|
|
Stav kognitivních funkcí ve vztahu k oprávnění řízení motorových vozidel u seniorů. Podtitul: "Nové krátké kognitivní testy" a Montrealský kognitivní test.
Stodůlková, Petra ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Straková, Eva (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Petra Stodůlková Vedoucí práce: Mgr. Jaromíra Uhlířová Název diplomové práce: Stav kognitivních funkcí ve vztahu k oprávnění řídit motorová vozidla u seniorů "Nové krátké kognitivní testy" a Montrealský kognitivní test Abstrakt práce: ÚVOD: Dovršením 65 let je každý řidič, vlastnící platný řidičský průkaz, povinen se dle zákona 361/2000 Sb, dostavit na povinnou lékařskou prohlídku. Náplní prohlídky by mělo být vyšetření nejen fyzických, ale i psychosociálních a kognitivních faktorů, které mohou mít vliv na schopnost řídit bezpečně. Neprodloužení platnosti řidičského oprávnění však může mít razantní vliv na zachování dosavadní soběstačnosti. CÍL PRÁCE: Zjistit vztah anamnestických údajů o stavu řízení motorového vozidla se stavem kognitivních funkcí. Vedlejší cíl práce je zjistit, zda existuje souvislost mezi výsledky Montrealského kognitivního testu (MoCA-CZ1) s nově vzniklými screeningovými testy paměti (POBAV, ALBA a DOZNAT). METODOLOGIE: Výzkumné šetření se zakládalo na kvalitativním vyšetření 39 řidičů starších 65 let. Řidiči byli hodnoceni dle stavu kognitivních funkcí dle Montreálského kognitivního testu a následně byli vyšetřeni "novými krátkými kognitivními testy", zaměřenými na různé typy paměti. Nakonec vyšetřovaný vyplnil dotazník týkající se subjektivního...
|
|
|
Ergoterapeutická intervence u dospělých pacientů s neurogenní dysfagií
Hochová, Anna ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Šemberová, Ivana (oponent)
Název diplomové práce: Intervence ergoterapeuta u dospělých pacientů s neurogenní dysfagií Abstrakt diplomové práce: Dysfagie je závažná porucha, často způsobená cévní mozkovou příhodou a v mnoha případech může být jejím jediným nebo prvořadým symptomem i příčinou smrti. Cílem této práce je proto rozšířit povědomí o poruchách polykání i mezi ergoterapeuty. Přestože ergoterapeutická intervence u osob s poruchou polykání je v zahraničí bežnou součástí praxe ergoterapeuta, v České republice není tato problematika mezi ergoterapeuty příliš známá. Stejně tak v oblasti odborné ergoterapeutické literatury zaměřené na poruchy polykání se vyskytují v České republice výrazné nedostatky. Proto kromě seznámení s teoretickými poznatky nabízí v závěru tato práce i doporučený postup pro ergoterapeuta v praxi. V teoretické části se práce věnuje popisu funkční anatomie struktur důležitých pro polykání a dále fyziologii a patofyziologii polykání. Rozebírá různé příčiny dysfagie se zaměřením na neurologická onemocnění, popisuje pojem dysfagie a další příbuzné pojmy, ve zkratce pak vysvětluje několik typů dělení dysfagie. Větší pozornost je věnována diagnostice a vyšetření porchy polykání. Poslední kapitoly rozebírají jednotlivé možnosti terapie, zdůrazňují interprofesní přístup a v neposlední řadě popisují konkrétní kroky v...
|
|
|
Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence
Málková, Kristýna ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kristýna Málková Vedoucí práce: Bc. Tereza Svobodová Oponent práce: Název bakalářské práce: Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence Abstrakt bakalářské práce: Téma řízení automobilu řeší pacienti po cévní mozkové příhodě čím dál tím častěji, a to především z důvodu vyššího výskytu iktu u pacientů v produktivním věku. Řízení automobilu je v dnešní době součástí běžného denního života a často zasahuje jak do volnočasových aktivit, tak do výkonu zaměstnání. Soběstačnost a nezávislost pacienta je jednou z domén ergoterapie a právě z tohoto důvodu je při řešení této problematiky ergoterapeut začleněn do interdisciplinárního týmu. V teoretické části bakalářské práce jsou definovány pojmy cévní mozkové příhody a následných neuropsychologických deficitů. Je zde také popsána problematika vrácení se k řízení automobilu a legislativa vztahující se k danému tématu. Dále teoretická část popisuje možnosti ergoterapeutické intervence ve vztahu k řízení automobilu. Praktická část bakalářské práce je postavena na dotazníkovém výzkumu, který byl prováděn v České republice a v Belgii. Dotazník byl určen pro ergoterapeuty pracující s neurologickými pacienty a zaměřuje se především na otázku návratu k řízení automobilu a možnostmi...
