|
|
Letoviska Karlštejn a Srbsko. Příspěvek ke studiu proměn příměstské krajiny v době industriální
Čechová, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rekreačních aktivit obyvatel Prahy v období od druhé poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Jedná se o období industrializace, kdy docházelo k proměně příměstské krajiny díky nové zástavbě. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se věnuje pojmům industrializace a průmyslová revoluce. Dále rozebírá rozvrstvení společnosti s přihlédnutím ke střední vrstvě obyvatelstva a popisuje rekreační aktivity v letoviscích. Z rekreačních aktivit je dále popsán tramping a zakládání osad. Empirická část se věnuje dvěma rekreačním letoviskům, jedná se o Karlštejn a Srbsko, které jsou od sebe vzdáleny jednu zastávku na Západní železniční dráze. V každé části je popsána lokalita, ve které se letovisko nachází. Následuje popis původních obyvatel, rekreačních objektů, místních obyvatel, jejich významných stavení a chatařských oblastí. V Srbsku se nachází trampská osada Koda, které se tato práce v jedné kapitole také věnuje. Diplomová práce dále rozebírá stavitele, jež si rekreanti vybrali, a sociální charakteristiku rekreantů. Důležitou kapitolou je vápenictví, které významně změnilo okolní krajinu v Srbsku. Na závěr práce nabízí komparaci Karlštejna a Srbska s Dobřichovicemi, Černošicemi, Všenory a Řevnicemi. Jedná se o...
|
|
|
Vnímání projevů cestovního ruchu rezidenty - Karlštejn
Oberman, Radek ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Krajňák, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zjistit názory a postoje rezidentů obce Karlštejn k cestovnímu ruchu. Pro dosažení tohoto cíle je využita zejména metoda polostrukturovaných rozhovorů, dále také mapování funkčního využití budov. Práce v úvodu představuje turismus, související literaturu a vybrané termíny spojené s ním, možné způsoby, jak k němu přistupovat a dopady, které může pro konkrétní destinaci mít. Případová studie se pak věnuje turismu v Karlštejně, a to především jeho vnímání rezidenty, kteří hrají v cestovním ruchu důležitou roli. V závěru jsou výsledky výzkumu shrnuty a porovnány se situací v podobných destinacích. Klíčová slova turismus, percepce cestovního ruchu, polostrukturované rozhovory, Karlštejn
|
|
|
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách
Uličný, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Walczak, Marek (oponent)
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách V této disertační práci se soustřeďuji na Svatováclavskou kapli ve Svatovítské katedrále, jejíž neobvyklá forma má patrně dvojí význam: na jedné straně byla zřejmě navržena jako "znovuzrození" starší rotundy založené sv. Václavem a na straně druhé mohlo být záměrem kapli a celou katedrálu připodobnit k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde kaple Kalvárie má stejné umístění jako Svatováclavská kaple. Důvodem proto mohlo být umístění císařských insignií, obsahujících cenné pašijové relikvie, které Karel získal v roce 1350, do blízkosti této kaple. Ze stejného důvodu zřejmě nechal císař kapli dekorovat polodrahokamovým obkladem, protože obsahovaly rudé skvrny, spojované s Kristovou krví a Pašijemi. Svatováclavská kaple společně se dvěma kaplemi zasvěcenými pašijím na hradě Karlštejně tak dala za vznik "pašijové" architektuře lucemburské doby. K ní je možné řadit také kostel sv. Markéty v cisterciáckém klášteře v Zlaté Koruně a kapli Vzkříšení při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, postavenou Václavem Králíkem z Buřenic zřejmě jako imitaci Rotundy chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Samotný kostel sv. Petra a Pavla byl přitom patrně zamýšlen jako architektonická imitace baziliky sv. Petra v Římě, kde byl Karel...
|
|
|
Letoviska Karlštejn a Srbsko. Příspěvek ke studiu proměn příměstské krajiny v době industriální
Čechová, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rekreačních aktivit obyvatel Prahy v období od druhé poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Jedná se o období industrializace, kdy docházelo k proměně příměstské krajiny díky nové zástavbě. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se věnuje pojmům industrializace a průmyslová revoluce. Dále rozebírá rozvrstvení společnosti s přihlédnutím ke střední vrstvě obyvatelstva a popisuje rekreační aktivity v letoviscích. Z rekreačních aktivit je dále popsán tramping a zakládání osad. Empirická část se věnuje dvěma rekreačním letoviskům, jedná se o Karlštejn a Srbsko, které jsou od sebe vzdáleny jednu zastávku na Západní železniční dráze. V každé části je popsána lokalita, ve které se letovisko nachází. Následuje popis původních obyvatel, rekreačních objektů, místních obyvatel, jejich významných stavení a chatařských oblastí. V Srbsku se nachází trampská osada Koda, které se tato práce v jedné kapitole také věnuje. Diplomová práce dále rozebírá stavitele, jež si rekreanti vybrali, a sociální charakteristiku rekreantů. Důležitou kapitolou je vápenictví, které významně změnilo okolní krajinu v Srbsku. Na závěr práce nabízí komparaci Karlštejna a Srbska s Dobřichovicemi, Černošicemi, Všenory a Řevnicemi. Jedná se o...
