|
|
Návštěva Gustáva Husáka ve Spolkové republice Německo v dubnu 1978
OLIWA, Lukáš
Bakalářská práce se zaměřuje na významnou událost v historii československo-západoněmeckých vztahů, a sice na podrobnou analýzu návštěvy československé delegace v čele s Gustávem Husákem ve Spolkové republice Německo, proběhnuvší v dubnu 1978. V práci bude přiblížen průběh návštěvy jednak z pohledu dochovaných nevydaných dokumentů diplomatické povahy, uchovávaných v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, a materiálů uložených v Národním archivu v Praze, jednak z perspektivy dobového mediálního ohlasu, především ve stranickém tisku Rudé právo a denících Svobodné slovo a Lidová demokracie.
|
|
|
Britská politika vůči SSSR v druhém funkčním období Winstona Churchilla
Vondráčková, Tereza ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Britská politika vůči SSSR v druhém funkčním období Winstona Churchilla" se zabývá problematikou britské politiky k Sovětskému svazu ovlivněnou měnícím se postojem Winstona Churchilla, nejvýraznějšího britského státníka první poloviny 20. století. Práce se zabývá zejména počátky politiky détente zapříčiněné Stalinovou smrtí v roce 1953. V rámci osvětlení historického kontextu bylo zapotřebí též rekapitulovat politiku uplatňovanou předešlou labouristickou vládou pod vedením Clementa Attleeho. Zkoumanou problematikou je období v rozmezí let 1951 až 1955 vyznačující se diplomatickými snahami o zahájení dialogu mezi Západním a Východním blokem. Práce se dále zaměřuje na mezinárodní konference, jež sloužily ke snižování napětí a rychlosti zbrojení za účelem nutnosti eliminovat možný jaderný konflikt mezi mocnostmi. Na základě prostudované sekundární literatury a dostupných primárních zdrojů je výsledkem práce vymezení vlivu détente na britskou politiku vůči SSSR a zhodnocení Churchillových pokusů navázat dialog s Východním blokem.
|
|
|
Válka o Ogaden v sovětské zahraniční politice
Balazh, Evelina ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce "Válka o Ogaden v sovětské zahraniční politice" si klade za cíl vystihnout dynamiku vývoje sovětské zahraniční politiky v oblasti Afrického rohu. Hlavní důraz je kladen na popis okolností, které přinutily Sovětský svaz k přeorientování jeho podpory ze Somálska na Etiopii v kontextu války o Ogaden, jež se odehrála mezi lety 1977 a 1978. Vzájemné vztahy Sovětského svazu se zeměmi Afrického rohu byly před samotným vypuknutím konfliktu komplikované a nepřehledné a Moskva byla nucena balancovat mezi dvěma rivaly. Válka o Ogaden tak představovala zlom v zahraniční politice Kremlu vůči východoafrickému regionu. Text analyzuje příčiny a okolnosti poskytnutí podpory Etiopii navzdory předchozí úzké spolupráce se somálskou vládou, a to s ohledem na širší kontext sovětské zahraniční politiky v třetím světě v 70. letech s ohledem na vývoj studené války a détente.
|
|
|
Cesta k Pražské smlouvě
Mentlík, Petr ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá okolnostmi, za nichž byla na počátku 70. let 20. století vyjednávána a uzavřena Smlouva o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo označovaná jako Pražská smlouva. Těžiště práce představuje kapitola Cesta k Pražské smlouvě, která obsahuje jednak analýzu vyjednávání o textu Pražské smlouvy, při němž byla největší překážkou neshoda o povaze neplatnosti Mnichovské dohody, ale i otázky kolem závaznosti některých ustanovení smlouvy pro Západní Berlín, a dále se pak věnuje vlastnímu podpisu smlouvy v Praze v prosinci 1973 a konečně i procesu ratifikace smlouvy v obou státech. Rozbor procesu ratifikace spočívajícího zejména v projednávání smlouvy v zákonodárných sborech obou států je založen především na primárních pramenech, tedy parlamentních tiscích a stenoprotokolech. Komplikované bylo projednávání zejména ve Spolkové republice, kdy proti smlouvě vystupovali poslanci opoziční CDU/CSU ve Spolkovém sněmu a Spolková rada se dokonce dvakrát vyslovila proti schválení smlouvy. Ve Federálním shromáždění ČSSR byla smlouva schválena jednohlasně, nicméně vystoupení jednotlivých poslanců bylo využito především k proklamaci vlastního výkladu některých ustanovení smlouvy. Lze konstatovat, že uzavření Pražské smlouvy byl...
|
|
|
The FRG in the Western Defence System, 1969-1974
Kminiak, Tomáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práca na tému Spolková republika Nemecko v bezpečnostnom systéme Západu, 1969-1974, pozostáva zo štyroch nosných a na seba nadväzujúcich častí. Prvou časťou je úvod, ktorý má uviesť čitateľa do problematiky tohoto diela. Jeho obsahom je tiež metodika postupu spracovania archívnych zdrojov a sekundárnej literatúry a ich tiež ich zhodnotenie. V nadväzujúcej časti je to analýza otázky zmluvy o nešírení jadrových zbraní, význam tejto zmluvy pre ďalšie smerovanie bezpečnostnej politiky a postoj tzv. veľkej koalície vo vzťahu k nej. V ďalšej je to analýza politiky détente a koncepcia európskej bezpečnostnej politiky Willyho Brandta, ďalej problematika vplyvu jednaní USA a ZSSR o SALT na stav bezpečnosti Spolkovej republiky Nemecko a tiež rozvíjanie vzájomných vzťahov SRN a NATO v procese SALT a angažovanosť Nixonovej administratívy v tejto politike. Jej obsah zahŕňa tiež otázku významu bezpečnostnej politiky koalície SPD-FDP v medzinárodnom kontexte. Vo štvrtej kapitole je to analýza vnútropolitických príčin Brandtovej bezpečnostnej politiky, predovšetkým problém existencie teroristickej skupiny Frakcia červenej armády. V závere kapitoly je to potom analýza postoja západonemeckej verejnosti na celkový stav bezpečnosti v sledovanom období. Posledná časť objasňuje závery docielené v tejto práci....
