|
|
Naučné stezky v CHKO Jizerské hory a interpretace prostředí, ve kterém se nacházejí
Svárovská, Eliška ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Moje diplomová práce se pohybuje v oboru sociální a kulturní ekologie, která zkoumá vzájemný vztah přírody a společnosti. Zabývám se právě zprostředkováním tohoto vztahu formou výzkumu vybraných naučných stezek, které najdeme v CHKO Jizerské hory. V teoretické části popisuji ochranu přírody a krajiny, poté se zaměřuji na Jizerské hory, v nichž výzkum probíhal. Zmiňuji třífázový model učení, který se ke stezkám váže, jelikož nás mají vzdělávat, a neopomenu interpretaci. Nakonec popisuji fenomén naučných stezek obecně. V empirické části zmiňuji podkapitolu o mobilní technologii QR kód a představuji aplikaci Stezkou nestezkou pro návštěvníky naučných stezek. V dalších podkapitolách se už zaměřuji na hodnocení naučných stezek metodikou, jež jsem vymyslela. Hodnotím jak verbální prvky, tak nonverbální prvky, a zaměřuji se zejména na komplexní hodnocení, do kterého zahrnuji přehlednost interpretačních panelů a tématické zasazení do prostředí, kde se věnuji tomu, jak naučné stezky uchopují pojmy přírody a její ochrany jako takové. Naučné stezky poté vztáhnu na model učení a do hodnocení zahrnuji také pět zásad k dodržení správné interpretace stanovené Metodikou o zásadách a metodách interpretace. Na závěr zmíním též můj subjektivní názor na jednotlivé stezky. Při tvorbě mé práce jsem čerpala z expertních...
|
|
| |
|
|
Formy hliníku v acidifikovaných povrchových vodách - toxicita a trendy
Šimková, Petra ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá formami hliníku, které se vyskytují v acidifikovaných povrchových vodách. Velká pozornost je věnována především zastoupení anorganického monomerického hliníku, tedy frakci, která na některé druhy vodní i suchozemské bioty působí toxickými účinky. Hlavní náplní práce je analýza chemismu povrchové, podzemní a půdní vody v rámci celoročního i dlouhodobého monitoringu. Práce probíhaly na experimentálním horském povodí Uhlířská, jehož území je odvodňováno tokem Černé Nisy. Povodí Uhlířská se nachází na území CHKO Jizerské hory a reprezentuje oblast, která byla ve 2. polovině 20. století významně zatížena kyselou atmosférickou depozicí. Dlouhodobá expozice vůči kyselým srážkám vyústila v rozsáhlou antropogenní acidifikaci, došlo ke značnému okyselení půd a vodních toků, k devastaci lesních porostů a k odlesnění velké části povodí. Pokles pH a vzestup koncentrace toxického hliníku zapříčinil i druhové ochuzení vodních ekosystémů. Stanovení monomerických forem hliníku bylo provedeno spektrofotometricky, koncentrace celkového hliníku byla stanovena metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS), v případě nízkých koncentrací elektrotermickou atomovou absorpční spektrometrií (ETAAS). Ve výsledku bylo získáno 5 forem hliníku - Altot, AlAS, Alm, Alo a potenciálně...
