvedených částí. Údaje jsou porovnány ve vývoji, je zhodnocen jejich trend a odhadnut jejich vývoj v budoucnu. Většinou se jedná o porovnání jednotlivých krajů České republiky.
|
|
|
Práce zdravotnického záchranáře se sebevražednými pacienty.
BENDOVÁ, Lenka
Výjezdy k osobě demonstrující úmysl sebevraždy jsou náročné zejména na psychiku interventů pro svoji častou emoční vypjatost, a pro vědomí odpovědnosti nad lidským životem, který může být při vhodně zvoleném postupu zásahu zachráněn, ale i snadno ztracen, pokud intervent v očích suicidanta selže. Dobře provedená intervence může zvrátit přání sebevraha zemřít. Proto by měl být záchranář připraven co nejlépe na tuto situaci, ještě než ve skutečnosti nastane. Cílem mé práce bylo zjistit, zda zúčastnění zdravotničtí záchranáři v roli respondentů postupují podle platných standardů (typového plánu) či nikoliv, a pokud nepostupují, tak v jaké míře se jejich metody, ke kterým se přiklání v praxi, odlišují od doporučených standardů. Pro zisk potřebných dat byl použit anonymní dotazník, který byl určen zaměstnancům Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Otázky byly směřovány na zjištění možností zisku odborných informací týkajících se dané problematiky v rámci profesní přípravy, četnosti účasti na výjezdech k osobám demonstrující úmysl sebevraždy, složení a práci intervenčního týmu na místě události, a porovnání názorů na postup během zásahu s doporučovanými standardy. Stanovená první hypotéza, která měla potvrdit, že zdravotničtí záchranáři znají standardy (typový plán či jiný plán) práce s osobami demonstrujícími úmysl sebevraždy se nepotvrdila, protože většina respondentů uvedlo, že tyto standardy nezná. Druhá hypotéza byla potvrzena částečně. Pro zlepšení odborné informovanosti v oblasti problematiky práce s osobou demonstrující úmysl sebevraždy, navrhuji uspořádání školení pro zdravotnické záchranáře pod odborným vedením.
|
host ::
RSS.