|
|
Viníci a oběti ve vybraných dílech českých a sudetoněmeckých autorů
Štillerová, Jana ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Ve své práci se zabývám literárním zpracováním otázky viny za odsun Němců z českých zemí po 2. světové válce. Pohledy českých a sudetoněmeckých autorů se mnohdy velmi liší, mnohdy si ale jsou velmi podobné, ačkoliv autory dělí nejen národní příslušnost, ale také několik desítek let života od zpracování tématu a doba, jež je ovlivnila. Řezáčovo, Durychovo, Körnerovo a Mühlbergerovo ztvárnění tématu spadá do stejné epechy, a to do 50. let 20. století, zatímco Gudrun Pausewangová, která ač odsun také zažila a mohla by o něm psát hned po 2. světové válce, počkala se svou knihou čtyřicet let. Je možné, že potřebovala získat k traumatizujícímu zážitku časový odstup, aby si srovnala myšlenky a dostala určitý nadhled nad událostmi. Odsunu se také věnují autoři, kteří jej osobně nezažili: Tučková a Bernig. Dalo by se očekávat, že budou mít čeští autoři stejný pohled na problematiku viny, ale není tomu tak. Durych a Bernig jsou otevření, promlouvají obě strany, popisují Němce také jako oběti a vyzývají k dialogu a reflexi. Řezáč je jednostranný, tendenční, účelový, pouze Němci jsou viníci, nikdy oběti. Tučková také, ale opačně. Většina autorů se zabývá myšlenkou kolektivní viny, kterou Durych, Körner, Mühlberger, Bernig a Tučková problematizují, kdežto Řezáč ospravedlňuje. Mühlberger a Durych problematizují...
|
|
| |
|
|
Viníci a oběti ve vybraných dílech českých a sudetoněmeckých autorů
Štillerová, Jana ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Ve své práci se zabývám literárním zpracováním otázky viny za odsun Němců z českých zemí po 2. světové válce. Pohledy českých a sudetoněmeckých autorů se mnohdy velmi liší, mnohdy si ale jsou velmi podobné, ačkoliv autory dělí nejen národní příslušnost, ale také několik desítek let života od zpracování tématu a doba, jež je ovlivnila. Řezáčovo, Durychovo, Körnerovo a Mühlbergerovo ztvárnění tématu spadá do stejné epechy, a to do 50. let 20. století, zatímco Gudrun Pausewangová, která ač odsun také zažila a mohla by o něm psát hned po 2. světové válce, počkala se svou knihou čtyřicet let. Je možné, že potřebovala získat k traumatizujícímu zážitku časový odstup, aby si srovnala myšlenky a dostala určitý nadhled nad událostmi. Odsunu se také věnují autoři, kteří jej osobně nezažili: Tučková a Bernig. Dalo by se očekávat, že budou mít čeští autoři stejný pohled na problematiku viny, ale není tomu tak. Durych a Bernig jsou otevření, promlouvají obě strany, popisují Němce také jako oběti a vyzývají k dialogu a reflexi. Řezáč je jednostranný, tendenční, účelový, pouze Němci jsou viníci, nikdy oběti. Tučková také, ale opačně. Většina autorů se zabývá myšlenkou kolektivní viny, kterou Durych, Körner, Mühlberger, Bernig a Tučková problematizují, kdežto Řezáč ospravedlňuje. Mühlberger a Durych problematizují...
|
|
|
Odsun - vyhnání českých Němců z Kaplicka pohledem pamětníků
MUSILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu odsunu - vyhnání českých Němců z českého pohraničí, ke kterému došlo po druhé světové válce, a mapuje průběh nuceného vysidlování v Kaplici a jejím okolí v jižních Čechách nejen skrze dostupná data, ale především skrze konkrétní příběhy. Teoretická část práce se zabývá společným soužitím Čechů a Němců na českém území a historickými okolnostmi, jež vedly k jeho hořkému konci, a dále nastiňuje průběh odsunu i jeho dopady pro celé Československo. Praktická část tyto informace rozšiřuje o konkrétnější poznatky o průběhu i důsledcích vázaných k jihočeskému pohraničí a doplňuje je paměťmi těch, kteří byli k odchodu donuceni, přičemž se pokouší postihnout především to, jakým způsobem o této události dnes smýšlí.
