|
|
Measurement of nanoparticles in 3D printing using FFF/FDM technology
Klouda, Karel ; Kubátová, Hana ; Nechvátal, Marek ; Bátrlová, Kateřina ; Roupcová, Petra
Pro aditivní výrobu, kdy se materiál připravuje nanášením tenkých vrstev, se používá zjednodušené označení 3D tisk. Při této výrobě se do ovzduší uvolňují těkavé organické látky a ultrajemné částice. Na toto téma je publikována řada měření pro daný typ tiskárny s konkrétním typem termoplastu. Postup realizovaného měření koncentrace nanočástic (10-700 nm) a jejich středních průměrů lze nazvat "terénním", protože probíhalo v reálném prostředí s masovým nasazením 3D tisku na principu FFF/FDM, přičemž měřicí zařízení se pohybovalo mezi tiskárnami v různých prostorách a činnostech: při výrobě dílů určených pro montáž tiskáren; při výrobě součástek pro štíty v době výluky spojené s pandemií onemocnění covid-19; v tvůrčích dílnách a laboratořích společnosti Průsa Research. Cílem těchto měření v reálných situacích bylo najít opatření ke snížení koncentrace nanočástic. Vyhodnocení výsledků probíhalo podle normy ISO/TR 27 628 a stanovilo návrh opatření technologického a organizačního charakteru ke snížení koncentrací.
Plný text:  PDF
|
|
|
Graphene oxide (GO) and its ability to detect and capture bacteria and viruses
Roupcová, Petra ; Klouda, Karel ; Kleinová, Sabina
V posledních letech se díky rozvoji výzkumu nanomateriálů zvýšil počet jejich různých aplikací téměř ve všech možných oblastech, od elektrod přes membrány až po sportovní vybavení a oblečení. Grafen, oxid grafenový (GO) a redukovaný oxid grafenový (rGO) se stávají stále populárnějšími především díky svým mimořádným vlastnostem a struktuře. Tento příspěvek shrnuje možné využití oxidu grafenu k zachycování bakterií a virů a další potenciální aplikace, zejména s ohledem na probíhající krizi s koronaviry.
Plný text: PDF
|
|
|
Nanovlákna jako součást ochranných prostředků dýchacího systému, ale i možný zdroj nano a mikroplastů do ŽP
Klouda, Karel ; Bátrlová, Kateřina ; Roupcová, Petra
Zvýšená produkce nanovláken (nanotextilií) vyvolává celosvětovou pandemii, pro jejich aplikaci do ochranných pomůcek jako jsou respirátory, roušky, nanošátky, nanoúplety. Ve své podstatě jsou materiály, z kterých se vyrábějí tyto ochranné prostředky kombinací netkaných textilií a nanesených nanovláken na textilii. Otevírá se otázka, do jaké míry tyto produkty ovlivní výskyt nano a mikroplastů v životním prostředí. Příspěvek se zaměřuje na získání a identifikaci zdrojů plastových nanočástic (nanovláken), které se uvolňují do životního prostředí. Porovnávají se tyto možné zdroje: při přípravě nanovláken elektrostatickým zvlákňováním; při zpracování textilií z nanovláken do výrobků jako jsou respirátory, nanoroušky; při mechanickém namáhání textilií z nanovláken, tření, otěr; při odhození použitých respirátorů, roušek na půdní travnatou plochu, do louže, do vod apod.
