|
| |
|
|
Secesní sakrální architektura v Čechách
Pešlová, Jana ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bibliografická citace Secesní sakrální architektura v Čechách [rukopis]: diplomová práce / Jana Pešlová; vedoucí práce: PhDr. Milan Pech, Ph.D. Praha, 2013. 237 s. Anotace Secesní sakrální architektura v Čechách Diplomová práce se zabývá secesní sakrální architekturou v Čechách. Představuje kulturní a umělecké dění mezi léty 1890 - 1920, které zahrnuje architekturu pozdního historismu, secese a moderny. V první části se práce zabývá inspiračními vlivy, které působily na vývoj secesní sakrální architektury v Čechách, její stavitele a architekty. Předkládá také vybrané architektonické prvky, které jsou pro zdejší secesní sakrální architekturu charakteristické. Druhá část práce představuje konkrétní sakrální realizace v jednotlivých regionech Čech a následně v chronologicky uspořádaném katalogu. Klíčová slova Secese, sakrální architektura, katolická církev, evangelická církev, Čechy, 19. a 20. století, 1890-1920
|
|
|
Stavební historie rotundy svaté Maří Magdaleny v Přední Kopanině
Chabičovská, Hedvika ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá románským kostelem v Přední Kopanině, která se nyní nachází na území Prahy 6. Věnuje se dějinám Přední Kopaniny a jejímu osídlování od pravěkých časů, od období středověku. A to nejenom z hlediska archeologických nálezů, ale i ze stavebních a písemných zpráv. Krátkým přehledem se dotkne hospodářského vývoje kostela svaté Maří Magdaleny a k ní přiléhající fary, vzniku kostela, jeho úpadku i novému povznesu na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavní kapitola číslo 6 řeší stavební vývoj kostela v devatenáctém a dvacátém století. Vědecký přínos práce spočívá ve stanovení vypovídací hodnoty a autenticitě románského jádra kostela, jak o tom svědčí plánová dokumentace a obrazový materi ál. KLÍČOVÁ SLOVA archeologie, kostel, osidlování, renovace, stavební historie, vývoj.
|
|
|
České ženy z nižších vrstev na přelomu 19. a 20. století. Sebepojetí, cíle, úspěchy.
Landsmannová, Anna ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o českých ženách z nižších vrstev společnosti na přelomu 19. a 20. století se zaměřením na jejich sebepojetí, cíle a dosažené úspěchy. Jako výchozí materiály pro zkoumání těchto aspektů posloužily tři ženské časopisy, a to Ženské listy, Ženský svět a Ženský list, konkrétně jejich výtisky z let 1901 až 1905. Vzhledem k nedostatku dochovaných pramenů literární povahy po některých skupinách žen z nižších vrstev (např. prostitutky, žebračky, porodní báby) jsou tyto skupiny řešeny pouze okrajově. Hlavní prostor je v práci věnován ženám, které po sobě písemné prameny zanechaly, zejména dělnicím. Pro zasazení do kontextu situace českých žen na přelomu 19. a 20. století je zde také stručně nastíněn průběh ženského emancipačního hnutí od druhé poloviny 19. století do vzniku Československé republiky s důrazem na období mezi lety 1897-1907. Výsledkem porovnání tří uvedených pramenů, z nichž se každý zaměřoval na jiný aspekt ženské otázky, vzniká ucelený obraz o situaci chudých žen na přelomu dvou staletí. Pro zkoumání sebepojetí a cílů žen z nižších vrstev byl nejužitečnějším pramenem socialistický časopis Ženský list, z nějž bylo zjištěno, že hlavními snahami dělnických žen byla úprava bezpečnosti práce žen a dětí s ohledem na jejich zdraví (příp. těhotenství), zkrácení...
