|
|
Problematika britsko-amerických vztahů: válka o Falklandy
Podolková, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Problematika britsko-amerického vztahu: válka o Falklandy se zabývá tzv, zvláštním vztahem mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Zvláštní důraz je kladen především na analýzu vztahu mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Hlavním cílem práce je zjistit, do jaké míry se zvláštní vztah promítl do amerických postojů během britsko-argentinského konfliktu o Falklandské ostrovy v roce 1982. Teoretická část práce je zaměřena na hledání definice pojmu special relationship. Našla jsem různé definice termínu, ale univerzální pojetí neexistuje. Práce operuje s definicí Johna Dumbrella, který říká, že zvláštní vztah mezi zeměmi existoval, a to konkrétně v období studené války. Analytická část zkoumá britsko-americkou spolupráci během výše zmíněného konfliktu a také roli Spojených států jako mediátora. Práce dochází k závěru, že koncept special relationship hrál roli ve válce o Falklandské ostrovy. Promítl se ve vojenské, satelitní a zpravodajské spolupráci obou zemí. I osobní přátelský vztah mezi Reaganem a Thatcherovou potvrdil existenci zvláštního vztahu. Role USA jako mediátora byla kritizována, neboť se ukázalo, že nebyla neutrální. Analýza také došla k závěru, že v politických názorech britsko-amerických politiků se special relationship...
|
|
|
"Special relationship" v období před 2. světovou válkou?
Bayer, Michael ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se popisuje vztah mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií v období před druhou světovou válkou s důrazem na období meziválečné. Obě anglofonní země byly od dob války o nezávislost byli v nějakém elementárním spojení, které se rozvinulo až v dobách vlády prezidenta Theodora Roosevelta a posléze jeho soujmenovce a vzdáleného příbuzného Franklina D. Roosevelta. Nicméně úzkou spolupráci, jako tomu bylo po vypuknutí 2. světové války a po dobu Studené války se spíše nejednalo a vztahy nebyly vždy ideální. Co se však nikdy nevytratilo byla vzájemná snaha vést diskusi i přes skoro až někdy nepřátelské vztahy. Cílem práce bylo prozkoumání oněch nesnadných vztahů mezi Velkou Británií a Spojenými státy a ukázat, jak se vzájemné vztahy měnily a postupem času své osudy spojovaly.
|
|
|
Analýza vlivu teroristických útoků 11. září na zahraniční politiku Spojeného království
Plesníková, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou vlivu, který měly na zahraniční politiku Spojeného království teroristické útoky 11. září 2001, který je hodnocen ve třech oblastech. Prvním je "zvláštní vztah" se Spojenými státy a jeho proměna po nástupu prezidenta George W. Bushe a válce proti teroru. Druhou zkoumanou rovinou se stal vztah ostrovního státu s kontinentální Evropou. Třetím se stala etická dimenze zahraniční politiky New Labour a pojetí intervencionismu. Události, k nimž došlo 9. září 2011 v USA, potvrdily nepřehlédnutelný význam zahraniční politiky i pro Velkou Británii, v té době personifikované osobností premiéra Tonyho Blaira. Tony Blair byl jedním z nejvýraznějších politiků své doby, jeho pohledy na svět a názory v podstatě utvářely britskou zahraniční politku. Blair žil v představě o tom, že jeho země vytvoří pomyslný most mezi USA a Evropou. Nicméně pozdější geopolitický vývoj opakovaně prokázal, že tato představa není reálná, a to právě kvůli Iráku. Navíc se ukázalo, že Velká Británie již nemá zvláštní vztah s USA prostě proto, že Spojené státy nemají výlučnou vazbu jen na Spojené království. Rozproudily se také debaty o tom, jaké je místo Velké Británie ve světě po skončení studené války a kam by měla směřovat její budoucí zahraniční politika. Další diskurz probíhal i tom, jestli jde...
