|
|
Hromadný nález středověkých mincí z Nuzic
OLBRECHT, Lubomír
Tato bakalářská práce se zaměřuje na drobnou českou minci z druhé poloviny 15. století, která tvoří jádro archeologického nálezu z Nuzic (okres České Budějovice). Práce nejen analyzuje jednotlivé mince, ale také poskytuje jejich historický kontext. Zároveň přibližuje archeologické postupy při jejich zpracovávání. Součástí bakalářské práce je také katalog těchto mincí a tabulka s metrickými údaji. Cílem práce je archeologická interpretace a výsledky této práce mohou zároveň také posloužit jako základ pro další bádání v oblasti numismatiky.
|
|
|
Pravěk Velvarska
Kovandová, Lucie ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pravěkým vývojem na Velvarsku. Sleduje a popisuje nálezy jednotlivých období a kultur od paleolitu do doby římské, které byly objeveny v katastru obcí v okolí Velvar. Zpracovány jsou nálezy nacházející se v Městském muzeu ve Velvarech. Pozornost je věnována nejen známým a archeologicky již zpracovaných nálezům objevujícím se v odborné literatuře, ale také předmětům, jež jsou uloženy v muzejních sbírkách. Práce také představuje přehled povrchových sběrů učiněných na sledovaném území. Klíčová slova Archeologie, střední Čechy, pravěk, regionální studie, Velvary, Velvarsko, vývoj osídlení
|
|
|
Pravěké osídlení Levého Hradce
Vávrová, Barbora ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
Předložená práce představuje výsledky zpracování výzkumu akropole Levého Hradce (okr. Praha-západ), který probíhal v letech 1940-1954 pod vedením Ivana Borkovského (ARÚ ČSAV v Praze). Hradiště je známo jako rané centrum přemyslovských Čech, nicméně bylo významně osídleno i v průběhu pravěku. Tyto nálezy však dosud nebyly zpracovány. Hlavním cílem práce byla identifikace pravěkých kultur na základě posouzení keramického souboru, zjištění rozsahu osídlení v jednotlivých obdobích pravěku a snaha o dataci jednotlivých fází opevnění na základě původní dokumentace v konfrontaci s dochovanými movitými nálezy. Proběhl pokus o identifikaci sídlištních objektů v dokumentaci a propojení nálezů s dokumentací.
|
|
|
Reflexe a popularizace archeologie v médiích
Laštíková, Lucie ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá analýzou archeologických témat publikovaných od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 ve vybraných českých médiích, a to v denících Právo, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES, dále je zpracován bulvární deník Blesk a online mutace všech výše zmíněných deníků - www.novinky.cz, www.lidovky.cz, www.iHNed.cz, www.idnes.cz, www.denik.cz a www.blesk.cz. Na základě rozboru otištěných článků vyexportovaných z mediální databáze společnosti NEWTON Media, a.s. a online dotazníků, které vyplňovali jak novináři a novinářky, tak archeologové a archeoložky, jsem v práci definovala základní pravidla vzájemné komunikace mezi archeology a novináři, včetně komunikačních úskalí, ke kterým může při střetu těchto dvou světů dojít. Diplomová práce rovněž obsahuje databázi redakcí a aktivních novinářů a novinářek, kteří se danou problematikou zabývají, včetně kontaktů na ně, pro usnadnění práce archeologů při snaze o medializaci vlastních výzkumů a řady dalších archeologických projektů. Klíčová slova Archeologie, hromadné sdělovací prostředky, denní tisk, veřejnost, infotainment, novinář, noviny, komunikace, medializace, popularizace
|
|
|
Skryté kulturní hodnoty chráněných území
Fišer, J. ; Novák, David ; Šmejda, L.
Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu část krajiny, která je nyní chráněna pro své přírodní hodnoty. Intenzita těchto činností však byla spojena s obecnými strategiemi osídlení, které výrazně respektovaly geomorfologické charakteristiky krajiny. Velkoplošná chráněná přírodní území se vyznačují výjimečnými krajinnými prvky nebo významnými přírodními hodnotami. I v těchto částech krajiny byl minulý vliv člověka významný a zanechal zde své stopy. Intenzita a specifika tohoto vlivu jsou v článku prezentovány na základě archeologických dat. Archeologická data byla zpracována do rastru, jehož hodnoty jsou vztaženy k počtu archeologických období přítomných v daném území. Chráněná krajina byla lidmi využívána spíše sporadicky a nárůst aktivity lze spojit až s obdobím středověku a novověku. Plochy nechráněné krajiny byly v minulosti využívány intenzivněji. Vysvětlení tohoto rozdílu však není založeno na sociálních preferencích, ale na geomorfologické struktuře chráněné krajiny a s ní spojené historii osídlení.