|
|
|
Přírodovědná a historická charakteristika Jizerský hor
Procházková, Michaela ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Rešeršní bakalářská práce souhrnným způsobem zaznamenává přírodní poměry a historii Jizerských hor. První část se zabývá geologickými a geomorfologickými procesy utvářejícími zdejší krajinu až do její nynější podoby a také klimatickými a hydrologickými poměry. V další části se práce věnuje flóře, která je vzhledem k minerálně chudému podloží, málo bohatá. Výjimku představují rašeliniště, nejcennější a nejvýznamnější biotopy Jizerských hor, kde nalezneme řadu unikátních a chráněných druhů rostlin i živočichů. Podrobně rozepsána je i historie Jizerských hor mapující osídlení od pravěkých dob až do novověku. Neopomínám zmínit ani vývoj textilního a sklářského průmyslu ekonomicky významného pro zdejší oblast. Podstatným milníkem byl odsun Němců po 2. světové válce, v jehož důsledku bylo téměř celé pohraničí vysídleno. Lidé se do hor vrátili až díky turismu a rozmachu chalupaření v 60. a 70. letech 20 století. Se vzrůstajícím počtem návštěvníků vyvstala otázka ochrany nejcennějších lokalit jizerskohorské přírody. Poslední část práce se věnuje právě tomuto tématu. Práce je koncipována jako souborný materiál důležitých aspektů Jizerských hor, které mají zejména edukativní charakter. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv vybraných parametrů vod na morfologii žaber sivena amerického a strukturu ichthyofauny Jizerských hor
Hušek, Jiří ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Dušek, Martin (oponent)
Výskyt ichthyofauny na území Jizerských hor je kromě jiných faktorů limitován i parametry chemismu vod. Mezi nejzásadnější fyzikálně-chemické charakteristiky vody, které ovlivňují přežívání ryb v tocích, patří hodnota pH a s ní související koncentrace toxické frakce hliníku (anorganický monomerický hliník - Ali). Nízké pH a zvýšené koncentrace Ali zapříčiňují u ryb celou škálu poškození. Tato práce pojednává o vlivu zmiňovaných parametrů chemismu vod na rozšíření ichthyofauny v Jizerských horách a morfologii žaberního aparátu sivena amerického (Salvelinus fontinalis), který je dominantním druhem na území náhorní plošiny. Výsledky studie ukazují, že rybí obsádka acidifikovaných toků je z hlediska druhové diverzity chudší než obsádka toků bez výrazných acidifikačních epizod. Analýzy žaberních deformit u sivena obývajícího acidifikovaný tok pak dokládají, že působení nízkého pH a zvýšených koncentrací Ali má do jisté míry časově-kumulativní účinek, jenž se na žábrách ryb projevuje celou řadou změn degenerativního charakteru. Klíčová slova: Jizerské hory, ichthyofauna, siven americký, morfologie žaberního aparátu, chemismus vod, toxická frakce hliníku, acidifikace
|
|
|
Fytoplankton vodárenských nádrží Jizerských hor ve vztahu k upravitelnosti vody
Čermáková, Anna ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Lenka (oponent)
Jizerské hory se rozkládají v severních Čechách, které byly ve druhé polovině 20. století významně ovlivněny kyselou atmosférickou depozicí. Tato horská oblast leží na velmi citlivém geologickém podloží krkonošsko - jizerského krystalinika a je charakteristická převládajícím smrkovým porostem, přirozeně kyselými půdami podzolového typu, relativně velkou plochou rašelinišť ve vrcholových partiích hor, drsným klimatem a vysokými ročními úhrny srážek. Z důvodu častých a vydatných srážek a velmi malé infiltrace vody do půdy zde v minulosti často docházelo k povodním, které byly velmi nebezpečné pro osídlené podhůří hor, proto byl na počátku 20. století navržen plán na výstavbu soustavy údolních nádrží, které by tvořily významnou protipovodňovou ochranu oblasti. V 70. letech stoupla potřeba nových zdrojů pitné vody, a proto byla přehrada Souš přebudována na vodárenskou nádrž a v 80. letech byla na řece Kamenici postavena údolní nádrž Josefův Důl. Obě nádrže měly již od počátku dystrofní charakter a nádrž Souš se vyznačovala přirozeně vyššími koncentracemi hliníku. Vzhledem k antropogenní acidifikaci byly obě nádrže a jejich povodí bez ryb až do úspěšného vysazení sivena amerického v 90. letech Fytoplankton nádrží byl acidifikací také významně ovlivněn a to do takové míry, že po ústupu acidifikace je...
