|
|
Islamofobie a nový populismus v současné Evropě: Případ současné Francie a Nizozemí
Kočařová, Martina ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Islamofobie a nový populismus v současné Evropě: Případ současné Francie a Nizozemí Bc. Martina Kočařová Diplomová práce Diplomová práce Islamofobie a nový populismus v současné západní Evropě: Případ Francie a Nizozemí se zabývá otázkou proměny současného západoevropského populismu. Práce má dva hlavní výzkumné cíle: (1) Ověřit hypotézu, že islamofobie se stává novým rysem současného populismu a ten se v důsledku toho proměňuje: nelze jej již jednoduše považovat za další obdobu krajní pravice, protože se neospravedlňuje primárně negativním postojem k jiným etnikům či rasám, nýbrž kritikou, která se odvolává na hodnoty svobody a rovnosti. Ideologicky vzato tedy vykračuje z krajní pravice do středu. (2) Odpovědět na otázku, zda i po této proměně zůstávají populistické strany 'populistickými'. Teoretickým východiskem pro sledování naznačeného posunu je koncept populismu Paula Taggarta, který budeme aplikovat na francouzskou Národní frontu (NF) pod vedením Marine Le Pen a nizozemskou Stranu pro svobodu (PVV) v čele s Geertem Wildersem.
|
|
|
Krajně pravicové aspekty diskurzu Marine Le Penové v prezidentských volbách v roce 2017
Waldová, Julie ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
V posledních letech se Marine Le Penová snaží oprostit od krajně pravicové minulosti Národní fronty (dnes Národní sdružení), stát se "stranou jako všechny ostatní" a zařadit se tak do hlavního proudu francouzské politické scény. Strana proto od chvíle, kdy se Le Penová v roce 2011 stala její předsedkyní, prošla mnohými změnami, prostřednictvím kterých se Národní fronta pokusila normalizovat svůj projev, aby v očích veřejnosti získala zpět svou ztracenou kredibilitu. Pro tuto transformaci se zejména ve francouzském prostředí vžil termín dédiabolisation. V roce 2017 se Le Penová ucházela o post francouzského prezidenta. Přestože v druhém kole volby nakonec uspěl protikandidát Emmanuel Macron, výsledek 33,39 % hlasů, který kandidátka Národní fronty získala, může být vnímán jako skutečný návrat strany do boje o politickou moc. Tato práce tak v kontextu fenoménu narůstajících volebních preferencí krajní pravice analyzuje onen "normalizovaný" diskurz Marine Le Penové v prezidentských volbách a identifikuje jeho krajně pravicové aspekty. Podrobná analýza prezidentských projevů a programu pak přibližuje, jakým směrem by se Francie za potenciální vlády Národní fronty mohla ubírat.
|
|
|
Proměna evropské politiky Národního sdružení mezi lety 2011 až 2019
Mašek, Martin ; Emler, David (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Euroskepticismus je fenoménem posledních let a zároveň jednou z největších výzev pro Evropskou unii. Úspěšné referendum o Brexitu tyto tendence ještě posílilo. Marine Le Penová se řadí mezi nejvýraznější kritiky evropské integrace na kontinentu. Národní sdružení však posledních deseti letech markantně přehodnotilo postoj k politiky. Definitivně byla opuštěna myšlenka vystoupení z Evropské unie a stejně tak se nepočítá ani s opuštěním společné evropské měny. Namísto toho se Národní sdružení zaměřuje na kritiku globalismu a pod záminkou ochrany životního prostředí vyzývá protekcionistickým ekonomických opatřením. Navazuje tak na stálé probíhající transformační politiku , jejíž účelem je zvětšení volebního potenciálu Tato bakalářská práce analyzuje volební změny v evropské politice Národního sdružení, vysvětluje jejich příčiny a následně jednotlivé kroky analyzuje podle třídimenzionální typologie politické vědkyně Vasilopoulou. Dále dokazuje, že euroskepticismu monoliticky a představuje důvody, kvůli kterým je pro euroskeptické strany složité vytvořit koalice za účelem reformy EU.
|
|
| |
|
|
Right-wing and left-wing populism in the 2017 French presidential election
Klinková, Karolína ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Nárast populizmu je jedným z najvýraznejších fenoménov poslednej dekády politického diania. Hoci bol fenomén najmä v posledných rokoch skúmaný z mnohých perspektív, v súvislosti s ním vo výskume stále panuje niekoľko nezodpovedaných otázok. Jednou z nich je otázka obsahovej príbuznosti či odlišnosti pravicových a ľavicových populistických politík. Diplomová práca sa v tomto kontexte venuje prípadu francúzskych prezidentských volieb, ktoré sa konali v roku 2017, a v ktorých pravicová populistická kandidátka Marine Le Penová a ľavicový populistický kandidát Jean-Luc Mélenchon zaznamenali mimoriadny volebný úspech. Práca sa zameriava na politické návrhy, ktoré kandidáti prinášali v predvolebnej kampani. Špecificky narába s volebnými programami a mediálnymi vyjadreniami vybraných kandidátov ako tradičnou a modernou formou volebného marketingu. Diplomová práca prináša analýzu politických obsahov jednotlivých kandidátov vo vybraných tematických okruhoch vyplývajúcich z teórie zaoberajúcej sa vzťahom medzi pravicovým a ľavicovým populizmom, ako aj ich porovnanie. Jej hlavným výstupom je popis spoločných a rozdielnych čŕt v navrhovaných politikách dvoch vybraných populistických kandidátov.
