|
|
Central banking: political opportunism or economic necessity?
Donelle, Justin ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Abstraktní V průběhu historie v různých časech, země zavedly centrální bankovní systémy, které si přivlastňují měn.Následující studie se zaměřuje na klíčové ukazatele, jako jsou výnosy dluhopisů, centrální banky právních předpisů a zákonů z éry svobodného bankovnictví určit, zda změny byly kvůli ekonomické nutnosti nebo politického oportunismu ze strany politiků.Studie analyzuje 5 zemí, zejména z Austrálie, Švédsko, Švýcarsko, Spojené státy americké a ve Skotsku, z nichž všechny mají volnou bankovní období a může vrhnout trochu světla na téma přechodu z volného bankovního systému na centrální monopolu.Srovnání vychází světlo na různých problémů a výzev, které vznikly, zejména zjištění, že ve většině případů, vládní intervence způsobila bankovního systému, aby se stala nestabilní a pomoc vládám, aby se zapojily do značné dluhové financování v rámci centrálního bankovnictví éry. Klíčová slova: bankovnictví; rent-seeking, Komparativní bankovní systémy, centrální banky, Politická ekonomie peněžních institucí JEL klasifikace: B53, E02, E42, E44, F59, N13, N14, N11, N12, N21, N22, N23, N24
|
|
|
The Role of the Interest Rate in Causing the Great Depression
Ali, Bano ; Ryska, Pavel (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Tato práce analyzuje hlavní příčiny těžké ekonomické deprese, která se odehrála ve 30. letech 20. století. Zaměřuje se na roli úrokové míry v jejím zapříčinění a trvání. Cílem práce je pomocí srovnání tří ekonomických škol - keynesiánské, rakouské a monetaristické - ukázat odlišné názory na chápání úrokové míry jako takové a ty následně aplikovat na období před krizí a během ní a vysvětlit tak odlišné perspektivy její role v možném zapříčinění poklesu ekonomické aktivity v průběhu hospodářského cyklu. Toto srovnání nastiňuje, jak hluboce se jednotlivé školy navzájem odlišují. Zatímco keynesiánci považují drahé peníze a vysoké úrokové míry za hlavní příčinu krize a podobně jako monetaristé radí udržovat je na nízké úrovni, rakušané naopak politiku nízkých úrokových měr rezolutně odmítají. Dále práce nejdříve poukazuje na inverzní vztah mezi růstem peněžní nabídky a úrokovými mírami ve 20. letech a potvrzuje, že snížení úrokových měr bylo do velké míry způsobeno zvyšováním nabídky peněz. Poté je demonstrováno, že růst nabídky peněz a investičních výdajů byl vyšší, než růst hrubého domácího produktu.
|
|
|
Central banking: political opportunism or economic necessity?
Donelle, Justin ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Abstraktní V průběhu historie v různých časech, země zavedly centrální bankovní systémy, které si přivlastňují měn.Následující studie se zaměřuje na klíčové ukazatele, jako jsou výnosy dluhopisů, centrální banky právních předpisů a zákonů z éry svobodného bankovnictví určit, zda změny byly kvůli ekonomické nutnosti nebo politického oportunismu ze strany politiků.Studie analyzuje 5 zemí, zejména z Austrálie, Švédsko, Švýcarsko, Spojené státy americké a ve Skotsku, z nichž všechny mají volnou bankovní období a může vrhnout trochu světla na téma přechodu z volného bankovního systému na centrální monopolu.Srovnání vychází světlo na různých problémů a výzev, které vznikly, zejména zjištění, že ve většině případů, vládní intervence způsobila bankovního systému, aby se stala nestabilní a pomoc vládám, aby se zapojily do značné dluhové financování v rámci centrálního bankovnictví éry. Klíčová slova: bankovnictví; rent-seeking, Komparativní bankovní systémy, centrální banky, Politická ekonomie peněžních institucí JEL klasifikace: B53, E02, E42, E44, F59, N13, N14, N11, N12, N21, N22, N23, N24
|
|
|
Maturity mismatching and its impact on the yield curve
Němec, Petr ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato diplomové práce řeší nový spor v rámci rakouské ekonomické teorie o vliv nesouladu mezi délkou vkladů a splatností bankovních úvěrů na tvar výnosové křivky a definuje dosud neetablovaný koncept přirozené výnosové křivky. Za tímto účelem jsou srovnány vzájemně si odporující argumenty rakouských autorů. Na základě této komparace je prezentována koherentní teorie vlivu nesouladu splatností v rámci modelu zápůjčních fondů. Syntézou teorie nesouladu splatností a rakouské teorie přirozené úrokové míry je definována přirozená výnosová křivka. Teoretické zkoumání vede k závěru, že jedna z forem nesouladu splatností nezbytně vede ke spuštění rakouského hospodářského cyklu. Empirická část zkoumá otázku vývoje tvaru výnosové křivky pod vlivem nesouladu splatností. Zvolené hypotézy nejsou potvrzeny, což je následně zdůvodněno.
