|
|
Spánková edukace u studentů středních škol
Horáčková, Lucie ; Frombergerová, Anna (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání efektivity spánkové edukace na kvalitu spánku a well-beingu u studentů třetích a čtvrtých ročníků středních škol. Realizace spánkové edukace proběhla v období prosinec 2023 až únor 2024 na vybraných středních školách. Součástí výzkumu byla administrace standardizovaných metod ve dvou časech, konkrétně před a po spánkové edukaci. Zvolené nástroje byly Pittsburský index kvality spánku (PSQI), Index tíže nespavosti (ISI) a Škála Well-Beingu Světové zdravotnické organizace (WHO-5). Výsledné skóry ze dvou měření tvořily vybrané proměnné, které byly následně srovnávány příslušnými statistickými metodami. Současně se výzkum zaměřoval na srovnání daných proměnných mezi skupinou studentů, kteří absolvovali spánkovou edukací a skupinou studentů, kteří edukaci neabsolvovali. Práce se taktéž zaměřuje na názory studentů na proběhlou edukaci, na její užitečnost a případné návrhy na obdobné budoucí programy. Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu spánku a well-beingu po absolvování spánkové edukace. Výsledky práce naznačují, že navzdory implementaci spánkové edukace, nedošlo u studentů k významnému zlepšení kvality spánku ani well-beingu. Zároveň výsledky neprokázaly lepší kvalitu spánku a well-beingu ve skupině studentů, kteří edukací prošli oproti těm, kteří ne. Možné...
|
|
|
Design budíku
Šmahel, Martin ; Rubínová, Dana (oponent) ; Rajlich, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem návrhu budíku. Primárním cílem je vytvořit zajímavý budík, který bude plnit veškeré předpokládané funkce klasického budíku, ale zároveň bude přidanou hodnotou pro uživatele z estetického, i funkčního hlediska. Budík musí také splňovat bezpečnostní, ergonomické a uživatelsky přívětivé požadavky. Návrh se odvíjí od provedeného průzkumu trhu a analýz potřeb uživatelů, které umožňují najít prostor pro inovace a zlepšení produktu.
|
|
|
Detekce stavů pilota s využitím biometrických sensorů
Jakubec, Jakub ; Cigánek, Jan (oponent) ; Chlebek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá detekcí stavu pilota pomocí biometrických senzorů. V teoretické části jsou popsány jednotlivé fyziologické stavy a také jednotlivé druhy senzorů používané k monitorování. Jsou zde uvedeny studie zabývající se detekcí spánku a možnosti, jak lze ospalost a spánek detekovat. Praktická část se zabývá sběrem dat z reálného prostředí letounu a jejich analýzou. Výsledky praktické části ukazují, že použitá technologie má velký potenciál a piloti jsou této technologii otevřeni. Tato technologie by výrazně zlepšila bezpečnost letů.
|
|
|
Kvalita spánku v závislosti na prostředí v místnosti
Veličková, Kateřina ; Pokorný, Jan (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo stanovit tepelný odpor vybraných sestav pro spánek (oděv, matrace, přikrývka, polštář) pomocí měření s tepelným manekýnem a následně stanovit vhodné teploty okolí, při kterých bude zachována vyrovnaná tepelná bilance mezi spící osobou a jejím okolím. Pro účely měření byly vybrány čtyři různé sestavy, které se lišily použitou přikrývkou (letní přikrývka, deka, potah a žádná přikrývka), rovněž byl vyšetřován vliv polohy tepelného manekýna na měřenou hodnotu. Bylo prokázáno, že vliv polohy na celkový tepelný odpor je zanedbatelný, přičemž měřené hodnoty byly mezi 1,12 clo (sestava bez přikrývky při poloze na boku) a 2,05 clo (sestava s letní přikrývkou při poloze na zádech). Následně byly pomocí modelu PMV stanoveny vhodné teploty okolí, které byly v rozmezí 24,4 °C a 28,6 °C. Dvouuzlový model se pro řešenou problematiku ukázal jako příliš málo citlivý, mapy tepelných toků vycházejících z modelu ekvivalentních teplot pak nebyly kalibrovány pro spánek, ale pro mírnou aktivitu v sedě, i tak přinášely zajímavé informace o vnímání tepelného komfortu na různých částech těla.
|
|
|
Optimalizace spánku a cirkadiánních rytmů
Zídková, Tereza ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Optimalizace cirkadiánních rytmů a spánkového režimu Abstrakt k bakalářské práci Tato bakalářská práce shrnuje metodou rešerše dosavadní vědecké poznatky o souvislostech mezi cirkadiánními rytmy, spánkem a světlem a rozebírá jejich vzájemné působení ovlivňující zdraví organismů, ale především lidské společnosti. Spánek patří k nejstěžejnější determinantě obecného zdraví a právě působení přirozeného či umělého světla ho dokáže na jedné straně účinně optimalizovat, na druhé desynchronizovat v celkový neprospěch fungování organismu. Člověk dnešní doby je vystavován umělému osvětlení ve zvýšené míře, protože většinu času tráví v uzavřených budovách a na globální úrovni tak probíhá deficience přirozeného svitu. S tím se pojí četné problémy počínaje poruchami biologických rytmů přes mnohá další civilizační onemocnění. Shrnutím této problematiky jsou některá doporučení k optimalizaci a personalizaci jak umělého, tak přirozeného slunečního světla v rámci zlepšení spánku jako signifikantního biologického markeru pro co možná nejlepší zdraví.
