|
|
Role Ústavního soudu v politickém systému České republiky
Kučerová, Marie ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Ústavní soud České republiky náleží do soustavy vrcholných státních orgánů a plní úlohu soudního orgánu ochrany ústavnosti. Cílem diplomové práce je zhodnotit jeho roli v politickém systému České republiky na základě vymezení jeho funkce a základních vztahů k ostatním orgánům státní moci. Předmětem její první části je charakteristika ústavního soudnictví a jeho významu v demokratickém právním státě. Součástí tohoto výkladu je i komparace dvou základních modelů - difúzního a koncentrovaného ústavního soudnictví. Základním námětem diplomové práce je charakteristické postavení Ústavního soudu mezi právem a politikou, zabývá se politickými aspekty ústavního soudnictví. S využitím státoprávního přístupu odpovídá na otázku nakolik je vztah Ústavního soudu k politice systémově předurčen (institucionálně, funkčně). Hlavní část textu analyzuje systémové začlenění Ústavního soudu, jednak jeho postavení jako nezávislého orgánu moci soudní a jednak jeho vztahy k orgánům moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tyto vztahy vyplývají ze způsobu výběru ústavních soudců a z široce vymezené působnosti Ústavního soudu, v níž dominuje jeho kontrolní funkce spojená s možností bezprostředního zasahování do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Text přitom podrobněji popisuje především systémové vztahy mezi Ústavním soudem...
|
|
|
Pozitivní a negativní koncepce lidských práv
Blažková, Kristina ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je analyzovat ochrannou funkci základních práv v protikladu k tradiční obranné funkci. Zatímco obranná funkce základních práv ukládá státu povinnost nezasahovat a respektovat základní práva jednotlivce, ochranná funkce zavazuje stát ke konání za účelem ochrany základních práv před zásahy ze strany soukromých osob. Problematika je zkoumána v prvé řadě skrze judikaturu třech zahraničních vrcholných soudů, tj. Nejvyššího soudu Spojených států, Spolkového ústavního soudu SRN a Evropského soudu pro lidská práva. V širší perspektivě se práce snaží zmapovat přístup českého Ústavního soudu k této problematice. Ochranná funkce základních práv je zkoumána z hlediska jednotlivce a z hlediska systémového. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole autorka vyjasňuje základní teoretická východiska této práce. S problematikou negativní a pozitivní koncepce základních práv velmi úzce souvisí pojem negativní a pozitivní svobody, který rozpracoval I. Berlin ve svém slavném eseji Dva pojmy svobody. Na ochrannou funkci je třeba zároveň hledět jako na specifickou právní konstrukci. Z tohoto důvodu je v první kapitole rozebrána Alexyho analyticko-strukturální teorie základních práv. Druhá kapitola srovnává americký a německý přístup k ochranné funkci základních práv. Analýzu...
|
|
|
Ústavní soudnictví ve Španělsku
Borská, Nela ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tématem této diplomové práce je ústavní soudnictví ve Španělsku. Španělsko se dnem účinnosti Ústavy z roku 1978 připojilo ke státům, v jejichž ústavních systémech je zakotven model koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. Španělskému ústavnímu soudnictví není v české odborné literatuře věnováno příliš prostoru, často se spíše odkazuje na jeho podobnost s ústavním soudnictvím německým. Přesto, že španělská úprava ústavního soudnictví opravdu v mnohém ze vzoru Spolkového ústavního soudu vychází (zejména se jedná o oblast kompetencí), nacházíme rovněž některá významná specifika, charakteristické znaky a instituty, které španělský Ústavní soud od tohoto vzoru odlišují, a jejichž rozbor může být v mnoha ohledech zajímavým a přínosným. Obsahem této práce není podrobná analýza všech aspektů španělského ústavního soudnictví, která z hlediska rozsahových možností této práce není zcela možná. Proto jsem se při své činnosti zaměřila pouze na některé oblasti španělského ústavního soudnictví, kterými jsou zejména otázka postavení a významu Ústavního soudu v ústavním systému Španělska a ve společnosti, právní úprava španělského ústavního soudnictví, způsob konstituování Ústavního soudu, postavení ústavních soudců, organizace Ústavního soudu a jeho kompetence. Dále se v rámci této práce více věnuji...
