|
|
Vliv klimatu na archeologické památky v areálu Pražského hradu
Pokorný, Šimon ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozlovcev, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá řešením otázky vlivu klimatu na archeologické památky pod dlažbou III. nádvoří Pražského hradu. Komplex archeologického naleziště je ohrožen působením několika klimatických faktorů, zejména vodou a změnami teploty, které způsobují vytváření zvětrávacích procesů a historický stavební materiál v zájmové oblasti je následně degradován. Teoretická část této práce se nejdříve zabývá studií historických stavebních materiálů v areálu vykopávek, hlavní důraz klade na opuku a jílovou břidlici, které jsou nejvíce náchylné k různým druhům zvětrávání. Následně jsou zde probírány degradační procesy, které ovlivňují stav přítomného materiálu, zejména pak procesy spojené s prostupem vody skrze materiál, chemické zvětrávání způsobené krystalizací soli a bobtnání jílových minerálů, proces, který se často vyskytuje u jílových břidlic. Poslední kapitola teoretické části nastiňuje vliv budoucí změny klimatických faktorů na působení těchto procesů. Praktická část této práce se zaměřuje na výzkum mrazových a solných zvětrávacích cyklů, zejména na stanovení četnosti cyklů za jeden rok kontinuálního měření. K tomu jsou využity vlhkostní a teplotní hodnoty v čase z čidel, která jsou rovnoměrně rozmístěna v celé oblasti vykopávek. Výsledky výzkumu prokázaly v současné době nepřítomnost procesu mrazového...
|
|
|
Metody měření vlhkosti v historickém zdivu archeologického areálu pod III. nádvořím Pražského hradu
Kalianková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Sněhota, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá stanovováním vlhkosti historického zdiva v archeologickém areálu pod III. nádvořím Pražského hradu. Areál je ohrožen zejména solným zvětráváním, které je podporováno zvýšenou vlhkostí zdiva. Vlhkost opukového zdiva byla stanovována na lokalitě raně novověkého mostního pilíře a na dalších vybraných zdech v archeologickém areálu. Cílem práce je analyzovat vybrané metody měření vlhkosti v historických stavebních materiálech a zhodnotit jejich přednosti a nedostatky. Hodnocena je také vhodnost metod pro aplikaci na historicky cenné materiály a stavby. Dalším cílem této práce je analyzovat stav vlhkosti na sledovaných lokalitách a určení zdroje vlhkosti v archeologickém areálu pod III. nádvořím Pražského hradu a na základě výsledků navrhnout postup při sledování budoucího vývoje vlhkosti. Pro sledování vlhkosti byly zvoleny neinvazivní metody: infračervené snímkování povrchu, elektromagnetická metoda a odporová metoda, a z invazivních metod bylo zvoleno podpovrchové měření odporu, TDR a sonda využívající reaktivní barvivo. Souběžně s měřením vlhkosti byly měřeny teploty vzduchu a zdiva a také relativní vlhkost vzduchu, měření bylo doplněno o sledování hladiny podzemní vody, měření objemu skapu z krápníků, sledování konduktivity vody a jejího pH. U metody podpovrchového měření...
|
|
|
Působení architekta Pavla Janaka na Pražském Hradě
Řepová, Magdaléna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předmětem práce je přiblížit dění a úpravy na Pražském hradě, které byly provedeny v době, kdy zde ve funkci hradního architekta působil architekt Pavel Janák. Text se proto zaměřuje výhradně na období mezi lety 1936-1955 a na několik nejvýznamnějších rekonstrukcí, které byly pod vedením Pavla Janáka v této době na Pražském hradě uskutečněny. Tato perioda je v architektově tvorbě úzce spojena s památkovou péčí a práce se proto zabývá také specifickým přístupem Pavla Janáka k úpravám historických objektů a sleduje, zda a jakým způsobem se během let Janákův postoj k tomuto tématu měnil. Cílem práce je tedy za pomoci dostupných materiálů a archivních dokumentů zmapovat dosud nepříliš podrobně zpracované tvůrčí období tohoto všestranného umělce a architekta a zhodnotit, jak se Janákův vztah k památkám v průběhu jeho života vyvíjel.