|
|
|
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
|
|
|
Češi a Němci v Praze: Konkurence spolkového života na přelomu 19. a 20. století
Kočárková, Kateřina ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce je věnována česko-německému soužití na území Prahy, na přelomu 19. a 20. století. Češi se roku 1848 ocitli v nedobrovolné roli zastánců Rakouska-Uherska, uvnitř které muselo česky hovořící obyvatelstvo žít po boku Němců, kterým území právem také patřilo. Soužití obou národů nebylo bezproblémové, spíše velmi proměnlivé, což se také odrazilo v politické a sociální sféře života. Česko-německé soužití bylo důležité pro vývoj spolkového života, jehož vzniku a následné vzájemné konkurenci se práce zabývá. Byly vybrány tři české instituce, významné pro tehdejší kulturní a spolkový život, které měly svou analogickou německou dvojici. Konkrétně Národní divadlo a Nové německé divadlo, kavárna Arco a Union a jako poslední Deutsches Kasino spolu s Měšťanskou besedou. Zkoumány byly jejich přátelské a nepřátelské tendence a vzájemná konkurence mezi nimi.
|
|
|
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
|
|
|
Sakrální stavby v urbanismu pražských měst 19. a 20. století
Háčková, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bibliografická citace Sakrální stavby v urbanismu pražských měst 19. a 20. století [rukopis] : diplomová práce / Tereza Háčková; vedoucí práce: PhDr. Vladimír Czumalo, CSc. -- Praha, 2017. -- s. 117. Anotace Diplomová práce se zabývá sakrální architekturou v urbanistické struktuře pražských čtvrtí 19. a 20. století. Cílem je zodpovědět na otázku, zda tato dvě století prodlužují tradici, v níž urbanistická struktura reagovala na svatyně, které byly častokrát základním výchozím bodem pro nová městská založení, či naopak na danou městskou situaci pouze reagují. Hlavní ambicí práce je z materiálu pražského urbanismu vytvořit soubor, který by názorně ukazoval, jak se vyvíjí v průběhu 19. a 20. století vztah sakrálních staveb a městského prostoru. Na základě dostupných pramenů, dokumentů, katalogů a map se práce pokusí srovnat nové církevní stavebníky s katolickou tradicí, aniž by ze záběru práce byla vyloučena problematika staveb menších křesťanských církví a synagόg. Klíčová slova urbanismus - sakrální architektura - 19. a 20. století - Praha
|
|
|
Architektura pražských finančních ústavů do roku 1939 v evropském kontextu
Šamšulová, Kateřina ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
V předložené diplomové práci se zabývám architekturou pražských finančních ústavů - bank, spořitelen a pojišťoven - od poloviny 19. století, tedy od realizace prvního reprezentativního sídla peněžního ústavu v Praze, do roku 1939. Soustředila jsem se na stavby v oblasti Nového Města Pražského v katastrálním území Prahy 1, v níž ve zkoumaném období došlo k největší koncentraci budov finančních ústavů v Praze. Ve své diplomové práci se snažím evidovat a interpretovat jednotlivé stavby v historických, ekonomických a politických souvislostech v rámci zemského a státního celku habsburské monarchie, posléze i Československé republiky; a také v kontextu urbanistického a širšího architektonického vývoje v Praze a Evropě. Klíčová slova: Architektura, urbanismus, banky, spořitelny, pojišťovny, 19. a 20. století, Praha, Čechy, Československo, historizující slohy, secese, kubismus, novoklasicismus, funkcionalismus.
|
|
|
Stavební historie rotundy svaté Maří Magdaleny v Přední Kopanině
Chabičovská, Hedvika ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá románským kostelem v Přední Kopanině, která se nyní nachází na území Prahy 6. Věnuje se dějinám Přední Kopaniny a jejímu osídlování od pravěkých časů, od období středověku. A to nejenom z hlediska archeologických nálezů, ale i ze stavebních a písemných zpráv. Krátkým přehledem se dotkne hospodářského vývoje kostela svaté Maří Magdaleny a k ní přiléhající fary, vzniku kostela, jeho úpadku i novému povznesu na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavní kapitola číslo 6 řeší stavební vývoj kostela v devatenáctém a dvacátém století. Vědecký přínos práce spočívá ve stanovení vypovídací hodnoty a autenticitě románského jádra kostela, jak o tom svědčí plánová dokumentace a obrazový materi ál. KLÍČOVÁ SLOVA archeologie, kostel, osidlování, renovace, stavební historie, vývoj.
|
host ::
RSS.