Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Návrh řídicí jednotky autonomního vozidla
Vobruba, Martin ; Formánek, Martin (oponent) ; Adámek, Roman (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem řídící jednotky autonomního vozidla. Nová jednotka nahrazuje předešlou, ke které nebyl dostupný zdrojový kód a nedala se tedy nijak upravovat její funkcionalita. Úkolem řídící jednotky je přijmout zprávu od nadřazeného počítače, zpracovat ji, dle příkazu ovládat pohony a informovat řídící počítač o jejich současném stavu. Nejprve byla provedena rešerše dané problematiky (kinematika vozidla, CAN sběrnice). Praktická část práce se zabývá analýzou předešlé jednotky, která je klíčová k jejímu nahrazení. Následuje tvorba firmwaru a navržení hardwaru. Poslední praktickou částí je otestování funkčnosti jednotky.
Systém pro podporu krátkodobých výpůjček vozidel formou sdílení
Vrtal, Petr ; Bidlo, Michal (oponent) ; Šimek, Václav (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit systém pro transformaci běžného osobního automobilu na vozidlo schopné sdílení ve formě krátkodobých výpůjček. Výpůjčky vozidla probíhají čistě bezobslužně, čehož bylo dosaženo implementací obslužných aplikací v podobě administračního a uživatelského nástroje. Administrační aplikace byla vytvořena pomocí webových technologií, předně technologiemi Next.js a React. Zákaznická aplikace byla implementována s cílem vysoké přenositelnosti, a proto byl její vývoj směřován na mobilní platformy s využitím frameworku React Native a nástroje Expo. Vozidlo je vybaveno vlastním navrženým IoT koncovým zařízením v podobě desky plošných spojů, schopné permanentního bezdrátového připojení k síti na bázi technologie LTE-M a protokolu MQTT. Úkolem tohoto zařízení je poskytovat aktuální data vozidla získaná čtením komunikace na sběrnici CAN, připojením k standardnímu diagnostickému portu OBD-II. Důležitou součástí práce bylo provedení série testování všech dílčích aspektů implementované architektury, se zaměřením především na spolehlivost, výslednou funkčnost a uživatelskou přívětivost. Výsledný systém byl otestován v reálném provozu a představuje způsob neinvazivní transformace běžného osobního automobilu na automobil schopný sdílení.
Autonomní systém pro řízení akvária
Charvot, Jakub ; Levek, Vladimír (oponent) ; Tomíček, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na problematiku automatizace akvárií a jejím cílem je navrhnout vlastní systém sloužící tomuto účelu. V práci jsou shrnuty technické požadavky na provoz akvária a je proveden průzkum trhu se zaměřením na existující komerční řešení v oblasti automatizace. Praktická část práce detailně popisuje návrh zařízení a jeho jednotlivé fáze. Je popsána architektura na úrovni funkčních bloků, tvorba elektrických schémat i návrh desek plošných spojů. Poslední část je pak věnována softwaru. Výstupem práce je modulární systém sestávající z řídící jednotky a několika připojených periferií obsluhujících konrétní sensory a akční členy. Celý systém je možné konfigurovat vzdáleně pomocí webové aplikace.
Triggerovací jednotka pro sběrnici CAN
Piroch, Vojtěch ; Arm, Jakub (oponent) ; Burian, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem triggerovací jednotky pro sběrnici CAN, která umožňuje připojení na triggerovací vstup osciloskopu a zobrazení signálových průběhů rámců sběrnice CAN. První část práce se zaobírá teoretickým popisem samotné sběrnice CAN, jejím principem fungování, popisem rámců atd. Druhá část práce pojednává o výběru stěžejních součástek potřebných pro zapojení, návrhu finálního schématu, definování a výpočtu jednotlivých součástek v obvodu a způsobu ovládání. Třetí část je praktická, zabývá se testováním prototypu zařízení, návrhem plošného spoje a obalu pro zařízení. Následující úsek charakterizuje softwarovou část zařízení, konkrétně způsob, jak ovládat zařízení, popis programu a knihoven použitých při programování mikrokontroleru. Poslední část popisuje finální testování a měření parametrů, jako jsou jitter a zpoždění triggerovacího pulzu.
Elektronický regulátor rychlosti vozidla
Šimbera, Michal ; Kučera, Pavel (oponent) ; Svída, David (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem, realizací a ověřením funkce řídicí jednotky pasivního tempomatu. Nejdříve jsou identifikovány potřebné vstupy, výstupy a regulátor řídicí jednotky. Dále je rozebrán návrh elektroniky, volba procesoru, napájení a dalších použitých součástek. Následuje rozbor řídicího algoritmu naprogramovaného v C/C++. Nakonec je ověřena funkčnost sestavené řídicí jednotky s nahraným algoritmem na řízení spalovacího motoru.
