|
| |
|
| |
|
|
Nutriční faktory rozvoje inzulínové rezistence kosterního svalu
Gojda, Jan ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent) ; Prázný, Martin (oponent)
Nutriční faktory rozvoje inzulínové rezistence kosterního svalu Jan Gojda Abstrakt Úvod. Strava se řadí mezi významné environmentální faktory rozvoje inzulínové rezistence (IR) a diabetu. Lidé stravující se výlučně rostlinnou stravou (vegani) mají nižší incidenci chorob asociovaných s IR a představují tak vhodný model pro studium vlivu nutričních faktorů na rozvoj IR. Mezi tyto faktory lze zařadit také aminokyseliny s větveným řetězcem (BCAA). Cíle a hypotézy. Cílem observační studie bylo potvrdit lepší glukózovou homeostázu veganů a validovat model "vegan vs. omnivor". Následující intervenční studie měla za cíl prokázat na tomto modelu, že dietní intervence BCAA povede ke skupinově specifickým posunům v parametrech funkce inzulínu. Metodologie. Do observační studie bylo zařazeno 11 veganů a 10 omnivorních kontrol. Byla provedena vyšetření: hyperinzulinemický euglykemický clamp (HEC) a svalová biopsie (množství intramyocelulárních lipidů (IMCL), množství mtDNA a aktivita citrát syntázy (CS)). Do druhé studie bylo zařazeno 8 veganů a 8 kontrol, kteří byli intervenováni 15, resp. 20 g BCAA denně po dobu 3 měsíců. Vyšetření bylo provedeno vstupně (baseline), následně po intervenci (intervence) a po 6 měsíční vymývací periodě (wash-out): antropometrie, HEC, argininový test, svalové (SM) biopsie (aktivita CS,...
|
|
|
Imunointervenční terapie nově vzniklého autoimunitně podmíněného diabetu u NOD myší.
Vargová, Lenka ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Mráz, Miloš (oponent)
Úvod: Diabetes mellitus 1. typu je chronické metabolické onemocnění způsobené autoimunitní destrukcí beta buněk pankreatu. Aktuálně přijímaná teorie vzniku onemocnění vychází zejména ze studia průběhu onemocnění u non-obese diabetic (NOD) myší, kdy k rozvoji cukrovky dochází následkem poruchy v regulaci imunitního systému. Experimentální a klinická data ukazují, že autoimunita může být utlumena až potlačena prostřednictvím imunitní intervence. Ta, pakliže je zahájena včas, může zpomalit probíhající zánik beta buněk a zachovat zbytkovou sekreci inzulínu. K nastolení normoglykémie ale samotná imunointervence většinou nestačí. Jak prokázalo několik intervenčních studií na zvířecích modelech, je současně nutná stimulace proliferace anebo regenerace beta buněk. Cíl práce: Zjistit, zda zkombinováním látky s imunosupresivním účinkem (myší anti- thymocytární globulin (mATG), gusperimus), s látkou, která podporuje obnovu pankreatických beta buněk (sitagliptin), dojde ke zpomalení či zvrácení průběhu diabetu. A jakým mechanismem dané látky působí. Materiál a metody: K pokusům byly použity samice myšího kmene NOD/ShiLtJ (H2g7 ). U těchto myší jsme v den 0, 7, 14 a 28 stanovovali glykémie, subpopulace T-lymfocytů pomocí průtokové cytometrie, míru zánětu a přítomnost endokrinních buněk imunohistochemickým...
|
|
|
Fyziologické a patofyziologické aspekty některých vybraných endokrinopatií. Vztah k metabolizmu tukové tkáně a inzulínové rezistenci
Ďurovcová, Viktória ; Kršek, Michal (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent) ; Štich, Vladimír (oponent)
Patogeneze inzulínové rezistence není dosud zcela objasněna a podílí se na ní řada faktorů. Velmi významná úloha se v poslední době přisuzuje změnám v endokrinní a parakrinní aktivitě tukové tkáně a jejímu vztahu k mitochondriální dysfunkci. Cílem první části práce bylo charakterizovat úlohu tukové tkáně a jejích pro- duktů v patogenezi inzulínové rezistence u jednotlivých zkoumaných skupin paci- entů, tj. u pacientů s Cushingovým syndromem, akromegalií a prostou obezitou. Zaměřili jsme se na výzkum tří důležitých regulátorů metabolické homeostázy, a to fibroblastových růstových faktorů 21 a 19 (FGF-21 a FGF-19) a adipocytární mastné kyseliny vážícího proteinu (FABP-4). Naše práce prokázala, že inzulínová rezistence jak u prosté obezity, tak i u obe- zity doprovázející hyperkortizolizmus je spojená s významně zvýšenými cirku- lujícími hladinami FGF-21 a FABP-4 oproti zdravým kontrolám. Koncentrace obou látek byly srovnatelné mezi pacienty s Cushingovým syndromem a pros- tou obezitou. Tento fakt spolu s chybějící korelací mezi hladinami FGF-21, resp. FABP-4 a hladinami plazmatického kortizolu naznačují, že se jedná nejspíš o vliv obezity a jejích metabolických důsledků, nežli o samotné přímé působení hyper- kortizolémie na produkci FGF-21 a FABP-4. U plazmatických hladin FGF-19 jsme nenašli žádné...
