|
|
Potenciál land artu pro výtvarnou výchovu s ohledem na aktuální environmentální tendence
Vlčková, Eliška ; Fremlová, Vendula (vedoucí práce) ; Vartecká, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na umělecký směr land art a jeho potenciál ve výuce výtvarné výchovy. Teoretická část představuje zahraniční i české zástupce, jejich charakteristické pojetí land artu a jejich přístup k environmentálním problémům. Práce se dále zaměřuje na současné umělce, aktivní instituce a výběr výstav, které přímo pracují s environmentální problematikou. V následujících kapitolách je zahrnuta environmentální výchova, její cíle a prostředky, které lze aplikovat ve výuce výtvarné výchovy. Obsažen je dětský vývoj z environmentálního hlediska nebo způsoby, jak s dětmi hovořit o klimatických změnách. Praktická část definuje didaktickou transformaci a zahrnuje návrhy didaktických transformací land artových aktivit. Návrhy obsahují obecný a přizpůsobený plán pro okres Kladno.
|
|
|
Krajina vzpomínek
Gorbušinová, Anna ; Gajdošíková, Pavla (vedoucí práce) ; Tsikoliya, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem domova a krajinomalby z pohledu vnímání vzpomínek na dětství. V teoretické části jsou analyzovány pojmy jako identita, emocionální vztah k místu či genius loci s odkazem na významné teoretiky Christiana Norberga-Schulze a Gestona Bachelarda. V teoretické části práce je rovněž zkoumán vývoj krajinomalby a blíže tematizováno období 19. až 20. století, kdy umělci začali zkoumat zobrazení pocitů a vnitřních emocí. Autorka v této části práce autorsky uchopuje téma domova z období dětství a jehovliv na její současnou tvorbu. Praktická část tvoří těžiště bakalářské práce - je věnována malířskému cyklu nostalgické krajiny vzpomínek z dětství. Představuje vlastní hledání výtvarného jazyka a zkoušení výtvarných technik. Zmiňuje zahraniční i české malíře a malířky, jejichž náměty a výtvarný jazyk sloužily jako inspirace. Výsledkem je malířský soubor maleb Krajiny vzpomínek, reflexe jeho tvorby a výtvarného zpracování. V didaktické části autorka popisuje krajinomalbu ve školním prostředí a vývoj vnímání krajiny skrz různé věkové kategorie. V návrzích výuky vychází autorka práce z vlastních zkušeností a jejich kritické reflexe, přičemž tyto nově nabyté a zreflektované zkušenosti propojuje s tématem, kterému se ve své tvorbě věnuje. KLÍČOVÁ SLOVA krajina, krajinomalba, příroda,...
|
|
|
Fragmenty krajiny
Nováková, Kateřina ; Gajdošíková, Pavla (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Diplomová práce Fragmenty krajiny zkoumá význam krajiny v současném českém umění, pomocí a/r/tografického přístupu, zaměřeného na zkoumání umělecké a pedagogické praxe prostřednictvím umělecké tvorby. Důraz je kladen na důležitost propojení rolí umělce, badatele a učitele. První část práce přibližuje metodu a/r/tografie, věnuje se definici krajiny a charakteristikám spojeným s její hodnotou a současnému uměleckému pohledu na krajinu v rámci současné české umělecké scény. Analyzuje umělecké přístupy ke krajině a zařazuje je do devíti kategorií, reflektující různorodé umělecké přístupy, autorky pohled na krajinu a jejich vliv na tvorbu a pochopení krajiny. Vlastní umělecká tvorba se soustředí na autorský proces zpracování krajiny a interpretaci. Vychází z terénního výtvarného průzkumu Jizerských hor a výsledné tvorby sítě fragmentů krajiny. Kategorizace uměleckých přístupů je klíčem k porozumění komplexnosti tvůrčího procesu. Z kategorizace vyplývá, že krajinu nelze jednoznačně orámovat a kategorizovat. V závěru práce je zhodnocen význam didaktických úkolů v procesu výtvarného vzdělávání inspirovaných uměleckými postupy. Úkoly vedly k obohacení žákovského projevu a rozvoji jejich uměleckých schopností a kritického myšlení. Z výsledků diplomové práce vyplývá, že a/r/tografický přístup je užitečným...
