|
|
Časovost u Maurice Merleau-Pontyho, Od vnímání k dějinnému subjektu
Turínek, Tomáš ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Záměrem předkládané práce je pojednat o časovosti v raném díle francouzského fenomenologa Maurice Merleau-Pontyho, především v jeho stěžejní práci Fenomenologii vnímání. Času zde Merleau-Ponty rozumí jako pohybu časení, který je koextensivní s pohybem existence samotného subjektu. Na tématech vnímání, intencionality či vzpomínky se pokusíme ukázat, v jakém smyslu Merleau-Ponty chápe samotný subjekt, a souběžně s tím i to, jakou roli hraje čas v jeho vnímavém, tělesném, před-reflexivním vztahu ke světu. Následně nás bude zajímat, v jakém smyslu a do jaké míry se může čas subjektu jevit, tj. jakým způsobem může subjekt sám sebe uchopovat jakožto dějinnou existenci.
|
|
|
A fractal journey. Towards a symbolic phenomenology of the atomistic revolt
Molina García, Erika Natalia ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent)
Résumé. Nous nous donnons pour tâche la construction d'un récit sur l'atomisme depuis son commencement avec Démocrite (460 av. J.-C., 370 av. J.-C.) jusqu'aujourd'hui. Sans prétendre être exhaustifs avec un si prolifique histoire, mais visant quand męme une certaine rigueur, nous nous ouvrons un chemin par la longue vie de ce motif cosmologique jaillissant dans tous les domaines des sciences et de la philosophie avec une méthode que nous appelons « phénoménologie symbolique », faisant référence ŕ nos principes et nos thèmes, à nos limites et nos libertés, aux gestes de nos analyses. Les quatre éléments, les nombres, l'utopie, la terre et l'expeausition (Nancy, 2000) sont ainsi développés en tant que symboles pour réparer graduellement la notion d'un atome dont le sens dans le discours habituel a été amputé de son passé et de la discontinuité irréductible que nous parvenons ŕ identifier comme sa source. Pas à pas nous avançons par ces intuitions et nous découvrons ce qui signifie d'avoir une approche atomiste au monde, aboutissant sur les derničres germinations du dite approche avec Emmanuel Levinas et Jean-Luc Nancy. Ces deux philosophes étant dans une constellation qui nous annonce comme aux marins une direction, une possibilité philosophique nouvelle : La phénoménologie du toucher. Mots-clés : atomisme,...
|
|
|
Time and Suffering. Towards a Phenomenology of the "It was" from Nietzsche to Kundera
Kaiser, Benjamin ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent)
Zusammenfassung Diese Arbeit fragt nach dem Verhältnis von Zeit und Leid. Gewonnen wird diese Frage im Ausgang von Nietzsches Phänomenologie des "Es war", wie sie vor allem aus dem Zarathustrakapitel "Von der Erlösung" gewinnen lässt. Methodisch geschieht dies durch eine phänomenologische Lektüre dieses Kapitels. Nachdem die Frage nach Zeit und Leid bei Nietzsche gewonnen worden ist, werden in einem zweiten Teil die Rezeptionen, Fortwirkungen, Wege und Auswege dieser Frage in der phänomenologischen Philosophie und Literatur am Beispiel von Husserl, Heidegger, Levinas, Ricœur und Kundera dargestellt. In einem diese Arbeit abschließenden dritten Teil werden diese gewonnenen Wege und Auswege in einem Gespräch zusammengeführt. Schlüsselwörter: Zeit, Leid, Wille, "Es war", Dasein, unpersönliches Sein, lítost, Erlösung, Transzendenz, Erinnern, Vergessen, Rache, Gerechtigkeit, pathisch, das Selbst, der Andere, Mitteilen, Phänomenologie, F. Nietzsche, E. Husserl, M. Heidegger, E. Levinas, P. Ricœur, M. Kundera
|
|
|
Jevení a spása. Subjektivita v materiální fenomenologii Michela Henryho
Černý, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent) ; Karul, Róbert (oponent)
Disertační práce zkoumá možnosti fenomenologické filosofie zabývat se otázkou spásy v křesťanském smyslu s ohledem na projekt materiální fenomenologie Michela Henryho. Poslední trojice knih Michela Henryho znamenala v jeho tvorbě obrat ke křesťanství a postavila napětí dvou základních modů jevení, které jeho fenomenologie postuluje, do těsného vztahu s otázkou života a smrti člověka. Zároveň v maximální míře exponovala subjektivní pól jevení a učinila subjektivitu vlastním polem, na němž se příběh spásy člověka odehrává. Práce zkoumá jak obecné pojetí subjektivity v materiální fenomenologii, tak konkrétní pojetí božského a lidského subjektu v posledních třech knihách Michela Henryho. Zjišťuje, jak francouzský filosof podává fenomenologii vnitrobožského života; sleduje životní pohyb lidského subjektu z nitra božského života do transcendence světa, a poté v "druhém narození" zpět ke zjevnosti božského života v něm samotném; vysvětluje, v jakém smyslu je božský i lidský subjekt subjektem vtěleným; ukazuje, jak se lidský subjekt stává subjektem rozumějícím slovu božského života, které promlouvá v něm samotném i v Písmu. Všímá si přitom vztahu fenomenologického a novozákonního diskursu a také důsledků faktu, že spása se v materiální fenomenologii stala transcendentální zkušeností Já, pro empirická data lidské...
