|
|
Efekt akutní spánkové deprivace v rozdílných světelných podmínkách na kvalitu zotavovacího spánku
Zeithamlová, Barbora ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Spánek je regulován homeostatickým a cirkadiánním procesem. Cirkadiánní proces je řízen vnitřními biologickými hodinami, které se pravidelně synchronizují s vnějším světem pomocí tzv. zeitgeberů. Nejdůležitějším zeitgeberem je pro člověka světlo, proto nesprávné časování světelných signálů může vést k desynchronizaci vnitřních hodin a narušení spánku; to však závisí na intenzitě a spektrálních vlastnostech světla. Tlumené červené světlo by v nočních hodinách do spánkové regulace výrazně zasáhnout nemělo, bílé světlo s vyšší intenzitou by však mohlo. Tento typ světla se přitom běžně využívá, když lidé přes noc zůstávají vzhůru a prodělávají tím akutní úplnou spánkovou deprivaci. To může potenciálně vést k narušení kompenzačních mechanismů následného zotavovacího spánku. Rozhodli jsme se proto ověřit, zda a případně jak mohou rozdílné světelné podmínky během spánkové deprivace ovlivnit podobu zotavovacího spánku. S časovým odstupem jsme podrobili 12 zdravých unifikovaných dobrovolníků dvěma akutním úplným spánkovým deprivacím; jedna proběhla za běžného bílého osvětlení, druhá za tlumeného červeného světla. Pomocí polysomnografie jsme poté zjistili hodnoty spánkových parametrů obou zotavovacích spánků a porovnali je. Ukázalo se, že spánek po spánkové deprivaci v konstantních temnostních podmínkách byl...
|
|
|
Vliv spánku na svalovou hypertrofii
Toušková, Barbora ; Skálová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Spánek představuje jeden ze základních aspektů lidského života a zdraví a ovlivňuje mnoho fyziologických funkcí včetně svalové hypertrofie. Spánek je řízen mnoha vnějšími i vnitřními stimuly jako je kupříkladu cirkadiánní rytmus, tělesná teplota, exprese genů a syntéza hormonů a neurotransmiterů například melatoninu nebo adenosinu. Svalová hypertrofie je komplexní proces zvětšování svalových vláken, který je spojen s mnoha metabolickými procesy a signálními dráhami mezi které patří IGF-1-PI3K-Akt-mTOR a je korigována hormony jako jsou například testosteron, GH nebo myostatin a activin. Většina těchto hypertrofických činitelů je blízce spojena s kvalitním a dostatečně dlouhým spánkem. Nedostatek spánku, tedy spánková deprivace, negativně ovlivňuje téměř všechny procesy účastnící se svalové hypertrofie a v dlouhodobém měřítku způsobuje naopak ztrátu svalové hmoty. Klíčová slova Spánek, cirkadiánní rytmus, melatonin, svalová hypertrofie, Akt, mTOR, spánková deprivace
|
|
|
Vliv spánku na psychické funkce adolescentů
Kaňková, Zuzana ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
Kvalita spánku je jedním z klíčových faktorů pro homeostázu organismu, fungování mozku, a tedy i psychických funkcí jedince. Spánek prochází během života různými změnami. Výrazné spánkové změny lze pozorovat u adolescentů. Během tohoto vývojového období dochází k posunu cirkadiánních preferencí směrem k pozdějšímu chronotypu, což je často v nesouladu s nároky na fungování v běžném životě (např. vstávání do školy). Tato skupina je tak velmi ohrožená chronickým omezením spánku a s tím spojenou spánkovou deprivací, která může vést k mnoha patologiím. Cílem této práce bylo zkoumat vliv částečné spánkové deprivace na kognitivní funkce a emoční regulaci u adolescentů. Studie byla provedena na 59 adolescentech ve věku od 14 do 21 let, 30 z nich bylo vystaveno částečné spánkové deprivaci (4 hodiny/noc) a 29 spalo normálním spánkem (8 ± 1 hodin/ noc). Následující den po instruovaném spánku/spánkové deprivaci podstoupili participanti experimentální testování baterií kognitivních testů. Bylo zjištěno, že adolescenti po jedné noci částečné spánkové deprivace vykazovali větší míru subjektivní ospalosti než jejich vrstevníci po noci s normálním spánkem. Tento efekt spánkové deprivace byl silnější u dívek než u chlapců. Zároveň byly pozorovány u jedinců po spánkové deprivaci horší výsledky v krátkodobé paměti. V...
