|
|
Výtvarná tvorba jako prostředek prevence a nápravy dysgrafie v prostředí 1. stupně zákdní školy
Zápotočná, Jana ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Diplomová práce Výtvarná tvorba jako prostředek prevence a nápravy dysgrafie v prostředí 1. stupně základní školy představuje propojení speciální pedagogicky s výtvarnou výchovou v prostředí základní školy. Diplomová práce dále představuje intervenční materiál, jenž má ověřit účinnost na rozvoj jemné motoriky, vizuomotorické koordinace, koncentrace pozornosti a vizuální představivosti. Cílem práce je nabídnout vhled do teorie specifických poruch učení, představit autorský intervenční materiál jako možnost prvotní pedagogické diagnostiky, rozvoje a nápravy žáky v oblasti speciálně vzdělávacích potřeb pak jako celku za pomoci výtvarné výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA Specifické poruchy učení, dysgrafie, výtvarná výchova, školské poradenské zařízení, metodika intervenčního materiálu.
|
|
|
Percepce specifických poruch učení pohledem žáků 2. stupně ZŠ
Horká, Jitka ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou specifických poruch učení pohledem žáků. V práci jsou popsány základní pojmy týkající se problematiky, způsoby práce s dětmi trpící specifickou poruchou učení. Následně jsou zde představena poradenská pracoviště, individuální vzdělávací program a přístupy k hodnocení žáků s SPU. Práce je zaměřena především na sociální aspekty žáků se specifickou poruchou učení. Praktickou část tvoří dotazníkové šetření mezi žáky sedmých ročníků, které zkoumá znalost základních pojmů, přístup spolužáků k dětem s SPU a strategie zvládání problematiky u dětí s SPU.
|
|
|
Dítě s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole
Tuhá, Michala ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětmi s narušenou komunikační schopností, které jsou vzdělávány v běžné mateřské škole. K realizaci výzkumného šetření byl vybrán výzkumný vzorek v podobě pěti dětí s narušenou komunikační schopností, konkrétně s poruchou vývojová dysfázie. Teoretická část se věnuje klasifikaci narušené komunikační schopnosti a vymezením vývojové dysfázie. Obsáhleji se zabývá integrací a vzděláváním dětí s NKS v běžných mateřských školách, kvalitou předškolního pedagoga a jeho rolí při rozvíjení dítěte s NKS, konkrétně zaměřené na rozvoj dítěte s vývojovou dysfázií.Také sleduje spolupráci mateřské školy a rodičů s odborníky v podobě klinického logopeda, pracovníků SPC a pracovníků PPP. Cílem výzkumného šetření je na základě rozhovorů s rodiči, učiteli, asistenty pedagoga a přímého krátkodobého pozorování výzkumného vzorku v podobě pěti dětí s vývojovou dysfázií, které jsou vzdělávány v běžné mateřské škole, prozkoumat vzdělávací proces dítěte s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole a zmapovat rizika a přínosy mající vliv na jeho vzdělávání.
|
|
|
Analýza příčin odkladů školní docházky v rámci regionálního šetření
Vojtušová, Radmila ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Vyšínová, Pavlína (oponent)
Smyslem diplomové práce bylo zjištění nejčastějších příčin odkladů školní docházky v rámci regionálního šetření a porovnání s názory rodičů, učitelů ZŠ a MŠ. V souvislosti s tímto tématem se autorka zabývala v první části práce charakteristikou dítěte předškolního věku se zaměřením na diagnostiku školní zralosti a problematiku odkladů školní docházky. Hlavní výzkum byl realizován v Pedagogicko-psychologické poradně v Kladně ve třech vybraných letech v rozmezí let 1999-2010. Ke sběru dat byla využita metoda analýzy dokumentů. Dotazníková sonda formou anonymního dotazníku objasnila názory vybraných respondentů a na základě pozorování byla sestavena kazuistika dítěte se specifickými potřebami a OŠD dokládající další vývoj dítěte po nástupu školní docházky. Předložené výsledky práce potvrdily názory odborníků a výzkumů týkajících se problematiky odkladů školní docházky. Bylo zjištěno, že nejčastějšími příčinami odkladů školní docházky ve sledované lokalitě jsou obtíže v oblasti řeči, zrakového a sluchového vnímání, grafomotoriky a pracovní zralosti. Toto zjištění se shodovalo s názory respondentů dotazníkové sondy, kteří označili psychickou oblast školní zralosti za nejvíce problematickou.
