|
|
Efekt akutní spánkové deprivace v rozdílných světelných podmínkách na kvalitu zotavovacího spánku
Zeithamlová, Barbora ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Spánek je regulován homeostatickým a cirkadiánním procesem. Cirkadiánní proces je řízen vnitřními biologickými hodinami, které se pravidelně synchronizují s vnějším světem pomocí tzv. zeitgeberů. Nejdůležitějším zeitgeberem je pro člověka světlo, proto nesprávné časování světelných signálů může vést k desynchronizaci vnitřních hodin a narušení spánku; to však závisí na intenzitě a spektrálních vlastnostech světla. Tlumené červené světlo by v nočních hodinách do spánkové regulace výrazně zasáhnout nemělo, bílé světlo s vyšší intenzitou by však mohlo. Tento typ světla se přitom běžně využívá, když lidé přes noc zůstávají vzhůru a prodělávají tím akutní úplnou spánkovou deprivaci. To může potenciálně vést k narušení kompenzačních mechanismů následného zotavovacího spánku. Rozhodli jsme se proto ověřit, zda a případně jak mohou rozdílné světelné podmínky během spánkové deprivace ovlivnit podobu zotavovacího spánku. S časovým odstupem jsme podrobili 12 zdravých unifikovaných dobrovolníků dvěma akutním úplným spánkovým deprivacím; jedna proběhla za běžného bílého osvětlení, druhá za tlumeného červeného světla. Pomocí polysomnografie jsme poté zjistili hodnoty spánkových parametrů obou zotavovacích spánků a porovnali je. Ukázalo se, že spánek po spánkové deprivaci v konstantních temnostních podmínkách byl...
|
|
|
Vliv spánku na svalovou hypertrofii
Toušková, Barbora ; Skálová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Spánek představuje jeden ze základních aspektů lidského života a zdraví a ovlivňuje mnoho fyziologických funkcí včetně svalové hypertrofie. Spánek je řízen mnoha vnějšími i vnitřními stimuly jako je kupříkladu cirkadiánní rytmus, tělesná teplota, exprese genů a syntéza hormonů a neurotransmiterů například melatoninu nebo adenosinu. Svalová hypertrofie je komplexní proces zvětšování svalových vláken, který je spojen s mnoha metabolickými procesy a signálními dráhami mezi které patří IGF-1-PI3K-Akt-mTOR a je korigována hormony jako jsou například testosteron, GH nebo myostatin a activin. Většina těchto hypertrofických činitelů je blízce spojena s kvalitním a dostatečně dlouhým spánkem. Nedostatek spánku, tedy spánková deprivace, negativně ovlivňuje téměř všechny procesy účastnící se svalové hypertrofie a v dlouhodobém měřítku způsobuje naopak ztrátu svalové hmoty. Klíčová slova Spánek, cirkadiánní rytmus, melatonin, svalová hypertrofie, Akt, mTOR, spánková deprivace
|
|
|
Vliv spánku na psychické funkce adolescentů
Kaňková, Zuzana ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
Kvalita spánku je jedním z klíčových faktorů pro homeostázu organismu, fungování mozku, a tedy i psychických funkcí jedince. Spánek prochází během života různými změnami. Výrazné spánkové změny lze pozorovat u adolescentů. Během tohoto vývojového období dochází k posunu cirkadiánních preferencí směrem k pozdějšímu chronotypu, což je často v nesouladu s nároky na fungování v běžném životě (např. vstávání do školy). Tato skupina je tak velmi ohrožená chronickým omezením spánku a s tím spojenou spánkovou deprivací, která může vést k mnoha patologiím. Cílem této práce bylo zkoumat vliv částečné spánkové deprivace na kognitivní funkce a emoční regulaci u adolescentů. Studie byla provedena na 59 adolescentech ve věku od 14 do 21 let, 30 z nich bylo vystaveno částečné spánkové deprivaci (4 hodiny/noc) a 29 spalo normálním spánkem (8 ± 1 hodin/ noc). Následující den po instruovaném spánku/spánkové deprivaci podstoupili participanti experimentální testování baterií kognitivních testů. Bylo zjištěno, že adolescenti po jedné noci částečné spánkové deprivace vykazovali větší míru subjektivní ospalosti než jejich vrstevníci po noci s normálním spánkem. Tento efekt spánkové deprivace byl silnější u dívek než u chlapců. Zároveň byly pozorovány u jedinců po spánkové deprivaci horší výsledky v krátkodobé paměti. V...
