|
|
Analýza dietního příjmu a hlavních dietních zdrojů omega-3 mastných kyselin u pacientů s onkologickým onemocněním.
Balušková, Denisa ; Gojda, Jan (vedoucí práce) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Úvod do problematiky: Výživa onkologických pacientů je často diskutované téma. Růst nádoru podmiňuje produkce prozánětlivých cytokinů v organismu, což vede k metabolickým změnám a rozvoji syndromu nádorové kachexie. Imunomodulační výživa a snaha alespoň o částečnou regulaci zánětu je v případě onkologického onemocnění esenciální. Cíl práce: Cílem práce bylo zhodnocení dietního příjmu omega 3 mastných kyselin ve stravě onkologických pacientů a analýza hlavních potravinových zdrojů těchto polynenasycených kyselin. Metody výzkumu: Do této observační a dotazníkové neintervenční studie bylo vybráno 10 respondentů, kteří nevykazovali známky onkologického onemocnění déle než rok, starší 18 let a dle nejvyšší četnosti výskytu zhoubného novotvaru. Výsledky: Průměrný denní příjem omega 3 MK ve výzkumné skupině byl pro obě pohlaví stanoven na hodnotě 1,59 g/den, což představuje 53 % doporučené léčebné dávky 3 g/den (DLD). Po-drobnější analýza ukázala, že průměrný denní příjem omega 3 MK u žen dosahoval hodnoty 1,7 g/den, což představuje 57 % DLD. Naopak, u mužů byl zjištěn průměrný denní příjem omega 3 MK ve výši 1,47 g/den, což odpovídá 49 % DLD. Závěr: Analýza dietního příjmu onkologických pacientů v remisi naznačila, že jejich příjem omega 3 mastných kyselin je minimální a nedosahuje ani doporučených...
|
|
| |
|
| |
|
|
Změny ventilačních parametrů u pacientů po těžké COVID-19 asociované pneumonii
Kulhánková, Adéla ; Gojda, Jan (vedoucí práce) ; Mlček, Mikuláš (oponent)
Úvod a cíle Onemocnění COVID-19 může způsobit těžkou bilaterální pneumonii, která se v post-akutní fázi projevuje jako restrikční plicní onemocnění, což vyvolává otázku, zda toto akutní poškození přetrvává, a může vést k dlouhodobým následkům. Cílem této práce bylo pomocí analýzy spirometrických dat, jako je vitální kapacita (VC), usilovná vitální kapacita (FVC) a Tiffeneau index (FEV1/FVC) zjistit, jestli pacienti v post-akutní fázi COVID-19 trpí respiračními poruchami, a případně zda tyto poruchy přetrvávají i po 6 měsících. Metody Byla provedena retrospektivní analýza prospektivní kohortové studie COMETA, která zkoumala pacienty s potvrzenou COVID-19 bilaterální pneumonií. Na začátku, v post-akutní fázi COVID-19, bylo při vizitě A vyšetřeno 42 pacientů a 36 se zúčastnilo vyšetření také po 6 měsících (vizita C). Ke srovnání parametrů s normálním rozdělením byl použit Studentův t-test. Pro parametry s nenormálním rozdělením byl použit Mann-Whitney test. Výsledky Na začátku byl medián VC a FVC pod 80 % jejich předpokládané hodnoty. Statisticky významné zlepšení v průběhu 6 měsíců bylo pozorováno u VC mužů (Δ medián 0,7900, p < 0,01) a VC žen (Δ průměr 0,4692 p < 0,05) a FVC mužů (Δ medián 0,5650, p < 0,05) , při porovnání výchozí skupiny (n = 42) se skupinou, která dokončila sledování (n = 36)....
|
|
| |
|
|
Nutriční faktory ovlivňující intestinální mikrobiom a metabolické zdraví
Krbcová, Magdaléna ; Gojda, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent) ; Prázný, Martin (oponent)
Úvod. Rostlinná strava, bohatá na vlákninu, je asociována se zdravotními benefity v oblasti glukózového a lipidového metabolizmu. Vláknina je důležitým substrátem pro střevní mikro- organizmy, které ji metabolizují za vzniku velkého množství látek, z nichž mnohé působí příz- nivě na metabolický fenotyp hostitele. Porozumění mechanizmům stojícím v pozadí těchto jevů by mohlo vést k objevu nových postupů v léčbě a prevenci metabolických onemocnění. Cíle. Cílem práce je osvětlit vztah mezi příjmem vlákniny, složením a funkcí střevního mikro- biomu a metabolickým fenotypem. V první (observační) části studie jsme sledovali výše zmí- něné parametry u dvou skupin zdravých dobrovolníků, jejichž strava se lišila v množství přijaté vlákniny. Ve druhé (intervenční) části jsme popsali dynamiku těchto parametrů v reakci na zvý- šení denního příjmu vlákniny a pokusili se identifikovat ukazatele předpovídající příznivou metabolickou odpověď. Metodologie. Do observační studie bylo zařazeno 62 veganů a 33 omnivorů. Byla provedena následující vyšetření: antropometrie, hodnocení nutričního záznamu, odběr krve za účelem analýzy sérového metabolomu a hodnocení statických parametrů glukózového a lipidového metabolizmu, orální glukózový toleranční test (oGTT) a odběr stolice pro analýzu střevního mikrobiomu (16S RNA...