|
|
|
Diferenciace dospělých kmenových buněk na inzulín produkující beta buňky
Koblas, Tomáš ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Grim, Miloš (oponent) ; Štechová, Kateřina (oponent)
disertační práce: Diabetes mellitus je chronické onemocnění charakterizované metabolickou poruchou při relativním nebo absolutním nedostatku inzulínu. Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je způsoben autoimunitní reakcí, která postupně vede k selektivní destrukci inzulín produkujících beta- buněk pankreatu. Důsledkem je minimální nebo zcela chybějící tvorba vlastního inzulínu, která vede k závislosti na podávání exogenního inzulínu. DM je také příčinou řady pozdních komplikací. Přestože dlouhodobé přiblížení fyziologické hladině glykémie s použitím intenzifikovaných inzulínových režimů může manifestaci diabetických komplikací oddálit, dosáhnout takovéto kompenzace se však daří jen asi u 5% pacientů. Z toho je patrné, že současné způsoby léčby nevedou ani k vyléčení diabetu, ale většinou ani k prevenci pozdních komplikací. Jedním z nejatraktivnějších léčebných přístupů je proto takový způsob léčby, který by nahradil chybějící inzulínovou sekreci. Takovou metodou je transplantace inzulín produkující tkáně. Nedostatečný počet dárců je ovšem hlavním limitujícím faktorem pro využití tohoto léčebného postupu v širším měřítku. Je tedy patrné, že pro získání dostatečného množství inzulín produkující tkáně musí být nalezeny alternativní zdroje. V současné době se jako nejnadějnější jeví využití kmenových buněk....
|
|
|
BK-polyomavirová infekce u pacientů po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu
Mindlová, Martina ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Reischig, Tomáš (oponent)
Úvod. Cílem práce bylo zavedení vyšetřovací metody BK virémie, verifikace její přesnosti, zjištění prevalence a rizikových faktorů BKV replikace a analýza průběhu a terapeutických přístupů BKV infekce a BKVN u pacientů po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu (SPK) za účelem zavedení systematického skríningu. Metody. Výsledky BK virémie stanovené nově zavedenou metodou Affigene® PCR v IKEM a dle PCR protokolu Virologického centra, Basilej byly porovnány. Poté bylo vyšetřeno 183 SPK příjemců ke stanovení prevalence BK virémie, virurie a BKVN a zhodnoceny rizikové faktory replikace BKV. Retrospektivně proběhlo hodnocení výsledků retransplantace po selhání štěpu na podkladě BKVN. Výsledky. Ze 100 vzorků analyzovaných dle Affigene® BKV trender a Transplantační virologie, Basilej PCR protokolů byla shoda obou metod 95%, Rho = 0,946, 95% CI: 0.920 - 0.963, P<0,0001, Bland-Altman plot analýza: bias Basilej PCR protokol/Affigene® BKV trender: -0,1 (průměr) *±1.96 SD: -1,6 - 1,3+ pro obě metody. Point prevalence byla analyzována u 183 pacientů; Virurie detekována u 17,3 %, virémie u 3.8% pacientů. Pozitivní virurie >107 kopií/mL zjištěna u 3,7% pacientů, pozitivní virémie >104 u 1,6% pacientů současně s pozitivní virurií. BKVN zjištěna u 0,5% pacientů. Trvání diabetu před SPK (OR 5.24, 95% CI...