|
|
|
Ověření platnosti teorie užitku spotřebitele v praxi
Kašpárková, Ivana ; Svoboda, Roman (vedoucí práce) ; Šrédl, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na ověření platnosti teorie užitku spotřebitele v praxi. Cílem této práce je potvrdit nebo vyvrátit teorii klesajícího mezního užitku na dvou testovaných skupinách respondentů odpovídajících na předem připravený dotazník.
Práce je koncipována do dvou hlavních částí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se zaměřuje na autory, kteří se věnovali problematice chování spotřebitele od historie až po současnost.
Tyto získané poznatky jsou využity ke zpracování dotazníků a následnému vypracování praktické části práce. V praktické části jsou pomocí grafického znázornění rozebrány jednotlivé odpovědi na otázky z dotazníků od dvou dotazovaných skupin osob. Tyto údaje vedou k vyhodnocení, zda se teorie klesajícího mezního užitku potvrdila či nikoliv. Průměrné užitky jsou dále zpracovány ve statistických výpočtech, které mají porovnat, zda se průměrné užitky u dvou testovaných skupin výrazně statisticky liší či jsou průměrné užitky stejné.
|
|
|
Kapitál a monetární teorie hospodářského cyklu: Eseje o rakouské teorii kapitálu, úroku a hospodářském cyklu
Potužák, Pavel ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Holman, Robert (oponent) ; Kubíček, Jan (oponent)
Tato disertační práce zkoumá čtyři velká témata v rakouské ekonomické teorii. Kapitola 1 se zabývá rakouskou teorií kapitálu. Představuje základní nástroje, které jsou dále využity v analýze hospodářského cyklu. Vyjasňuje také některá zmatení v této teorii. Kapitola 2 zkoumá chování úrokové míry během hospodářského cyklu pohledem rakouské teorie ekonomických fluktuací. Kapitola 3 podrobně diskutuje tzv. čistou teorii časové preference. S využitím jednoduchého grafického a matematického aparátu dokazuje, že tato teorie obsahuje fundamentální chybu. Je ukázáno, že pojem statek a potřeba musí být explicitně separovány, a kapitola uzavírá tvrzením, že jak časová preference, tak subjektivní směnný poměr mezi současnými a budoucími statky můžou nabývat jakékoliv hodnoty. Kapitola 4 zkoumá dynamiku hospodářského cyklu v ekonomice s dlouhodobě rostoucím přirozeným produktem. Je představeno a podrobně diskutováno jednoduché měnově-politické pravidlo, která má za cíl eliminovat fluktuace v tržní ekonomice.
|
|
|
Analýza teorie čisté časové preference
Kos, Michael ; Doležal, Ondřej (vedoucí práce) ; Štekláč, Jiří (oponent)
Bakalářská práce analyzuje teorii čisté časové preference. Na základě komparace nejvýznamnějších verzí teorie je nejprve vyvozeno, že Misesův přístup k časovým preferencím obsahuje v porovnání k Fetterovu přístupu mnohé faktické odlišnosti. V druhé části práce autor navazuje na neoklasickou kritiku Murphyho a Potužáka k formulaci vlastní kritiky závěrů vycházejících z imaginárního konstruktu rovnoměrně plynoucí ekonomiky. Ze dvou uvedených důvodů rovnoměrně plynoucí ekonomika nebude v případě dosažení schopna dokonale izolovat jev čisté časové preference ve formě tržní úrokové míry.