|
|
|
Analýza vývoje využití území ve vybraných lokalitách dřívější Rakousko-Uherské monarchie
NOVÁK, Adam
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat vývoj využití území, a to ve dvou vybraných katastrálních územích: k. ú. Holubov a k. ú. Nová Ves u Brloha. Analýza byla vymezena třemi historickými milníky. Sledované období počínalo rokem 1827, následovalo rokem 1947 a končilo rokem 2023. Jako podkladová data slouži-ly mapy stabilního katastru dostupné v podobě celoplošné mapové vrstvy z Geoportálu Jihočeského kraje, dále historická ortofoto mapa z 50. let 20. století pocházející z Národního geoportálu INSPIRE a následně ortofoto mapa z roku 2023, dostupná jako prohlížecí služba WMS od Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Tvorba mapových výstupů a vektorizace probíhala v programu ArcGIS Pro. Zpracování dat rozlohy jednotlivých druhů využití území a tvorba tabulek a grafů byla prováděna v programu Microsoft Excel. Byly vymezeny základní druhy využití území a v praktické části byly zevrubně popsány. Následně byl vývoj v obou územích mezi sebou porovnán. Bylo zjištěno, že kromě orné půdy, byl trend vývoje jednotlivých druhů využití území v obou sledovaných území téměř shodný (za přítomnosti drobných odchylek). V obou územích tak představuje v současnosti nejví-ce zastoupenou plochu les, následovaný trvalými travními porosty a ornou půdou.
|
|
|
Grape vine
Lubovská, Karolína ; Písaříková, Jana (oponent) ; Korbička, Pavel (vedoucí práce)
Práce Grape Vine prozkoumává téma jihomoravské vinařské krajiny a prvky, které jsou s ní spojené a pro ni nejvíce charakteristické. Práce poukazuje na praktiky, jakými je tato krajina průběžně měněna a šlechtěna k lidskému využití, a to v tomto případě k pěstování vinné révy a produkci vína. Soustředí se na přístup ke krajině a na to, jakými specifickými způsoby se přistupuje k jejím různým částem prostřednictvím kultivace, selekce a kontroly růstu vinné révy s cílem dosažení nejvyšších úrod za použití postupů určených tradicí vinařského zemědělství v této konkrétní oblasti.
|
|
|
Motiv krajiny v díle J. M. W. Turnera
KUČEROVÁ, Iva
Bakalářská práce s názvem Motiv krajiny v díle J. W. M. Turnera je rozdělena na teoretickou a část a praktickou část. Teoretická část se zabývá osobností J. W. M. Turnera v kontextu doby, obzvláště vlivem jeho tvorby na umělecké dění anglického krajinářství. Pozornost je dále zaměřena na Turnerovu uměleckou tvorbu v plenéru a na oblíbenou techniku, kterou se stal akvarel. Tato část se také zaměřuje na J. M. W. Turnerovy vrstevníky, kteří v této době tvořili. Praktická část se věnuje a inspiruje uměleckou tvorbou J. W. M. Turnera. Cílem praktické části jsou akvarelové malby, skicový materiál a přípravné skici z plenéru.
|
|
|
Krajinomalba Julia Mařáka a odkaz jeho tvorby
HRUBÁ, Alžběta
Teoretická část této kvalifikační práce se zabývá krajinomalbou a dílem Julia Mařáka. První část popisuje vývoj zobrazování krajinných motivů v historii umění a rozvoj krajinomalby v 19. století. Dále jsou čtenáři seznámeni s životem umělce Julia Mařáka a jeho odkazem. Praktická část je inspirována dílem Julia Mařáka a zaměřuje se na malby lesních zákoutí.