|
|
|
Analýza proměny britsko-amerických zvláštních vztahů. Od vlády Johna Majora po nástup Theresy Mayové
Kochová, Nicole ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá specifickým poutem mezi USA a Velkou Británií, který Winston Churchill definoval jako zvláštní vztah a který spojuje USA a Velkou Británii, ať už na základě společné historie, jazyka a kultury nebo v rámci společné hrozby. Výjimečné pouto potom napomáhá k úzké spolupráci a podpoře obou zemí. Období, na které se práce zaměřuje, začíná na konci studené války, kdy byl poražen společný nepřítel a tvrdilo se, že i zvláštní vztah vymizí. Končí potom funkčním obdobím Davida Camerona a nástupem Theresy Mayové. Zaměřuje se na tři významné britské premiéry - Johna Majora, Tonyho Blaira a Davida Camerona, a jejich postoji ke vztahu k Evropské unii a zejména k USA, protože rétorika o zvláštních vztazích se v projevech objevuje i nadále. Předmětem analýzy jsou projevy jednotlivých státníků a to, jak vidí Velkou Británii v mezinárodním systému. Zda by měla Velká Británie přijmout svou evropskou roli nebo by naopak měla prohloubit pouto s USA.
|
|
|
Invaze na Grenadu: Příspěvek k vývoji vztahů mezi Velkou Británií a USA
Tománek, Michal ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Invaze na Grenadu: Příspěvek k vývoji vztahů mezi Velkou Británií a USA je historickou analýzou dopadů invaze na Grenadu (1983) na vývoj vztahu mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými. Vztah těchto zemí je natolik specifický, že se pro něj od druhé světové války začal používat termín special relationship tedy zvláštní vztah. Jedním z vrcholných období tohoto vztahu byla éra vlády britské premiérky Margaret Thatcherové a amerického prezidenta Ronalda Reagana v 80. letech minulého století. Grenada je malý ostrovní stát v Karibiku, který roku 1974 získal nezávislost na Velké Británii, nicméně jehož formální hlavou státu byla stále britská královna. Americká invaze na Grenadu, je odborníky považována za nejkrizovější moment ve vztahu obou mocností během této éry. Práce se věnuje vzniku a vývoji konceptu special relationship včetně historiografických přístupů k němu, dále pak vývoji revolučních událostí na Grenadě, které vedly k americké invazi a následně analyzuje vliv tohoto střetu britské a americké politiky na další fungování vzájemného zvláštního vztahu. Je především analýzou primárních pramenů v podobě osobní korespondence a projevů klíčových státníků a sekundární literatury. Jejím cílem je objasnit zda měla invaze na Grenadu vliv na další trvání a vývoj...
|
|
|
Britská jaderná diplomacie a "zvláštní vztah" v éře Harolda Macmillana
Weiss, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá tématikou uplatňované jaderné diplomacie Spojeného království v období vlády premiéra Harolda Macmillana 1957-1963. Tato problematika nemůže a nesmí být oddělována od tzv. zvláštního vztahu mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými, jehož jádro zaujímala právě bilaterální spolupráce v nukleární oblasti. Metodou práce je chronologická analýza dílčích etap zvláštního vztahu ve vymezeném období z pohledu britské jaderné politiky. Primární cíl práce je plně konzistentní s mou výzkumnou otázkou a je definován jako identifikace britských jaderných zájmů ve vztahu k USA a jejich srovnání s konkrétními dosaženými výsledky. Závěr práce shrnuje výsledky zkoumání a hodnotí, do jaké míry byly zájmy britské jaderné politiky naplněny. Následně je identifikováno, jaký podíl na těchto úspěších lze připsat politickému pragmatismu a jakou zásluhu má vliv zvláštního vztahu. Klíčová slova: Velká Británie, Harold Macmillan, zvláštní vztah, jaderná diplomacie, jaderné zbraně, bezpečnostní politika
|
|
|
"Zvláštní vztah" Velké Británie a USA za vlády Harolda Macmillana
Šilar, Adam ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Bakalářská práce "Zvláštní vztah" Velké Británie a USA za vlády Harolda Macmillana se věnuje analýze vztahu obou zemí v období 1957-1963. Zaměřuje se na hlavní témata a klíčové události vzájemného vztahu. Je zkoumán vztah ministerského předsedy Macmillana s americkým prezidentem Eisenhowerem i prezidentem Kennedym. Práce se zaměřuje na spolupráci na Blízkém východě, jadernou spolupráci, na snahy o vstup Británie do Evropského hospodářského společenství a na řešení berlínské a kubánské raketové krize.
