|
|
Péče u dětí s poruchami autistického spektra v domácím prostředí
FLORIÁNOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá péčí u dětí s poruchami autistického spektra (PAS) v domácím prostředí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je zmíněn historický vývoj, klasifikace, charakteristika, etiologie vzniku, klinický obraz, diagnostika a terapie poruch autistického spektra. Nejdůležitější kapitolou teoretické části je však rodina a péče v domácím prostředí. Je zde popsána rodina a dítě s PAS, dále pak homesharing, potřeby, role dětské sestry při péči a specifika v oblasti sebepéče. Praktická část a cíle jsou zaměřeny na specifika péče v domácím prostředí, na potřeby dětí s poruchami autistického spektra a na to, jakým způsobem se dětská sestra zapojuje do péče. Pro realizaci výzkumu byla využita metoda kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s osmi matkami a se dvěma dětskými sestrami. Rozhovory byly anonymně nahrávány na diktafon a poté přepsány do písemné formy. Výsledky šetření byly kódovány pomocí metody "tužka a papír", následně bylo vytvořeno devět kategorií a několik podkategorií. Konkrétně byly vytvořeny tyto kategorie: Zjištění diagnózy, Informační zdroje o péči, Péče v domácím prostředí, Homesharing, Reakce na změny a neznámé osoby, Komunikace, Potřeby, Specifika péče v domácím prostředí a Dětská sestra a péče u dětí s PAS. Výsledky jsou rozděleny do přehledné tabulky a schémat. Z výzkumného šetření vyplynulo, že péče u dětí s PAS je v domácím prostředí individuální a mnohdy náročná. Matky také uváděly, že nejsou spokojeny s informovaností o péči v domácím prostředí, protože je nikdo o této problematice neinformoval. Nejčastějším problémem je sebepéče, kdy většina dětí s PAS potřebuje ve všem dopomoct, ať už jde o oblékání, stravování, toaletu či hygienu. Dalším specifikem při péči je i přecitlivělost, například na různé barvy, tvary nebo materiál. Komunikace s těmito dětmi je také náročná, jelikož komunikují především neverbálně či vizuálně pomocí záštitných předmětů. Specifikem pro děti s PAS je i dodržování rituálů před spánkem či při stravování. Děti s PAS mají biologické, sociální a psychické potřeby. V mnoha případech ale biologické potřeby nepociťují, a tak je hlídají jejich rodiče. Dětské sestry se na péči podílejí tak, že rodiče edukují a snaží se je ve všem podporovat. Pokud dítě s PAS navštíví ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost nebo ordinaci zubního lékaře, sestra se snaží vždy respektovat jeho rituály.
|
|
|
Možný vliv genových variant v genu COMT na projevy ADHD a/nebo ASD
ŠMELCOVÁ, Miroslava
Tato práce je zaměřena na prověření vlivu genu COMT u dvou onemocnění: ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) a ASD (porucha autistického spektra). Porucha autistického spektra je behaviorální syndrom, jehož základní charakteristikou je oslabená sociální interakce, narušená komunikace a abnormality v chování, zájmech a hře. ADHD je neurovývojové onemocnění, které způsobuje problémy hlavně v oblasti soustředění, přizpůsobení aktivity a přehnané impulsivity. Obě zmíněná onemocnění mohou být geneticky podmíněná, a proto je tato práce zaměřena na výzkum frekvenčního zastoupení genových variant zodpovědných za nízkou nebo vysokou hladinu dopaminu u osob s poruchou autistického spektra a s poruchou pozornosti s hyperaktivitou ve srovnání s kontrolní populací. Genetickou analýzu jsme prováděli u dvou polymorfismů genu COMT a to u známějšího rs4680 a dále u rs4818. Samotná analýza zahrnovala izolaci DNA, amplifikaci metodou PCR, kontrolu PCR produktu pomocí gelové elektroforézy, přečištění a sekvenaci PCR produktu a v posledním kroku vyhodnocení sekvence DNA. Na základě našich výsledků v laboratoři jsme nepotvrdili hypotézu, že výše uvedené polymorfismy v genu COMT představují rizikový faktor pro ASD a ADHD. Naše výsledky pravděpodobně ovlivnil malý počet osob ve sledovaných skupinách, ale přesto i tato práce pomohla malým fragmentem k pochopení příčiny komplikované patologie těchto onemocnění.