|
|
|
Krajně pravicové aspekty diskurzu Marine Le Penové v prezidentských volbách v roce 2017
Waldová, Julie ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
V posledních letech se Marine Le Penová snaží oprostit od krajně pravicové minulosti Národní fronty (dnes Národní sdružení), stát se "stranou jako všechny ostatní" a zařadit se tak do hlavního proudu francouzské politické scény. Strana proto od chvíle, kdy se Le Penová v roce 2011 stala její předsedkyní, prošla mnohými změnami, prostřednictvím kterých se Národní fronta pokusila normalizovat svůj projev, aby v očích veřejnosti získala zpět svou ztracenou kredibilitu. Pro tuto transformaci se zejména ve francouzském prostředí vžil termín dédiabolisation. V roce 2017 se Le Penová ucházela o post francouzského prezidenta. Přestože v druhém kole volby nakonec uspěl protikandidát Emmanuel Macron, výsledek 33,39 % hlasů, který kandidátka Národní fronty získala, může být vnímán jako skutečný návrat strany do boje o politickou moc. Tato práce tak v kontextu fenoménu narůstajících volebních preferencí krajní pravice analyzuje onen "normalizovaný" diskurz Marine Le Penové v prezidentských volbách a identifikuje jeho krajně pravicové aspekty. Podrobná analýza prezidentských projevů a programu pak přibližuje, jakým směrem by se Francie za potenciální vlády Národní fronty mohla ubírat.
|
|
|
Národní fronta (Le Front National) - Národní sdružení (Le Rassemblement national) pod vedením Marine Le Penové
Sasýnová, Klára ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tématem bakalářské práce je Národní fronta (Le Front National) - Národní sdružení (Le Rassemblement national) pod vedením Marine Le Penové. První část práce je zaměřená politickým stranám obecně. Vysvětluje jejich vznik, funkce a typologii a následně se věnuje stranickému systému Francie. Dále práce obsahuje zmapování historického vývoje Národní fronty pod vedením Jean-Marie Le Pena. Největší zřetel práce věnuje Národní frontě (Národnímu sdružení) pod vedením Marine Le Penové, a také nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu. Cílem práce je prostudovat a analyzovat odbornou politologickou českou a francouzskou literaturu a autentické dokumenty k tématu soudobé politické strany ve Francii, konkrétně Národní Fronty - Národního sdružení, zaměřit se na volební prezidentské a parlamentní programy Národní fronty - Národního sdružení. Dále zmapovat program Národní fronty před blížícími se volbami do Evropského parlamentu.
|
|
| |
|
|
Politický extremismus ve Francii se zaměřením na "Národní frontu". (" Le Front national")
Nejedlý, Vladimír ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tématem diplomové práce je pravicový extremismus ve Francii se zaměřením na Národní frontu (Front national). Práce se nejprve zabývá vymezením pojmu extremismu, typologií a jeho napojením na politický systém v podobě politických stran a hnutí a jeho současnou podobou. V další části je obsahem práce zmapování historického vývoje pravicového extremismu ve Francii, kořenů a tradic z nichž vycházel. Největší prostor je v diplomové práci věnován vývoji hnutí Národní fronty (Front national) od období jeho vzniku po současný stav. Cílem této práce je zmapování politického extremismu ve Francii, a to především s ohledem na hnutí Národní fronty, porovnání vývoje strany v jejích jednotlivých etapách a pozornost je věnována především srovnání změn jejího programu a změny elektorátu, a to zejména v souvislosti s obměnou v čele hnutí (od Jean-Marie Le Pena k Marine Le Pen). Ke zpracování diplomové práce byla použita odborná literatura v českém a francouzském jazyce a autentické dokumenty. KLÍČOVÁ SLOVA extremismus, pravicový extremismus, politické strany, Národní fronta, (Front national), Jean-Marie Le Pen, Marine Le Pen
|
|
|
Front National: Stará nebo nová krajní pravice?
Valenta, Pavel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Práce je zaměřená vývoj a proměnu Národní fronty převážně po nástupu Marine Le Pen do pozice šéfky strany v roce 2011. Bude provedena analýza vývoje směřování strany za účelem zodpovězení výzkumných otázek s tím, že hlavní důraz bude kladen na vývoj strany od roku 2011. Analýza bude provedena pomocí reflexe událostí posledních let zejména s přihlédnutím vlivu Marine Le Pen na dění kolem strany a jejího vlastního počínání. Na základě těchto skutečností v kombinací s teoretickou částí práce má práce ambici zodpovědět na výzkumné otázky, včetně otázky v názvu práce samotné. Práce je rozložena na několik částí. V první části je po úvodu do problematiky práce je odhalen cíl práce, následuje metodologie a celkový přehled struktury práce. Další (teoretická) část vymezuje klíčové pojmy. Následná část práce se zabývá obecným historickým vývojem strany. Závěrečná část práce se již soustřeďuje na proměnu Národní fronty pod vedením Marine Le Pen a v kontextu teoretické částí se tím se pokouší odpovědět na výzkumné otázky a nastiňuje možné varianty budoucího vývoje.
|
host ::
RSS.