|
|
|
Analýza mikrostavů v EEG datech u osob se spánkovou deprivací
Křápková, Monika ; Koudelka, Vlastimil (oponent) ; Lamoš, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá oblastí zpracování a analýzy EEG dat u spánkově deprivovaných osob. V teoretické části je nejprve obecně představena metoda elektroencefalografie, dále pak možnosti předzpracování a analýzy EEG dat, úvod do statistiky, a jako poslední je zde uvedena rešerše týkající se vlivu spánkové deprivace na elektrofyziologii člověka. Praktická část obsahuje samotné předzpracování EEG dat, analýzu EEG mikrostavů a statistické vyhodnocení výsledků u výzkumu spánkové deprivace. Dosažené výsledky z této části jsou na závěr diskutovány v samostatné kapitole.
|
|
|
Automatizovaná diagnóza poruch spánku využívající nositelná zařízení
Sigmund, Jan ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Spánkové poruchy způsobují mnoho negativních následků a stále více se zkoumá jejich spojitost s kognitivním zdravím člověka. Tato práce se zabývá detekcí nízké spánkové kvality pomocí aktigrafického měření. Zvolila se existující metoda pro určení spánkových oken a její výkonnost se ověřila na datech polysomnografie, čítajících 27 pacientů. Algoritmus prostřednictvím změn úhlu, vypočtených z časových řad akcelerometru, určil binární stavy spánek/bdění. Dosáhlo se odlišného výsledku oproti původní studii, průměrně 81 % citlivosti, 62 % specificity a 78 % správnosti. Provedl se rozbor spánkových parametrů, a ozkoušely se dva způsoby jak s jejich pomocí rozhodnout o nízké kvalitě spánku – na základě porovnání s doporučeními organizace National Sleep Foundation a na základě porovnání s daty kontrolní skupiny bez poruch spánku (poč. 7). Cílem bylo označit zbylých 19 pacientů s diagnózou. Doporučení mezí parametrů SOL, WASO, NA>5 a SE vycházelo s větší citlivostí (75 %), menší specificitou (71 %) a identickou správností (74 %). Na závěr se metoda použila na 7denním měření aktigrafie, o 27 pacientech s podezřením na prodromální fázi demence s Lewyho tělísky. Stejným postupem se zhodnotil pokus o zachycení tohoto podezření a prohloubení možné souvislosti neurodegenerace s nekvalitním spánkem. Způsob řešení se prokázal citlivostí 86 %, specificitou 38 % a správností 63 %. Vzhledem k dosažení solidní citlivosti ve všech případech a dobré správnosti by se dalo uvažovat o indikátoru spánkové kvality.
|
|
|
Vliv akutní spánkové deprivace na posturální stabilitu
Klocová, Kateřina ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název: Vliv akutní spánkové deprivace na posturální stabilitu Cíl: Cílem této diplomové práce je zhodnocení vlivu akutní spánkové deprivace na posturální stabilitu jedince za využití dynamické počítačové posturografie (NeuroCom SMART EquiTest System). Metodika práce: V rámci této pilotní studie byl sledován výzkumný soubor 7 mladých a zdravých žen (n = 7) věkového průměru 24 let (± 0,77). Tyto účastnice byly vybrány na základě předběžného dotazníkového šetření pomocí české validizované verze MEQ dotazníku tak, aby splňovaly podmínku shodného (neutrálního) chronotypu. U účastnic byla navozena akutní spánková deprivace v trvání 24 hodin, během kterých musely dodržovat režimová opatření, aby nedošlo k nežádoucímu zkreslení výsledků. Data byla odebírána před a po uplynutí této terapeutické intervence s využitím přístroje NeuroCom SMART EquiTest System, vždy za relativně stejných podmínek a ve stejnou denní dobu. Získaná data byla posléze zpracována programem Neurocom Balance Manager Software. Ze statistických metod bylo využito párového t-testu ke statistické analýze, k určení míry klinické významnosti intervence bylo využito Cohenova d. Výsledky: Výsledky této práce potvrzují vliv 24 hodinové spánkové deprivace na posturální stabilitu. Po této době byla negativně ovlivněna senzorická organizace při...
|
|
|
Automatizovaná diagnóza poruch spánku využívající nositelná zařízení
Sigmund, Jan ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Spánkové poruchy způsobují mnoho negativních následků a stále více se zkoumá jejich spojitost s kognitivním zdravím člověka. Tato práce se zabývá detekcí nízké spánkové kvality pomocí aktigrafického měření. Zvolila se existující metoda pro určení spánkových oken a její výkonnost se ověřila na datech polysomnografie, čítajících 27 pacientů. Algoritmus prostřednictvím změn úhlu, vypočtených z časových řad akcelerometru, určil binární stavy spánek/bdění. Dosáhlo se odlišného výsledku oproti původní studii, průměrně 81 % citlivosti, 62 % specificity a 78 % správnosti. Provedl se rozbor spánkových parametrů, a ozkoušely se dva způsoby jak s jejich pomocí rozhodnout o nízké kvalitě spánku – na základě porovnání s doporučeními organizace National Sleep Foundation a na základě porovnání s daty kontrolní skupiny bez poruch spánku (poč. 7). Cílem bylo označit zbylých 19 pacientů s diagnózou. Doporučení mezí parametrů SOL, WASO, NA>5 a SE vycházelo s větší citlivostí (75 %), menší specificitou (71 %) a identickou správností (74 %). Na závěr se metoda použila na 7denním měření aktigrafie, o 27 pacientech s podezřením na prodromální fázi demence s Lewyho tělísky. Stejným postupem se zhodnotil pokus o zachycení tohoto podezření a prohloubení možné souvislosti neurodegenerace s nekvalitním spánkem. Způsob řešení se prokázal citlivostí 86 %, specificitou 38 % a správností 63 %. Vzhledem k dosažení solidní citlivosti ve všech případech a dobré správnosti by se dalo uvažovat o indikátoru spánkové kvality.
