|
|
Využití embryotransferu v moderní reprodukci dojeného skotu
Lužíková, Darina
Darina Lužíková, Využití embryotransferu v moderní reprodukci dojeného skotu Bakalářská práce je zaměřena na využití embryotransferu v moderní reprodukci dojeného skotu. Hlavním předmětem této práce je přenos embryí z in vitro produkce, které vznikly v Holandsku, do příjemkyň holštýnského plemene v konkrétním podniku v České republice. V teoretické části se zaměříme na metodiku embryotransferu s využitím embryí získaných klasickou cestou výplachem, včetně přípravy dárkyň a příjemkyň. V této práci jsou popsaná také časová a hormonální schémata, která se nejčastěji využívají v ČR. Dále je popsána metodika in vitro produkce embryí a získávání oocytů metodou ovum pick–up. V praktické části jsou zhodnocené výsledky z embryotransferů z konkrétního podniku od prosince 2018 do dubna 2021.
|
|
|
Endogenně produkovaný sulfan v reprodukčním traktu samice ve vztahu k fertilizaci
BRICHCÍN, Jiří
Odhalení mechanismů zodpovědných za správný průběh oplození a časného embryonálního vývoje pomáhá v rozvoji asistované reprodukce člověka a technologií v chovech hospodářských zvířat. Jedním z regulačních mechanismů zapojených do reprodukce je gasotransmiter sulfan, jehož buněčná signalizace v pohlavních buňkách je dosud plně nepopsána. Dle stanovené hypotézy je sulfan uvolňován v samičím traktu, kde fyziologicky ovlivňuje spermie a je tak nezbytný pro oplození a vývoj prvojader. Cílem bylo ověřit expresi sulfan-uvolňujících enzymů a existenci časo-prostorového gradientu sulfanu v rámci estrálního cyklu myši (časová osa) a porovnání expresního profilu ampuly vejcovodu a uterotubálního spoje (prostorová osa). Experimenty probíhaly na modelu laboratorní myši (Mus musculus). Exprese sulfan-uvolňujících enzymů byla studována pomocí western blotu. Produkce sulfanu byla stanovena kolorimetrickou metodou. Úloha sulfanu v procesu oplození byla studována pomocí in vitro fertilizace spermiemi ošetřenými donorem sulfanu a imunocytochemického barvení takto vzniklých zygot. V rámci vaječníku a vejcovodu byla zjištěna exprese všech známých sulfan-uvolňujících enzymů, tj. cystationin--lyázy (CTH), cystationin-ß-syntázy (CBS) a 3-merkaptopyruvát sulfurtransferázy (3-MPST). Ani jeden z enzymů nevykazoval statisticky významné odlišnosti v expresi ve fázi estru a diestru. Analogické výsledky byly zjištěny i v rámci prostorové osy; ampula vejcovodu i uterotubální spoj exprimovaly enzymy CTH, CBS i 3-MPST, statistické odlišnosti však zaznamenány nebyly. To platí i v případě produkce sulfanu těmito tkáněmi. Vliv sulfanu na proces oplození byl analyzován podle laminu B1, markeru vývoje paternálního prvojádra. Provedená analýza nepotvrdila vliv donoru sulfanu na vývoj prvojader zygot. Práce prokázala, že sulfan je enzymaticky uvolňován tkáněmi reprodukčního traktu samice, bez ohledu na fázi estrálního cyklu či lokalizaci ve vejcovodu. Sulfan, který pochází z reprodukčního traktu samice, zde patrně fyziologicky ovlivňuje spermie, které jsou oplození schopné a vedou k vývoji prvojader.
|
|
|
Právní aspekty asistované reprodukce
Thalerová, Nicol ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Reprodukční medicína v současnosti představuje jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících léčebných oborů. Historickým mezníkem rozvoje léčebných metod v oblasti asistované reprodukce bylo právě narození Louise Joy Brown jako prvního dítěte počatého mimotělním oplodněním, čili in vitro. V souvislosti s technologickým pokrokem v léčbě sterility se rozvinuly diskuze ohledně etické přípustnosti těchto metod. Na aktuální stav medicíny a dostupných technologií byla nutná odpovídající reakce platného práva. Vznikla tak potřeba právně regulovat tento obor, ať už se jedná o zakotvení paternitní domněnky, pokud jde o určení otcovství k dítěti počatému pomocí umělého oplodnění, tak také úpravu základních podmínek přístupu k metodám asistované reprodukce. Původně byla právní úprava umělého oplodnění zakotvena pouze v prováděcím právním předpise Ministerstva zdravotnictví, jelikož se na reprodukční technologie nahlíželo jako na oblast zcela novou. Dnes je oblast asistované reprodukce komplexně upravena v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Práce se zabývá právní úpravou asistované reprodukce a zaměřuje se na kontroverzní metody a postupy, spočívající ve výběru pohlaví potomka (tzv. laboratorní sexting), dárcovství gamet, dárcovskou anonymitou, právní úpravu náhradního mateřství, jelikož...
