|
|
Parental leave in Dresden and Leipzig with the focus of fathers involvement as an example for successful family politic
Jus, Denise ; Barth, Boris (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německo se v posledních letech potýká s demografickými proměnami na svém území, který poukazuje na čím dál tím více stárnoucí populace a naopak na nízkou porodnost, která by tento trend mohla zvrátit a znormalizovat. Rodinná politika se právě těmito tématy zabývá, neboť jejím úkolem je rodinám a jejím potomkům zajistit budoucnost. V posledních letech je její aktuální cíl zvednout porodnost a zajistit a posílit pozici žen v pracovním trhu. Jako možné řešení vidí práve v mužích a jejich podílení se na rodičovské dovolené. Tato diplomová práce se bude proto zabývat hlavně těmito muži. Přelomový rok pro Německo a hlavně pro otce byl rok 2007, kdy došlo k zavedení tzv. Elterngeld, který měl muže povzbudit k podílení se výchovy dítěte a podporovat tím ženu, že taky vstoupí na rodičovskou dovolenou. Neboť díky tomuto faktu, že by muž pomáhal ženě s výchou dítěte a domácími činnosti, je i ženám takto umožněno se vrátit dříve do pracovního prostředí (min. na poloviční úvazek). Tato partnerská spolupráce by měla zajistit větší stabilitu ve vztahu a tím možno i dalšího potomka, který německý stát nutně potřebuje. Od roku 2007 lze pozorovat počet mužů, jež vstupují na rodičovskou. Pozorohudné je, že jedny z nejvyšších čísel vykazuje spolková země Sasko s Drážďany a Lipskem. Jelikož je muž nyní vnímám jako...
|
|
|
Zavedení otcovské dovolené jako podpora aktivního otcovství v České republice.
Havlásková, Anna ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem aktivního otcovství v České republice. Záměrem práce je popsat proces tvorby politiky, konkrétně neschváleného návrhu ministra Petra Nečase a poslankyně Michaely Šojdrové z roku 2009. Nejprve je popsána změna postavení a role otce v rodině od prehistorické doby až po současnou. Následně jsou představeny typy finančních podpor aktivního otcovství státem a jsou srovnány s evropskými státy - rodičovský příspěvek, otcovská dovolená a nemocenská dovolená. Jedno z navržených opatření, tzv. otcovská dovolená, mělo za cíl podpořit fungující rodinu, rodinné vztahy a podpořit aktivní otcovství. Část zákona, otcovská dovolená, je analyzována pomocí teorie tří proudů, jejímž cílem je najít vysvětlení, proč některé veřejné politiky akceptovány jsou a jiné nikoli. Aktivním otcovství se zabývají různé neziskové organizace, například Liga otevřených mužů nebo Gender Studies. Cílem zavedení otcovské je podpora většího zapojení otců do výchovy dětí, což usnadňuje přístup ženám na trh práce, s čímž je spojena možnost využívání jejich pracovního potenciálu což zároveň ve výsledku sníží diskriminaci žen na trhu práce. Okno příležitostí se tedy podle analýzy Teorie tří proudů otevřelo problémem v proudu problémů a souslednost je problém - řešení.
|
|
| |
|
|
Introduction of Paternity Leave: Expected Costs and Benefits in the Czech Republic
Jirůtková, Petra ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Chadimová, Kateřina (oponent)
Přestože byla otcovská dovolená zavedena již ve většině zemí Evropské unie, v České republice je otcovské poporodní volno zavedeno až legislativní změnou účinnou od února 2018. Tato práce se zabývá vyhodnocením očekávaných nákladů a přínosů spojených se zavedením otcovského volna v České republice. Vzhledem k nedávné změně legislativy je provedena ex ante analýza. Tato analýza porovnává situaci z roku 2016 s hypotetickou situací zavedení otcovského volna v tomto roce. V porovnání se studií Evropské komise, která analyzuje zavedení otcovské dovolené v jiných evropských státech, bereme v potaz rozdílné sklony k využití otcovského volna sociálně ekonomických skupin otců. Podobně se zabýváme rozdílnými scénáři procent mužů, kteří otcovské volno využijí, a rozdílnými mírami substituce otců v době jejich otcovského volna. Výsledky ukazují, že nejmenší očekávané roční náklady jsou 427 milionů Kč, naopak největší spočítané náklady jsou 1,28 miliardy Kč. Nejnižší náklady jsou spojené s nejnižším procentem mužů využívajících otcovského volna a vyšší mírou substituce. Naopak nejvyšší náklady jsou spočítány v případě nejvyššího procenta využití a nižší míry substituce.