|
|
|
Cirkadiánní regulace spánku a spánková deprivace
Zeithamlová, Barbora ; Weissová, Kamila (vedoucí práce) ; Honzlová, Petra (oponent)
Cirkadiánní systém má za úkol generovat cirkadiánní rytmy a sloužit jako vnitřní hodiny člověka. Toho dosahuje prostřednictvím molekulárního mechanismu autonomních transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček, kterých se účastní i tzv. hodinové geny. Cirkadiánní rytmy regulují načasování fyziologických a behaviorálních procesů, kam patří také spánek. Spánek je důležitý pro správné fungování lidského organismu. Vlivem desynchronizace cirkadiánního rytmu vznikají disturbance spánku, které ohrožují psychický i fyzický stav člověka. Jedním z příkladů je spánková deprivace neboli nedostatek potřebného množství spánku. Krom jejích negativních vlivů na člověka byl zaznamenán i pozitivní vliv při léčbě příznaků unipolární deprese. Studie předpokládají, že deprivace způsobuje reset cirkadiánního systému a napravuje tak abnormální fungování vnitřních hodin. Účinky mají pouze krátkého trvání, ukazuje se však, že by se mohly dát stabilizovat díky kombinování léčby spánkovou deprivací s dalšími terapeutickými metodami. Pro to je však klíčové přesně porozumět mechanismu, který při terapii spánkovou deprivací zapříčiňuje daný pozitivní efekt.
|
|
|
Směnný provoz jako jeden z faktorů ovlivňující kvalitu života všeobecných sester a zdravotnických záchranářů pracujících v intenzívní péči ve zdravotnickém zařízení
Kučera, David ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Záměrem práce Směnný provoz jako jeden z faktorů ovlivňující kvalitu života všeobecných sester a zdravotnických záchranářů pracujících v intenzivní péči ve zdravotnickém zařízení bylo zjistit, zda a do jaké míry, ovlivňuje výkon práce ve směnném provozu kvalitu spánku respondentů, a jak se zmíněná kvalita spánku odráží v celkovém hodnocení kvality života účastníků šetření. Bakalářská práce má tradiční strukturu. Teoretická část práce obsahuje výběr poznatků souvisejících se řešenou problematikou. Stručná pozornost je věnována biorytmům, spánku, charakteristice směnného provozu, pracovní zátěži, stresu, únavě apod. V empirické části bakalářské práce jsou prezentovány informace o vlastním výzkumném šetření a jeho hlavních výsledcích. Vlastní šetření proběhlo formou dotazníkového šetření (dotazník sestával ze tří standardizovaných dotazníků doplněných o anamnestické sociálně - demografické údaje respondentů). Dotazníky byly zadány ve třech pražských nemocnicích. Zkoumaný vzorek měl 114 dotazovaných. Výsledky vlastního šetření jsou prezentovány v rozsáhlých tabelárních přehledech doplněných komentářem. V kapitole diskuse jsou diskutovány výsledky vlastní práce ve vztahu k dříve stanoveným hypotézám a prezentovány výsledky 425 statistických analýz. Závěrem lze konstatovat, že se významně negativní vliv směnného...
|
|
|
Analýza mikrostavů v EEG datech u osob se spánkovou deprivací
Křápková, Monika ; Koudelka, Vlastimil (oponent) ; Lamoš, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá oblastí zpracování a analýzy EEG dat u spánkově deprivovaných osob. V teoretické části je nejprve obecně představena metoda elektroencefalografie, dále pak možnosti předzpracování a analýzy EEG dat, úvod do statistiky, a jako poslední je zde uvedena rešerše týkající se vlivu spánkové deprivace na elektrofyziologii člověka. Praktická část obsahuje samotné předzpracování EEG dat, analýzu EEG mikrostavů a statistické vyhodnocení výsledků u výzkumu spánkové deprivace. Dosažené výsledky z této části jsou na závěr diskutovány v samostatné kapitole.
|
host ::
RSS.