|
|
|
Prevalence vybraných polymorfizmů v genu pro receptor luteinizačního hormonu v české populaci a u pacientek s ovariálním hyperstimulačním syndromem
Chrudimská, Jana ; Macek, Milan (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS) je komplikací technik asistované reprodukce (ART), která potenciálně může ohrozit život pacientky. Je způsoben zvýšenou citlivostí ovarií na léčbu gonadotropiny při kontrolované hyperstimulaci ovarií (COH). Míru ovariální odezvy přitom mohou jemně regulovat polymorfizmy v genech pro gonadotropiny a jejich receptory. Cílem této studie je zjistit prevalenci polymorfizmů Asn291Ser (rs1470652), Ser312Asn (rs2293275) a insLQ (inzerce leucinu a glutaminu, rs58356637) v genu pro receptor luteinizačního hormonu a choriového gonadotropinu (LHCGR) u 102 českých fertilních mužů, 149 fertilních žen a u 58 pacientek, u kterých se rozvinul závažný stupeň OHSS. Polymorfizmy Asn291Ser a Ser312Asn byly detekovány pomocí TaqMan SNP Genotyping Assay, insLQ na kapilární elektroforéze s fluorescenčně značenými primery. Zjištěné prevalence studovaných polymorfizmů v české fertilní populaci jsou ve shodě s většinou výsledů z ostatních evropských studií. Nebyl zjištěn rozdíl v jejich prevalenci mezi muži a ženami, stejně jako nebyl objeven žádný vztah těchto polymorfizmů k rozvoji OHSS. Na provedení haplotypové analýzy byl počet analyzovaných vzorků příliš nízký. Získaná data budou použita pro následné asociační studie v oblasti dysfertility, hormonálně dependentních onemocnění a nádorů...
|
|
| |
|
|
Zkušenost neplodnosti: retrospektivní biografická rekonstrukce nyní plodných žen
Ulrichová, Eva ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se prostřednictvím retrospektivních biografických rozhovorů se třemi nyní plodnými ženami zabývá tím, jak vypravěčky zpětně konstruují svou identitu v průběhu prožívání zkušenosti primární neplodnosti, její diagnostiky a případné léčby. V práci dále zjišťuji, jak proměnu identity neplodné ženy ovlivňuje vstup lékařských a sociálních institucí. Diplomová práce vychází z konceptu teorie Ervinga Goffmana o pacientech v totálních institucích: teorie podporuje tvrzení, že totální (lékařské) instituce deformují původní identitu pacienta a následně konstruují identitu novou. Hlavním zjištěním této práce je identifikace čtyř různých období proměny identit v průběhu prožívání zkušenosti neplodnosti: identita implicitně plodné ženy a potenciální matky, popření identit a proces přijímání nové identity, identita neplodné ženy a pacientky, a mateřská identita. Proměny identity probíhají na základě fáze diagnostiky neplodnosti, proto výzkum zvažuje čtyři různá období: pre-diagnostické, diagnostické, post-diagnostické a kontra-diagnostické. Výzkum dále zjistil, že na rozdíl od teorie Goffmana, na konstruování identity neplodných žen během diagnostiky a léčby neplodnosti nemají vliv pouze lékařské instituce, ale i síla vlastní identity potenciální matky.
|
|
|
Odlišnosti ve struktuře matek a jejich novorozenců narozených v Česku v roce 2014 s ohledem na využívání metody IVF
Havelková, Tereza ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Odlišnosti ve struktuře matek a jejich novorozenců narozených v Česku v roce 2014 s ohledem na využívání metody IVF Abstrakt Práce se zabývá zhodnocením specifik rodiček, které otěhotněly po aplikaci metod mimotělního oplodnění (IVF) v porovnání s matkami, které nepodstoupily IVF. Srovnávací analýza se vedle rodiček zaměřuje také na novorozence, a to opět z hlediska toho, zda se jedná o dítě narozené pravděpodobně po IVF či nikoliv. K analýze jsou využita individuální anonymizovaná data vykázané zdravotní péče z databáze VZP ČR za matky, které porodily v roce 2014, a jejich novorozence. Úvodní část práce je věnována dosavadnímu vývoji asistované reprodukce, dále její úspěšností a důsledkům spojených s rozvojem metod asistované reprodukce. Následně jsou analyzována data za novorozence a matky dle pohlaví novorozence, porodní hmotnosti, četnosti porodu, typu porodu, komplikací matek a novorozenců při hospitalizaci spjaté s porodem/narozením dítěte, délky hospitalizace po porodu/narození a nákladů spojených s hospitalizací po porodu/narození. Cílem práce je zhodnotit strukturální odlišnosti dle toho, zda těhotenství následovalo po aplikaci metod IVF či nikoli. Vše v závislosti na věku matky. Bylo zjištěno, že novorozenci i matky po IVF mají vyšší podíl rizikových faktorů (nízká porodní hmotnost, vícečetná...