|
|
|
Wohlmutova varhanní kruchta v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá architektonickou podobou varhanní kruchty, situované v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která byla zrealizována mezi lety 1556-1561 podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Hlavním cílem této práce je především důkladná formální analýza tohoto díla; dále přiblížení funkce kruchty a její zasazení do významového kontextu sledovaného katedrálního prostoru, stejně tak i zařazení této kruchty do širšího rámce stavebních realizací spojených s osobností Bonifáce Wohlmuta. Varhanní kruchta zde bude představena v celkovém umělecko-historickém kontextu dané doby.
|
|
|
Realizace architekta Otty Rothmayera pro Pražský hrad
Bejšovcová, Kristýna ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Práce se bude zabývat realizacemi Otty Rothmayera na Pražském hradě, kde se nalézají zásadní práce z jeho celoživotního díla. Bude chronologicky rozdělena do několika životních období. Předně na spolupráci s J. Plečnikem, na jeho samostatné působení a nakonec na poválečné období. O. Rothmayer byl skromný a takřka nenápadný člověk. Možná je to právě jeden z důvodů, proč o něm doposud nevyšla monografická publikace zásadního charakteru. Byl velmi svědomitý a nesnažil se do rekonstruované architektury prosadit dobové styly a svoje invence, tak aby to bylo na její úkor. Vždy, před již stojící architekturou, upozadil svůj um. Proto je jeho dílo tolik jedinečné a harmonické. Pokusím se zaměřit především na takřka geniálně provedenou renovaci Tereziánského křídla (ve smyslu nadčasovosti), které díky vřetenovitému schodišti dostalo zcela nový rozměr. Otto Rothmayer vynikal darem vkládat své pragmatické, někdy až chladně působící objekty, do historií pulzujícího Hradu s neopakovatelnou intuicí jednoho z nejlepších architektů moderní doby.
|
|
|
Svatojiřské abatyše a korunovace českých královen
Pacovský, Karel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá korunovacemi českých královen s důrazem na účast abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tento fenomén sleduje v průřezu celých jeho dějin, od první české korunovace v roce 1085 po poslední v roce 1836, a pokrývá tak dlouhé období od středověku přes raný novověk až po práh moderní doby. Cílem práce je objasnit vznik, vývoj a proměny úlohy, která svatojiřským abatyším během korunovačního obřadu připadla a která nemá jinde v Evropě obdoby. Pokouší se také určit, která konkrétní abatyše při které jednotlivé korunovaci asistovala, případně i zjistit podrobnější informace o jejím životě a nastínit situaci kláštera v dané době. K tomu využívá především svědectví dobových pramenů nejrůznější povahy, od letopisů a kronik, přes korunovační řády a popisy, listiny a deníky, po náhrobky a ikonografické prameny. Na základě provedeného výzkumu se ukazuje, že úloha abatyší při korunovacích se v průběhu staletí proměňovala. Zatímco ve středověku spočívala především v doprovodu královny, později se abatyše spolu s pražským arcibiskupem a nejvyšším purkrabím podílela na samotném aktu korunování. Ačkoli bývá za původce této tradice běžně považován Karel IV., je pravděpodobné, že tato zvyklost svými kořeny sahá již do doby přemyslovské. Klíčová slova:...
|
|
|
Hydrogeologie areálu Pražského hradu
Harmáček, Jakub ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá hydrogeologií areálu Pražského hradu a blíže se zaměřuje na jeho III. nádvoří, kde se nachází významná archeologická lokalita ukryta pod betonovou deskou vlastního nádvoří. Díky přítomné podzemní vodě a jejímu vlivu na mikroklima pod touto deskou jsou archeologické památky ohroženy a je třeba zvolit správné konzervační příp. restaurátorské zásahy. Navzdory důležitosti vlivu vody na památky je prozkoumanost oblasti z hlediska hydrogeologie malá a většina dat pochází pouze ze stavebních zpráv, které pojednávají o hydrogeologii pouze okrajově. Cílem mé práce je kromě komplexní rešerše pomocí terénního měření tyto poznatky rozšířit a lépe popsat místní hydrogeologické poměry. V teoretické části se zaměřuji na zkompletování dosavadních poznatků o hydrogeologii a jejího ovlivnění člověkem. Na rešerši navazuje praktická část, kde za pomoci hydrodynamické zkoušky a hydrochemických rozborů klasifikuji původ vody a způsob, jakým proudí v půdě. Z literatury i provedených měření vyplývá, že voda se v oblasti nachází ve dvou horizontech: mělký kvartérní horizont v navážkách a voda proudící v ordovických vrstvách. Oba tyto kolektory spolu hydraulicky, alespoň lokálně v místě mého měření, nekomunikují a voda, která ohrožuje archeologické nálezy, je sycena ze srážek zasakujících se do půdy....