|
|
|
Sborník příspěvků z 29. Celostátní konference České asociace ergoterapeutů
Jelínková, Jana ; Dončevová, Lucie ; Dvořáková, Petra ; Fialová, Tereza ; Hrůšová, Marika ; Hůlková, Pavla ; Chanovická, Ladislava ; Tothová, Jindřiška ; Kristková, Veronika ; Kynštová, Hana ; Myslivcová, Květa ; Marková, Olga ; Slepičková, Veronika ; Novotná, K. ; Stanovská, Monika ; Malíková, Lenka ; Stodůlková, Petra ; Rohlenová, Eva ; Stuchlá, Daniela ; Šámalová, Hana ; Šídová, Lucie ; Hamerníková, Petra ; Uhlířová, Jaromíra ; Váňová, Tereza ; Zahradnická, Ilona
sborník příspěvků z konference
Plný text:  PDF
|
|
|
Ženy po operaci karcinomu prsu v produktivním věku a jejich návrat do pracovního procesu z pohledu ergoterapie
Fockeová, Erika ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Šebková, Natálie (oponent)
diplomové práce: Rakovina prsu u žen v produktivním věku je velikým problémem současné populace. Zhruba 52 % žen, kterým byl v roce 2013 diagnostikován nádor prsu, se nacházelo ve věkovém rozpětí 20-64 let. Cílem diplomové práce je zjistit, jaký má vliv operativní řešení karcinomu prsu žen v produktivním věku na návrat k původní profesi. Výzkumu se zúčastnilo 68 respondentek po chirurgickém řešení karcinomu prsu, ve věkovém rozmezí 20-64 let, po ukončené léčbě, které se již navrátily do pracovního procesu. Výsledky výzkumu ukazují, že u manuálního typu práce se na stejnou pracovní pozici vrací 60,9% žen a u administrativního typu práce se na stejnou pracovní pozici vrací 78% žen, na hladině závislosti 0,05 (p = 0, 142) se jedná o statisticky nevýznamný rozdíl. Neprokázalo se, že by věk žen a doba od operace k nástupu do zaměstnání, spolu statisticky významně korelovaly (p=0,040). Ukázalo se, že na hladině závislosti 0,05, je návrat na stejnou pracovní pozici statisticky významně závislý na typu operace (p=0,046). Výsledky výzkumu poukazují na důležitost a včasnost rehabilitační intervence a návratu do zaměstnání, pro zvýšení kvality života u pacientek po karcinomu prsu. Klíčová slova: Rakovina prsu, ergoterapie, návrat do zaměstnání, přeživší, kvalita života, kvantitativní výzkum
|
|
|
Funkční elektrická stimulace paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě
Pilsová, Zuzana ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
diplomové práce: Tato práce si klade za cíl zhodnotit účinky funkční elektrické stimulace na motorické a funkční schopnosti paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Konkrétně zjišťuje okamžitý efekt funkční elektrostimulace na zvýšení aktivního rozsahu pohybu, snížení stupně spasticity ruky a zlepšení funkčního výkonu. Výzkumu se účastnilo celkem 6 pacientů po první cévní mozkové příhodě v povodí aretria cerebri media. Výzkumný vzorek měl homogenní rozložení tíže paresy od lehké, středně těžké, po těžkou. Výzkum probíhal celkem 3 týdny, každý pracovní den, 60 minut denně, s tím, že 30 minut byla indikována elektrostimulace a 30 minut probíhalo testování sledovaných parametrů. Pacienti byli hodnoceni pomocí Modified Frenchay scale, Modified Tardieu scale a goniometrického měření rozsahu pohybu. Výzkum prokázal na 60 pozorování, že funkční elektrická stimulace má okamžitý, signifikantní vliv na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí (p- hodnota 0,043). Průměrné zlepšení na 95% intervalovém odhadu je 0,08. Při sledování zlepšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí mezi vstupním a výstupním vyšetřením nedošlo ke statisticky významnému rozdílu (p- hodnota 0,63), ale i přes to pacienti dosáhli lepších výstupních výsledků oproti vstupním. Stejně tak...
|
|
|
Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence
Málková, Kristýna ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kristýna Málková Vedoucí práce: Bc. Tereza Svobodová Oponent práce: Název bakalářské práce: Problematika řízení automobilu u pacientů po cévní mozkové příhodě - možnosti ergoterapeutické intervence Abstrakt bakalářské práce: Téma řízení automobilu řeší pacienti po cévní mozkové příhodě čím dál tím častěji, a to především z důvodu vyššího výskytu iktu u pacientů v produktivním věku. Řízení automobilu je v dnešní době součástí běžného denního života a často zasahuje jak do volnočasových aktivit, tak do výkonu zaměstnání. Soběstačnost a nezávislost pacienta je jednou z domén ergoterapie a právě z tohoto důvodu je při řešení této problematiky ergoterapeut začleněn do interdisciplinárního týmu. V teoretické části bakalářské práce jsou definovány pojmy cévní mozkové příhody a následných neuropsychologických deficitů. Je zde také popsána problematika vrácení se k řízení automobilu a legislativa vztahující se k danému tématu. Dále teoretická část popisuje možnosti ergoterapeutické intervence ve vztahu k řízení automobilu. Praktická část bakalářské práce je postavena na dotazníkovém výzkumu, který byl prováděn v České republice a v Belgii. Dotazník byl určen pro ergoterapeuty pracující s neurologickými pacienty a zaměřuje se především na otázku návratu k řízení automobilu a možnostmi...