|
|
|
Reprodukční stárnutí a jeho odraz v porodnické praxi v Česku
Waldaufová, Eva ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Reprodukční stárnutí a jeho odraz v porodnické praxi v Česku Abstrakt Cílem práce je zmapování trendů v porodnické praxi v Česku v souvislosti s rostoucím věkem rodiček. Klíčovou otázkou je nárůst podílu porodů vedených císařským řezem. První část práce shrnuje dosavadní poznatky o vývoji plodnosti, popisuje vybrané souvislosti odkladu plodnosti, zdravotní rizika, zejména císařské řezy. Následně je analyzován vývoj plodnosti v Česku v letech 1989-2018 a vývoj podílu porodů císařským řezem v letech 1994-2018. Na základě individuálních anonymizovaných dat z Národního registru rodiček za r. 2018 je analyzován výskyt porodů císařským řezem s ohledem na věk rodiček a na další charakteristiky rodiček a novorozenců v Česku. Šance na porod císařským řezem jsou odhadnuty pomocí metody binární logistické regrese. Ukázalo se, že v posledních letech se zastavil růst porodů císařským řezem, i když věk rodiček a využití metod asistované reprodukce stále roste. Reprodukční stárnutí se odráží v nárůstu porodů císařským řezem, zároveň ale jeho výskyt ovlivňuje množství dalších proměnných. Klíčová slova: plodnost, odklad plodnosti, Česko, zdravotní stav, IVF, porod, císařské řezy
|
|
|
Zdravotně orientovaný cestovní ruch České republiky - asistovaná reprodukce
Krucká, Martina ; Valentová, Jana (vedoucí práce) ; Kvěch, Richard (oponent)
Diplomové práce si klade za cíl zhodnotit pozici České republiky v oblasti zdravotně orientovaného cestovního ruchu se zaměřením na asistovanou reprodukci. Tento dynamicky se rozvíjející obor do České republiky láká pacienty ze zahraničí zejména díky nižší ceně a dostupnější lékařské péči. V jednotlivých kapitolách jsou teoreticky vymezeny: zdravotně orientovaný cestovní ruch, fungování cestovních kanceláří a agentur, vybrané marketingové metody a problematika asistované reprodukce. V analytické části je podrobně popsána nabídka České republiky na zkoumaném trhu, vyhodnoceno dotazníkové šetření zkoumající spotřebitelské chování pacientů kliniky asistované reprodukce jako turistů a sestavena SWOT analýza České republiky v oblasti nabídky umělého oplodnění. V závěru práce je navržen produkt léčebného cestovního ruchu zahrnující umělé oplodnění a způsoby distribuce vytvořeného produktu.
|
|
|
Právní aspekty asistované reprodukce
Thalerová, Nicol ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Reprodukční medicína v současnosti představuje jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících léčebných oborů. Historickým mezníkem rozvoje léčebných metod v oblasti asistované reprodukce bylo právě narození Louise Joy Brown jako prvního dítěte počatého mimotělním oplodněním, čili in vitro. V souvislosti s technologickým pokrokem v léčbě sterility se rozvinuly diskuze ohledně etické přípustnosti těchto metod. Na aktuální stav medicíny a dostupných technologií byla nutná odpovídající reakce platného práva. Vznikla tak potřeba právně regulovat tento obor, ať už se jedná o zakotvení paternitní domněnky, pokud jde o určení otcovství k dítěti počatému pomocí umělého oplodnění, tak také úpravu základních podmínek přístupu k metodám asistované reprodukce. Původně byla právní úprava umělého oplodnění zakotvena pouze v prováděcím právním předpise Ministerstva zdravotnictví, jelikož se na reprodukční technologie nahlíželo jako na oblast zcela novou. Dnes je oblast asistované reprodukce komplexně upravena v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Práce se zabývá právní úpravou asistované reprodukce a zaměřuje se na kontroverzní metody a postupy, spočívající ve výběru pohlaví potomka (tzv. laboratorní sexting), dárcovství gamet, dárcovskou anonymitou, právní úpravu náhradního mateřství, jelikož...
|
host ::
RSS.