|
|
|
Diurnální vertikální migrace zooplanktonu ve stratifikované horské nádrži
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši na téma diurnální vertikální migrace - popsat a vysvětlit tento jev a vztáhnout jej k podmínkám přehrady Josefův Důl v Jizerských horách. Jizerské hory se nacházejí na velmi citlivém geologickém podloží. Proto neunikly silné antropogenní acidifikaci, která v druhé polovině 20. století drastickým způsobem snížila pH vod a zapříčinila tak silné narušení živé složky ekosystémů. Proces biologického zotavování v této oblasti je studován týmem školitelky od roku 1992. Probíhá odlišně v nádržích Bedřichov s přirozeně vysokým výskytem organických látek, Souš, kde je od roku 1996 vápněním zvyšována hodnota pH vody, a Josefův Důl. Josefův Důl (1982) je nejmladší a zároveň největší přehradou v Jizerských horách, která slouží jako zdroj pitné vody pro Liberecko. Lze předpokládat, že vzhledem k rozloze a členitosti nádrže (120 ha) a její hloubce bude horizontální a vertikální distribuce zooplanktonu nerovnoměrná. Na rozmístění ve vodním sloupci budou mít zřejmě vliv jak abiotické (chemismus vody), tak biotické parametry jako kvalita a množství potravy, kompetice a predace. Vzhledem k výskytu dravých klešťanek v minulosti a současné rybí obsádce (do nádrže byl v roce 1998 úspěšně vysazen siven americký) může docházet k diurnální vertikální migraci...
|
|
|
Modelování množství sněhové pokrývky v malých povodích
Němečková, Klára ; Daňhelka, Jan (vedoucí práce) ; Bercha, Šimon (oponent)
Název: Modelování množství sněhové pokrývky v malých povodích Předkládaná práce se zabývá modelováním množství sněhové pokrývky, respektive vodní hodnoty sněhu, na experimentálním povodí v Jizerských horách. Měření a modelování sněhové pokrývky je důležitou součástí správného hospodaření s vodou na přehradních nádržích a řízení povodňových rizik. První část práce popisuje fyzicko-geografické charakteristiky Jizerských hor, s podrobnějším zaměřením na experimentální povodí Černé Desné - Jezdecká, zejména z klimatologického a hydrologického hlediska, ale i další charakteristiky a podmínky, které mohou mít vliv na dynamiku akumulace a tání sněhu. K simulaci vodní hodnoty sněhu (SVH) byly použity dva přístupy modelování, využívající pozorované hodnoty teploty vzduchu a srážek. Vedle dobře známého modelu SNOW17 byla vypracována jednoduchá metoda, založena na teplotním indexu. Její parametry byly kalibrovány na základě naměřených denních průměrů teploty vzduchu, denních úhrnů srážek a na pozorované SVH pro zimní období 2001 - 2009. Obě metody poskytují přiměřeně přesné odhady SVH pro sledované období, nicméně bylo shledáno, že výsledky zim s extrémními podmínkami (velmi teplé, či velmi studené) jsou méně přesné. Klíčová slova: Jizerské hory, sněhová pokrývka, vodní hodnota sněhu, modelování, SNOW17,...
|
|
| |
|
|
Turistika a naučné stezky v Jizerských horách
Hádková, Kristýna ; Brtník, Tomáš (vedoucí práce) ; Fořterová, Petra (oponent)
Název: Turistika a naučné stezky v Jizerských horách Cíle: Hlavním cílem této práce je představení pěší, cyklo a lyžařské turistiky jakožto nejvyužívanějších druhů v CHKO Jizerské hory, seznámení s oblastí Jizerských hor a naučnými stezkami, které se zde nachází v současnosti, a přiblížit potenciál pro jejich rozvoj v budoucnosti. Metody: Pro představení pěší, cyklo a lyžařské turistiky, CHKO Jizerské hory a naučných stezek byla využita odborná literatura, webové stránky stěžejních institucí, kterými jsou Klub českých turistů, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky a další. Pro vytvoření přehledu o současném stavu naučných stezek v CHKO Jizerské hory a možných alternativách pro jejich rozšíření byla provedena internetová rešerše, porovnání a rozebrání získaných informací a uvedených do souvislosti s oblastí Jizerských hor. Výsledky: Všechny naučné stezky v CHKO Jizerské hory jsou zaměřeny na pěší turistiku. Jejich zpracování je vždy formou informačních tabulí. Na naučných stezkách v jiných oblastech už jsou vyzkoušeny moderní technologie využívající mobilní telefony, které použití tabulí eliminují, což je výhodné v mnoha ohledech. Závěry: Pro Jizerské hory byl objeven nevyužitý potenciál pro rozšíření naučných stezek také pro cyklo a lyžařskou turistiku, které zde zatím chybí. Stávající...
|
host ::
RSS.