|
|
|
Mýtus v myšlení Jana Patočky
Veselý, Jindřich ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat problematiku mýtu ve filosofii Jana Patočky. Tento myslitel se mýtem celoživotně, třebaže nikoli systematicky, zabýval a pojednával o něm v rozmanitých kontextech a z rozličných perspektiv. Tato práce chce představit vývoj Patočkova myšlení z tohoto hlediska v jeho kontinuitě i diskontinuitě, snaží se jeho celoživotní meditaci o tématu rekonstruovat a zároveň si klade otázku po funkci této meditace v rámci Patočkova myšlení jako celku a její koherenci. Jako jednotící střed Patočkovy filosofie předpokládá pohyb transcendence konečné bytosti a téma mýtu interpretuje ve vztahu k tomuto centru. Kromě snahy vystihnout, jakým způsobem Patočka rozvíjí dané téma, se práce zaměřuje i na problematické aspekty jeho myšlení. Docházíme k tomu, že Patočkovo pojetí trpí jistou nevyjasněností či kolísáním základních východisek a některými neproblematicky přijímanými předpoklady, které vedou k obtížně beze zbytku udržitelnému stanovisku. V závěru práce nastiňuje alternativní pojetí vztahu mýtu a transcendence konečné bytosti a namísto neproveditelného překonání mýtu nabízí možnost vědomého osvojení a odpovědné modifikace nezbytného narativního pozadí vší zkušenosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Towards A Mystical Subject: A Sketch On The Basis of Marion's Philosophy
Uy, John Carlo ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Canullo, Carla (oponent)
Résumé Cette étude vise à articuler à partir de la philosophie de Jean-Luc Marion une interprétation mystique du sujet. Le premier chapitre suit l'histoire de la métaphysique que Marion retrace,afin de mettre en place les conditions transcendantales de l'exclusion mutuelle de Dieu et du sujet. Le deuxième chapitre reprend l'alternative qu'offre Marion pour élargir le champ de la rationalité philosophique que la métaphysique a fait subir un rétrécissement. Marion propose une phénoménologie de la donation pour dépasser les limites de la pensée métaphysique. Le dernier chapitre tente d'établir un lien entre mystique, au sens précis du primat du Bien sur l'être, et l'adonné qui prend la nouvelle figure de la subjectivité. mots-clés : Jean-Luc Marion, histoire de la métaphysique, phénoménologie de la donation, phénomène saturé, théologie mystique
|
|
|
Unreality and Consciousness of Image: the Emergence of a New Phenomenological Method in Eugen Fink's Dissertation
Coli, Anna Luiza ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent)
Diese Masterthesis zielt auf die Darstellung der phänomenologischen Methode, die EugenFink in seiner Dissertation "Vergegenwartigung und Bild" aus dem Jahr 1929 prasentiert, ab.Diese Arbeit Finks basiert auf den Schriften, durch die der junge Fink erstmals in den Assistentenjahre bei Husserl bekannt wurde, nämlich, der VI. Cartesianische Meditation und dem berühmten Artikel der Kant-Studien "Die phanomenologische Philosophie Edmund Husserls in der gegenwartigen Kritik". Eine sorgfaltige Analyse in diesem Zusammenhang zeigt, dass diese Werke eine wichtige Rolle bei der weiteren Entwicklung der Phänomenologie spielen - was insbesondere im Falle der französischen Phänomenologie zu bemerken ist - sowie bei dem bemerkenswerten Einfluss auf spätere Arbeiten Husserls, wie man in den Texten, die das Werk Krisis der europäische Wissenschaft und die transzendentale Phänomenologie umfasst, beobachten kann. Beide Texte basieren jedoch auf der Methode, die Fink bereits in seiner Dissertation unter der Leitung von Husserl selbst angewendet hat, und setzen sie voraus; diese zum ersten Mal von Fink durchgeführte Methode der phänomenologischen Untersuchung stellt gleichzeitig den wesentlich Punkt seiner Divergenz bezüglich auf Husserls Methode dar. Der Kern dieser neuen Methode liegt in der Revision des Begriffs...