|
|
| |
|
|
Kontaktní dopomoc v plavecké výuce dětí s poruchou autistického spektra
Nováková, Linda ; Hubená, Kristýna (vedoucí práce) ; Kramperová, Veronika (oponent)
Název: Kontaktní dopomoc v plavecké výuce dětí s poruchou autistického spektra Cíle: Cílem práce bylo zmapovat problematiku kontaktní dopomoci v plavecké výuce dětí s poruchou autistického spektra. Záměrem bylo prostřednictvím dotazníku získat informace o využívání kontaktní dopomoci od organizací, případně plaveckých škol, které se problematikou této plavecké výuky zabývají. Na základě získaných dat následně vytvořit obrazový materiál o podobě kontaktní dopomoci v plavecké výuce pro tuto populaci. Metody: Výzkum byl proveden v kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod. Pro zjištění nezbytných informací o podobě využití kontaktní dopomoci v plavecké výuce dětí s PAS v České republice bylo využito dotazníkové šetření. Při přímé účasti v plavecké výuce bylo využito zúčastněného pozorování. Z této lekce byl vytvořen obrazový materiál. Pomocí nezúčastněného pozorování byla provedena analýza obrazového materiálu. Výsledky: Z výsledků výzkumu je patrné, že využití kontaktní dopomoci v plavecké výuce dětí s PAS má své opodstatnění. Z responzí vyhodnocených z dotazníkového šetření plyne převaha pozitivního vlivu na plavce. Instruktoři pozorují zlepšení plavecké polohy, uvolnění a snížení strachu z vody. Dále je vnímáno zkvalitnění jemné a hrubé motoriky a taktéž zlepšení sociální interakce mimo...
|
|
|
Pěstounská péče u dětí s poruchou autistického spektra
PROSNEROVÁ, Sára
Bakalářská práce se zabývá tématem pěstounské péče u dětí s poruchou autistického spektra. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Část teoretická popisuje základní charakteristiku poruchy autistického spektra, symptomatologii této poruchy a její klasifikaci podle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10. Dále teoretická část charakterizuje dlouhodobou pěstounskou péči společně s popisem procesu tohoto typu náhradní rodinné péče. Praktická část se zaměřuje na popis celkové zkušenosti pěstouna s přijmutím dítěte s poruchou autistického spektra do pěstounské péče. Pro výzkumné šetření byla použita kvalitativní metoda. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaného hloubkového rozhovoru.
|
|
|
Problémové chování u dětí s poruchou autistického spektra
Kubásková, Monika ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu problémového chování u dětí s poruchou autistického spektra. Vymezuje pojem poruch autistického spektra, základní charakteristiku a prevalenci výskytu. Dále se věnuje problémovému chování, jeho definici a konkrétním příkladům. Pozornost je věnována také příčině vzniku a funkci, kterou toto chování pro děti představuje. Podrobněji popisuje nejčastěji se vyskytující nevhodné chování a intervence, které s ním pracují. Teoretickou část uzavírá kapitola věnující se aplikované behaviorální analýze, která je v práci s problémovým chováním velmi úspěšná. Stručně je nastíněna historie tohoto terapeutického přístupu, jeho základní principy při práci s problémovým chováním a možná negativa. Empirická část obsahuje návrh výzkumu, který tematicky navazuje na předchozí poznatky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Problematika PAS z pohledu dětských lékařů
VLÁŠKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poruch autistického spektra z pohledu dětských lékařů. Cílem této práce je zjistit, jak praktičtí lékaři pro děti a dorost v Jihočeském kraji provádějí screening na včasné odhalení poruch autistického spektra ve svých ordinacích a jak postupují v případě pozitivního výsledku. Dílčím cílem bylo odhalit, v čem spatřují praktičtí lékaři pro děti a dorost největší problém při diagnostickém procesu u těchto dětí. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části se věnuje jednotlivým poruchám autistického spektra, druhá kapitola vysvětluje tzv. "triádu" problémových oblastí, třetí popisuje screeningové a diagnostické nástroje a poslední kapitola se zaměřuje na možnosti péče o jedince s poruchami autistického spektra. Praktická část je realizovaná kvalitativním výzkumem a pro sběr dat od praktických lékařů pro děti a dorost byly použity polostrukturované rozhovory. V této části jsou dále zpracovány dvě kazuistiky dětí s poruchou autistického spektra. Pro sběr dat k vytvoření kazuistik byly taktéž použity polostrukturované rozhovory s rodiči a pedagogickými pracovníky a studium dokumentace. Ze získaných dat vyplývá, že praktičtí lékaři pro děti a dorost provádí při pravidelných preventivních prohlídkách v 18 měsících dítěte screening pro včasné odhalení poruch autistického spektra a v případě pozitivního výsledku opakují screening po půl roce znovu. Praktičtí lékaři pro děti a dorost spatřují největší problém při diagnostickém procesu v nedostatku odborníků, kteří by navázali na jejich práci.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.