|
|
Německá energetická politika v kontextu zahraniční politiky SRN
Chrpa, Jiří ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Německá energetická politika v kontextu zahraniční politiky SRN" se zabývá energetickou politikou a jejím přenosem do zahraničí. Cílem práce je zodpovědět, zda SRN o přenos své politiky usiluje, zda k němu dochází a pokud ano, jací aktéři jsou v něm aktivní, o jaký typ transferu jde a jaký je jeho výsledek. První část práce je věnována teoretickému zarámování tématu, zejména konceptu policy transfer (přenos politiky), jenž je hlavní teoretickou oporou práce. Druhá se zabývá formováním německé energetické politiky na domácí úrovni - historickými a společenskými souvislostmi, motivy pro případný export politiky a postoji důležitých aktérů: vlády (s důrazem na kancléřku), politických stran a také průmyslu. Další dvě kapitoly jsou věnovány přenosu politiky na bilaterální úrovni do sousední České republiky a na multilaterální úrovni do Evropské unie. Ukazuje se, že kořeny "Energiewende" (energetického přechodu) lze hledat v historickém vývoji SRN a že hlavní rysy této politiky mají konsenzuální podporu klíčových aktérů na německé úrovni. Německo je průkopníkem nového modelu energetiky, jehož úspěšnost zatím není jistá. To vede spolu se specifickými zájmy a možnostmi jiných států k určité zdrženlivosti k přejímání tohoto modelu. K přímému přenosu politiky do ČR nedochází, protože chybí...
|
|
|
Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011
Svobodová, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce (Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011) si klade za cíl zodpovědět výzkumnou otázku, jaký diskurz byl při přijímání koncepce odstupu od jaderné energie (Atomausstieg) ve Spolkové republice Německo v roce 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě. Po havárii ve Fukušimě přistoupila Spolková republika Německo k rozhodnutí definitivního ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022. V této bakalářské práci jsou analyzovány parlamentní debaty politických stran o problematice jaderných elektráren a využívání jaderné energie. Z metodologického hlediska byla použita kvalitativní metoda diskurzivní analýzy, na základě které jsou analyzovány plenární protokoly z jednání parlamentu Spolkové republiky Německo v období březen-červen 2011. Pro teoretické ukotvení této bakalářské práce byla použita teorie sekuritizace primárně podle Kodaňské školy a na ně navazující práce Balzacqa a Stritzela. Diskurzivní analýzou docházím k závěru, že diskurzy se v parlamentních debatách objevily celkem tři - bezpečnostní, ekonomický a environmentální přičemž bezpečnostní diskurz v těchto debatách je jednoznačně nejvýznamnější.
|
|
|
Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011
Svobodová, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce (Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011) si klade za cíl zodpovědět výzkumnou otázku, jaký byl diskurz při přijímání koncepce odstupu od jaderné energie (Atomausstieg) ve Spolkové republice Německo v roce 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě v Japonsku. Po havárii ve Fukušimě přistoupila Spolková republika Německo k rozhodnutí definitivního ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022 a odstoupit tak od jaderné energie. V této bakalářské práci jsou analyzovány parlamentní debaty politických stran o problematice jaderných elektráren a využívání jaderné energie. Z metodologického hlediska byla použita kvalitativní metoda diskurzivní analýzy, na základě které jsou analyzovány stenoprotokoly z jednání parlamentu Spolkové republiky Německo v období březen až červen 2011. Pro teoretické ukotvení této bakalářské práce byla použita teorie sekuritizace primárně podle Kodaňské školy a na ně navazující práce Balzacqa a Stritzela. Diskurzivní analýzou docházím k závěru, že se v parlamentních debatách objevily celkem tři diskurzy - bezpečnostní, ekonomický a environmentální přičemž bezpečnostní diskurz je v těchto debatách jednoznačně nejvýznamnější.
|
|
|
Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011
Svobodová, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce (Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011) si klade za cíl zodpovědět výzkumnou otázku, jaký diskurz byl při přijímání koncepce odstupu od jaderné energie (Atomausstieg) ve Spolkové republice Německo v roce 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě. Po havárii ve Fukušimě přistoupila Spolková republika Německo k rozhodnutí definitivního ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022. V této bakalářské práci jsou analyzovány parlamentní debaty politických stran o problematice jaderných elektráren a využívání jaderné energie. Z metodologického hlediska byla použita kvalitativní metoda diskurzivní analýzy, na základě které jsou analyzovány plenární protokoly z jednání parlamentu Spolkové republiky Německo v období březen-červen 2011. Pro teoretické ukotvení této bakalářské práce byla použita teorie sekuritizace primárně podle Kodaňské školy a na ně navazující práce Balzacqa a Stritzela. Diskurzivní analýzou docházím k závěru, že diskurzy se v parlamentních debatách objevily celkem tři - bezpečnostní, ekonomický a environmentální přičemž bezpečnostní diskurz v těchto debatách je jednoznačně nejvýznamnější.