|
|
|
Kant a Husserl o transcendentálním charakteru zkušenosti
Trnka, Jakub ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem práce je nové zmapování Kantovy a Husserlovy transcendentální pozice, které by nebylo zatížené hlavním nedostatkem téměř všech dosavadních publikací na toto téma, totiž jednostranným zaměřením na myšlení Husserlovo. Jelikož za jeden z hlavních důvodů tohoto zažitého podceňování Kantovy filosofie ve vztahu k Husserlovi lze považovat samotné Husserlovo kritické vyrovnávání se s Kantem, zabývá se tato práce na prvním místě otázkou po oprávněnosti této Husserlovy kritiky. Vlastním jádrem práce je pokus o svébytnou interpretaci Kantovy transcendentální filosofie, která postupuje mimo běžná filosofémata klasické fenomenologie a snaží se tak představit Kantův transcendentální podnik v jeho specifické podobě a z jeho vlastních motivů. Ve druhé části práce je krátce načrtnut způsob, jakým se Husserl postupně dopracovává od deskriptivní psychologie na pozici transcendentalismu, aby tím zřetelněji vynikly podstatné odlišnosti obou transcendentálních pozic. Na takto položeném základě se ukazuje, že většina Husserlových výtek vůči Kantovi je na jedné straně neoprávněná, na druhé straně ale zároveň dobře pochopitelná, totiž jako implicitní snaha distancovat se od nedostatků spojených s dřívějšími fázemi Husserlova vlastního myšlení.
|
|
|
Merleau-Pontyho dialog s vědou
Lockenbauer, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Cílem tohoto textu je nastínit způsob, jakým Merleau-Ponty pojímal na počátku své filosofické dráhy vědecké myšlení. V rámci své filosofické pozice odmítá takové pojetí vědy, které z ní činní nástroj k odhalení reálně existujících zákonitostí přírody. Naproti tomu Merleau-Pontymu byla velmi blízká tvarová psychologie. Domníval se, že její pojmy jsou založeny žitém světě, aniž by se jej snažily redukovat. Jeho vztah k oběma typům věd pojímáme jako dialog, díky kterému dospívá ke svému vlastnímu myšlení. Zkoumání se otevírá s objevením žitého světa, tedy původní úrovně, která předcházím každé filosofické reflexi a každému vědeckému odhalování v sobě spočívající reality. Husserlův objev je zásadní pro pochopení vědy i filosofie jako sekundárních operací. Objasníme kritiku, kterou Merleau-Ponty adresuje kauzálnímu uvažování a realistické vědě. Dále objasníme pojmy chování a forma a poukážeme na způsob, jakým Merleau-Ponty prodlužuje tvarovou psychologii na půdu filosofie. V rámci toho se pokusíme prokázat, že ji zároveň očišťuje od posledního realistického předsudku, který v sobě chová. Na závěr načrtneme jakým způsobem Merleau-Ponty na půdě Fenomenologie vnímání koriguje prostřednictvím radikální radikální filosofické reflexe své prvotní závěry týkající se vztahu vědomí a těla.
|
|
|
Subjektivní tělo a život. Esej o myšlení Michela Henryho
Jiskra, Martin ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
v českém jazyce: Ústředním tématem této diplomové práce je fenomenologie těla a s ní spojené zkoumání aktu zjevování jako takového v díle francouzského filosofa Michela Henryho. Fenomenologickou pozici tohoto myslitele se pokusíme vymezit především v konfrontaci s intencionální fenomenologií Edmunda Husserla, která původ zjevování spojuje se světem. Proti této klasické variantě fenomenologie postavíme Henryho fenomenologii života. Tímto způsobem pojatý život je přitom neviditelný či nezjevný, neboť se nám jakožto radikálně imanentní nemůže ukázat v rámci exteriority světa. Redefinice klasické koncepce zjevování by nám v každém případě měla umožnit přístup k tomu, co nás v tomto textu především zajímá, totiž subjektivní či transcendentální tělo, které se nám dává v ničím nezprostředkovaném afektivním sebe-zakoušení své neviditelné interiority. Z těchto důvodů označíme spolu s Henrym subjektivní tělo za imanentní bytí, které je zároveň zjevováním. Na základě odmítnutí klasické koncepce vědomí, které je redukováno na intencionální vztah k předmětu, a odhalením transcendentálního vnitřního těla na půdě subjektivity tak představíme čtenáři Henryho vlastní, radikální fenomenologii interiority, fenomenologii života.
|
host ::
RSS.