Systém domácí automatizace
Papoušek, Marek ; Bohrn, Marek (oponent) ; Pavlík, Michal (vedoucí práce)
Náplní této práce je vytvoření systému komplexní domácí automatizace. Jednotlivé prvky by spolu měly komunikovat pomocí komunikační sběrnice CAN. Domácí automatizace by měla zajišťovat světelný, tepelný a bezpečnostní management objektu. Systém by měl být také řízen pomocí tabletů s operačním systémem Android a vyvinutým ovládacím programem. Pro řízení celého systému je použit mikropočítač Rapsberry pi.
Aktivní aerodynamické prvky osobních vozidel
Stiborová, Dana ; Hejtmánek, Petr (oponent) ; Vančura, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na návrh aktivních aerodynamických prvků, konkrétně uzavíratelného kanálu pro přívod chladícího vzduchu k brzdám a automobilového křídla s proměnnou polohou naklopení. V rámci diplomové práce bylo vytvořeno prototypové řešení chladícího kanálu a také řídicí software a hardware aktivní regulace. Parametry kanálu byly změřeny při silničním testu. Dále byl vytvořen konstrukční návrh aktivního automobilového křídla včetně funkce aktivní regulace a byl určen vliv křídla na aerodynamické parametry automobilu.
Experimentální pracoviště pro výzkum imobilizérů do automobilů
Kubát, Michal ; Možný, Radek (oponent) ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou dálkového omezení rychlosti vozidla. Cílem práce je realizace experimentálního pracoviště, na kterém bude testováno omezení rychlosti pomocí připojení na interní CAN sběrnici automobilu. V teoretické části je proveden průzkum současných řešení omezovačů rychlosti a jsou zde uvedeny využívané technologie. Dále je v teoretické části proveden průzkum a popis bezpečnostních hrozeb a útoků na technologii ITS-G5. V praktické části bakalářské práce je realizováno experimentální pracoviště, které obsahuje OBD-II simulátor tvořený platformou Arduino UNO a přídavnými moduly, přičemž komunikace probíhá na CAN sběrnici. Součástí experimentálního pracoviště je také vysílač tvořený platformou Arduino NANO. Dále je zprovozněna bezdrátová komunikace mezi OBD-II simulátorem a vysílačem na frekvenci 433 MHz a je realizováno bezdrátové nastavování rychlosti. V závěru je navržena a implementována zpráva typu IVIM pro zpomalení rychlosti vozidla, struktura zprávy byla zvolena podle standardů ISO pro komunikaci technologií ITS-G5. Správnost implementace zprávy byla ověřena a funkčnost otestována pomocí OBD-II simulátoru. V práci tedy bylo sestaveno kompletní experimentální pracoviště, k němuž byl vytvořen návod.
Polohová regulace motoru pomocí 8bit uP
Janda, Petr ; Holý, Miroslav (oponent) ; Matoušek, Radomil (vedoucí práce)
Práce se zabývá polohovým řízením DC motoru Icla D065 firmy SIG Positec Automation GmbH pomocí sběrnice CAN a protokolu CANopen. Jednotlivé části popisují obecné principy a standardy sběrnice CAN a mezinárodně normovaného vysokoúrovňového protokolu pro ovládání systémů CANopen. Pro řízení výše uvedeného motoru byl použit mikrořadič firmy Microchip PIC18F4685 a vývojové prostředí MPLAB® IDE. S využitím programovacího jazyka C byl vytvořen program pro MCU řídící komunikaci s motorem CANopen a ovládání jeho pohybu. Výsledky této diplomové práce budou dále využity při řešení VZ Inteligentní systémy v automatizaci.
Operační systém reálného času s fixní prioritou úloh pro Raspberry Pi
Kolář, Josef ; Peringer, Petr (oponent) ; Janoušek, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem této práce je realizace podpory volně dostupného operačního systému reálného času s fixní prioritou úloh na mikropočítači Raspberry Pi 3B+. Jako vhodný systém je vybrán projekt FreeRTOS, pro který je v práci zrealizováno běhové prostředí a představena podpora pro tvorbu uživatelských aplikací s preemptivními úlohami. To je prezentováno pomocí dvou demonstračních aplikací, z nichž první využívá dvou periodických úloh a monitorování sériovou linkou, a v rámci druhé je vytvořena podpora pro sběrnici CAN, pomocí které je stav úloh s čítači reportován. Výsledkem práce je tedy funkční úprava systému FreeRTOS určená pro běh na mikropočítači Raspberry Pi 3B+ vhodná pro časově kritické aplikace.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.