|
|
|
Spánková edukace u studentů středních škol
Horáčková, Lucie ; Frombergerová, Anna (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání efektivity spánkové edukace na kvalitu spánku a well-beingu u studentů třetích a čtvrtých ročníků středních škol. Realizace spánkové edukace proběhla v období prosinec 2023 až únor 2024 na vybraných středních školách. Součástí výzkumu byla administrace standardizovaných metod ve dvou časech, konkrétně před a po spánkové edukaci. Zvolené nástroje byly Pittsburský index kvality spánku (PSQI), Index tíže nespavosti (ISI) a Škála Well-Beingu Světové zdravotnické organizace (WHO-5). Výsledné skóry ze dvou měření tvořily vybrané proměnné, které byly následně srovnávány příslušnými statistickými metodami. Současně se výzkum zaměřoval na srovnání daných proměnných mezi skupinou studentů, kteří absolvovali spánkovou edukací a skupinou studentů, kteří edukaci neabsolvovali. Práce se taktéž zaměřuje na názory studentů na proběhlou edukaci, na její užitečnost a případné návrhy na obdobné budoucí programy. Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu spánku a well-beingu po absolvování spánkové edukace. Výsledky práce naznačují, že navzdory implementaci spánkové edukace, nedošlo u studentů k významnému zlepšení kvality spánku ani well-beingu. Zároveň výsledky neprokázaly lepší kvalitu spánku a well-beingu ve skupině studentů, kteří edukací prošli oproti těm, kteří ne. Možné...
|
|
|
Design budíku
Šmahel, Martin ; Rubínová, Dana (oponent) ; Rajlich, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem návrhu budíku. Primárním cílem je vytvořit zajímavý budík, který bude plnit veškeré předpokládané funkce klasického budíku, ale zároveň bude přidanou hodnotou pro uživatele z estetického, i funkčního hlediska. Budík musí také splňovat bezpečnostní, ergonomické a uživatelsky přívětivé požadavky. Návrh se odvíjí od provedeného průzkumu trhu a analýz potřeb uživatelů, které umožňují najít prostor pro inovace a zlepšení produktu.
|
|
|
Detekce stavů pilota s využitím biometrických sensorů
Jakubec, Jakub ; Cigánek, Jan (oponent) ; Chlebek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá detekcí stavu pilota pomocí biometrických senzorů. V teoretické části jsou popsány jednotlivé fyziologické stavy a také jednotlivé druhy senzorů používané k monitorování. Jsou zde uvedeny studie zabývající se detekcí spánku a možnosti, jak lze ospalost a spánek detekovat. Praktická část se zabývá sběrem dat z reálného prostředí letounu a jejich analýzou. Výsledky praktické části ukazují, že použitá technologie má velký potenciál a piloti jsou této technologii otevřeni. Tato technologie by výrazně zlepšila bezpečnost letů.
|
|
|
Kvalita spánku v závislosti na prostředí v místnosti
Veličková, Kateřina ; Pokorný, Jan (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo stanovit tepelný odpor vybraných sestav pro spánek (oděv, matrace, přikrývka, polštář) pomocí měření s tepelným manekýnem a následně stanovit vhodné teploty okolí, při kterých bude zachována vyrovnaná tepelná bilance mezi spící osobou a jejím okolím. Pro účely měření byly vybrány čtyři různé sestavy, které se lišily použitou přikrývkou (letní přikrývka, deka, potah a žádná přikrývka), rovněž byl vyšetřován vliv polohy tepelného manekýna na měřenou hodnotu. Bylo prokázáno, že vliv polohy na celkový tepelný odpor je zanedbatelný, přičemž měřené hodnoty byly mezi 1,12 clo (sestava bez přikrývky při poloze na boku) a 2,05 clo (sestava s letní přikrývkou při poloze na zádech). Následně byly pomocí modelu PMV stanoveny vhodné teploty okolí, které byly v rozmezí 24,4 °C a 28,6 °C. Dvouuzlový model se pro řešenou problematiku ukázal jako příliš málo citlivý, mapy tepelných toků vycházejících z modelu ekvivalentních teplot pak nebyly kalibrovány pro spánek, ale pro mírnou aktivitu v sedě, i tak přinášely zajímavé informace o vnímání tepelného komfortu na různých částech těla.