|
|
|
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti
Jiráková, Gabriela ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti Cílem diplomové práce je komparativní analýza znaků ústavního soudnictví v první Československé republice a v současné České republice. Jednotlivé kapitoly jsou strukturovány tak, aby přehledně pojednaly o orgánu, který reprezentuje ochranu nejdůležitějších ústavních hodnot. Systematika celého textu je vysvětlena v kapitole "Metodika". Slouží pro lepší orientaci a pochopení zpracování diplomové práce. Celá práce je rozdělena do osmi kapitol. V úvodu jsou popsány základní představy o Ústavním soudu a vysloveny hypotézy autora, které předpokládají velké rozdíly mezi úpravami obou republik. V následujících kapitolách jsou porovnávány oba Ústavní soudy z hlediska jejich organizace (vnitřní uspořádání, rozpočet, sídlo), jmenování ústavních soudců (proces, předpoklady). Dále podává výčet jednotlivých kompetencí Ústavních soudů a popisuje konkrétní činnost ústavních soudců v rámci jednotlivých období. Součástí práce je také krátký historický exkurs, který pojednává o původu myšlenky ústavního soudnictví a také o zdrojích, ze kterých čeští a českoslovenští tvůrci čerpali inspiraci při sestavování příslušné právní úpravy. Na konci každé kapitoly je provedeno krátké shrnutí, které slouží k utvoření uceleného přehledu o...
|
|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
|
|
Ohrožuje ústavní pořádek ČR soudcovský aktivismus?
Bartonička, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Nejen ústavními právníky, ale také politickými vědci je často zdůrazňováno, že oblast práva a politiky je v současnosti výrazně poznamenána neustále posilujícím postavením soudců. Ve své diplomové práci jsem se proto rozhodl popsat současné problémy, které s tímto jevem úzce souvisejí, nevyjímaje fenomén tzv. vlády soudců, soudcovského aktivismu a role ústavních soudů v moderních společnostech. V samém úvodu je třeba zmínit, že svoji práci jsem založil poznatcích obsažených v knize "Constitutional Courts and Democratic Values: A European Perspective", jejímž autorem je Victor Ferreres Comella. Lze říci, že právě tato publikace momentálně nabízí patrně nejpodrobnější analytický popis centralizovaného modelu ústavního soudnictví. Moje diplomová práce sestává z úvodu, čtyř kapitol a závěru, přičemž v první kapitole je relativně podrobně popsán vývoj ústavního soudnictví v Československu počínaje dvacátými lety a konče vznikem České republiky v devadesátých letech 20. století. Zvláštní důraz je přitom kladen na období první republiky. V druhé části práce pojednávám o současných hlavních modelech ústavního soudnictví. Ve stručnosti jsou popsány model francouzský, americký a německý; soustředím se zejména na zvláštnosti, jimiž se vyznačují. V třetí kapitole se zaměřuji na fenomény tzv. soudcovského státu,...
|
|
|
Identita a univerzalita právních kultur ve východní Evropě
Slavík, Matěj ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Identita a univerzalita právních kultur ve východní Evropě Abstrakt Předkládaná práce zkoumá, zdali se právní kultura států východní Evropy sbližuje s právní kulturou common law, či zdali dochází k prohloubení jejich vzájemných odlišností. Sledovaným kritériem, které je způsobilé nastínit vývoj zkoumaného trendu, je způsob a četnost užití komparativní metody interpretace práva ze strany ústavních soudů pěti východoevropských států: Ruska, Maďarska, Polska, Rumunska a České republiky. Práce nejprve přibližuje význam pojmu právní kultura, poukazuje na jeho kritiku, a nakonec jej představuje jako vhodný teoretický rámec pro detailnější studium ústavní komparace. Jejímu vymezení je věnována následující část práce, ve které je pomocí odkazů na relevantní literaturu vysvětlen také způsob, jakým soudcovskou interpretaci práva v regionu východní Evropy ovlivnila socialistická právní kultura. Ústavní komparace je zde představena jako relativně významná, v regionu východní Evropy však doposud spíše opomíjená metoda interpretace práva. Míra a způsob jejího užití ze strany vybraných ústavních soudů v porevolučním období se tak ukazuje jako vhodný ukazatel potencionálního prolínání zkoumaných právních kultur. Těžiště práce, které tvoří podklad pro její závěr, sestává z případové studie ústavní komparace v judikatuře...