|
|
|
Česko-německé vztahy v Chebu v období mezi lety 1918-1938
Rybařová, Zuzana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vztahy mezi obyvateli české a německé národnosti v Chebu během období mezi světovými válkami. Zkoumaná problematika je zasazena do hlubšího historického kontextu postavení Chebska v rámci českých zemí a Českého království. Důraz je kladen na komplikovanou situaci v souvislosti s provincií Deutschböhmen bezprostředně po vzniku samostatné republiky, na určité podstatné události související s nárůstem počtu českého obyvatelstva po přičlenění Chebska k Československu v důsledku poválečné mírové smlouvy a na sílící protičeské postoje po roce 1933, kdy se v Německu dostal k moci Adolf Hitler. Bakalářská práce vychází především ze značného množství literárních děl, ale také z dobového periodika, archivních materiálů a některých dalších zdrojů. Hlavním cílem je přiblížit národnostní poměry ve městě, které bylo po dlouhou dobu převážně německé. KLÍČOVÁ SLOVA Cheb, Češi, Němci, česko-německé vztahy, soužití, meziválečné období
|
|
|
Czech Immigrants in Minnesota; History and Critical Bibliography
Škopek, Jakub ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato práce si klade za cíl objasnit důvody českého vystěhovalectví do Spojených států a s tím související způsoby majoritního rozvoje emigrace po roce 1848. V textu jsou taktéž zohledněny kroky a procesy, které byly nutné k uskutečnění cesty za oceán. Hlavním předmětem této práce jsou čeští vystěhovalci, kteří se usadili v Minnesotě, nicméně úvodní část se zabývá problematikou, která je společná pro české vystěhovalectví do Ameriky obecně a zároveň kritickým zhodnocením použitých zdrojů. První část této práce zmiňuje konkrétní politické a společenské okolnosti, které stojí za vzestupem vystěhovalectví z Čech (obdobně jako z většiny evropských zemí) probíhající v druhé polovině 19. století. Dále ozřejmuje způsoby, jakými se lidé dozvídali o životě v Americe a také o tom, jak by se tam mohli dostat. První část poté nastiňuje cestu z Čech do německých přístavů a stejně tak i nebezpečí, které vystěhovalce v těchto místech očekávalo. Kapitola Emigration after 1848 vysvětluje jak obrovský vliv měl technický pokrok v lodní dopravě (přechod k parnímu pohonu od plachetnic) na prudký vzestup přistěhovalců přicházejících do Spojených států. Tato kapitola se dále zaměřuje na obecné těžkosti, kterým museli čelit všichni noví přistěhovalci, jakmile se ocitli na americké pevnině. Jsou zde nastíněny komplikace,...
|
|
|
Společensko-ekonomické proměny spolků "v kopaný míč cvičících" a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před Velkou válkou
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků, provozujících novou hru zvanou "football", původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj unikátní reliktní prostředí, které vytváří hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a DFC Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, Slavia, Sparta, Velká válka
|
|
|
Czechs and Germans in Ústí nad Labem in the 20th century. History and historiographical reflexion.
Audiová, Kristýna ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o soužití Čechů a Němců v Ústí nad Labem ve 20. století. V první části práce je pozornost věnována především sociálním a kulturním aspektům česko-německého soužití, tedy spolkům, organizacím a zařízením, jež jsou líčeny na pozadí historických událostí ve zmiňovaném období. Stranou nezůstává ani politický vývoj města a proměny ve složení jeho obyvatelstva od počátků německé kolonizace až do roku 1950. Druhá část se zabývá současnou reflexí česko-německého soužití v regionu, a to zejména na pracovištích místní Univerzity Jana Evangelisty Purkyně či v projektech společnosti Collegium Bohemicum. Je zde také nastíněno, jakým směrem se v tomto městě uchylují česko-německé vztahy.
|
|
|
Postavení Pražského denníku ve skladbě českého tisku v druhé polovině šedesátých let 19. století
Tůma, Ondřej ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je určit pozici Pražského denníku v kontextu ostatního českého tisku druhé poloviny šedesátých let 19.století. Jde o období, ve kterém se odehrávají zásadní změny důležité pro rozvoj moderní společnosti a ústavního politického života v Rakousku a českých zemích. Zároveň se v této době začíná formovat politická žurnalistika a novinářské řemeslo směrem k modernímu pojetí specializované redakční práce a názorovému vymezování veřejné diskuse. Působení Pražského denníku se až do současnosti přímo nevěnovala žádná odborná studie. Toto periodikum bylo totiž považováno za neobjektivní a úpadkové, protože patřilo k staré vývojové linii úředního novinářství. K takovému zařazení však starší historiografie dochází bez jakékoliv hlubší analýzy a obsahového rozboru tohoto listu. Ve výkladu české žurnalistiky, který se zaměřuje takřka výhradně na působení opozičních deníků (např. Národních listů), jež měly na české národní hnutí největší vliv, mu není věnováno žádné místo. Vzhledem k tomu, že každé číslo Pražského denníku vycházelo v nákladu přes 20 tisíc kusů, neměli bychom při hodnocení vlivu tehdejších novin na čtenáře tento deník vynechávat. Ve své práci se proto zaměřuji na obsahový rozbor Pražského denníku, ve kterém budu analyzovat tematickou skladbu a teritoriální zaměření...
|
|
|
Mediální stereotypizace Čechů v období kauzy Národní knihovny
Kára, Jan ; Hronová, Tereza (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Mediální stereotypizace Čechů v období kauzy Národní knihovny" se zabývá stereotypy české národní identity/češství v obsazích českých tištěných médií. Zvolenými médii jsou týdeníky Respekt a Reflex. Zkoumané období je od 2. března 2007 do 2. června 2007, tedy 3 měsíce po vyhlášení vítěze mezinárodní architektonické soutěže na novou budovu Národní knihovny na Letné. K definování stereotypů, vycházejících ze zkoumaného materiálu, je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Ta je pojata jako interpretace mediálního textu. Rozbor provádí analýzu a současně interpretuje nalezené zmínky o Češích/národu/společnosti. Zkoumá, jakou identitu a charakter vybrané tituly českému národu přisuzují. Práce následně zkoumá shody a rozdíly mezi oběma tituly. Výzkumné části práce předchází část teoretická a metodologická. Teoretická část poskytuje výklad pojmů národní identita a národní charakter, stereotypizace a popisuje kauzu Národní knihovny z pohledu popisující historickou problematiku jejích prostor, průběh architektonické soutěže a výslednou podobu návrhu od Jana Kaplického. Metodologická část popisuje techniku kvalitativního výzkumu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.