|
|
|
Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku
Křelinová, Michaela ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Michaela Křelinová Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Jaromíra Uhlířová Název diplomové práce: Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku ABSTRAKT Diplomová práce Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku se zabývá porovnáním úrovně kognitivních funkcí zdravé populace a osob se získaným poškozením mozku pomocí baterie dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test (DLOTCA). Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku získaného poškození mozku, popis kognitivních oblastí a zároveň jejich patologie vlivem tohoto poškození. Praktická část práce je zaměřena na testování kognitivních funkcí pomocí dynamického Loewensteinského ergoterapeutického testu. Hlavním předmětem výzkumu práce je využitelnost pracovní verze dynamického Loewensteinského ergoterapeutického testu kognitivních funkcí (DLOTCA), jeho přeložená verze. Testování probíhalo na 70 probandech rozdělených do 3 skupin. Zdravé osoby (n=50), osoby se získaným poškozením mozku vlivem cévní mozkové příhody (n=10) a osoby se získaným poškozením mozku vlivem traumatického poškození (n=10). Klíčová slova: získané poškozené mozku dynamická Loewensteinský ergoterapeutický...
|
|
|
Využití roboticky asistované terapie ruky u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronické fázi: follow up studie aplikace přístroje AMADEO
Oktábcová, Alice ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
Jméno: Bc. Alice Oktábcová Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Jaromíra Uhlířová Oponent práce: ……………………. Název diplomové práce: Využití roboticky asistované terapie ruky u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronické fázi: follow up studie aplikace přístroje AMADEO Klíčová slova: cévní mozková příhoda, roboticky asistovaná terapie, Amadeo, follow up studie, horní končetina V posledních letech bylo v západních zemích zaznamenáno postupné zvyšování přeživších po cévní mozkové příhodě, která způsobuje omezení motorické aktivity, dále vede k senzorickým a kognitivním poruchám, což vede ke snížení schopnosti vykonávat běžné denní aktivity a zapojení se do sociálních a komunitních aktivit. Zlepšení funkcí horních a dolních končetiny po iktu je složitý proces a vyžaduje multidisciplinární a multifaktoriální přístupy, které se používají za účelem získání maximální nezávislosti a maximální možné míry soběstačnosti. Naději na zlepšení výsledků rehabilitace dává používání nových robotických technik, které se osvědčily pro zvýšení výkonu motorické aktivity, alespoň u pacientů po iktu, a které byly vyvinuty v posledních deseti letech. Jedním z robotických přístrojů pro rehabilitaci ruky je Amadeo. Tento přístroj je založený na koncovém efektoru bez exoskeletu, který umožňuje funkční pohybovou terapii prstů (I.-V.) a...
|
|
|
Možnosti ergoterapeutické intervence v traumatologii Podtitul: Intervence u pacientů s diagnózou komplexní regionální bolestivý syndrom horní končetiny
Kuželková, Karolína ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Karolína Kuželková Vedoucí práce: Mgr. Jaromíra Uhlířová Název bakalářské práce: Možnosti ergoterapeutické intervence v traumatologii. Intervence u pacientů s diagnózou komplexní regionální bolestivý syndrom horní končetiny Abstrakt bakalářské práce: Cílem této bakalářské práce je nastínit současnou situaci léčby pacientů s Komplexním regionálním bolestivým syndromem s důrazem na rehabilitaci ve zdravotnictví včetně ergoterapie. V teoretické části je nastíněna problematiky samotné diagnózy KRBS. Dále jsou zde shrnuty jednotlivé postupy diagnostiky a možnosti intervence využívající se v České republice a zahraničí. Cílem praktické části práce bylo zjistit, jaké postupy se nyní u pacientů využívají v pražských centrech pro léčbu bolesti a jiných rehabilitačních zařízeních a zda korespondují s postupy terapie popsanými v teoretické části. Dalším cílem praktické části bylo zjistit, zda v centrech pro léčbu bolesti pracují také ergoterapeuté a jaká je jejich náplň práce. Na základě provedených rozhovorů bylo zjištěno, že ergoterapeut není běžně součástí interprofesního týmu v pražských centrech pro léčby bolesti. Náplň jeho práce je doposud popsána pouze v zahraničních zdrojích. Dále bylo zjištěno, že dostupných informací o diagnostice a léčbě KRBS je velice málo. Není proto...
|
host ::
RSS.