|
|
|
Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře
ŠEDIVÝ, Martin
Téma bakalářské práce je ,,Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře". Většina záchranářů si ani nemusí uvědomovat, jak velkou oběť přináší tím, že vykonávají toto náročné povolání. Jedná se o velice úctyhodnou práci, která je zatížena obrovskou dávkou stresu a náročným pracovním režimem. Kombinace těchto dvou nepříznivých faktorů může mít po delší době negativní dopad na zdraví záchranářů. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmu cirkadiánní rytmus, spánkem a jeho strukturou, výživou, pohybovými aktivitami, modrým světlem, kofeinem, zdravotními komplikacemi, které jsou výsledkem narušeného cirkadiánního rytmu a vlivem cirkadiánní rytmicity na efektivitu práce. Výzkumná část byla realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů a do výzkumného šetření bylo zahrnuto 12 informantů, kteří jsou zaměstnáni na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Každému informantovi byly položeny stejné otázky, které byly následně vyhodnoceny technikou kódování a byly rozděleny do několika kategorií a podkategorií. Hlavní témata pro zodpovězení cíle práce byly zdravotní komplikace směnného provozu, adaptace na směnný provoz, zásady správného stravování a spánkové návyky. Z výzkumu vyplynulo, že cirkadiánní rytmus práci zdravotnického záchranáře ovlivňuje, ale je to velice individuální a na každého záchranáře to působí odlišným způsobem. Na střídající se nepravidelné směny je obtížné si zvyknout a práce v noci není z fyziologického hlediska ideální. Většina záchranářů nám potvrdila v nočních hodinách nižší výkonnost při práci a delší reakční dobu. Dále noční směny negativně ovlivňují zdravotní stav pracovníků a po letech se mohou vyskytnout zdravotní komplikace, které záchranáři nemusí dovolit nadále vykonávat svou práci tak kvalitně jako dříve.
|
|
|
Spaní venku II.
Bendák, Jan ; Kleberc, Lukáš (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Práce částečně rozvíjí bakalářskou práci Spaní Venku, navazuje vytvářením praktických dřevěných struktur pro odpočinek a přespávání. Projekt se zabývá pořádáním dobrodružných a přespávacích akcí a dále zkoumá vhodná prostředí pro příležitostné i každodenní spaní venku. Motivuje k přehodnocování komfortu a představuje způsoby pobytu venku přes den i v noci.
|
|
|
Pozorovatelná slepota v urbánním světě proměna vztahu společnosti ke světlu
Pata, Václav ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se věnuje městu v čase a době umělého osvětlení. Za výchozí bod si bere světelné znečištění. Základní příčiny a dopady nadměrného osvětlování tvoří základ pro pracovní listy Zapomenutá tma, jež vznikly ve spolupráci s Veřejným sálem Hraničář jako vzdělávací materiál k výstavnímu cyklu Světlo. Spolu s listy vznikla také potřeba získané poznatky rozšířit a aplikovat na konkrétní situaci. K tomu účelu jsem si vybral Obchodní dům Prior a Kulturní středisko Corso v městské části Krásné Březno. Od výběru místa se odvíjel také další směr teoretické části textu. Prostřední část diplomové práce přibližuje současné město ze dvou zásadních úhlů. Nejprve se pokusí zodpovědět otázku, co má na svědomí současnou podobu nočního města. Zbytek se věnuje budování veřejných prostranství s ohledem na jejich noční provoz. Závěrečná kapitola se zabývá objektem Corsa. Nejprve se snaží nahlédnout objekt v kontextu městské části Krásné Březno a městskou část nahlíží v kontextu města Ústí nad Labem. Získané informace jsou použity při prezentaci možných scénářů dalšího využití Corsa a v umělecko-didaktické praxi. Celkem jsou představeny tři scénáře a tři autorské výstupy. Důležitým prvkem celé práce je snaha vymanit se z antropocentrického vnímání krajiny města a poukázat na ostatní uživatele urbánních prostor...
|
|
|
Pokročilé skórování spánkových dat
Jagošová, Petra ; Novotná, Petra (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá pokročilým skórováním spánkových dat, které bylo provedeno pomocí hluboké neuronové sítě. Ke skórování jsou využívána data tepové frekvence a informace o pohybu naměřené pomocí chytrých hodinek Apple Watch. Po vhodném předzpracování sloužila tato data jako vstupní parametry do navržených sítí. Cílem LSTM sítě bylo provést klasifikaci dat buď do dvou skupin na spánek a bdění nebo do tří skupin na bdění, Non-REM a REM. Nejlepších výsledků dosáhla síť provádějící klasifikaci spánek vs. bdění s využitím akcelerometru. Statistické vyhodnocení této nejlepší sítě dosáhlo hodnoty senzitivity 71,06 %, specificity 57,05 %, celkové úspěšnosti (accuracy) 70,01 % a F1 skóre 81,42 %.
|
|
|
Klasifikace spánkových EEG
Holdova, Kamila ; Smital, Lukáš (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá aplikaci vlnkové transformace na analýzu spánkových elektroencefalogramů za účelem rozpoznávání spánkových fázi. Teoretická část diplomové práce se zabývá teorií vzniku EEG signálu a jeho analýzou. Dále je tu popsána diagnostická metoda polysomnografie (PSG), při které se zaznamenává současně více funkcí organismu, mezi základní funkce patří elektroencefalogram (EEG), elektromyogram (EMG) a elektrookulogram (EOG). Tato metoda slouží k diagnostice spánkových poruch, a proto je v projektu popsán spánek, spánkové fáze a poruchy spánku. V praktické části je k analýze EEG signálu použita diskrétní vlnková transformace (DWT) a byla zde použita mateřská vlnka Daubechies 4 „db4“a rozklad signálu na úroveň 7. Ke klasifikaci vzniklých dat byla použita dopředná neuronová síť se zpětným šířením chyby.
|
host ::
RSS.