|
|
|
Role ústavního soudnictví při udržování politické stability v zemích Latinské Ameriky
Langhammerová, Šárka ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá rolí ústavních soudů při udržování stability v zemi. Práce nejdříve představí propojení pojmů stabilita, bezpečnost a demokracie. Pomocí obecné teorie sporů a konfliktů zformované Shonholtzem a vymezení různých rolí, které mohou soudy ve vztahu k politickému systému sehrávat, se pokusí nastínit, jak mohou soudy přispívat k bezpečnosti a stabilitě v zemi, či jak ji mohou naopak narušit. V praktické části se práce zaměří na region Latinské Ameriky. Na příkladech z vybraných zemí (Bolívie, Venezuely a Argentiny) se práce pokusí demonstrovat dopad rozhodnutí ústavních soudů na stabilitu a bezpečnost. Stěžejní při posuzování jejich stabilizační role je, jestli soudy dokážou vzbuzovat v občanech důvěru v demokratický systém a zda tento systém dokážou účinně chránit. Role soudů ve vybraných případech bude hodnocena pomocí funkcionální analýzy.
|
|
|
Horizontální účinky lidských práv
Schreiberová, Jarmila ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Resumé Cílem této práce je pokusit se vypořádat s otázkou horizontálních účinků lidských práv, tedy zda a případně jak působí základní práva a svobody jednotlivce v soukromoprávních vztazích. S vývojem společnosti spojeným s rozšiřováním katalogu lidských práv a posilováním jejich ochrany jsme svědky pronikání lidských práv i do jiných právních oblastí, než ve kterých působila doposud. To vyvolává mnohé otázky o jejich působení, především o nositelích z těchto práv plynoucích povinností. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. V úvodní kapitole se autorka věnuje teoretickým východiskům lidských práv, jejich pojmu, vývoji a především jejich specifické povaze a funkci oproti klasickým právním normám, což je relevantní pro následné správné pochopení jejich fungování v rámci působení v horizontálních vztazích, jež je tématem druhé kapitoly práce. Ve druhé kapitole se autorka zaměřuje již na samotný horizontální účinek lidských práv. Kapitola popisuje horizontální působení, poté se věnuje horizontálním právním vztahům a adresátům lidských práv, jakožto nositelů z těchto práv vyplývajících povinností. Hlavní náplní druhé kapitoly je analýza jednotlivých modelů horizontálního působení lidských práv. V této souvislosti se autorka zabývá čtyřmi základními modely, a to modelem přímého účinku, modelem nepřímého...
|
|
|
Pozitivní a negativní koncepce lidských práv
Blažková, Kristina ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je analyzovat ochrannou funkci základních práv v protikladu k tradiční obranné funkci. Zatímco obranná funkce základních práv ukládá státu povinnost nezasahovat a respektovat základní práva jednotlivce, ochranná funkce zavazuje stát ke konání za účelem ochrany základních práv před zásahy ze strany soukromých osob. Problematika je zkoumána v prvé řadě skrze judikaturu třech zahraničních vrcholných soudů, tj. Nejvyššího soudu Spojených států, Spolkového ústavního soudu SRN a Evropského soudu pro lidská práva. V širší perspektivě se práce snaží zmapovat přístup českého Ústavního soudu k této problematice. Ochranná funkce základních práv je zkoumána z hlediska jednotlivce a z hlediska systémového. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole autorka vyjasňuje základní teoretická východiska této práce. S problematikou negativní a pozitivní koncepce základních práv velmi úzce souvisí pojem negativní a pozitivní svobody, který rozpracoval I. Berlin ve svém slavném eseji Dva pojmy svobody. Na ochrannou funkci je třeba zároveň hledět jako na specifickou právní konstrukci. Z tohoto důvodu je v první kapitole rozebrána Alexyho analyticko-strukturální teorie základních práv. Druhá kapitola srovnává americký a německý přístup k ochranné funkci základních práv. Analýzu...
|
host ::
RSS.