|
|
|
Analýza vlivu teroristických útoků 11. září na zahraniční politiku Spojeného království
Plesníková, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou vlivu, který měly na zahraniční politiku Spojeného království teroristické útoky 11. září 2001, který je hodnocen ve třech oblastech. Prvním je "zvláštní vztah" se Spojenými státy a jeho proměna po nástupu prezidenta George W. Bushe a válce proti teroru. Druhou zkoumanou rovinou se stal vztah ostrovního státu s kontinentální Evropou. Třetím se stala etická dimenze zahraniční politiky New Labour a pojetí intervencionismu. Události, k nimž došlo 9. září 2011 v USA, potvrdily nepřehlédnutelný význam zahraniční politiky i pro Velkou Británii, v té době personifikované osobností premiéra Tonyho Blaira. Tony Blair byl jedním z nejvýraznějších politiků své doby, jeho pohledy na svět a názory v podstatě utvářely britskou zahraniční politku. Blair žil v představě o tom, že jeho země vytvoří pomyslný most mezi USA a Evropou. Nicméně pozdější geopolitický vývoj opakovaně prokázal, že tato představa není reálná, a to právě kvůli Iráku. Navíc se ukázalo, že Velká Británie již nemá zvláštní vztah s USA prostě proto, že Spojené státy nemají výlučnou vazbu jen na Spojené království. Rozproudily se také debaty o tom, jaké je místo Velké Británie ve světě po skončení studené války a kam by měla směřovat její budoucí zahraniční politika. Další diskurz probíhal i tom, jestli jde...
|
|
|
"Zvláštní vztah" mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií a jeho význam v kontextu boje proti terorismu
Šohájková, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
"Zvláštní vztah" mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií existuje již od počátku 40. let minulého století, kdy se během druhé světové války zrodilo silné spojenectví, založené jednak na obraně proti společnému nepříteli, ale i na principu vyznávání stejných hodnot. Zvláštní vztah prošel během studené války svým vývojem - od ochabnutí vzájemných vztahů v 60. a 70. letech až po opětovné sblížení v 80. letech, hlavně díky značné názorové blízkosti amerického prezidenta Ronalda Reagana a britské premiérky Margaret Thatcherové. Po geopolitických změnách po roce 1989 se rozvinula debata ohledně budoucnosti zvláštního vztahu. Bylo totiž otázkou, zdali - a případně v jaké formě - bude transatlantická vazba nadále existovat. Odpověď na tuto otázku přinesly paradoxně ničivé teroristické útoky na Spojené státy v září 2001, jež vnesly do vzájemných britsko-amerických vztahů nový impuls. Velká Británie hned po útocích deklarovala plnou podporu USA v boji proti terorismu a následovala Ameriku nejdříve do Afghánistánu a později do Iráku. Nicméně jak prezident George W. Bush, tak premiér Tony Blair se neubránili kritice, že jejich angažovanost v obou válkách, zejména v té irácké, byla protizákonná a zakládala se na falešných důkazech o nutnosti vojenské intervence.
|
|
|
Zvláštní vztah? Britsko-americké vztahy v letech 1979-1990
Potůček, Ondřej ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Diplomová práce Zvláštní vztah? Britsko-americké vztahy v letech 1979-1990 pojednává o povaze vztahů mezi Velkou Británií a Spojenými státy s důrazem na období paralelního vládnutí Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana. Snaží se zjistit, nakolik byl tento vztah opravdu výjimečný a jaká očekávání s ním obě strany spojovaly. Po stručné charakteristice vývoje zvláštního vztahu od konce druhé světové války se soustřeďuje především na zahraniční, politické, ekonomické i ideologické vazby mezi velmocemi a jejich politickými představiteli. Poukazuje nejen na základní podobnosti domácí a zahraniční politiky, ale i na tenze a konflikty doprovázející toto spojenectví. Stranou nezůstává ani celkový vliv zvláštního vztahu na vztahy s evropskými mocnostmi a Sovětským svazem. Identifikuje unikátnost vztahu jak ve spolupráci jaderné, obranné a zpravodajské, tak v ideologickém a politickém porozumění britské premiérky a amerického prezidenta.
|
host ::
RSS.