|
| |
|
|
Vícerodinná terapie v léčbě poruch příjmu potravy : zavedení do praxe v České republice a pilotní ověření účinnosti
Tomanová, Jana ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent) ; Eisler, Ivan (oponent)
Souhrn Práce přináší shrnutí šestiletého fungování programu vícerodinné terapie v léčbě poruch příjmu potravy při Centru pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky v Praze. Jde o první zkušenosti s využitím vícerodinné terapie u psychiatrických pacientů v Čechách. Tento terapeutický koncept (Multifamily Therapy)je v zahraničí často využívanou formou práce s pacienty trpícími touto diagnózou a je metodou první volby dle vodítek NICE (2004). Inspirací pro pražský tým byl londýnský Maudsley model. Hlavními cíli práce bylo 1) zavést tento terapeutický přístup do komplexní péče o pacienty s poruchami příjmu potravy, optimalizovat fungující strukturu a program a stabilizovat vyškolený terapeutický tým; a 2) zhodnotit efektivitu vícerodinné terapie a navrhnout vhodnou metodologii. Od roku 2004 se projektu zúčastnilo 20 rodin (zkoumaná skupina). Pro prvotní výzkumný záměr byla zvolena kombinace kvalitativní a kvantitativní metodologie. Kvantitativními metodami byly dotazníky Beck Depression Inventory (BDI), Schwartzova škála hodnocení terapie (SOS-10), dotazník kvality života (SQUALA) a Rosenbergův dotazník sebepojetí (RSE). Bylo hodnoceno 10 oblastí, v nichž byly sledovány změny a posuny. Těmito oblastmi jsou: kvalita života, emoční stabilita jedince, přítomnost symptomů PPP, změny v rodinném stravování,...
|
|
|
Psychosociální efekt bariatrických operací a spokojenost pacientů s operací
Kravarová, Eva ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Disertační práce je zaměřena na zhodnocení vlivu bariatrické operace na definované oblasti života operovaných pacientů a určení faktorů, které souvisí se subjektivní spokojeností se zákrokem. Telefonickým interview bylo osloveno 122 adeptů na bariatrickou operaci, 86 z nich bylo operováno. Průměrná doba po operaci byla 20,2 měsíců. Průměrně pacienti zhubli 26,6kg. Ve sledovaných oblastech - vzhled, zdraví, sebepřijetí, sociální fungování, pracovní výkon a partnerství - nastalo pooperačně k významnému zlepšení. Negativní efekt operace (pooperační zvracení, obtížná adaptace na pooperační stravovací režim, jiné komplikace) zažilo také signifikantní množství pacientů. Celkově bylo s operací spokojeno 87% respondentů, 13% bylo nespokojených. Souvislost mezi celkovou spokojeností se zákrokem a sledovanými proměnnými byla vyhodnocena pomocí chí-kvadrát testu, výsledky jsou uváděny na hladině významnosti 95 a 99. S celkovou spokojeností souvisí zlepšení v oblasti zdraví a sebepřijetí (p<0.01), vzhledu, partnerství, pracovním výkonu a sociálním fungování (p<0,05). Spokojenější byli také ti pacienti, kteří měli menší potíže zvyknout si na pooperační stravovací režim (p<0.01). K nižší spokojenosti s operací vedla nedostatečná redukce váhy (pod 10 kg) a typ provedené operace - neadjustibilní gastrická bandáž...