|
|
|
Aktivní otcovství jako součást rodinné politiky států EU
Rathouská, Kateřina ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Aktivní otcovství jako součást rodinné politiky států EU Abstrakt Cílem práce je prozkoumat podmínky, které determinují aktivní zapojení mužů při výchově dětí v členských zemích Evropské unie a analyzovat dopady tohoto zapojení na ekonomickou aktivitu žen a na plodnost. Součástí práce je typologie rodinných dovolených s přihlédnutím k možnostem naplňování podstaty aktivního otcovství, analýza legislativních podmínek vážících se k otcovské a rodičovské dovolené a dále také rozbor části šetření Eurobarometer 59.1 věnující se postojům mužů k využití rodičovské dovolené a okolnostem této volby. Na základě dat jsou provedeny analýzy souvislostí mezi hlavními faktory, jež ovlivňují rozhodování mužů o své participaci při péči o nejmladší děti a testován vliv tohoto rozhodnutí. V závěru práce je nastíněn vývoj možnosti péče o děti muži v ČR a shrnuty návrhy legislativních změn vážících se ke studované problematice v České republice.
|
|
|
Parental leave in Dresden and Leipzig with the focus of fathers involvement as an example for successful family politic
Jus, Denise ; Barth, Boris (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německo se v posledních letech potýká s demografickými proměnami na svém území, který poukazuje na čím dál tím více stárnoucí populace a naopak na nízkou porodnost, která by tento trend mohla zvrátit a znormalizovat. Rodinná politika se právě těmito tématy zabývá, neboť jejím úkolem je rodinám a jejím potomkům zajistit budoucnost. V posledních letech je její aktuální cíl zvednout porodnost a zajistit a posílit pozici žen v pracovním trhu. Jako možné řešení vidí práve v mužích a jejich podílení se na rodičovské dovolené. Tato diplomová práce se bude proto zabývat hlavně těmito muži. Přelomový rok pro Německo a hlavně pro otce byl rok 2007, kdy došlo k zavedení tzv. Elterngeld, který měl muže povzbudit k podílení se výchovy dítěte a podporovat tím ženu, že taky vstoupí na rodičovskou dovolenou. Neboť díky tomuto faktu, že by muž pomáhal ženě s výchou dítěte a domácími činnosti, je i ženám takto umožněno se vrátit dříve do pracovního prostředí (min. na poloviční úvazek). Tato partnerská spolupráce by měla zajistit větší stabilitu ve vztahu a tím možno i dalšího potomka, který německý stát nutně potřebuje. Od roku 2007 lze pozorovat počet mužů, jež vstupují na rodičovskou. Pozorohudné je, že jedny z nejvyšších čísel vykazuje spolková země Sasko s Drážďany a Lipskem. Jelikož je muž nyní vnímám jako...
|
|
|
Slaďování rodinného a pracovního života na pozadí konceptu familismu ve vybraných zemích
Krám, Milan ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Cílem této práce je na pozadí konceptu familismu a s přihlédnutím k genderové rovnosti analyzovat vybrané veřejně politické nástroje České republiky a Spolkové republiky Německo, které ovlivňují harmonizaci privátního a pracovního života u rodin s dětmi do tří let věku. Práce se ve své teoretické části zabývá popisem dopadů současných společenských změn na slaďování obou sfér života, genderovou rovnost, ženy a jejich aspirace, rozhodování rodin o reprodukčních plánech či samotnou fertilitu. Dále nabízí vysvětlení vztahu mezi různými koncepty veřejných politik a jejich vlivu na harmonizaci obou světů, genderovou rovnost a svobodnou volbu životní strategie. V analytické části posléze nabízí vhled do příslušných konceptů veřejně-politických nástrojů obou vybraných zemí, komparuje je mezi sebou za použití předem definovaných kategorií a přináší jejich analyzu optikou konceptu familismu formulovaného Sigrid Leitnerovou. Ve svém závěru, konkrétně v kapitole "Diskuse a souhrn doporučení", pak práce nabízí návrhy na úpravu některých veřejně-politických nástrojů v ČR inspirované těmi regulacemi Spolkové republiky Německo, které mají potenciál positivně ovlivnit podmínky harmonizace obou životních sfér, jakož i svobodnou volbu životní strategie a genderovou rovnost.