Plný text: PDF
|
|
|
Emission of nanoparticles in the nanotextile industry
Nechvátal, Marek ; Klouda, Karel ; Kubátová, Hana ; Roupcová, Petra ; Bátrlová, Kateřina
S kouřem se v životě setkáváme poměrně pravidelně. Kouř se skládá z plynných, kapalných a pevných složek, které vznikají spalováním / oxidací paliva. Chemické složení kouře závisí nejen na použitém palivu, ale i na řadě dalších parametrů (provoz, technologie, atmosférické vlivy). Chemické složení kouře je tedy proměnlivé a nelze jej snadno charakterizovat. Při spalování dřeva se do atmosféry uvolňují kromě nespotřebovaného vzduchu také částice dřeva, CO2, metanu, těkavých organických látek, stopových prvků a ultrajemných částic. Na toto téma jsou publikována měření pro daný typ technologie spalování s konkrétním druhem paliva. Postup měření koncentrace nanočástic (10-700 nm) v kouři ze dřeva a jejich středních průměrů lze nazvat "terénním". Cílem těchto měření v reálných situacích bylo najít a popsat zdroje zvýšené koncentrace nanočástic. Podstatné kvantitativní informace o výskytu nanočástic při spalování dřeva v různých typech topidel byly získány v terénu v reálných klimatických podmínkách, typických pro zimní období ve střední Evropě, kdy se v domácnostech nejvíce topí. Spalování dřeva v domácnostech v převážně zemědělských oblastech České republiky lze tedy považovat za hlavní zdroj znečištění venkovního ovzduší, ale může mít také významný vliv na zhoršení kvality ovzduší uvnitř budov. Zároveň lze předpokládat, že negativní vliv nanočástic na lidské zdraví v oblastech znečištěných kouřem ze dřeva je slabší než vliv jinde - v průmyslových, více znečištěných oblastech.
Plný text: PDF
|
|
|
Toxicity of nanotextiles as respirators waste to Daphnia Magna
Slaný, Jan ; Roupcová, Petra ; Pavlovský, Jiří ; Klouda, Karel
V posledních letech se výskyt nanotextilií zvýšil v důsledku situace s onemocněním covid-19 na celém světě. Nanotextilie se používají ve formě obličejových masek a respirátorů, které jsou zdrojem znečištění životního prostředí nanočásticemi. Cílem tohoto příspěvku je provedení ekotoxikologických testů podle evropských norem a české legislativy. Nejprve jsou stručně popsány netkané textilie a představen malý planktonní korýš (Daphnia magna S.). Druhá část je zaměřena na samotné experimenty a jejich výsledky. Ve všech případech testované nanotextilie neměly na organismy toxický účinek, ale bylo možné pozorovat reakci. Pro vysvětlení a upřesnění účinků budou provedeny další testy.
Plný text: PDF
|
|
|
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Hajer, Jaromír (oponent)
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
|
|
|
Analýza existujících způsobů měření inovační firemní kultury
Školová, Alena ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Mudd, Dana (oponent)
Předkládaná práce řeší téma inovační firemní kultury a nástrojů jejího měření. Práce je vystavěna systematicky od obecného ke konkrétnímu. První část práce se věnuje obecné definici kultury a jejích charakteristik. Dále je popsán fenomén organizační kultury spolu s prvky, kterými je určován. Poslední teoretická část se týká definice specifického typu firemní kultury, jehož doménou je podpora dlouhodobé inovační schopnosti. Tato definice je podložena rešerší literatury k tomuto tématu. Na tomto základě je představeno několik nástrojů, které se snaží měřit inovační kulturu nebo podobné koncepty a jsou komentovány ve vztahu právě k definici inovační kultury. Následuje výzkumná část, která obsahuje výsledky použití nástroje od Rao a Weintraub (2013) a jeho hodnocení. Tento nástroj byl aplikován na konkrétní podnik, jehož činností je poradenství v oblasti inovací a designu nových produktů a služeb. Výzkum byl prováděn za základním účelem použitého nástroje - změření inovační kultury dané firmy, ale také za účelem zhodnocení kvality měřícího nástroje z pohledu validity a z pohledu metodologie tvorby dotazníku. Výzkumem se podařilo ověřit validitu použitého nástroje, ale z metodologického hlediska v dotazníku byly zjištěny určité nedostatky. Klíčová slova Kultura, firemní kultura, inovace, inovační...