|
|
|
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách
Uličný, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Walczak, Marek (oponent)
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách V této disertační práci se soustřeďuji na Svatováclavskou kapli ve Svatovítské katedrále, jejíž neobvyklá forma má patrně dvojí význam: na jedné straně byla zřejmě navržena jako "znovuzrození" starší rotundy založené sv. Václavem a na straně druhé mohlo být záměrem kapli a celou katedrálu připodobnit k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde kaple Kalvárie má stejné umístění jako Svatováclavská kaple. Důvodem proto mohlo být umístění císařských insignií, obsahujících cenné pašijové relikvie, které Karel získal v roce 1350, do blízkosti této kaple. Ze stejného důvodu zřejmě nechal císař kapli dekorovat polodrahokamovým obkladem, protože obsahovaly rudé skvrny, spojované s Kristovou krví a Pašijemi. Svatováclavská kaple společně se dvěma kaplemi zasvěcenými pašijím na hradě Karlštejně tak dala za vznik "pašijové" architektuře lucemburské doby. K ní je možné řadit také kostel sv. Markéty v cisterciáckém klášteře v Zlaté Koruně a kapli Vzkříšení při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, postavenou Václavem Králíkem z Buřenic zřejmě jako imitaci Rotundy chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Samotný kostel sv. Petra a Pavla byl přitom patrně zamýšlen jako architektonická imitace baziliky sv. Petra v Římě, kde byl Karel...
|
|
|
Tapiserie a gobelíny ze sbírek Pražského hradu
Pospíšilová, Denisa Isabella ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Práce je věnována tapiseriím a gobelínům ze sbírek Pražského hradu, převážně zavěšeným v reprezentačních prostorách Hradu ale i těm, které jsou uložené v depozitářích Oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu. Gobelíny hrály významnou, doslova nezastupitelnou roli ve výzdobě interiérů Pražského hradu. Spoluvytvářejí slavnostní charakter běžně nepřístupných míst. Autorka práce se soustředí na bližší poznání tří barokních sérií výstižně nazvaných Antonius a Kleopatra a Měsíce. Soubor Antonius a Kleopatra pochází z přelomu 17. a 18. století. Konvoluty tapiserií z cyklu Měsíce (na Pražském hradě zastoupené dvojím způsobem - figurálním a nefigurálním) byly zhotovené jak na samém počátku 18. století tak v letech 1728-1736. Tapiserie s námětem čerpajícím ze života Antonia a Kleopatry tvoří osm kusů. Sedm z nich náleží do tzv. kmenového fondu sbírek Pražského hradu; osmý je ve Vídni. Podobnou historii má série Měsíců z 18. století. Celek tvoří deset tapiserií, z toho jich je devět umístěných na Hradě a desátý opět ve Vídni. Lapidárně vyjádřeno, práce se především věnuje barokním tapiseriím spoluvytvářejícím genia loci Pražského hradu. Po obecném krátkém úvodu sloužícím především jako informativní vhled do dané problematiky následuje nástin historie jednotlivých cyklů a především katalog, tvořící...
|
|
|
Analýza antrakologického materiálu z Vladislavského sálu Pražského hradu
NOVOTNÁ, Michaela
Tato práce se věnuje analýze antrakologického materiálu z klenebního zásypu Vladislavského sálu na Pražském hradě. V rámci práce bylo na základě zmíněné metody zjištěno druhové složení uhlíků přítomných v zásypu, přičemž takto získané byly následně interpretovány a porovnány s jinými soubory podobných vlastností. Zároveň jsou v práci nastíněny okolnosti vzniku klenebního zásypu a možnost, kterými mohlo být do hlavního města dopravováno palivové dříví. V práci jsem čerpala z archeologických, archeobotanických a historickcýh pramenů a publikací.
|
host ::
RSS.