|
|
Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze
Henslová, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze" nejprve stručně představuje stavební počiny šlechty na Pražském hradě za vlády Ferdinanda I., který po ničivém požáru Malé Strany a Hradčan roku 1541 podporoval výstavbu nových sídel v této části Prahy, kde parcely po vyhořelých měšťanských domech skupovali šlechtici a nechali si na nich stavět velkolepé renesanční paláce. Nejvyšší pražský purkrabí Jan mladší Popel z Lobkowicz si dal mezi lety 1545 a 1567 postavit výstavný palác na Hradčanském náměstí. Povolal italského stavitele Agostina Galliho, který zároveň působil na hlavní venkovské rezidenci Lobkowiczů v Horšovském Týně, a ten vybudoval palác o nezvyklém půdorysu ve tvaru písmene T. Do dnešních dnů se nám dochovaly původní kazetové stropy ve čtyřech sálech druhého patra s náměty z antické mytologie a historie. Zvolené náměty nástropních maleb, které v té době nebyly ničím neobvyklým, vytvořil některý z domácích malířů kolem roku 1580, kdy již palác obývali Kryštof a Vilém z Lobkowicz. Za ideového tvůrce malířského programu lze však spíše považovat stavebníka paláce Jana mladšího Popela z Lobkowicz, který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království.
|
|
|
Renesanční malířská výzdoba kazetových stropů ve vybraných zámcích v Čechách
Henslová, Barbora ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce "Renesanční malířská výzdoba kazetových stropů ve vybraných zámcích v Čechách" nejprve stručně představuje nejvýznamnější příklady aristokratických sídel s malovanými kazetovými stropy v Čechách. Malované kazetové stropy se v Čechách vyskytovaly zejména v hlavních sálech zámků a paláců ve druhé polovině 16. století. Hlavní část práce pojednává o dvou šlechtických rezidencích s malovanými kazetovými stropy. Zabývám se podrobně nástropními malbami Rytířského sálu zámku v Telči a nástropními malbami čtyř sálů zámku v Častolovicích. Pozornost je zaměřena na náměty nástropních maleb, jejich popis a komparaci s grafickými předlohami. Do dnešních dnů se nám dochoval původní kazetový strop Rytířského sálu zámku v Telči s náměty z antické mytologie (Herkulovy činy). Za tvůrce ikonografického programu lze považovat Zachariáše z Hradce (1527-1589), který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království, a měl možnost se při své cestě do severní Itálie roku 1551 seznámit s italským uměním. Chloubou zámku v Častolovicích je především rozměrný hlavní sál s kazetovým stropem se 24 starozákonními výjevy a další menší sál s biblickými výjevy. K tomuto sálu přiléhají dvě menší místnosti s malovanými kazetovými stropy s náměty z Ovidiových Metamorfóz. Neoddělitelnou součástí této práce je...
|
|
|
Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze
Henslová, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze" nejprve stručně představuje stavební počiny šlechty na Pražském hradě za vlády Ferdinanda I., který po ničivém požáru Malé Strany a Hradčan roku 1541 podporoval výstavbu nových sídel v této části Prahy, kde parcely po vyhořelých měšťanských domech skupovali šlechtici a nechali si na nich stavět velkolepé renesanční paláce. Nejvyšší pražský purkrabí Jan mladší Popel z Lobkowicz si dal mezi lety 1545 a 1567 postavit výstavný palác na Hradčanském náměstí. Povolal italského stavitele Agostina Galliho, který zároveň působil na hlavní venkovské rezidenci Lobkowiczů v Horšovském Týně, a ten vybudoval palác o nezvyklém půdorysu ve tvaru písmene T. Do dnešních dnů se nám dochovaly původní kazetové stropy ve čtyřech sálech druhého patra s náměty z antické mytologie a historie. Zvolené náměty nástropních maleb, které v té době nebyly ničím neobvyklým, vytvořil některý z domácích malířů kolem roku 1580, kdy již palác obývali Kryštof a Vilém z Lobkowicz. Za ideového tvůrce malířského programu lze však spíše považovat stavebníka paláce Jana mladšího Popela z Lobkowicz, který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království.
|
host ::
RSS.