|
|
|
Komparace ústupů SRN od využívání jaderné energie v letech 2002 a 2011
Štichová, Patricie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se věnuje dvěma ústupům Spolkové republiky Německo od komerčního využívání jaderné energie (tzv. Atomausstieg) provedených v letech 2002 a 2011. Jejím cílem je komparace jaderných politik rudo-zelené (vládla 1998-2005) a černo-žluté koalice (vládla 2009-2013) ve vztahu k opuštění jaderné energie jako energetického zdroje a zjištění odlišných aspektů politik, které tyto vlády implementovaly. Porovnání zvolených politických rozhodnutí těchto vládních garnitur je zkoumáno na základě několika kritérií a to metody, jakou bylo ustoupení od jaderné energie provedeno, rychlosti odstoupení, motivaci k tomuto kroku a krátkodobých dopadů vládních politik v oblasti jaderné energie na strukturu produkce elektrické energie v Německu. V práci bylo zjištěno, že i přes některé rozdíly jako je (ne)spolupráce s energetickými koncerny, motivace k ústupu, rychlost odpojování jaderných elektráren, či právních důsledků, zůstává forma ústupu provedeného černo-žlutou koalicí ve své základní podstatě velmi podobná původnímu záměru. V tom se dá spatřovat dopad důrazu kancléřky Angely Merkel na pragmatický způsob vedení politiky, kterým dlouhodobě udržuje svou stranu CDU/CSU ve středu politicko-ideologického pole a v popředí voličských preferencí.
|
|
|
Německá energetická politika v kontextu zahraniční politiky SRN
Chrpa, Jiří ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Německá energetická politika v kontextu zahraniční politiky SRN" se zabývá energetickou politikou a jejím přenosem do zahraničí. Cílem práce je zodpovědět, zda SRN o přenos své politiky usiluje, zda k němu dochází a pokud ano, jací aktéři jsou v něm aktivní, o jaký typ transferu jde a jaký je jeho výsledek. První část práce je věnována teoretickému zarámování tématu, zejména konceptu policy transfer (přenos politiky), jenž je hlavní teoretickou oporou práce. Druhá se zabývá formováním německé energetické politiky na domácí úrovni - historickými a společenskými souvislostmi, motivy pro případný export politiky a postoji důležitých aktérů: vlády (s důrazem na kancléřku), politických stran a také průmyslu. Další dvě kapitoly jsou věnovány přenosu politiky na bilaterální úrovni do sousední České republiky a na multilaterální úrovni do Evropské unie. Ukazuje se, že kořeny "Energiewende" (energetického přechodu) lze hledat v historickém vývoji SRN a že hlavní rysy této politiky mají konsenzuální podporu klíčových aktérů na německé úrovni. Německo je průkopníkem nového modelu energetiky, jehož úspěšnost zatím není jistá. To vede spolu se specifickými zájmy a možnostmi jiných států k určité zdrženlivosti k přejímání tohoto modelu. K přímému přenosu politiky do ČR nedochází, protože chybí...
|
|
|
Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě
Svobodová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Německo se v létě roku 2011 rozhodlo, že přestane využívat jádro jako zdroj energie. Političtí představitelé tak reagovali na odpor společnosti k jaderné energii, který byl umocněn havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu roku 2011. Předložená práce "Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě" se zabývá německou jadernou energetikou a současně protiatomovým hnutím od jejich počátků, ovšem s důrazem na období od roku 1998, kdy se začalo řešit během prvního působení Zelených ve vládě tzv. první odstoupení od jaderné energie, až do konce roku 2012. Kroky převážně politických aktérů jsou analyzovány v návaznosti na havárii ve Fukušimě, cílem této analýzy je popsat změny v energetice a najít příčiny rozhodnutí vzdát se jaderné energie. Práce dochází k závěru, že důvodem pro novelizaci atomového zákona, a tedy postupné vypnutí všech jaderných elektráren, byla nejen nevole společnosti, ale také tlak celé opozice na vládu. Vláda se snažila si udržet své voliče, případně si větší koaliční partner, tedy CDU/CSU, chtěl otevřít možnost nové koalice s nějakou z opozičních stran. V následujících letech bude muset Německo vystavět jak nové elektrárny, tak inteligentní sítě. Pokud ještě k tomu bude chtít dodržet své cíle v oblasti ochrany životního prostředí, budou to muset...
|
host ::
RSS.