|
|
| |
|
|
Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku
Novotná, Markéta ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Markéta Novotná Abstrakt disertační práce - Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku Studie se věnuje marginalizované problematice lenního institutu v raném novověku na příkladu karlštejnské manské soustavy a ve srovnání s dalšími soubory lén z oblasti bývalého královského hvozdu, spadajícími pod panovnickou doménu. Vzhledem ke specifičnosti daného tématu byla vlastnímu faktografickému rozboru předeslána část teoretická s dvěma samostatnými oddíly, které se zabývají jednak uchopením lenního institutu jak v české, tak i v zahraniční historiografii a jednak vnímáním výše zvolené soustavy v kontextu různých pramenů popisujících hrad Karlštejn. Třetí a hlavní faktografická část sleduje již avizovanou problematiku karlštejnské manské soustavy v období od poslední třetiny šestnáctého století až do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let století následujícího, a to ve spojitosti s procesy, které zasáhly zdejší panství. Součásti studie jsou i samostatné exkurzy týkající se čtyř vybraných lenních statků. Klíčová slova: Karlštejn, historiografie, léna, manské soustavy, panství, komora, nižší šlechta
|
|
|
Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV.
Vávrová Hanušová, Barbora ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV." se nejprve zabývá historickými zprávami jak o samotném založení hradu Karlštejna, tak o dalších událostech v době života Karla IV. a vztahuje je ke stavební podobě hradu. Hlavní část práce spočívá na podrobném popisu stavby s přihlédnutím k dřívějším zjištěním, průzkumům a plánům. Dále je tato stavební podoba hradu zasazena do kontextu dalších hradů založených Karlem IV. a detailněji se věnuje stavební struktuře dochovaných hradů Kašperku, Radyni, Karlshausu a Laufu an der Pegnitz. Jelikož hrady ve 14. století obecně sloužily především obytným účelům, v práci je přihlédnuto také ke skladbě prostor v souvislosti s obytnými složkami stavby, jako jsou různé druhy vytápění, okna apod.
|
|
|
Hrad Karlštejn ve 20. století
Benešová, Petra ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Hrad Karlštejn patří mezi turisticky nejoblíbenější památky České republiky. Tato diplomová práce se proto zaměřuje na jeho památkové využití zejména ve druhé polovině 20. století a 21. století. Na základě dostupných archivních dokumentů jsou popsány proměny expozic v návštěvnicky přístupných prostorách hradu. Dále práce pojednává o prohlídkových trasách a vývoji návštěvnosti. Na závěr jsou uvedeny minulé i současné akce pořádané na hradě a jiné "taháky" na přilákání návštěvníků. V úvodní části se práce zabývá i otázkou vlastnictví hradu a snahou o začlenění mezi památky UNESCO.
|
|
|
Středověké nástěnné malby se Svatováclavskými legendami ve 14. století
Gattringerová, Iva ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Bakalářská práce představuje středověké nástěnné malby s výjevy ze života a zavraždění sv. Václava. V první části je přehledně zmapována literatura, která byla k tomuto tématu sepsána, poté následuje rozebrání jednotlivých lokalit s nástěnnými malbami, tedy Karlštejn, Dobroměřice, Černochov, Žďár u Blovic a Dům U Kamenné- ho zvonu v Praze. Pět cyklů je nejprve popsáno z hlediska datace, stylu a ikonografie, následně jsou mezi sebou porovnány na základě společných znaků a vzájemných odlišností. Práce se rovněž zabývá prameny, které mohly být inspirací pro jednotlivé výjevy.
|
|
|
Soubor kasulí z doby vlády Jagellonců z hradu Karlštejna
Koubová, Pavlína ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Martinek, Radek (oponent)
Práce zahrnuje stručný nástin historie karlštejnské kapituly do 16. století, stavebně historický vývoj hradu Karlštejn, detailní popis a technologický průzkum kasulí, ikonografický rozbor a komparace s analogickými předměty v evropském kontextu. Předměty jsou hodnoceny na základě technologického rozboru, literatury, fotografií a restaurátorských zpráv z archivu NPÚ, tedy před restaurátorským zásahem provedeným v sedmdesátých letech 20. století.
|
host ::
RSS.