|
|
|
Finanční krize a metodologie ekonomie
Kovanda, Lukáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent) ; Bažantová, Ilona (oponent)
Práce mapuje zásadní momenty vztahu domény metodologie ekonomie a implikací finanční krize, jež vrcholila v letech 2008 a 2009. Finanční krize je nahlédnuta jako jev, k němuž v nezanedbatelné míře přispělo užívání některých teoretických konceptů ekonomie hlavního proudu, které neadekvátním způsobem uchopují realitu. Jedná se převážně o koncepce, které byly rozvinuty ve druhé polovině dvacátého století, v době vrcholícího přílivu pozitivistických náhledů do metodologie hlavního proudu. Tyto náhledy byly přitom již v té době zásadním způsobem zpochybněny filozofií věd, aniž by ovšem toto zpochybnění bylo ekonomií hlavního proudu v uspokojivé míře reflektováno. Kromě historického expozé je součástí práce rovněž nastínění budoucího vývoje převažující podoby ekonomické teorie, a to prostřednictvím čtyř potenciálních scénářů takového vývoje. Závěr práce je zaměřen specifičtěji a negativně hodnotí šance rakouské a postkeynesovské školy ekonomického myšlení významněji ovlivnit hlavní proud ekonomie v době pokrizové.
|
|
|
Zvýšení minimální mzdy a rakouský apriorismus
Panýr, Jakub ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vztahu minimální mzdy a možné následné nezaměstnanosti. Při řešení problému se pokouším o spojení apriorismu misesovské větve rakouské školy a bayesovského přístupu. Ten nám, jak se ukáže, umožní upravit naši důvěru v nějakou hypotézu na základě nově získaných informací. Výroky rakouské školy o nutně pozitivním vztahu mezi zvýšením minimální mzdy a nezaměstnaností málo zkušených pracovníků, založené na tvrzeních o syntetickém apriorním charakteru těchto výroků, se po konfrontaci s bayesovskou epistemologií a poznatky z jiných oborů ukáží jako poměrně nepřesvědčivé. Dále rakouská škola odmítá kvantifikovat pravděpodobnost unikátních jevů, což se snažím ukázat jako mylné a neodpovídající jejím požadavkům na "reálnost" předpokladů. Rakouská škola by se na základě těchto zjištění mohla vzdát nároku na nezpochybnitelnou jistou svých teorií, a doplnit ho o již zmíněný bayesovský přístup.
|
|
|
Potenciál Bitcoinu pohledem rakouské školy
Šembera, Tomáš ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá potenciálem digitální měny Bitcoinu stát se všeobecně rozšířeným prostředkem směny a výhodami, které by její všeobecné používání ekonomice přineslo. V práci jsou analyzovány faktory důležité pro jeho další rozvoj. Jsou zde identifikovány jak pozitivní, tak negativní. Pozitivními jsou pseudonymita, nízké transakční náklady, ochrana proti vnějším zásahům a inovační potenciál v oblasti finančních služeb. Mezi negativní patří otázka bezpečnosti systému, síťový efekt, riziko vládních zásahů vůči Bitcoinu samotnému a vysoká volatilita. Z nich je volatilita hodnoty bitcoinu určena jako nejvážnější negativum měny. Dále se teoretická část práce zabývá zmatením ohledně virtuálních měn a regresního teorému. Logickou analýzou je dosaženo závěru, že toto zmatení je způsobeno nesprávným výkladem regresního teorému, většinou v důsledku nesprávného pochopení pojmu přímé užití. Bitcoin je v další částí analyzován z pohledu rakouské teorie hospodářských cyklů. Kvůli nemožnosti provádět na základě Bitcoinu úvěrovou expanzi je Bitcoin označen jako měna výrazně omezující sílu hospodářských cyklů. Praktická část analyzuje vývoj volatility v čase a její závislost na událostech a spekulativní poptávce. Hypotéza, že je vysoká volatilita hodnoty bitcoinu způsobena nedospělostí technologie není potvrzena.
|
host ::
RSS.