|
|
|
Eating Disorders: Epidemiology and Risk Factors
Pavlová, Barbara ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá epidemiologií and rizikovými faktory poruch příjmu potravy, se zaměřením na vliv politických a kulturních změn, jež se počátkem devadesátých let odehrály v České republice. Termín poruchy příjmu potravy zahrnuje duševní poruchy charakterizované poruchami jídelního chování: mentální anorexii, mentální bulimii a další blíže nespecifikované poruchy příjmu potravy Incidence mentální anorexie se zvyšovala do sedmdesátých let dvacátého století; incidence mentální bulimie až do konce devadesátých let dvacátého století. Tyto údaje pocházejí ze západních zemí; epidemiologických dat ze střední a východní Evropy se nedostává. Poruchy příjmu potravy mají multifaktoriální etiologii. Nedávno se v souvislosti s poruchami příjmu potravy zacalo diskutovat i o zažitcích migrace a akulturace. Hlavní hypotézou této prace je, že prevalence and incidence poruch příjmu potravy v České republice vzrostla v devadesátých letech dvacátého století. Kvalitativní část této práce se zabývá zážitky migrace a akulturace a jejich vlivem na poruchy příjmu potravy. První článek ukazuje, že ve skupině žen 10-39 let stoupl počet hospitalizací pro poruchy příjmu potravy čtyřikrát mezi lety 1981 a 2001 a zůstal na stejné úrovni až do roku 2005. Druhý článek se zabývá prvními hospitalizacemi pro mentální anorexii, jakožto...
|
|
|
Disociace v období dospívání. Validizace české verze dotazníku Adolescent Dissociative Experiences Scale (A-DES) v klinickém a neklinickém souboru adolescentů
Soukup, Jan ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Hrdlička, Michal (oponent) ; Praško, Ján (oponent)
Cílem předkládané studie je zjistit psychometrické charakteristiky české verze dotazníku Adolescent dissociative experiences scale (A-DES, česky Škála disociativních zážitků pro adolescenty; Armstrong et al., 1997). 653 účastníků v neklinickém souboru a 162 účastníků klinického souboru ve věku 12 - 20 let vyplnilo české verze dotazníků A-DES a SDQ-20 (Somatoform dissociative questionnaire; Nijenhuis et al., 1996) a poskytlo další informace týkající se základních demografických charakteristik a v klinickém vzorku informace o sebepoškozování. Z propouštěcích zpráv pacientů pak byly shromážděny údaje o diagnózách, zážitcích násilí v anamnéze a o výskytu možných disociativních symptomů. Česká verze dotazníku má velmi dobrou vnitřní konzistenci, test-retestovou stabilitu a dobrou validitu, ačkoli jeho predikční síla je omezená. Skór dotazníku signifikantně koreluje s dotazníkem na měření somatoformní disociace, je signifikantně vyšší ve skupinách s výskytem sebepoškozování, zážitkem násilí, tam, kde byly zaznamenány disociativní symptomy, a ve skupině pacientů s polysymptomatickým obrazem (tři komorbidní diagnózy, výskyt diferenciální diagnózy). Skór A-DES byl signifikantně vyšší ve skupině pacientů s diagnózou ADHD, ale ne ve skupině s diagnostikovanou disociativní poruchou. Výsledky výzkumu podporují...
|
|
|
The Relation between Neuropsychological Characteristics and Clinical Status of Anorexia Nervosa Patients
Žuchová, Světlana ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Preiss, Marek (oponent) ; Heretik, Anton (oponent)
Předkládána studie měla za cíl 1) ověřit inter-rater reliabilitu běžného Taylorova kvantitativního skórovacího systému využívaného k hodnocení Reyovi komplexní figury, jakož i skórovacího systému popsaného Booth (2006) k hodnocení centrální koherence; 2) zkoumat efekt hospitalizace na klinický stav, prostorovou paměť a centrální koherenci u pacientek s mentální anorexií; 3) zkoumat vztah mezi neuropsychologickými vlastnostmi měřenými Reyovou komplexní figurou a klinickým stavem hodnocením jednak BMI, jednak dvěma dotazníky (CR-EAT a EDE-Q) a 4) zkoumat prediktivní hodnotu pozorovaných neuropsychologických charakteristik na efekt hospitalizace. Vzorek tvořilo 31 hospitalizovaných pacientů s mentální anorexií, z toho 29 žen a 2 muži. Všichni pacienti se na začátku podrobili testu Reyovy komplexní figury, přičemž test sestával z kopie figury dle předlohy a z její reprodukce z paměti. Na konci hospitalizace bylo testovaných 21 pacientů. Pacienti též na začátku i na konci hospitalizace vyplnili dotazníky (CR-EAT a EDE-Q). U pacientů jsme k tomuto sledovali hmotnost a index tělesné hmotnosti (BMI). (...) Vidíme to jednak z korelací mezi touto škálou a přesností reprodukce (p<0.05) či centrální koherencí reprodukce (p=0.063) na začátku hospitalizace, jako i z korelací mezi přesností reprodukce (p<0.05) a centrální...