|
|
|
Role speciálního pedagoga v předškolním vzdělávání dětí s autismem
Skleničková, Martina ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Rigorózní práce se zabývá rolí speciálního pedagoga v předškolním vzdělávání dětí s autismem. Vychází ze studia odborné literatury a z dlouholeté praxe autorky, speciální pedagožky v mateřské škole se speciálními třídami, její úzké spolupráce s kolegy, rodiči a externími odborníky. Práce je rozdělena do tří částí. První, teoretická část, definuje základní pojmy, jako jsou autismus, osobnost speciálního pedagoga, školský vzdělávací systém, podpůrná opatření, inkluze. Druhá část přináší autorčiny poznatky a zkušenosti z praxe. Zaměřuje se na týmovou a multidisciplinární spoluprácí, obsahuje strukturované rozhovory s odborníky, kteří tvoří tým při práci s dětmi s autismem v mateřské škole, kde autorka pracuje. Přináší také stručný pohled na systém předškolního vzdělávání ve Švédsku, Finsku a v Gruzii. Autorka vychází z osobních zkušeností, které získala během pracovních zahraničních cest. Třetí část rigorózní práce obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu, který byl proveden v období září 2018 - říjen 2019 mezi speciálními pedagogy z mateřských škol a školských poradenských zařízení, kteří pracují s dětmi s autismem. Výzkum se zaměřuje nejen na přímou práci s dětmi, ale také na zkušenosti s inkluzí dětí s autismem, metody a cíle práce, problémy při práci s touto cílovou skupinou, mezioborovou...
|
|
|
Integrace dětí s ADHD v předškolním věku
HRDLIČKOVÁ, Lucie
Syndrom ADHD představuje poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivitou, která se projevuje již od raného dětství. Hlavním cílem je deskripce syndromu ADHD dětí v předškolním věku a identifikace, zda integrace je či není přínosná. Je stanovena jedna hlavní výzkumná otázka: Je integrace dětí se syndromem ADHD v předškolním věku přínosná? Dále jsou stanoveny tři dílčí výzkumné otázky: Je integrace s podporou asistenta pedagoga pro žáka přínosná? Je integrace dětí se syndromem ADHD přínosná pro ostatní spolužáky? Mají učitelé, kteří s dětmi pracují dostatečné informace o syndromu ADHD? Praktická část bakalářské práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu se skupinou asistentů pedagoga s praxí ve vzdělávání dětí se syndromem ADHD, který je uskutečněn technikou polostrukturovaného rozhovoru. První část rozhovorů je zaměřena na základní údaje o informantech. Druhá část je zaměřena na přínos integrace dětí se syndromem ADHD v předškolním věku. Otázky ve třetí části se týkají přínosu integrace dětí se syndromem ADHD s podporou asistenta pedagoga. Čtvrtá část rozhovoru je orientovaná na přínos integrace dětí se syndromem ADHD pro ostatní žáky a poslední část rozhovoru je zaměřena na informovanost pedagogických pracovníků o syndromu ADHD. Získaná data z polostrukturovaných rozhovorů jsou zpracována analýzou pomocí metody otevřeného kódování. Práce dochází ke zjištění, že přínos integrace dětí se syndromem ADHD není možné jednoznačně vyhodnotit, zatímco přínos integrace s podporou asistenta pedagoga je možné vyhodnotit jako jednoznačně pozitivní. Přínos integrace pro ostatní spolužáky není jednoznačně vyhodnotitelný. Práce dále zjišťuje, že vyučující nemají o syndromu ADHD dostatečné množství informací.
|
|
|
Integrace dětí s ADHD v předškolním věku
HRDLIČKOVÁ, Lucie
Syndrom ADHD představuje poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivitou, která se projevuje již od raného dětství. Hlavním cílem je deskripce syndromu ADHD dětí v předškolním věku a identifikace, zda je či není přínosná. Je stanovena jedna hlavní výzkumná otázka: Je integrace dětí se syndromem ADHD v předškolním věku přínosná? Dále jsou stanoveny tři dílčí výzkumné otázky: Je integrace s podporou asistenta pedagoga pro žáka přínosná? Je integrace dětí se syndromem ADHD přínosná pro ostatní spolužáky? Mají učitelé, kteří s dětmi pracují dostatečné informace o syndromu ADHD? Praktická část bakalářské práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu se skupinou asistentů pedagoga s praxí ve vzdělávání dětí se syndromem ADHD, který je uskutečněn technikou polostrukturovaného rozhovoru. První část rozhovorů je zaměřena na základní údaje o informantech. Druhá část je zaměřena na přínos integrace dětí se syndromem ADHD v předškolním věku. Otázky ve třetí části se týkají přínosu integrace dětí se syndromem ADHD s podporou asistenta pedagoga. Čtvrtá část rozhovoru je orientovaná na přínos integrace dětí se syndromem ADHD pro ostatní žáky a poslední část rozhovoru je zaměřena na informovanost pedagogických pracovníků o syndromu ADHD. Je provedena analýza rozhovorů a následná syntéza. Práce dochází ke zjištění, že přínos integrace dětí se syndromem ADHD není možné jednoznačně vyhodnotit, zatímco přínos integrace s podporou asistenta pedagoga je možné vyhodnotit jako jednoznačně pozitivní. Přínos integrace pro ostatní spolužáky není jednoznačně vyhodnotitelný. Práce dále zjišťuje, že vyučující nemají o syndromu ADHD dostatečné množství informací.