|
|
|
Nutriční faktory rozvoje inzulínové rezistence kosterního svalu
Gojda, Jan ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent) ; Prázný, Martin (oponent)
Nutriční faktory rozvoje inzulínové rezistence kosterního svalu Jan Gojda Abstrakt Úvod. Strava se řadí mezi významné environmentální faktory rozvoje inzulínové rezistence (IR) a diabetu. Lidé stravující se výlučně rostlinnou stravou (vegani) mají nižší incidenci chorob asociovaných s IR a představují tak vhodný model pro studium vlivu nutričních faktorů na rozvoj IR. Mezi tyto faktory lze zařadit také aminokyseliny s větveným řetězcem (BCAA). Cíle a hypotézy. Cílem observační studie bylo potvrdit lepší glukózovou homeostázu veganů a validovat model "vegan vs. omnivor". Následující intervenční studie měla za cíl prokázat na tomto modelu, že dietní intervence BCAA povede ke skupinově specifickým posunům v parametrech funkce inzulínu. Metodologie. Do observační studie bylo zařazeno 11 veganů a 10 omnivorních kontrol. Byla provedena vyšetření: hyperinzulinemický euglykemický clamp (HEC) a svalová biopsie (množství intramyocelulárních lipidů (IMCL), množství mtDNA a aktivita citrát syntázy (CS)). Do druhé studie bylo zařazeno 8 veganů a 8 kontrol, kteří byli intervenováni 15, resp. 20 g BCAA denně po dobu 3 měsíců. Vyšetření bylo provedeno vstupně (baseline), následně po intervenci (intervence) a po 6 měsíční vymývací periodě (wash-out): antropometrie, HEC, argininový test, svalové (SM) biopsie (aktivita CS,...
|
|
| |
|
|
Klidový energetický výdej a nutriční příjem pacientů s karcinomem pankreatu před elektivní pankreatektomií
Heniková, Marina ; Gojda, Jan (vedoucí práce) ; Urbánek, Miroslav (oponent)
Cíle práce: Cílem této práce bylo zjistit, zda se na nutričním riziku pacientů s karcinomem pankreatu podílí vyšší klidový energetický výdej. Jaká je variabilita klidového energetického výdeje a zda predikuje ztrátu tělesné hmotnosti. Dalším cílem bylo verifikovat, že také nižší proteino-energetický příjem má dopad na ztrátu tělesné hmotnosti. Metody: Data k diplomové práci byla získána v rámci projektu "Nádor pankreatu: metabolické změny asociované s inzulinovou rezistencí", který probíhá na Oddělení klinické fyziologie metabolismu na II. interní klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Do projektu je zařazeno 40 - 50 pacientů s resekcí nádoru pankreatu za rok. Sběr dat probíhal od začátku prosince roku 2019 do konce dubna roku 2020. Projekt je financován grantem AZV NV19-01-00101. Do výzkumného souboru pro diplomovou práci bylo vybráno 10 konsekutivních pacientů (4 ženy a 6 mužů) s karcinomem pankreatu, kteří měli kompletní dataset pro analýzu. U pacientů bylo provedeno antropometrické vyšetření, odebrány krevní testy a provedená nepřímá kalorimetrie. Výsledky: První část výzkumu byla zaměřená na antropometrické parametry, parametry nutričního stavu a přítomnost nádorové kachexie. Druhá část byla věnována statistickému rozboru hypotéz. Bazální energetický výdej byl vypočítán dle rovnice...
|
|
|
Nutriční stav pacientů hospitalizovaných pro syndrom diabetické nohy - retrospektivní analýza
Horáková, Markéta ; Gojda, Jan (vedoucí práce) ; Krauzová, Eva (oponent)
Syndrom diabetické nohy je vážnou chronickou komplikací onemocnění diabetes mellitus, vzniká vlivem řady faktorů jako neuropatie, angiopatie, infekce, a především je tento syndrom důsledkem špatné kompenzace diabetu a kardiovaskulárních rizikových faktorů. Je charakterizován obzvláště zhoršeným hojením ran a vyšší tendencí ke chronicitě, což často může být důvodem k invalidizaci pacienta. Nutrice hraje velmi důležitou roli při hospitalizování pacienta se syndromem diabetické nohy, jelikož dostatečné pokrytí energetických a nutričních potřeb je nezbytné pro úspěšnou léčbu a hojení ulcerací. V teoretické části této diplomové práce je nejprve zmíněn diabetes mellitus, jeho základní charakteristika a stručně jsou popsány typy diabetu, které se pojí se syndromem diabetické nohy. Rozebrány jsou dále akutní a chronické komplikace diabetu, na které navazuje rozsáhlejší kapitola o syndromu diabetické nohy. V té je samotná definice pojmu, epidemiologie, patogeneze, klasifikace, diagnostika, léčba a prevence vzniku tohoto syndromu. Poslední kapitola se věnuje krátce obecným výživovým doporučením pro diabetiky a stavu výživy pacientů, ve kterém se nejčastěji nachází, když jsou přijímáni k hospitalizaci, což je malnutrice, obezita a sarkopenická obezita. Cílem této diplomové práce bylo zjistit retrospektivní...
|
host ::
RSS.