|
|
|
Diagnostický příspěvek k hodnocení intervenčních modelů léčby diabetu mellitu 1. typu
Zacharovová, Klára ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Plecitá, Lydie (oponent) ; Mandys, Václav (oponent)
Při imunointervenční či transplantační léčbě diabetu je nutné monitorovat ukazatele imunitní nebo rejekční destrukce přežívající inzulín produkující tkáně. Disertační práce si klade za cíl zlepšit možnosti sledování průběhu autoimunitního procesu a in vivo průkazu přežívání transplantovaných Langerhansových ostrůvků. Dílčí úkoly zahrnovaly průkaz vitality izolovaných ostrůvků určených k transplantaci měřením respirační aktivity, objasnění průběhu in vitro značení izolovaných ostrůvků superparamagnetickou kontrastní látkou pro následné zobrazení pomocí magnetické rezonance a sledování transportu této látky po transplantaci. Pro identifikaci kontrastních částic v histologickém materiálu jsme studovali nově připravenou paramagnetickou kontranstní látku s navázaným fluoresceinem. Dále jsme se zaměřili na hodnocení autoimunitního procesu pomocí sledování cytokinové odpovědi na specifickou stimulaci autoantigenem. Autoimunitní poškození beta buněk v experimentu u myší jsme se snažili ovlivnit polyklonálními anti-thymocytárními protilátkami. Nová metoda testování respirační aktivity ostrůvků dobře korelovala s ostatními metodami testování kvality ostrůvků a byla navržena do diagnostického schématu před klinickou transplantací. Při studiu intercelulárního transportu železitých kontrastních látek jsme...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po transplantaci Langerhansových ostrůvků
Bobek, Vít ; Heřmanová, Jana (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent)
Cílem mojí bakaláská práce je nastínit klinické a zejména ošetovatelské aspekty pée o pacienta podstupujícího zatím ponkud nezvyklý zpsob léby diabetu 1. typu - transplantaci Langerhansových ostrvk. Práce se zamuje na lébu diabetu 1. typu s labilním prbhem. Jako píklad sleduji pacienta, který v nedávné dob s úspchem podstoupil tento nový zpsob léby. V klinické ásti popisuji strun historii poznávání diabetu, endokrinní funkci pankreatu a pak etiopatogenezi, imunogenetiku, klinický obraz, diagnostiku, a terapii diabetu 1. typu a jeho komplikací. Dále popisuji specifika labilní formy tohoto onemocnní a možnosti léebné intervence. V ošetovatelské ásti analyzuji prostednictvím ošetovatelského modelu Marjory Gordonové poteby pacienta podstupujícího takový výkon. Vytváím plán pée a popisuji jeho realizaci v samotný den provedení transplantace Langerhansových ostrvk. Dále zde eším problematiku dlouhodobé pée, edukace a psychosociálního obrazu pacienta.
|
|
|
Značení izolovaných Langerhansových ostrůvků superparamagnetickými nanočásticemi železa za účelem zobrazení pomocí magnetické rezonance
Berková, Zuzana ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Haluzík, Martin (oponent)
Diabetes mellitus I. typu je autoimunitní onemocnění, které je charakterizováno selektivní destrukcí beta buněk Langerhansových ostrůvků (LO) pankreatu. Transplantace Langerhansových ostrůvků představuje alternativní postup v léčbě pacientů s labilním diabetem I. typu. V současné době existuje ještě pár nevyřešených problémů týkajících se transplantace ostrůvků, a jedním z nich je absence spolehlivé metody monitorování ostrůvků transplantovaných do jater. (...) Transplantované ostrůvky se zobrazují na MR jako hypointenzní body, a to jak při in vitro tak při in vivo vyšetření. Dostatečného superparamagnetického efektu bylo dosaženo již po 1 hodině značení a prodlužováním kultivace se výrazně neměnil. Světelná mikroskopie potvrdila přítomnost železa v ostrůvkových beta buňkách ale rovněž i v ostrůvkových makrofázích. Pomocí elektronové mikroskopie jsme detailně popsali proces inkorporace SPIO částic do buněk ostrůvků. Po 1 hodině značení jsou železité nanočástice přítomny především v makrofázích, ale teprve po 4 hodinách značení je můžeme najít v endozómech všech endokrinních buněk. Po delší době značení byla pozorována masívní akumulace SPIO částic ve všech typech buněk ostrůvků. Naše experimenty potvrzují, že inkorporace SPIO částic neovlivňuje kvalitu ostrůvků a tedy ani jejich schopnost produkovat...
|
host ::
RSS.