|
|
|
Role základní školy ve vztahu k žákům s lehkým mentálním postižením v kontextu novely zákona č. 82/2015 Sb.
VRBOVÁ, Lucie
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se změnila práce pedagoga s žákem s lehkým mentálním postižením v rámci úprav, které přináší novela školského zákona. Bakalářskou práci jsem rozdělila na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se snažila sepsat důležité informace o problematice inkluzivního vzdělávání, které jsem čerpala z vybrané odborné literatury. Jako způsob utvrzení obsahu teoretické části jsem zvolila kvalitativní výzkum. Rozhodla jsem se ho uskutečnit pomocí strukturovaných rozhovorů. Kontaktovala jsem několik škol v okresu Příbram, kde jsem výzkum chtěla realizovat. Z více než patnácti původně oslovených škol jsem nakonec získala tři respondenty, vedoucí pedagogické pracovníky. Ještě před realizací výzkumu jsem si stanovila pět výzkumných otázek, které jsem po zpracování rozhovorů vyhodnotila. Moje bakalářská práce může mít vědecký přínos pro pedagogické pracovníky, kteří si ještě nevytvořili svůj vlastní názor na vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením v běžných školách. Kromě zjištění teoretických pojmů týkajících se vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižení mohou nahlédnout do praktické části, která jim přiblíží a ukáže situaci, jak společné vzdělávání probíhá v jiných školách. Nejvíce nových poznatků jsem při vypracovávání mé bakalářské práce nabyla při rozhovorech s vedoucími pedagogickými pracovníky, kteří mi osvětlili, jak situace společného vzdělávání reálně probíhá.
|
|
|
Dítě s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole
Tuhá, Michala ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětmi s narušenou komunikační schopností, které jsou vzdělávány v běžné mateřské škole. K realizaci výzkumného šetření byl vybrán výzkumný vzorek v podobě pěti dětí s narušenou komunikační schopností, konkrétně s poruchou vývojová dysfázie. Teoretická část se věnuje klasifikaci narušené komunikační schopnosti a vymezením vývojové dysfázie. Obsáhleji se zabývá integrací a vzděláváním dětí s NKS v běžných mateřských školách, kvalitou předškolního pedagoga a jeho rolí při rozvíjení dítěte s NKS, konkrétně zaměřené na rozvoj dítěte s vývojovou dysfázií.Také sleduje spolupráci mateřské školy a rodičů s odborníky v podobě klinického logopeda, pracovníků SPC a pracovníků PPP. Cílem výzkumného šetření je na základě rozhovorů s rodiči, učiteli, asistenty pedagoga a přímého krátkodobého pozorování výzkumného vzorku v podobě pěti dětí s vývojovou dysfázií, které jsou vzdělávány v běžné mateřské škole, prozkoumat vzdělávací proces dítěte s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole a zmapovat rizika a přínosy mající vliv na jeho vzdělávání.
|
|
|
Percepce specifických poruch učení pohledem žáků 2. stupně ZŠ
Horká, Jitka ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou specifických poruch učení pohledem žáků. V práci jsou popsány základní pojmy týkající se problematiky, způsoby práce s dětmi trpící specifickou poruchou učení. Následně jsou zde představena poradenská pracoviště, individuální vzdělávací program a přístupy k hodnocení žáků s SPU. Práce je zaměřena především na sociální aspekty žáků se specifickou poruchou učení. Praktickou část tvoří dotazníkové šetření mezi žáky sedmých ročníků, které zkoumá znalost základních pojmů, přístup spolužáků k dětem s SPU a strategie zvládání problematiky u dětí s SPU.
|
host ::
RSS.