|
|
|
Optimalizace spánku a cirkadiánních rytmů
Zídková, Tereza ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Optimalizace cirkadiánních rytmů a spánkového režimu Abstrakt k bakalářské práci Tato bakalářská práce shrnuje metodou rešerše dosavadní vědecké poznatky o souvislostech mezi cirkadiánními rytmy, spánkem a světlem a rozebírá jejich vzájemné působení ovlivňující zdraví organismů, ale především lidské společnosti. Spánek patří k nejstěžejnější determinantě obecného zdraví a právě působení přirozeného či umělého světla ho dokáže na jedné straně účinně optimalizovat, na druhé desynchronizovat v celkový neprospěch fungování organismu. Člověk dnešní doby je vystavován umělému osvětlení ve zvýšené míře, protože většinu času tráví v uzavřených budovách a na globální úrovni tak probíhá deficience přirozeného svitu. S tím se pojí četné problémy počínaje poruchami biologických rytmů přes mnohá další civilizační onemocnění. Shrnutím této problematiky jsou některá doporučení k optimalizaci a personalizaci jak umělého, tak přirozeného slunečního světla v rámci zlepšení spánku jako signifikantního biologického markeru pro co možná nejlepší zdraví.
|
|
|
Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře
ŠEDIVÝ, Martin
Téma bakalářské práce je ,,Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře". Většina záchranářů si ani nemusí uvědomovat, jak velkou oběť přináší tím, že vykonávají toto náročné povolání. Jedná se o velice úctyhodnou práci, která je zatížena obrovskou dávkou stresu a náročným pracovním režimem. Kombinace těchto dvou nepříznivých faktorů může mít po delší době negativní dopad na zdraví záchranářů. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmu cirkadiánní rytmus, spánkem a jeho strukturou, výživou, pohybovými aktivitami, modrým světlem, kofeinem, zdravotními komplikacemi, které jsou výsledkem narušeného cirkadiánního rytmu a vlivem cirkadiánní rytmicity na efektivitu práce. Výzkumná část byla realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů a do výzkumného šetření bylo zahrnuto 12 informantů, kteří jsou zaměstnáni na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Každému informantovi byly položeny stejné otázky, které byly následně vyhodnoceny technikou kódování a byly rozděleny do několika kategorií a podkategorií. Hlavní témata pro zodpovězení cíle práce byly zdravotní komplikace směnného provozu, adaptace na směnný provoz, zásady správného stravování a spánkové návyky. Z výzkumu vyplynulo, že cirkadiánní rytmus práci zdravotnického záchranáře ovlivňuje, ale je to velice individuální a na každého záchranáře to působí odlišným způsobem. Na střídající se nepravidelné směny je obtížné si zvyknout a práce v noci není z fyziologického hlediska ideální. Většina záchranářů nám potvrdila v nočních hodinách nižší výkonnost při práci a delší reakční dobu. Dále noční směny negativně ovlivňují zdravotní stav pracovníků a po letech se mohou vyskytnout zdravotní komplikace, které záchranáři nemusí dovolit nadále vykonávat svou práci tak kvalitně jako dříve.
|
|
|
Spaní venku II.
Bendák, Jan ; Kleberc, Lukáš (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Práce částečně rozvíjí bakalářskou práci Spaní Venku, navazuje vytvářením praktických dřevěných struktur pro odpočinek a přespávání. Projekt se zabývá pořádáním dobrodružných a přespávacích akcí a dále zkoumá vhodná prostředí pro příležitostné i každodenní spaní venku. Motivuje k přehodnocování komfortu a představuje způsoby pobytu venku přes den i v noci.
|
host ::
RSS.