|
|
|
Několik poznámek k náhrobníkům z raného a počátku vrcholného středověku
Podhorský, Jan
K rozšíření znalostí o náhrobnících z raného a počátku vrcholného středověku přispěly v minulosti významnou měrou souhrnné práce shromažďující poznatky roztroušené v pramenech různého charakteru a publikace nových výzkumů i výzkumů již uzavřených, ale dosud nepublikovaných. Z území Čech a Moravy je známo již 83 lokalit ze 72 katastrálních území s doloženými či pravděpodobnými nálezy náhrobníků z raného středověku. Zajímavý a dosud nevysvětlený jev představuje nápadně vyšší výskyt náhrobníků v Čechách (72 lokalit) ve srovnání se situací na území Moravy (11 lokalit). Přes rostoucí počty nově zjištěných lokalit s nálezy náhrobníků z raného středověku, zůstávají některé další aspekty studia tohoto fenoménu obtížně vysvětlitelné. Zvláště pak ve vztahu k pokračování jejich výskytu také na počátku vrcholného středověku, kdy komplikace představuje zejména nevýrazný projev pohřebního ritu, na jehož základě by bylo možné přesnější chronologické zařazení. Otázka výskytu nezdobených náhrobníků v období vrcholného středověku je řešena na příkladu spíše ojedinělých dokladů, u nichž je ale patrná nejistá chronologická příslušnost. Oproti tomu situace zdokumentovaná při výzkumu na Mariánské louce v Děčíně naznačuje, že užívání nezdobených náhrobníků nemuselo být ještě ani ve 14. století ničím neobvyklým. Popisované příklady se dále věnují možnostem spíše výjimečného použití náhrobníků v prostředí společenských elit, kde je však potenciál dochování náhrobníků v primární poloze a jejich identifikace zkomplikován častými translacemi ostatků a stavebními zásahy. Významné rozšíření dosavadních poznatků přináší současný výzkum zaniklého středověkého pohřebiště na lokalitě Nesvětice (k. ú. Libkovice u Mostu) datovaného předběžně do období 11.–13. století, odkud pochází dosud největší soubor náhrobníků z našeho území. Význam tohoto výzkumu tkví především v rozsahu zkoumané plochy, kde množství odkrytých hrobů s náhrobníky vrhá nové světlo na studium této složky pohřebního ritu.
|
|
|
Badatelské „přelety“ mezi Čechami a Moravou. Příspěvek ke vzájemné spolupráci Innocence Ladislava Červinky a Klimenta Čermáka
Velímský, Filip
Čáslavský archeolog a muzejník Kliment Čermák navázal a po dobu svého života pak i udržoval poměrně hojné styky s řadou osobností z moravské archeologické obce. Příspěvek přináší dílčí přehled těchto kontaktů s jednotlivými badateli, zejména pak Innocencem Ladislavem Červinkou, přičemž primárně vychází z dochované korespondence a rukopisů uložených v rámci Čermákovy pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, Archivu Městského muzea a knihovny v Čáslavi a Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Do příspěvku jsou zahrnuty i zjištěné informace o vzájemném publikování textů na stránkách spolkových periodik Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a Moravského archeologického klubu.
|
|
| |
|
|
Design archeologického detektoru
Šimková, Hana ; Tauber, Jiří (oponent) ; Rajlich, Jan (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je design archeologického detektoru. Hlavním cílem je vytvoření kompaktního zařízení, které splňuje veškeré ergonomické a technické požadavky a zároveň nabízí inovativní tvarování. Výsledný produkt vychází z analýzy současných výrobků dostupných na trhu a determinování jejich problémů. Hlavním přínosem této práce je originální tvarové řešení, které umožňuje nový způsob práce s detektorem.
|
|
|
Geofyzikální průzkum raně středověkých sídlišť
Marešová, Barbora ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Vošvrdová, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití geofyzikálních metod v rámci nedestruktivního archeologického výzkumu. Při geofyzikálním měření na archeologické lokalitě je důležité znát nejen fyzikální podstatu měření, ale také historii a charakter dané lokality. Práce se snaží o ucelený pohled na tento problém, a tak postupuje od rešerše fyzikálních parametrů, které jsou základem geofyzikálního měření, přes metody používané pro průzkum, až po vlastní geofyzikální měření na lokalitě Praha-Královice. Na tomto konkrétním případě je také popsána metodika měření, zpracování dat a interpretace výsledků. Díky tomuto průzkumu, popsanému ve výzkumné části práce, se podařilo získat nové informace o archeologické lokalitě Praha-Královce, zejména lokalizovat umístění a velikost zaniklé středověké fary. Práce také přináší srovnání tohoto měření s jinými publikovanými průzkumy archeologických lokalit. Klíčová slova: geofyzika, dipólové elektromagnetické profilování, georadar, raný středověk, fara, archeologie, Praha-Královice
|
host ::
RSS.