|
|
|
Suicidální jednání v dětství a adolescenci
Koutek, Jiří ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Cíle: Cílem studie bylo zjistit rizikové faktory a možné prediktory závažnosti suicidálního jednání dětí a adolescentů. Metody: Bylo vyšetřeno 77 pacientů (15 chlapců, 62 dívek) ve věku 15,5 1,6 let, hospitalizovaných po suicidálním pokusu na Dětské psychiatrické klinice FN Motol. Bylo použité strukturované interview s pacientem a rodiči, zaměřené na klinické posouzení okolností suicidálního jednání, přítomných rizikových faktorů a závažnosti suicidálního chování. Výsledky: Byla zjištěno, že pacienti s jakýmkoli psychologickým traumatem v anamnese měli tendenci k somaticky méně závažným suicidálním pokusům (p = 0.050). Intenzita úmyslu zemřít souvisela s anamnézou deprese (p = 0.014) a úzkostné poruchy ( p = 0.004) a s aktuálním stresem vyplývajícím z duševní poruchy (p = 0.014). Somatická závažnost suicidálního jednání byla významně asociována s intenzitou úmyslu zemřít (p = 0.014). Jako prediktory somatické závažnosti suicidality s významností na úrovni trendu byly nalezeny jakékoli psychologické trauma v anamnéze (přítomnost traumatu predikovala méně závažné suicidální jednání, p=0.053) a aktuální stres v sexuální oblasti (p=0.067). Byl nalezen jediný významný prediktor intenzity úmyslu zemřít, a to aktuální stres z působení duševní poruchy (p=0.017). Závěr: Bylo popsáno několik rizikových faktorů a...
|
|
| |
|
|
Biologické a environmentální faktory násilného chování
Vevera, Jan ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Mohr, Pavel (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Závěr Naše výsledky tedy ukazují, že ve stabilním zdravotním systému zneužívání návykových látek není hlavní příčinou násilného chování u schizofreniků. Prevence zneužívání návykových látek tedy není dostatečnou strategií к redukci násilného chování u těchto pacientů. К jeho redukci by spíše mohly přispět terapeutické intervence cílené na zvládnutí impulsivních stavů a poruch osobnosti, které se v současnosti jeví jako hlavní příčiny násilného chování schizofreniků (Nolan et al., 1999; Nolan et al., 2003). Zavedení psychoterapeutických technik, cílených na tyto charakteristiky, jako je například kognitivně behaviorální terapie zaměřená na zvládání zlosti, už ukazují slibné výsledky u pacientů s PTSD, psychotickými poruchami a poruchami psychického vývoje (Chemtob et al., 1997; Novaco, 2003). Terapie atypickými antipsychotiky, která podle současných poznatků zlepšuje kognitivní fungování u pacientů se schizofrenií (Bilder et al., 2002) , by mohla vést к redukci útoků, vznikajících na základě špatného pochopení situace. Vzhledem к nízkému počtu pacientů, zneužívajících návykové látky, se domníváme, že násilné chování zaznamenané v naší studii reprezentuje násilí, které primárně souvisí s podstatou psychopatologických příznaků, především s poruchami kontroly impulsů, poruchami osobnosti a psychotickými...
|
|
|
Španělská historická sídla na Seznamu UNESCO a jejich vliv na cestovní ruch
Papežová, Hana ; Netková Jarmila (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o 11 španělských historických městech, která byla zapsána na Seznam světového dědictví. Součástí práce je krátká charakteristika UNESCO včetně procesu zápisu památek na Seznam světového dědictví. U jednotlivých měst jsou popsány důvody k jejich zápisu, hlavní atraktivity a cestovní ruch. Součástí práce je srovnání počtu turistů v historických městech a posouzení jejich zapojení do celkového cestovního ruchu Španělska. Práce také hodnotí nabídku poznávacích zájezdu českých cestovních kanceláří do popsaných měst.
|
host ::
RSS.