|
|
|
Mateřská investice a reprodukční strategie u domácích koní
Komárková, Martina ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Šumbera, Radim (oponent) ; Vlček, Kamil (oponent)
Disertační práce je zaměřena na detailní studium vybraných sociobiologických jevů, které se váží k období laktace. Během čtyř let sledování v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem se podařilo sesbírat data o kojení téměř osmdesáti hříbat koně domácího (Equus caballus), která byla vyhodnocena společně s údaji o reprodukční historii matek, jejich dominančními interakcemi a následným rozborem hierarchického postavení odrostlých hříbat. V první studii popisuji (společně se svými spoluautory), že dominantní klisny oproti klisnám jim sociálně podřízeným, kojí své potomky déle, a tedy o ně více pečují. Jsou také při kojení méně rušeny, zatímco samy častěji agresivně ukončují kojení submisivním matkám. Dominantní klisny tak mohou získávat následnou kompetitivní výhodu pro své potomky. V druhém článku je osvětlena reprodukční strategii klisen, čelících dvojí mateřské investici, tedy kojení stávajícího hříběte a současné březosti. Bylo zjištěno, že oproti předpokladu březí matky v porovnání s "nebřezími" nekrátí sajícím hříbatům kojení, ani jim kojení více neukončují. Zřejmě se tak mládě snaží předpřipravit na pozdější fázi březosti, kdy budou muset své tělesné zdroje alokovat přednostně do plodu a přísun mléka odrůstajícímu potomku omezit. Ve třetím a čtvrtém rukopisu jsem se zabývala hypotézami, jak...
|
|
|
Biology of the soldier caste in the termite genus Prorhinoterme (Isoptera: Rhinotermitidae)
Hanus, Robert ; Štys, Pavel (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Korb, Judith (oponent)
CíIe Hlavním cíIem mojí dofuorcké práce bý popis rozmaniýh aspeků biologie kosý vojóka u rodu Prorhinotermes Silvestri, 7909 (lsoptera: Rhinotermitidae). Můj zájem o tento rod je motivovón u.ýjimečnýmirysy v jeho biologii a specifickou ýlogenetickou pozicí. Porozumnění biologii rodu Prorhinotermes je krokem k nalezení odpovědi na několik klíčoých otázek biologie termitťt,joko jsou: ,Je přítomnost kasý prauých dělníkú vskutku odvozeným jevem, jak bylo mnohoktút usuzováno? A uyvinula se tdto kasto v čeledi Rhinotermitidae z předkťt podobných rodu Prorhinotermes? Nebo existovola již u společných předků čeledi Rhinotermitidae o byla núsledně druhotně dmceno u rodu Prorhinotermes? A jaké vliuy zopříčinily tuto ztrátu?" Hledóní odpovědí no vo otózlgt spolu se zvědavostí povstóvající z mnoha dolších qýjimečnýchryrsůbiologie rodu Prorhinotermes sfo./7u zrodu velkého vědeckého zájmu o tento rod. liným zdrojem mojí motivace byl zdjem o foscinace kastou vojóka u termitů,jejížexistence je z mnoha pohledů unikótním jevem. Pod vlivem těchto inspimcí jsem se rozhodl zdměřit no vojólcy u rodu Prorhinotermes, kteří se zdojí hrót zásodní úlohu v jeho spoleěensfuích, Pokusil jsem se studovot úlohu vojóků s důrazem na ontogenezi a mortogenezi vojóků, populační dynamiku v raných koloniích, obranné schopnosti vojúků,jejich podíl...
|
|
|
Psychosociální intervence u žen s perinatální ztrátou
Borůvková, Klára ; Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním potřeb a průběhu procesu integrace zkušenosti perinatální ztráty u matek, kterým zemřelo dítě v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství nebo porodu. Jejím cílem je také navrhnout optimální intervenci, která by předcházela rozvoji komplikací ve smyslu psychických poruch (PTSD, PAS). Teoretická část popisuje perinatální ztrátu z hlediska incidence, etiologie, zabývá se problematikou ztráty blízkého člověka obecně a specifik v případě ztráty perinatální. V teoretické části se objevuje také problematika krize a jejího prožívání, fáze krize, vymezení pojmu psychosociální intervence a existující formy psychosociální intervence. Nabízí několik pohledů a přístupů k tématu truchlení jako procesu integrace náročné zkušenosti, popisuje jednotlivé fáze a možné problémy v jejich naplnění. Empirická část se zaměřuje na mapování prožitků a potřeb žen, které mají zkušenost s perinatální ztrátou. Rovněž sleduje přístupy a okolnosti, druhy podpory, které ženám pomohly vyrovnat se s touto zkušeností. Snaží se také identifikovat takové aspekty, které tomuto vyrovnání bránily nebo je komplikovaly. Výzkumné šetření zahrnuje 13 hloubkových rozhovorů, které byly analyzovány pomocí metody IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Tento kvalitativní přístup byl doplněn o...
|
host ::
RSS.