|
|
|
Introduction of Paternity Leave: Expected Costs and Benefits in the Czech Republic
Jirůtková, Petra ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Chadimová, Kateřina (oponent)
Přestože byla otcovská dovolená zavedena již ve většině zemí Evropské unie, v České republice je otcovské poporodní volno zavedeno až legislativní změnou účinnou od února 2018. Tato práce se zabývá vyhodnocením očekávaných nákladů a přínosů spojených se zavedením otcovského volna v České republice. Vzhledem k nedávné změně legislativy je provedena ex ante analýza. Tato analýza porovnává situaci z roku 2016 s hypotetickou situací zavedení otcovského volna v tomto roce. V porovnání se studií Evropské komise, která analyzuje zavedení otcovské dovolené v jiných evropských státech, bereme v potaz rozdílné sklony k využití otcovského volna sociálně ekonomických skupin otců. Podobně se zabýváme rozdílnými scénáři procent mužů, kteří otcovské volno využijí, a rozdílnými mírami substituce otců v době jejich otcovského volna. Výsledky ukazují, že nejmenší očekávané roční náklady jsou 427 milionů Kč, naopak největší spočítané náklady jsou 1,28 miliardy Kč. Nejnižší náklady jsou spojené s nejnižším procentem mužů využívajících otcovského volna a vyšší mírou substituce. Naopak nejvyšší náklady jsou spočítány v případě nejvyššího procenta využití a nižší míry substituce.
|
|
|
Politika aktivního otcovství v České republice v komparaci se Slovenskou republikou.
Češková, Eliška ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Práce se zabývá politikou aktivního otcovství v České a Slovenské republice. Cílem práce je srovnat zapojení otců do péče o děti a politiku aktivního otcovství v těchto zemích. Dále pak zmapovat typy podpory aktivního otcovství, které zde můžeme nalézt, jejich historický vývoj a legislativní ukotvení v obou zemích. Konkrétní opatření jsou zasazena do rodinných politik. Zajímám se také o postoje občanů k většímu zapojení otců do péče. Jedná se o komparaci dvou případových studií (ČR, SR), současný stav politik je zjišťován prostřednictvím expertních dotazníků. Dotazováni byli experti na danou oblast z obou zemí. Výsledky výzkumu ukazují, že ačkoli se počet mužů pobírajících rodičovský příspěvek v zemích moc neliší, Slovenská republika postrádá dávku poporodní otcovské péče, která by znamenala obrovský posun dopředu. V České republice je navíc rodinná politika více orientovaná na větší zapojení otců do péče, v současné době je diskutován motivační bonus, který by zvýšil počet mužů na rodičovské dovolené. V závěru jsou uvedeny příklady dobré praxe z Evropy, kterými by se obě země měli řídit.
|
|
|
Analýza dotazů webové poradny Gender Studies, o.p.s. položených mezi roky 2006 - 2014
Verešová, Zuzana ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza dotazů webové poradny Gender Studies, o. p. s., které do ní byly vloženy v rozmezí let 2006 až 2014. Tato webová poradna je určena především k zodpovídání dotazů na téma diskriminace na pracovním trhu a dále na otázky související s mateřskou a rodičovskou dovolenou a se slaďováním osobního a pracovního života. Teoretická část práce je věnována zasazení této problematiky do odpovídajícího společenského a legislativního kontextu. Cílem diplomové práce je zodpovězení otázky, jaké typy dotazů se v průběhu sledovaných let v poradně vyskytují a zda se tyto otázky, se kterými se osoby na poradnu obracejí, tematicky liší podle pohlaví osob, které je pokládají. Zvolenou výzkumnou metodou je kvantitativní obsahová analýza. Výstupy této analýzy jsou vzhledem k vysokému počtu analyzovaných dotazů spíše deskriptivní povahy. Klíčová slova: diskriminace, mateřská dovolená, rodičovská dovolená, rodičovský příspěvek, slaďování osobního a pracovního života.
|
host ::
RSS.