|
|
|
Černá. (Vybrané případy fenoménu ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci)
Pfeiffer, Jan ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Vartecká, Anna (oponent)
Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Černá. (Vybrané případy fenoménu ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci) MgA. Jan Pfeiffer 2023 Abstrakt Předmětem této práce je černá neboli označení pro barvu. Je to ale také výtvarný koncept a výrazový prostředek. Předmětem mého zájmu jsou tedy vybrané případy fenoménu černá ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci. Černou chápu jako fenomén, který zkoumám prostřednictvím vlastní výtvarné tvorby. V jejím průběhu si kladu otázky, jako např.: jaké podněty nám černá dává a jak je provázána s naším sociokulturním pozadím a jeho vnímáním. Ptám se také současných umělců, pracujících vědomě či nevědomě s černou, co jim v práci černá umožňuje a jak je pro ně nosná, zda je pro ně klíčová. Mým záměrem je otevření nových pohledů na téma černé a jejího propojení s denním životem, schopnost zacházet s tímto fenoménem jako s vědomým gestem, názorem - odlišení rozdílného užití černé v různých kontextech. Zkoumám rovněž možnosti uvažování ověřené v rozdílných kontextech, které by byly inspirativní pro pedagogickou práci. Výzkumný model využívá kombinaci několika metod, a to metodologií kvalitativního výzkumu vztaženého k praxi umělecké tvorby, respektive kombinace jejich přístupů. Výraznou inspirací pro mě jsou zejména...
|
|
|
Zoo jako sociálně konstruované instituce v měnících se společenských a teritoriálních kontextech
Nekolný, Lukáš ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent) ; Boltižiar, Martin (oponent)
Tato disertační práce se zabývá výzkumem zoo jako sociálního konstruktu, který svou historií a podobou reprezentuje vývoj vztahu společnosti a přírody, resp. člověka a zvířat. Zároveň jde o specifickou kulturní krajinu odrážející i další změny paradigmat a potřeb ve společnosti. Aktuální podoba zoo vždy reflektovala různé ekonomické, politické, environmentální a kulturní aspekty, resp. názorové i prostorové proměny společnosti. Práce je zároveň příspěvkem do diskuze uplatnění tematizace typické pro současnou společnost zaměřenou na zážitky. Cílem práce je charakterizovat vývoj zoo a jejich současnou podobu v Evropě, kde tento koncept na přelomu 18. a 19. století vznikl, a diskutovat regionální rozdíly s ohledem na odlišný geografický kontext postsocialistického prostoru. Z pohledu geografie se jedná o doposud vzácně řešené téma, a to jak z pohledu teoretického (zoo jako příklad zkoumané specifické krajiny), tak z pohledu zkoumaného regionu, který byl v dosavadní literatuře opomíjen. První část poskytuje teoretický rámec pomocí diskuze odborné literatury a formulování východisek práce na základě vybraných konceptů a paradigmat (sociální konstruktivismus, vztah člověka a zvířat, koncepty kulturní krajiny, tematizace, turistické atraktivity) klíčových pro výzkum a reflexi zoo a jejich podob, rolí a...
|
|
|
Žít s přírodou
Neuwirthová, Barbora ; Durdis,, Tomáš (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vztahem člověka k přírodě, přírody k člověku a vlivem architektonických intervencí na formování těchto vztahů. Záměrem celé práce je přehodnocení aktuálního konzumního využívání krajiny a přístupu člověka k ní za pomoci menších objektů, které neničí, neomezují a nedeformují své okolí, ale naopak povznášejí genia loci, jsou přívětivé na pohled i pro přírodní prostředí, a především posilují vztahy mezi prostředím a jejími uživateli. Práce je podložena a vychází z vlastních zážitků a zkušeností prožitých v přírodě. Proto považuji za nezbytné poukázat na krásu a jedinečnost diskomfortu horského prostředí, které mimo jiné vede k utužování našeho psychického i fyzického zdraví.
|
host ::
RSS.