|
|
| |
|
|
Cesta k Pražské smlouvě
Mentlík, Petr ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá okolnostmi, za nichž byla na počátku 70. let 20. století vyjednávána a uzavřena Smlouva o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo označovaná jako Pražská smlouva. Těžiště práce představuje kapitola Cesta k Pražské smlouvě, která obsahuje jednak analýzu vyjednávání o textu Pražské smlouvy, při němž byla největší překážkou neshoda o povaze neplatnosti Mnichovské dohody, ale i otázky kolem závaznosti některých ustanovení smlouvy pro Západní Berlín, a dále se pak věnuje vlastnímu podpisu smlouvy v Praze v prosinci 1973 a konečně i procesu ratifikace smlouvy v obou státech. Rozbor procesu ratifikace spočívajícího zejména v projednávání smlouvy v zákonodárných sborech obou států je založen především na primárních pramenech, tedy parlamentních tiscích a stenoprotokolech. Komplikované bylo projednávání zejména ve Spolkové republice, kdy proti smlouvě vystupovali poslanci opoziční CDU/CSU ve Spolkovém sněmu a Spolková rada se dokonce dvakrát vyslovila proti schválení smlouvy. Ve Federálním shromáždění ČSSR byla smlouva schválena jednohlasně, nicméně vystoupení jednotlivých poslanců bylo využito především k proklamaci vlastního výkladu některých ustanovení smlouvy. Lze konstatovat, že uzavření Pražské smlouvy byl...
|
|
|
Vývoj cestovního ruchu v Československu v letech 1965 – 1975
Kuželka, Kryštof ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem především zahraničního cestovního ruchu v Československu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století. Zkoumané období je zajímavé, především kvůli politickým a sociálním změnám, které v těchto letech proběhly. První kapitola práce se právě věnuje deskripci uvolňování nastavených režijních pravidel a následnému zásahu, který vedl k nastolení nového období tzv. normalizace. V další kapitole popisuji vývoj aktivního a pasivního cestovního ruchu v historii Československa počínaje koncem první světové války. V následující kapitole se věnuji analýze potřebných náležitostí pro možnost vycestování do zahraničí. V předposlední kapitole provádím komparaci statistických údajů v oblasti aktivního a pasivního cestovního ruchu a následné vyhodnocuji závěry, ke kterým jsem dospěl. Nakonec se zaměřuji na organizaci turismu v Československu a analyzuji zapojení tehdejší největší československé cestovní kanceláře Čedoku.
|
|
|
Helsinská konference a studená válka
Hannibal, Marek ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
V předkládané diplomové práci zpracovávám téma Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která se uskutečnila v letech 1973-1975. Snahy o svolání bezpečnostní konference se datují od padesátých let, kdy Sovětský svaz vyzval evropské země k účasti na konferenci, která by vyřešila bezpečnostní situaci v Evropě. V mém výzkumu si kladu otázku, jaké motivy vedly Sovětský svaz ke svolání konference a jaké byly příčiny nezdaru těchto iniciativ. Dokazuji, že snahou Sovětského svazu nebylo primárně uzavření kolektivní smlouvy, ale v různé míře oslabení Západu. V chronologickém pořadí sleduji vývoj vztahů mezi Varšavskou smlouvou a Severoatlantickou aliancí v průběhu šedesátých let, které vedly ke svolání konference v roce 1973. Dále se zabývám zájmy skupin států v průběhu konference a analyzuji jejich úlohu v procesu přijímání Závěrečného aktu.
|
|
|
Vztahy Československa a Spojených států v letech 1977-1981
Hrušková, Ivana ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vztahy Československa a Spojených států v letech 1977 - 1981" sleduje povahu a vývoj bilaterálních vztahů těchto států především v období prezidentského mandátu Jimmyho Cartera. Charakterizuje zahraniční politiku Spojených států vůči komunistickým státům východní Evropy na přelomu 70. a 80. let 20. století a porovná ji se zahraniční politikou Nixonovy a Fordovy administrativy. Stručně práce pojednává o situaci panující ve Spojených státech koncem 70. let, o dopadech působení Carterovy administrativy na celkový vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, a o vlivu změn na mezinárodním poli na relaci ČSSR - USA. Hlavní pozornost je věnována povaze československo-amerických vztahů, otázkám společného zájmu a třecím plochám mezi zeměmi. Sledovány jsou především vztahy politické a diplomatické, hospodářské a také kulturní. Analyzována je i Carterova iniciativa za dodržování lidských práv ve světě a naplňování helsinských závazků, která měla zásadní význam na další vývoj vztahů Spojených států se sovětským blokem. Klíčová slova: československo-americké vztahy, Spojené státy, Československo, Sovětský svaz, Jimmy Carter, Zbigniew Brzezinski, lidská práva, détente, politika diferenciace
|
host ::
RSS.